Průkaz ENB a dotační program Zelená úsporám

Aktuální problematika zabývající se Energetickým průkazem budovy ve vztahu k současné legislativní úrovni s aplikací do dotačního programu Zelená úsporám nabízí mnoho otázek. Podívejme se na některé z nich.

Pro jaké případy ve stavební praxi a v jakých fázích stavebního procesu je nutné doložit nově zavedený energetický průkaz budovy, kdo má povinnost jej předložit, kdo jej může zpracovat, kdo odpovídá za údaje v něm uvedené? Má průkaz nějakou závaznou formu (předepsané kapitoly, grafický výstup aj.)? Můžete odhadnout, jak nákladné je zpracování energetického průkazu?

Odpověď je následující:

Základním kritériem je, zda výstavba budovy nebo její změna podléhá stavebnímu řízení. Pokud ano, tak východiskem k zodpovězení otázky jsou Stavební zákon č.183/2006 Sb. O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU, zejména jeho prováděcí vyhláška č.499/2006 Sb. O DOKUMENTACI STAVEB, která v:

příloze 1, části B, odst. 7, respektive
příloze 1, části D, písmeno b
definuje dle § 104 Stavebního zákona č 183/2006 Sb. odst. 2 písm. a) až d) resp. §110 odst. 2 písm. b) a §117 odst. 2, rozsah a obsah projektové dokumentace.

V příloze 1, části B, odst. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb. je uvedeno, že souhrnná technická zpráva musí obsahovat:

a) splnění požadavků na energetickou náročnost budov a splnění ukazatelů podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov
b) stanovení celkové energetické spotřeby stavby

V příloze 1, části D, písmeno b) definuje, že dokladová část dokumentace stavby musí obsahovat průkaz energetické náročnosti budovy (ENB) podle zákona o hospodaření s energií. Tedy novely zákona č. 406/2006 ve znění zákona č. 61/2008 Sb., která je zásadním podkladem pro definování pojmu energetická náročnost budovy.

Podle § 6a, odst. 2 tohoto zákona se splnění požadavků podle odst. 1 (splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů) dokládá průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen průkaz), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu 5a (vyhláška č.137/1998Sb.).

Průkaz nesmí být starší než 10 let a je součásti dokumentace podle prováděcího předpisu při

1. výstavbě nových budov
2. větších změnách dokončených budov s celkovou plochou nad 1000 m2, které ovlivní jejich energetickou náročnost
3. prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro tyto budovy nastala povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo b),

ad a)
Výstavba nových budov je jasná. Dokumentace každé budovy, která bude po 1.1. 2009 povolena k výstavbě, musí obsahovat průkaz.

ad b)
Větší změna budovy ve smyslu zákona č. 61/2008 Sb., §2 písm. q) je taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie. Zcela evidentně sem v běžných budovách bude patřit změna zdroje tepla, často i chladu. Pokud půjde o změnu jen jeho části, musí se posoudit, zda ovlivňuje minimálně 25 % celkové spotřeby energie. Může však jít o změnu otopných těles nebo diskuzi o nutnosti zpracovat průkaz může vzbudit například změna oběhového čerpadla. Protože čerpadlo zajišťuje cirkulaci veškeré otopné vody, zřejmě tak ovlivní více než 25 % celkové spotřeby energií.

Změna oběhového čerpadla se přímo projeví ve změně spotřeby elektrické energie při jeho provozu a ta není v rozsahu 25% celkové spotřeby. Ze zkušenosti se změna regulace systému vytápění projeví max. do 15% potřeby energie na vytápění. To znamená, že v podílu celkové spotřeby to bude ještě menší procento.

ad c)
Pokud má být budova vybavena průkazem, není problém jej při prodeji nebo pronájmu předložit. Toto ustanovení lze chápat spíše jako ochranu zájemců o koupi nebo nájem, aby měli zákonnou oporu v tom, pokud si průkaz chtějí nechat předložit. Zatím není obecně známo, že by například katastrální úřad podmiňoval zápis změny vlastníka budovy jejím prodejem předložením platného průkazu. Ale co není, může být.

Existují výjimky?

Položme si nyní důležitou otázku. Existují z výše popsaných povinností výjimky, kdy není nutné zhotovovat průkaz ENB? Výjimky lze odvodit z ustanovení novely zákona o hospodaření s energií. V něm se uvádí, že požadavky podle odst. 1 §6a (nebo-li, že ENB budovy je v rozsahu klasifikace maximálně C) nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě

• že vlastník prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné. Jedná se zejména o budovy památkově chráněné, kde energetický audit prokázal, že realizovaná opatření jsou vyčerpána a přesto nebude dosaženo požadavků klasifikace C ENB
• požadavky nemusí být rovněž splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let, budov experimentálních, budov s občasným užíváním, zejména pro náboženské činnosti, obytných budov, které jsou určeny k užívání kratšímu než 4 měsíce v roce, samostatně stojících budov o celkové podlahové ploše menší než 50 m2 a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla (např.slévárny , montážní haly atd.).
• dále u výrobních budov v průmyslových areálech, u provozoven a neobytných zemědělských budov s nízkou roční spotřebou energie na vytápění.

Z logiky výše uvedených formulací §6a zákona 61/2008 Sb. odst. 8 vyplývá, že nemusí-li být splněny požadavky odst.1 §6a výše citovaného zákona, nemusí se tedy dokládat a tím i zpracovávat ENB.

Jinou situaci přestavuje naplnění článku 6 citovaného paragrafu, kde na budovách školských, zdravotnických, kulturních, obchodních, sportovních, ubytovacích, stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové ploše nad 1000m2 jsou povinni provozovatelé umístit průkaz na veřejně přístupném místě budovy, pokud vznikla povinnost jej zpracovat. Pak na tyto budovy musí být zpracován průkaz ENB i když nesplňuje požadavky vyhlášky 148/2007Sb., tedy výsledná klasifikace může být i horší než C.

Oprávnění ke zpracování průkazu ENB

Projektovou dokumentaci ve smyslu vyhlášky č. 499/2006Sb. přílohy č. 1 - části B odst. 7 může v části "splnění porovnávacích ukazatelů" (tedy pouze jako podklad pro průkaz - splnění se dokládá až vlastním průkazem) zpracovat autorizovaný inženýr bez oprávnění MPO ČR. Toto je důležité pro činnost projektantů - autorizovaných inženýrů bez oprávnění MPO ČR.

Optimální je posuzovat ENB budovy již ve fázi studie (viz dále). Protože v této fázi ještě není nutné průkaz zpracovat, může podklady pro případné vhodné ovlivnění architektonické studie, pokud by její ENB neodpovídala předpisu, zpracovat autorizovaný inženýr. Pokud již v této fázi bude jeho práce navázána na budoucího zpracovatele průkazu, bude to jistě výhodnější.

Podle §6a odst. 7 zákona č. 406/2006 Sb. ve znění zákona č. 61/2008 průkaz může zpracovat ve smyslu §6 vyhl. 148/2007 Sb. a svým podpisem garantovat pouze osoba oprávněná podle §10, tj. energetický auditor zapsaný v seznamu MPO) nebo osoba autorizovaná podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb. o ČKAIT, v obou případech navíc přezkoušená ministerstvem MPO podle prováděcího právního předpisu z podrobnosti jeho vypracování.

Zjednodušeně řečeno, zpracovat průkaz může pouze osoba k tomu přezkoušená MPO ČR, a k přezkoušení se může přihlásit jak energetický auditor, tak i autorizovaná osoba zapsaná v seznamech ČKAIT. A to platí jak pro malý rodinný dům, tak pro velkou budovu nad 1000 m² podlahové plochy.

Otázka, ve které fázi projektu je vhodné začít s výpočtem energetické náročnosti navrhované budovy, vyplývá z případných následných úprav konstrukčního řešení objektu a s tím i souvisejících úprav energetických systémů. Je tedy vhodné provést základní výpočet energetické náročnosti budovy ve fázi architektonické studie, kdy je známo hmotové řešení objektu stavební program a vytváří se koncepce řešení TZB (ÚT, TUV, osvětlení, klimatizace, větrání a další). V této úrovni projektu je možné snadno zabudovat do projektu zpětnou vazbu a návrh budovy a jejího technického řešení optimalizovat. S postupujícími stupni projektové dokumentace se snižuje možnost účinného zásahu do řešení koncepce projektu, vedoucí ke splnění energetické náročnosti budovy.

Zde je možné konstatovat, že povinnost zpracovat průkaz ENB a dosáhnout stanovených parametrů potřeby energie posiluje postavení projektanta tepelného (chladového) hospodářství v procesu návrhu budovy. Pokud chce architekt dosáhnout zamýšleného designového i konstrukčního řešení budovy tak, aby dokumentace úspěšně prošla stavebním řízením, musí zcela nezbytně promítat výsledky práce projektanta tepelného (chladového) hospodářství do své koncepce. Architekt nemůže jen požadovat, aby se projektant s danou situací vypořádal, aniž by sám přihlédl k oprávněným požadavkům projektanta na úpravu budovy.

V případě nesplnění požadovaných parametrů energetické náročnosti budovy při již dokončené zpracované projektové dokumentaci jsou následné úpravy velmi razantní a mnohdy i těžko splnitelné.

Ve smyslu vyhlášky č. 148/2007 §6 průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy. Protokolem se:

• dokládají výsledky hodnocení energetické náročnosti budovy stanovené bilanční metodou a zařazení budovy do klasifikační třídy energetické náročnosti
• vydávají doporučení pro technicky a ekonomicky efektivní snížení energetické náročnosti u nových budov nad 1000 m² celkové podlahové plochy dokládají výsledky posouzení proveditelnosti alternativních systémů.

Výše uvedeným §6 citované vyhlášky je obsah protokolu energetického hodnocení budovy včetně jeho grafického vyjádření o zařazení do příslušné klasifikační třídy.

Příloha č. 4 vyhlášky 148/2007 Sb. uvádí vzor průkazu energetické náročnosti budovy (protokol) včetně jeho grafického znázornění.

Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č.148/2007 Sb. Měrné spotřeby energie v kWh /(m².rok) ve třídě C pro uvedené budovy jsou referenční

Náklady na zpracování průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) jsou závislé na úrovni podkladové dokumentace a náročnosti posuzované budovy z hlediska jeho objektového rozsahu, konstrukčního a technického řešení. Obecně lze diverzifikovat cenu (i dle zveřejněných cen ve veřejných tiskovinách - MF DNES) v rozsahu od 10 u malých objektů typu rodinných domů až do 50 tis. Kč u velkých a technologicky složitějších objektů.

Z prvních zkušeností jednání se stavebními úřady počátkem roku vyplývá, že úřady průkaz ENB vyžadují (i u rodinných domů) a je tedy v zájmu zpracovatelů projektové dokumentace, aby byli schopni tuto potřebu investorů uspokojit buď vlastními silami nebo spoluprací s oprávněnou osobou.

Seznam osob oprávněných zpracovávat průkaz energetické náročnosti budov je na www.

Nyní zásadní atributy dotačního programu Zelená úsporám (k datu 10.5. 2009)

DOTAČNÍ PROGRAM ZELENÁ ÚSPORÁM

Program Ministerstva životního prostředí administrovaný Státním fondem životního prostředí ČR

zaměřený na úspory energie a obnovitelné zdroje domácností v rodinných a bytových domech

Základní členění Programu

Program je členěn do tří základních oblastí podpory:

A. Úspora energie na vytápění

• A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu
• A.2. Kvalitní zateplení vybraných částí obytných domů (dílčí zateplení)

B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu

C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody

• C.1. Výměna zdrojů na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla
• C.2. Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb
• C.3. Instalace solárně-termických kolektorů

D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření - některé kombinace opatření jsou zvýhodněny dotačním bonusem (pouze při současném podání žádosti a maximálně jednou pro daný objekt i při využití více z uvedených kombinací)

Program Zelená úsporám je zaměřen na podporu instalací pro vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V programu bude podporováno kvalitní zateplování rodinných domů a nepanelových bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní kotle na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také nová výstavba v pasivním energetickém standardu.

Podpora v rámci programu Zelená úsporám je nastavena tak, aby prostředky mohly být čerpány v průběhu celého období od vyhlášení programu do 31. prosince 2012. Žádosti o podporu budou přijímány do 30. června 2012 nebo do vyčerpání finančních prostředků programu. O dotaci lze žádat jak před realizací opatření, tak po ní, nebude však možné žádat o podporu opatření dokončených před vyhlášením programu, tedy před 1.4.2009.. Podporu je možné poskytnout na zařízení instalovaná v obytných domech, nikoli např. v objektech určených k individuální rekreaci nebo průmyslových objektech, a to ani v případě, že zde má žadatel trvalé bydliště.

Kdo může žádat o dotaci

Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci a stavebníci rodinných a bytových domů, které podléhají daňové povinnosti podle zákona č. 338/1992 Sb., tedy:

• fyzické osoby (podporované opatření je určeno pouze pro domácnosti),
• společenství vlastníků bytových jednotek,
• bytová družstva,
• města a obce (včetně městských částí),
• podnikatelské subjekty,
• případně další právnické osoby.

Důležité vymezení

Ve všech oblastech a podoblastech podpory jsou oprávněnými žadateli vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie, pouze v oblasti podpory C. Mohou být žadateli i vlastníci bytových domů postavených v jedné z typizovaných konstrukčních soustav panelové technologie.

Seznam odborných dodavatelů a Seznam podporovaných výrobků

Zaměření programu vyžaduje využití takových materiálů, výrobků a zařízení a zároveň poskytovaných služeb, které zajistí dosažení cílů programu a environmentálních přínosů pro společnost a zároveň budou zárukou kvality pro realizátory projektů. Proto je možné z programu podpořit pouze výrobky, zařízení a technologie uvedené v Seznamu výrobků a technologií a služby firem uvedených v Seznamu odborných dodavatelů. Oba seznamy jsou otevřené pro všechny dodavatele a výrobky, které splní předem stanovené podmínky programu. Zápis do seznamů není zpoplatněn.

Závěr

Příspěvek se zabývá legislativním rámcem naplnění vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve vztahu k zákonu č. 406/2006 o hospodaření s energií ve smyslu znění jeho novely č. 61/2008 Sb.,s aplikací do vyhlášky.148/2007 Sb. Současně uvádí hlavní zásady a příslušný rozsah podkladů při žádosti o dotaci v rámci programu Zelená úsporám. Žadatel se může rozhodnout pro komplexní či dílčí zateplení s akceptací snížení potřeby tepla na vytápění při komplexním zateplením o 40 %, při dílčím o 20 %.

Je třeba podotknout, že žadatel při dílčím zateplení musí splňovat tři zásadní opatření (zateplení pláště,střechy nebo horizontální konstrukci - podlahy nad nevytápěným prostorem a výměnu oken) pro získání dotace na program A2, nebo dvě opatření, pokud se zároveň realizuje výměna kotle na vytápění za nové (pouze z elektrického a tuhá paliva za ekologické na dřevěné pelety). Každá úprava musí být provedena kompletně, aby byla dosažena výše uvedená minimální roční úspora tepla 20 %. Zateplujete-li celý dům ( plášť objektu včetně výměny oken,musí se dosáhnout na úsporu 40 % a tím se dostat na úroveň nízkoenergetického objektu tj maximálně 70 kWh/m² za rok pokud jde o RD. Nezbytnou součástí je i projekt a odborné posouzení energetické náročnosti upraveného objektu (ENB).

OBJEKT	Snížení potřeby tepla %	Nejvýše přípustná potřeba tepla v kWh/m2,rok	Součinitel prostupu tepla U
			vnější stěna	střecha	podlaha	okna,dveře
RODINNÝ DŮM - program A1 - dotace 1300 Kč/m2	40	+70	0,20	0,15	0,25	1,1
- program A2 * - dotace 850 Kč/m2	20		0,25	0,16	0,4-nad nevytáp. prost. 0,3-na terénu	1,2
** - dotace 650 Kč/m2	20		0,25	0,16	0,4 0,3 dtto	1,2
BYTOVÝ DŮM - program A1 - dotace 900 Kč/m2	40	+55	0,20	0,15	0,25	1,1
- program A2 * - dotace 600 Kč/m2	20		0,25	0,16	0,4 0,3 dtto	1,2
** - dotace 450 Kč/m2	20		0,25	0,16	0,4 0,3 dtto	1,2

+ RD pokud se dosáhne 40 kWh/m²rok je dotace 1950 Kč/m²
BD pokud se dosáhne 30 kWh/m²rok je dotace 1350 Kč/m²

* je třeba respektovat tři opatření (obvodový plášť,střecha, strop nad nevytápěným prostorem, okna,příp.rekuperace)
** pouze dvě opatření (viz výše) pro splnění požadavků dotace je nutná výměna zdroje vytápění