EP schválil bezemisní fond budov v roce 2050 a zákaz fosilních paliv v budovách od 2040

Čtvrtou verzi směrnice o energetické náročnosti budov odhlasoval Evropský parlament 12. března 2024. Jedná se o další krok k finálnímu schválení směrnice, na jejímž znění se shodly vlády členských států, Evropská komise a Evropský parlament dne 8. 12. minulého roku. Směrnice popisuje, jak mají členské státy dosáhnout bezemisního fondu budov v roce 2050.

To znamená jak bydlet, pracovat nebo se učit v takových budovách, které mají díky kvalitnímu zateplení a novým technologiím stálou teplotu v létě i v zimě, nepotřebují k vytápění ani chlazení využívat fosilní paliva jako je plyn nebo uhlí a pokud to jde, využívají energii z obnovitelných zdrojů. Důraz je kladen i na zajištění dostatku čerstvého vzduchu, především v budovách jako jsou nemocnice nebo školy, čehož lze dosáhnout instalací řízeného větrání s rekuperací tepla.

• Od roku 2030 budou muset být všechny nově postavené obytné domy „budovami s nulovými emisemi“. U nebytových budov bude požadavek platit o dva roky dříve. Takové budovy budou mít velmi nízkou energetickou náročnost a nulové emise uhlíku z pálení fosilních paliv (především uhlí a zemního plynu) v místě, kde stojí.
• Česko, stejně jako ostatní členské státy, musí po schválení směrnice připravit renovační strategii, která nám umožní až ztrojnásobit tempo kvalitních renovací všech budov a dosáhnout bezemisního fondu budov v roce 2050.
• Od roku 2040 by se měly všechny budovy obejít bez vytápění kotli na uhlí, plynem a další fosilní paliva.

Po finálním schválení směrnice o energetické náročnosti budov Radou EU nastane tzv. transpoziční období, které obvykle trvá 2 roky, kdy budeme mít prostor požadavky dané Směrnicí včlenit do českého legislativního rámce.

Budovy podle Evropské komise v současnosti spotřebovávají dvě pětiny energií v Evropské unii a produkují 36 procent emisí skleníkových plynů. Cílem revidované směrnice je dosáhnout úplné klimatické neutrality do roku 2050.

Pro přijetí navrhované revize příslušné směrnice o energetické náročnosti budov hlasovalo 370 poslanců, 199 bylo proti a 46 se zdrželo. Aby vstoupila v platnost, musí směrnici ještě formálně schválit Rada EU, složená z členských států. Směrnici v hlasování podpořilo šest zástupců Česka v EP, proti bylo 12 a jedna europoslankyně se zdržela.

Na přípravu a obsah Směrnice o energetické náročnosti budov jsme se v listopadu loňského roku ptali paní Nathalie Markové, vedoucí oddělení Hospodaření s energií na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR: