Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov – RODINNÝ DŮM
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy. Článek je zaměřen na příklad hodnocení standardního rodinného domu podle nového způsobu hodnocení.
1. Obecný popis objektu
Jedná se o běžný rodinný dům, který představuje konvenční řešení. Tento typ je v nejhojnější míře zastoupen a zpracováván projektanty. Pro tento objekt bude také povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti budovy podle požadavků úplného znění zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Rodinný dům se nachází na okraji Prahy, dům je jednoduchého geometrického tvaru, je určen pro jednu rodinu, má jedno nadzemní podlaží a konvenční dispozici, viz obr.3, obr.4. Stavebně je objekt řešen tradičně pomocí zděné konstrukce z tepelně izolačních cihel s monolitickými stropy a plochou střechou. Objekt je dodatečně zateplen pomocí kontaktního zateplovacího systému.
Zdrojem tepla je plynový kotel, který zajišťuje vytápění objektu a ohřev teplé vody. Příprava teplé vody je řešena v zásobníku teplé vody o objemu 250 l.
Otopná soustava se předpokládá jako běžná teplovodní dvoutrubková s nuceným oběhem, s teplotním spádem 55/45 °C. Na otopnou soustavu jsou napojena ocelová desková otopná tělesa typu ventilkompakt se spodním připojením opatřená termostatickou hlavicí s předpokladem jejího správného umístění (platí pro varianty 1,2,4) Větrání obytné části objektu je zajištěno přirozeně a je závislé přímo na uživateli objektu. Pouze větrání hygienického zázemí a kuchyňského koutu je zajištěno nuceně pomocí odtahového ventilátoru, resp. přímého odvodu par pomocí digestoře.
Osvětlení objektu je řešeno v souladu s hygienickými požadavky a není znám příkon osvětlovací soustavy. Takto stručný souhrnný popis rodinného domu, který lze prohlásit za typického představitele tohoto segmentu výstavby, a to jak z hlediska stavebního řešení, tak z hlediska energetických systémů zajišťujících dodávku energie na krytí potřeb energie.
Průkaz energetické náročnosti budovy komplexně hodnotí budovu po stránce spotřeby energie – celkové dodané energie do budovy. Jinak řečeno zajímá nás budova, její potřeba energie, a dále nás zajímají energetické systémy budovy, které pokrývají tuto potřebu energie s různou mírou účinnosti užití dodané energie do objektu. Na základě zjištěné potřeby energie je výsledkem právě dodané množství energie do budovy. Energie, která je dodána do budovy (plyn, elektřina, CZT, tuhá paliva,… apod.). V případě tohoto rodinného domu se jedná o dodanou energii na vytápění, přípravu teplé vody, osvětlení včetně pomocných energií.
Obr.1 – Půdorys 1.NP
Obr.2 – Půdorys 2.NP
2. Hodnocení budovy
Popis budovy je založen na principu zónového modelu budovy, energetických zdrojů a jednotlivých distribučních energetických systémů. Výpočet ENB představuje nikoliv složitý, ale rozsáhlý výpočet, který je založen na interakci mezi jednotlivými částmi budovy (zónami) v kombinaci s jednotlivými energetickými systémy v tomto případě se jedná o:
- systém vytápění,
- systém přípravy teplé vody,
- systém osvětlení.
Výpočet bude prováděn pomocí Národního kalkulačního nástroje NKN verze 3.01, který po zadání požadovaných vstupů provede vyhodnocení ENB a zařazení do třídy ENB za uživatele automaticky.
Systém hodnocení budovy je založen na hodnocení několika ukazatelů energetické náročnosti budovy. Nové budovy musí splnit současně tři ukazatele EN. Jedná se o splnění ukazatele neobnovitelné primární energie za rok, celkové dodané energie za rok a průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy.
Hodnocení budovy je pak prakticky prováděno pomocí dvou paralelně porovnávaných budov, výpočet probíhá ve dvou částech. První část představuje zadání, výpočet a výstupy pro řešenou budovu – budova hodnocená, druhou část představuje zadání, výpočet a výstupy pro referenční budovu s požadovanými hodnotami referenčních parametrů.
Další část textu je zaměřena na demonstraci vstupních parametrů jdoucích do výpočtu.
2.1. Identifikační údaje hodnocené budovy
Prvními vstupy jsou identifikační údaje budovy, které definují místo, vlastníka budovy případně fotografii budovy. V nové podobě hodnocení ENB podle vyhlášky 78/2013 Sb. se na rozdíl od předešlého způsobu hodnocení nestanovuje poloha budovy ve vazbě na klimatickou oblast. Výpočetní model budovy referenční i budovy hodnocená je zatížen jednotnými klimatickými podmínkami a ve výpočtu jsou použita jednotná klimatická data, která jsou uvedena v TNI 730331, příloha C.
2.2. Zónování budovy
Prvním důležitým krokem v procesu tvorby výpočetního modelu je zónování budovy, tzn. geometrické rozdělení budovy na jednotlivé části, které se vyznačují specifiky ovlivňující výslednou výši potřeby a spotřeby energie. Je třeba je vzájemně odlišit, jinak řečeno vyhodnotit odděleně, zvlášť, ovšem za předpokladu vzájemné interakce. Je nezbytné zmínit, že budova nebo její část je zónou, pokud
- je zásobována ze stejné skladby energetických systémů budovy, nebo
- má různé užívání v souladu se standardizovanými podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovenými v platných technických normách a jiných předpisech.
Na základě tohoto pravidla je objekt rodinného domu rozdělen do dvou základních zón. Jednu zónu představuje obytná část objektu a druhá zóna je tvořena prostorem temperované dvougaráže a sklady. Rozdělení na dvě zóny určuje rozdílná vnitřní teplota a rozdílné podmínky užívání budovy.
Rodinný dům lze pojmout z pohledu zónování dvou zónově, nebo jednozónově. V případě, že se jedná např. o dvoupodlažní objekt, kdy v prvním podlaží je umístěna garáž a technické místnosti, je nutné tyto prostory (jsou zpravidla temperované ať už přímo, nebo nepřímo) zahrnout do celkového objemu budovy. Z důvodů rozdílných okrajových podmínek (teplota, osvětlení, výměna vzduchu) je nutné objekt rozdělit v této části na dvě samostatné zóny. V případě, že je garáž součástí objektu, ale není součástí plného objemu budovy, je vhodné objekt uvažovat jako jednozónový – se zohledněním redukovaného tepelného toku přes konstrukci oddělující garáž, podrobněji níže. Pokud je RD jednopodlažní „bungalov“ a technická místnost je omezena pouze na místnost se zdrojem tepla a přípravou teplé vody, pak se objekt uvažuje jako jednozónový.
Obr.3 - Dvouzónové řešení RD
Obr.4 - Jednozónové řešení RD (garáž a technické místnosti mimo)
| Označení | Název | Profil typického užívání | Energeticky vztažná plocha [m2] | Vnější objem [m3] |
|---|---|---|---|---|
| Zóna 1 | Obytná část | Rodinné domy – normový byt | 212 | 636 |
| Zóna 2 | Ostatní | Rodinný dům – částečně vytápěné místnosti | 91 | 273,6 |
| Celkem | 303 | 909,6 |
Tab. 1 - Základní popis zón objektu
V tomto rozlišení a s těmito vstupními údaji identifikujeme ve výpočetním nástroji NKN existenci zón. Ve výpočetním nástroji NKN je uvedeno něco přes 50 přednastavených profilů typického užívání zóny. Tyto profily definují typický provoz zóny pomocí pevně stanovených hodnot a jsou uvedeny v TNI 730331, příloze B. Z těchto profilů se vybere profil, který rámcově odpovídá provozu zóny. Každou zónu je poté nutné popsat specificky z hlediska provozu a užití energie. Toto představuje distribuci a sdílení energie otopné soustavy v podobě stanovení účinnosti emise a distribuce energie v celkové bilanci zóny. Hodnoty pro tento případ jsou stanoveny pomocí TNI 730331, přílohy A.
| Zóna 1 | Obytná část | |
|---|---|---|
| Účinnost emise tepla | ηH,em | 88% |
| Účinnost distribučního systému | ηH,dis | 90% |
| Zóna 2 | Garáž, sklepy | |
| Účinnost emise tepla | ηH,em | 88% |
| Účinnost distribučního systému | ηH,dis | 90% |
Tab. 2 – účinnost využití tepelné energie v zóně
Příkon osvětlovací soustavy jednotlivých zón může být zadán jako přímý vstup, ovšem tento parametr není vždy dostupný. Proto je osvětlení jednotlivých zón bráno z referenční roční spotřeby energie na osvětlení, která je přednastavenou hodnotou v rámci standardizovaného profilu užívání zóny. Hodnoty uvedené v tabulce jsou přímými vstupy, které jsou generovány automaticky a nejsou přímo zadávány uživatelem.
| Zóna 1 | Obytná část | |
|---|---|---|
| Měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení | WL,A | 4,6 kWh/m2.a |
| Osvětlenost | Em | 300 lx |
| Zóna 2 | Garáž, sklepy | |
| Měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení | WL,A | 0,6 kWh/m2.a |
| Osvětlenost | Em | 70 lx |
Tab. 3 – osvětlení zóny
2.3. Stavební část
Stavební část řešení objektu je popsána pomocí charakteristik stavebních konstrukcí, prostřednictvím údajů uvedených v tab. 4. Zadáním stavební charakteristiky objektu, tzn. tepelně technických vlastností zón a jejich popisu zón se definuje výše potřeb energie. Pro každou konstrukci příslušející k zóně a která je hranicí sousedící s vnějším prostředím nebo sousedící zónou je třeba definovat a zadat parametry do výpočetního nástroje. Výpočetní nástroj NKN poté pracuje s předefinovanými základními typy konstrukcí, které se v objektu nacházejí a z kterých je geometricky složen objekt.
| Konstrukce | Ui [W/m2K] | ggl,i [-] |
|---|---|---|
| Obvodová stěna | 0,18 | 0 |
| Vnitřní stěna | 0,35 | 0 |
| Podlaha | 0,25 | 0 |
| Dveře - vstupní | 2,2 | 0 |
| Okno | 1,2 | 0,7 |
| Dveře - vnitřní | 3 | 0 |
| Střecha | 0,15 | 0 |
| Podlaha 1 | 0,25 | 0 |
| Vrata - garáž | 2,5 | 0 |
Tab.4 – konstrukce budovy
2.4. Energetické systémy budovy
Definováním jednotlivých energetických systémů se zajistí krytí potřeby energie prostřednictvím dodané energie z místa výroby do místa odběru, resp. jinak účinnost jejího užití. V případě tohoto rodinného domu jde o popis systému vytápění, přípravy teplé vody a definování soustavy solárních kolektorů. Otopná soustava a zdroj tepla se definuje pomocí účinností, resp. energetické náročnosti jednotlivých součástí otopné soustavy. Účinnost je ve smyslu výpočtové metodiky chápána jako využitelná energie, která je pomocí dané části dopravena do místa spotřeby energie ze zdroje. Tento princip je společný pro všechny části výpočtové metodiky. Vstupní údaje pro zadání otopné soustavy v objektu jsou uvedeny v tab. 5.
| Zdroj č. 1 | Plynovým kotel v provedení turbo | |
|---|---|---|
| Energonositel | zemní plyn | |
| Jmenovitý výkon zdroje | 20 kW | |
| Účinnost výroby energie zdrojem | ηH,gen | 85% |
| Regulace zdroje energie | ηH,gen | Automatická / ruční |
| Celkový příkon pomocné energie (čerpadla, systém regulace) | PH,aux | 150 W |
| Typ oběhového čerpadla | - | s proměnnými otáčkami |
| Příslušnost k zónám | - | 100% - zóna 1 100% - zóna 2 |
| pozn. příslušnost k zónám reprezentuje údaj, který určuje rozdělení tok energie, pokud je zóna napojena na více zdrojů tepla. V tomto případě jsou obě zóny pně napájeny z jednoho zdroje. | ||
Tab. 5 – Zdroj tepla
Množství energie potřebné na přípravu teplé vody je závislé na jejím teoreticky spotřebovaném množství ze den/rok. Výpočet pracuje s ročním množstvím spotřeby teplé vody, které lze jednoduše stanovit pomocí hodnot uvedených v TNI 730331. V tomto případě se množství teplé vody spotřebované za rok uvažuje ve výši 40 l/os.den za předpokladu obývání objektu čtyřmi osobami. Současně lze v NKN verze 3.01 identifikovat výši měsíční spotřeby TV a definovat tak roční profil spotřeby vody.
