Revidovaná Směrnice o energetické náročnosti budov s bezemisními budovami v roce 2050
Na evropské půdě vzniká nová revize Směrnice o energetické náročnosti budov. Na její předmět a cíle jsme se přišli zeptat paní Nathalie Markové, vedoucí oddělení Hospodaření s energií na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je zodpovědné za jednání o podobě směrnice na evropské úrovni a také za implementaci do národní legislativy. „Energetické dokumenty nebo směrnice se revidují poměrně často. Jeden z důvodů, proč se tak děje nyní, je zejména to, že jsme se v roce do roku 2050 zavázali k uhlíkové neutralitě,“ říká Nathalie Marková. „Evropská unie nastavuje tyto nástroje, mezi které patří Směrnice o energetické náročnosti budov, tak, abychom mohli dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, ke které jsme se zavázali.“
V současné době existují tři verze navržené revize směrnice. „Architektura návrhů je stejná. V této fázi jednáme o tom, jakým způsobem bude vypadat čtvrtý kompromisní text, který bude obsahovat různé aspekty ze všech těch třech návrhů,“ vysvětluje Nathalie Marková.
Jedním z cílů nové verze směrnice je bezemisní fond budov v roce 2050. Tento článek se podle Nathalie Markové právě dojednává. „Vždycky to bude vysoce energeticky účinná budova, a to s nulovými emisemi na místě z fosilních zdrojů. To znamená, že můžete samozřejmě topit dřevem nebo bio plynem, to je povoleno. Nicméně pokud si budete stavět budovu v novém standardu bez emisí, který platí zejména pro nové budovy, tak plynový kotel už nebude možný instalovat, protože samozřejmě zemní plyn je fosilní palivo,“ říká Nathalie Marková a dodává: „Za co Česká republika hodně bojuje na evropské úrovni je, aby budovy mohly být připojené k vysoce účinné soustavě. A snad se nám to skutečně povede.“
Téma revize Evropské směrnice bude tématem konference Energetická náročnost budov 2023
Bezemisní standard by měl platit pro všechny budovy včetně památkově chráněných nebo budovy v památkových zónách. „Naším záměrem nebude obalovat Pražský hrad polystyrenem nebo něco podobného. Nicméně i historické budovy budou mít nově nějaký standard energetické náročnosti. Takže se určitě historické budovy budou nějakým způsobem renovovat. Počítá se s využitím technologií tak, aby si zachovaly architektonickou a historickou hodnotu,“ ubezpečuje Nathalie Marková.
Nová verze Směrnice o energetické náročnosti budov se vyjednává od roku 2021. „Volby do Evropského parlamentu jsou v roce 2024 na jaře a my víme z různých interních dokumentů Evropského parlamentu, že pokud ta směrnice nebude dojednána anebo nebude na ní panovat shoda do konce ledna začátku února, tak už se procesně nestihne,“ říká Nathalie Marková. Nový Parlament může s novou podobou souhlasit, ale může také nařídit práci na nové verzi.
„Nicméně momentálně je na evropské úrovni shoda tom, že to všechny strany chtějí stihnout. Ideálně do konce tohoto roku, tedy do konce španělského předsednictví. Pokud by se tak stalo, tak velmi pravděpodobně směrnice může nabýt účinnosti přibližně v březnu,“ říká Nathalie Marková. „Potom bychom měli dva roky od března 2024 na to, abychom ji transportovali do národní legislativy a prošli samozřejmě celým procesem schvalování zákonů v ČR.“
V rozhovoru Nathalie Marková dále hovoří o harmonizaci škály energetické náročnosti budov, ukončení dotační podpory plynových zdrojů, možnosti povinných energetických renovacích a o jejich financování. Celý rozhovor s Nathalii Markovou si můžete poslechnou ve videu.
