Pozor na změny v projektech, které jsou na dotace

Ing. Renata Straková, energetická specialistka a energetický auditor spolupracuje se redakcí již řadu let. Znáte ji z článků a komentářů a také z našich podzimních konferencí Rekonstrukce a provoz bytových domů a Energetická náročnost budov. V rozhovoru pro estav.tv hovoří o zkušenostech energetického specialisty.

Ing. Renata Straková popisuje kroky, které jsou ideálním postupem na cestě za úsporou energie i za dotací. O snižování energetické náročnosti budov je po skokovém nárůstu cen energií a také s možnostmi dotací enormní zájem.

Opatrně v případě jakýchkoliv změn

Povinnost dodržet požadavky dotačního titulu je společná pro bytové i rodinné domy a je třeba to mít stále na zřeteli. „První posouzení stávajícího stavu a možností dotací je zdarma v rámci poradenství, které platí stát. Poradce lze najít v registrech EKIS a mEKIS.
Pokud se majitel nemovitosti rozhodne, že bude využívat dotaci, pak následuje návrh opatření, projekt a žádost o dotaci. Důležitý je technický dozor investora, protože požadavky dotace musí být splněny přesně a ve všech dílčích krocích. I malé odchýlení může způsobit zmaření možnosti získat dotaci a náprava špatně provedených opatření je obtížná, mnohdy nemožná,“ říká Renata Straková.

Velkou zkouškou, co se provozních nákladů týká, procházejí i firmy

Tam je spektrum provozů, typů a stáří budov různé, ale zde velmi pomáhá existující sledování spotřeby energií.

„Velkou pomocí a také prvním krokem byl mělo být měření. Vyhodnocení průběžných výsledků pak dává možnost soustředit se na ty kroky, které přinesou nejzajímavější efekt. I při rozhodování o měření je významná úloha energetického auditora/specialisty, protože je třeba nasadit měření cíleně a s ohledem na předpokládané úspory,“ říká Renata Straková.

Průkaz energetické náročnosti (PENB), audit, posudek a posouzení

Rozdíl mezi energetickým auditem a energetickým posudkem spočívá v tom, že v prvním dokumentu je popsán stávající stav energetického hospodářství a jsou hledána opatření, která by je vylepšila, kdežto posudek pouze posuzuje navržená opatření bez hledání optimalizace.

Energetický posudek je písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení.

Průkaz energetické náročnosti budovy je dokument, který rozděluje budovy do kategorií (energetických tříd) A až G na základě potřeby energie pro jejich typické využití (energie potřebná pro vytápění, chlazení, ohřev vody, osvětlení, větrání a úpravu vlhkosti vzduchu), obdobně jako je tomu např. u žárovek, ledniček, TV apod.

Od 31. 3. 2021 jsou účinné vyhlášky č. 140/2021 o energetickém auditu a č. 141/2021 o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie.

• Vyhláška č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu
• Vyhláška č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie

Přečtěte si také Dlouho očekáváné nové vyhlášky o energetickém auditu a o energetickém posudku jsou v platnosti Přečíst článek

Kdo má povinnost zpracovat energetický audit

Ustanovení § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnost zpracování energetického auditu v následujících případech:

1. Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu).
2. Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.
3. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem (například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.

Výjimky z povinnosti zpracovat energetický audit

1. Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 § 9 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.
2. Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 § 9 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií (ČSN EN ISO 50001 – Systém managementu hospodaření s energií), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.