Dalším vstupním parametrem je výstupní teplota ze zdroje přípravy teplé vody, která je brána jako 55°C. Ostatní podmínky provozu, jako teplota studené vody apod., jsou hodnoty standardizované, které by neměly přímo ovlivňovat výslednou hodnotu ENB a které představují stejné výchozí podmínky pro všechny budovy. Účinnost systému přípravy teplé vody je definována pomocí měrných denních ztrát tepla rozvodů a zásobníku přípravy TV. V tomto případě se již nepracuje s dílčími účinnostmi technického systému (výroba, distribuce), ale pracuje se zde s jednotlivými ztrátami tepla dílčího procesu, podobně jako je uvedeno v ČSN EN 15 316-3. Proto se jako parametr popisující dílčí proces distribuce použije ztráta tepla distribucí QW,dis, ztráta tepla akumulací QW,st, pouze pro zdroje tepla se použije dílčí účinnost zdroje tepla ηW, viz obr. 2. Současně mají tyto parametry svoje referenční hodnoty, která jsou uvedeny v příloze vyhlášky 78/2013 Sb.
Obr.2 – Princip stanovení dílčí dodané energie pro systém přípravy TV
| Zdroj č. 1 | Centrální příprava TV - zásobník 250 litrů | |
|---|---|---|
| energonositel | zemní plyn + energie okolního prostředí (slunce) | |
| Denní měrná ztráta tepla zásobníku TV | qW,st | 3 Wh/(l.den) |
| Denní měrná ztráta rozvodů TV | qW,dis | 60 Wh/(m.den) |
| Příprava TV na základě referenční potřeby) | VW | 58,4 m3/rok |
| Teplota teplé vody (ve zdroji přípravy) | θW | 55°C |
Tab. 6 – příprava TV
Posledním energetickým systémem je soustava solárních panelů. V tomto případě slouží termické solární panely pouze k přípravě teplé vody a jsou celoročně v provozu. Filosofie metodiky výpočtu ENB si klade za cíl určit energii dodanou do budovy. Proto energie vyrobená v budově, např. pomocí OZE – v tomto případě solárními kolektory je započtena do celkové bilance dodané energie, ale v bilanci neobnovitelné primární energie je již tato produkce energie násobena nulou.
V případě přípravy teplé vody konvenčním způsobem a pomocí termických solárních kolektorů je výsledkem celková dodaná energie. Ta je součtem produkce energie solárního systému a vypočtené spotřeby energie sytému přípravy TV pomocí plynového kotle. Vliv využití termického solárního systému se objeví pouze v bilanci neobnovitelné primární energie vůči referenční budově.
Výpočet produkce energie systémem termických solárních kolektorů se stanoví pomocí TNI 73 0302 a výpočet je integrován ve výpočetním nástroji NKN verze 3.01. Typické hodnoty solárního systému jsou převzaty z TNI 73033, nebo z podkladů výrobce
| Zařízení č. 1 | Trubkové vakuové kolektory s plochým absorbérem | |
|---|---|---|
| Plocha apertury solárního systému (všech kolektorů) | Asc,k | 6 m2 |
| Optická účinnost | η0 | 0,75 |
| Lineární součinitel tepelné ztráty kolektoru | a1 | 1,5 W/m2·K |
| Kvadratický součinitel tepelné ztráty kolektoru | a2 | 0,005 W/m2·K2 |
| Modifikátor úhlu dopadu | IAM | 0,97 |
| Střední denní teplota v solárním systému | θsc,m | 35 °C |
| Orientace slunečních kolektorů | - | jih |
| Sklon kolektorů | - | 45 |
| Funkce | - | Příprava TV celoročně |
Tab. 7 – Solární kolektory
2.2. Identifikační údaje referenční budovy
Referenční budova vůči hodnocenému rodinnému domu je definována pomocí referenčních parametrů. Referenční budova je složena z několika málo robustních referenčních parametrů, které eliminují nevýhody hodnocení ENB na základě vyhlášky 148/2007 Sb. podle pevně stanovených měrných spotřeb energie a zároveň tyto robustní parametry nebudou paralelně kopírovat výpočet ENB s ohledem na fakt, že zadávané parametry systémů budovy musí být vždy lepší, než parametry referenční. Referenční parametr musí identifikovat systémové řešení, které vede k nižší spotřebě. Pokud se k takovémuto řešení nesměřuje pomocí referenčního parametru, může být v porovnání s referenční budovou lepší i budova s chybně navrženým systémovým řešením a hodnocení ENB toto nekontroluje.
Referenční budova představuje výpočtově definovanou budovu téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy (vyhláška 78/2013 Sb.).
Průměrný součinitel tepla obálky budovy referenční budovy výpočetní nástroj NKN 3.01 stanoví podle přílohy 1 vyhlášky 78/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvou zónovou budovu, postupuje se pomocí postupu určeného pro vícezónové budovy se zohledněním všech korekcí.
Parametry technických systémů referenční budovy určuje ve své příloze vyhláška a jsou uvedeny v tabulce 8.
| Vytápění | ||
|---|---|---|
| Účinnost výroby energie zdrojem tepla | ηH,gen,R | 80 % |
| Účinnost distribuce energie na vytápění | ηH,dis,R | 85 % |
| Účinnost sdílení energie na vytápění | ηH,em,R | 80 % |
| Příprava teplé vody | ||
| Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody1) | ηW,gen,R | 85 % |
| Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrů | QW,st,R | 7 Wh/(l.den) |
| Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody | QW,dis,R | 150 Wh/(m.den) |
| Osvětlení | ||
| Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro rodinné a bytové domy vztažený k osvětlenosti zóny | pL,lx,R | 0,05 W/(m2.lx) |
| Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro ostatní budovy vztažený k osvětlenosti zóny | pL,lx,R | 0,1 W/(m2.lx) |
| Činitel závislosti na denním světle | FD,R | 1 |
| Solární systém | ||
| Referenční budova nedisponuje systémem produkce energie z OZE, z tohoto důvodu nemá solární systém v hodnocené budově protiklad v referenční budově. | ||
Tab. 8 – Parametry technických systémů referenční budovy
3. Hodnocení ukazatelů energetické náročnosti budovy
V případě hodnocení energetické náročnosti budovy jsou u nových budov kontrolovány tři různé ukazatele energetické náročnosti
- neobnovitelná primární energie za rok;
- celková dodaná energie za rok;
- průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy
Tyto ukazatelé jsou současně zatříděny, přičemž třída energetické náročnosti (třída EN) nesmí být horší, než třída C.
V rámci výstupů výpočtu jsou také deklarovány dílčí dodané energie do budovy, které jsou současně zařazeny do příslušné třídy EN. Splnění požadavku na minimální třídu EN není vyžadováno.
3.1. Hodnocení Uem
Výpočet referenčního ukazatele Uem,R, včetně výpočtu Uem pro hodnocenou budovu je proveden pomocí výpočetního nástroje NKN 3.01 s tím, že výpočetní nástroj zohledňuje pravidla pro stanovení Uem vícezónové budovy. Uem a Uem,R jsou proto stanoveny pro každou zónu zvlášť a výsledná hodnoty těchto parametrů se stanoví váženým průměrem z parametrů pro zónu 1 a zónu 2 přes objemy těchto zón.
| Uem | Uem,R | splnění požadavku Uem | |
|---|---|---|---|
| Zóna 1 | 0,26 | 0,40 | 0,25 > 0,40 => požadavek splněn |
| Zóna 2 | 0,29 | 0,40 | třída EN |
| Celkem | 0,27 | 0,40 | ER = 0,68 => třída EN - B (velmi úsporná) |
Tab. 9 – Průměrný součinitel prostupu tepla pro hodnocenou a referenční budovu
Požadavek na splnění tohoto ukazatele EN je dodržen, protože Uem hodnocené budovy je menší než Uem,R budovy referenční. A na základě ukazatele EN pro Uem je třída EN B velmi úsporná.
3.2. Hodnocení celkové dodané energie
Ukazatel EN pro hodnocení celkové dodané energie je podílem celkové dodané energie do hodnocené budovy a do referenční budovy. Změnou oproti minulému způsobu hodnocení podle vyhlášky 148/2007 Sb., je započítání energie získané z okolního prostředí nebo slunce do celkové dodaná energie. V tomto případě činní celková dodaná energie do objektu 32 610 kWh/rok z které připadá 3411 kWh/rok na produkci energie ze solárního systému, podrobná bilance viz příloha. Vliv solárního systému se projeví až v neobnovitelné primární energii, kdy faktor neobnovitelné primární energie je pro tento typ energonositele roven nule.
| Hodnocená budova | 107,6 | kWh/m2.rok |
| Referenční budova | 267,7 | kWh/m2.rok |
| Ukazatel ER pro celkovou dodanou energii: | 0,40 | |
| Splnění požadavku ukazatele EN: | => ANO požadavek splněn | |
| Třída energetické náročnosti ukazatele EN: | ER = 0,40 | => třída EN - A (mimořádně úsporná) |
Tab. 10 – Celková dodaná energie pro hodnocenou a referenční budovu
Požadavek na splnění tohoto ukazatele EN je dodržen, protože Uem hodnocené budovy je menší než Uem,R budovy referenční. A na základě ukazatele EN pro Uem je třída EN A mimořádně úsporná.
3.3. Hodnocení neobnovitelné primární energie
Neobnovitelná primární energie se stanoví jako součet součinů dodané energie, v rozdělení po jednotlivých energonositelích a příslušných faktorů primární energie uvedených v příloze č. 3 vyhlášky 78/2013 Sb., ukázka viz tab. 11.
| Energonositel | Faktor celkové primární energie (-) | Faktor neobnovitelné primární energie (-) |
|---|---|---|
| Zemní plyn | 1,1 | 1,1 |
| Elektřina | 3,2 | 3,0 | Energie okolního prostředí (elektřina a teplo) | 1,0 | 0,0 |
Tab.11 – Hodnoty faktoru celkové primární a neobnovitelné primární energie pro hodnocenou budovu
Referenční budova nemá definovány referenční energonositele, ale pro každý typ spotřeby je definovaný přímo faktor neobnovitelné primární energie, viz tab. 12.
| Typ spotřeby | Faktor neobnovitelné primární energie (-) |
|---|---|
| Vytápění | 1,1 |
| Příprava teplé vody | 1,1 |
| Osvětlení | 3,0 |
| Pomocné energie (čerpadla, regulace apod.) | 3,0 |
Tab.12 – Hodnoty faktoru neobnovitelné primární energie pro referenční budovu
| Hodnocená budova | 119,9 | kWh/m2.rok |
| Referenční budova | 300,5 | kWh/m2.rok |
| Ukazatel ER pro celkovou dodanou energii: | 0,40 | |
| Splnění požadavku ukazatele EN: | => ANO požadavek splněn | |
| Třída energetické náročnosti ukazatele EN: | ER = 0,40 | => třída EN - A (mimořádně úsporná) |
Tab.13 – Celková neobnovitelná primární energie pro hodnocenou a referenční budovu
Požadavek na splnění tohoto ukazatele EN je dodržen, protože Uem hodnocené budovy je menší než Uem,R budovy referenční. A na základě ukazatele ER pro Uem je třída EN A mimořádně úsporná.
3.4. Informativní hodnocení dílčích dodaných energií
Hodnocení dílčích dodaných energií je informativním ukazatelem znázorněním na PENB, kdy splnění ukazatele ER vůči budově referenční není požadováno. Nicméně hodnocení dílčích dodaných energií je v PENB informativně deklarováno.
| Dílčí dodaná energie na vytápění | ||
|---|---|---|
| Hodnocená budova | 37,5 | kWh/m2.rok |
| Referenční budova | 114,2 | kWh/m2.rok |
| Ukazatel ER pro celkovou dodanou energii: | 0,33 | |
| Třída energetické náročnosti ukazatele EN: | ER = 0,33 | => třída EN - A (mimořádně úsporná) |
| Dílčí dodaná energie na přípravu TV | ||
| Hodnocená budova | 63,1 | kWh/m2.rok |
| Referenční budova | 150,4 | kWh/m2.rok |
| Ukazatel ER pro celkovou dodanou energii: | 0,42 | |
| Třída energetické náročnosti ukazatele EN: | ER = 0,42 | => třída EN - A (mimořádně úsporná) |
| Dílčí dodaná energie na osvětlení | ||
| Hodnocená budova | 3,2 | kWh/m2.rok |
| Referenční budova | 3,2 | kWh/m2.rok |
| Ukazatel ER pro celkovou dodanou energii: | 1,02 | |
| Třída energetické náročnosti ukazatele EN: | ER = 1,02 | => třída EN - D (méně úsporná) |
Tab.14 – Hodnocení dílčích dodaných energií
4. Závěr
Záměrem bylo v celkovém hodnocení představit typický rodinný dům. Variantní řešení energetických systémů s dopadem na hodnocení ENB tohoto objektu bude zpracováno v jednom z dalších článků.
Častá výtka týkající se složitosti výpočtu s použitím výpočetního nástroje není, jak je patrné z předchozího postupu relevantní. Výpočetní postup nevyžaduje získání údajů, vstupů, které by byly nad rámec hodnot a údajů, s kterými projektant stavební části, nebo projektant vytápění musí pracovat, ať už při výpočtu tepelných ztrát, či vyjádření energetických bilancí k danému objektu. Pokud je projektová dokumentace zpracována zodpovědně, tepelné ztráty spočítány dle platných norem, pak by výpočet ENB dle metodiky k vyhlášce a s použitím volně šiřitelného výpočetního nástroje neměl představovat zvláštní časové nároky při tvorbě projektové dokumentace.
Současně byla jako pomůcka pro zpracování PENB, zejména z pohledu zadávaných vstupů – typických parametrů technických systémů, vytvořena TNI 730331 – Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet, vydána v dubnu 2013. Obsahem technické normalizační informace, dále jen „TNI“ je zpracování podkladů pro hodnocení energetické náročnosti budov pro potřeby související legislativy platné od 1. ledna 2013. TNI 730331 je nezávazná pomůcka ve formě, obsahující jednotnou metodou zpracované a souměřitelné hodnoty typických parametrů používaných ve výpočtu energetické náročnosti budov. Tato TNI shromažďuje a koncentruje parametry potřebné pro vytvoření modelu budovy ve specializovaném SW přehledně do jednoho zdroje a je v podstatě kuchařkou pro zpracovatele PENB. Současně je třeba dodat, že parametry uvedené v této TNI nejsou určeny pro návrh a dimenzování technických systémů, těmto účelů slouží příslušné technické normy. Tyto na druhou stranu nejsou v některých případech vhodné za účelem výpočtu roční dodané energie do budovy, např. ČSN 060320.
Podrobné informace o NKN verzi 3.01 a problematice hodnocení energetické náročnosti budov budou zveřejněny na adrese http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn v průběhu léta 2013. Zaregistrovaní uživatelé NKN na uvedené adrese budou moci získat zdarma ke stažení výpočetní nástroj NKN pro stanovení energetické náročnosti budov podle požadavků vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Zaregistrovaní uživatelé budou o nové verzi vyrozuměni emailem.
Literatura
[1] Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
[2] Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, (pozn. účinná k 1. 4. 2013)
[3] Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, (pozn. zrušena k 1. 4. 2013)
[4] TNI 730331 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet, UNMZ, 4/2013
Poděkování
Tento článek vznikl za podpory Evropské unie, projektu OP VaVpI č. CZ.1.05/2.1.00/03.0091 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov.
In relation with the implementation of the revised EU Directive 2010/31/EU on the energy performance of buildings are currently changing some of Czech legal regulations and new methodology for energy performance assessment is introduced . This article focuses on an example rating the standard family house with conventional solution of building envelope and technical systems, using the new evaluation method. For this object will be also an obligation to issue an energy performance certificate as required by the Consolidated Act No. 406/2000 Coll., as amended.
