Dlouho očekáváné nové vyhlášky o energetickém auditu a o energetickém posudku jsou v platnosti

Vyhláška č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu

Tato vyhláška zásadně mění obsah energetického auditu a postup jeho zpracování.

Zásadní změnou je například nutnost vypracovat, ve spolupráci se zadavatelem, plán energetického auditu (EA), podle kterého bude, mimo jiné, stanovena podrobnost energetického auditu.

Je stanovena povinnost:

• Vypracovat plán EA podle přílohy č. 2 a podepsat plán spolu se zadavatelem,
• Vypracovat seznam požadovaných podkladů a seznam dodaných odkladů,
• Vložit plán EA (podepsaný), včetně jeho případných dodatků a seznam požadovaných a obdržených podkladů do přílohové části zprávy o EA,
• Konečný přehled vyžádaných a skutečně poskytnutých podkladů uvede energetický specialista v přílohové části zprávy o EA.

Obsahem plánu EA je, vedle identifikačních údajů zadavatele a vymezení předmětu EA, stanovení míry detailu provedení EA (samozřejmě při respektování požadavků zákona) a dále specifikace kritérií pro hodnocení a klasifikaci příležitostí ke snížení energetické náročnosti, vymezení způsobu spolupráce při provádění EA a seznam potřebných podkladů pro zpracování EA.

Další podstatnou změnou je povinnost vypracovat energetický audit na celé energetické hospodářství zadavatele a územně, organizačně nebo procesně vymezené ucelené části energetického hospodářství. Platí, že všechny ucelené části musí být situovány na území ČR, stejně jako předmětem EA jsou pouze dopravní prostředky registrovány na území ČR. Součet přehledu užití energie ucelených částí v členění na budovy, výrobní procesy a dopravu tvoří energetický audit celého energetického hospodářství.

Přehled užití a spotřeby energie ucelených částí je členěn na strukturu stávajících měřících míst, pokud to úroveň energetického auditu uvedená v plánu energetického auditu vyžaduje, historii spotřeby energie za poslední 2 roky, energetické vstupy ucelené části a analýzu užití energie.

Rovněž se mění metoda hodnocení navržených příležitostí ke zvýšení hospodárnosti užití energie, kdy navržené příležitosti budou hodnoceny autonomně; ekonomicky, ekologicky a nově i na bázi multikriteriálního hodnocení.

Příležitosti (vycházejí z požadavků ČSN ISO 50002):

• Musí být ekonomicky nadějné.
• Soubor navržených příležitostí musí plnit podmínku celkové úspory energie nebo úspory CO₂ vůči spotřebě energetického hospodářství nebo ucelené části energetického hospodářství ve výši minimálně 10 % (se zohledněním synergických vlivů).
• Pokud nelze tento limit objektivně dosáhnout, musí energetický specialista provést technické nebo ekonomické zdůvodnění nižší úspory!

Energetický specialista je povinen provést identifikaci příležitosti a její věcný popis, kvantifikovat roční úsporu energie, odhad nákladů na realizaci a stanovit rizika a nejistoty, provést ekonomické hodnocení a vyčíslení absolutní hodnoty NPV za dobu hodnocení a zvolit dobu hodnocení každé příležitosti. Ideální je ztotožnit dobu hodnocení navržené příležitosti s dobou životnosti substitučního zařízení. Pokud příležitost obsahuje zařízení s různou dobou životnosti, je nutné zvolit dobu hodnocení a kalkulovat s reprodukcí zařízení s kratší dobou životnosti a jejich zůstatkovou hodnotou!

Vlastní hodnocení jednotlivých příležitostí je ve vyhlášce uvedeno v rozsahu:

1. změna energetické náročnosti stanovená roční úsporou energie a změnou časového průběhu optimálně v měsíčním kroku,
2. ukazatel energetické náročnosti po realizaci příležitosti,
3. popis způsobu stanovení přínosů včetně možných synergických vlivů s ostatními příležitostmi,
4. ekonomické hodnocení v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,
5. ekologické hodnocení v souladu s přílohou č. 8 k této vyhlášce a
6. multikriteriální hodnocení v souladu s přílohou č. 9 k této vyhlášce:
   
   1. změna energetické náročnosti stanovená roční úsporou energie a změnou časového průběhu optimálně v měsíčním kroku,
   2. ukazatel energetické náročnosti po realizaci příležitosti,
   3. popis způsobu stanovení přínosů včetně možných synergických vlivů s ostatními příležitostmi,
   4. ekonomické hodnocení v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce a
   5. ekologické hodnocení v souladu s přílohou č. 8 k této vyhlášce.

Vyhláška též definuje způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy pro potřeby určení povinnosti zpracovat energetický audit dle zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Toto je důležité sdělení pro vlastníky, podnikatele pro jednoznačnost začlenění vzhledem k povinnosti zajistit (nebo nezajistit) energetický audit.

Lze tedy konstatovat, že se při tvorbě nové vyhlášky podařilo skloubit požadavky zákona č. 406/2000 Sb. a zákonem definovanou harmonizovanou normou ČSN ISO 50002-Energetické audity. V této souvislosti si je třeba uvědomit, že energetický audit je nyní koncipován jako proces, který je ukončen zprávou o energetickém auditu podle nové vyhlášky č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu.

Vyhláška č.141/2021 Sb. o energetickém posudku

Tato nová vyhláška reaguje na nové znění povinností dle § 9a zákona č.406/2000 Sb. o hospodaření energií, v platném znění a také reflektuje dosavadní zkušenosti z provádění energetických posudků (EP).

Obecný obsah energetického posudku tvoří titulní list, podrobnosti energetického posudku ve vztahu k předmětu a účelu zpracování posudku, doporučení energetického specialisty a podmínky proveditelnosti tohoto doporučení a evidenční list EP.

Podrobnosti energetického posudku a doporučení energetického specialisty jsou stanoveny přiměřeně ke každému typu energetického posudku stanoveného v § 9a zákona č. 406/2000 Sb.

V přílohové části jsou uvedeny podrobnosti, vedle ekonomického a ekologického hodnocení, jednotlivých typů energetických posudků.

Vyhláška zavádí dva nové typy energetických posudků, konkrétně:

• stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů a
• posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zákonem č.201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění.

Pro tento typ energetického posudku nová vyhláška nastavuje základní principy pro hodnocení. Konkretizuje, že hodnocení se provádí na základě porovnání čisté současné hodnoty (NPV) varianty využití tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo využití tepelné energie ze zdroje, který není stacionárním zdrojem a variantou využití tepelné energie ze stacionárního zdroje. To zjednodušeně znamená porovnání varianty „bezemisní“ s variantou „emisní“. Rozhodným ekonomickým ukazatelem je čistá současná hodnota (NPV). Hodnotí se vždy alespoň jedna varianta využití soustavy zásobování tepelné energie (SZTE) nebo nestacionárního zdroje a jedna varianta stacionárního zdroje. V případě, že jsou v současnosti realizovány dodávky ze SZTE, je hodnocena vždy jako jedna z variant dodávka tepla ze SZTE. Varianta zahrnující jakoukoliv formu stacionárního zdroje (byť minoritní z pohledu dodávek tepelné energie), např. kombinaci tepelné čerpadlo a špičkový kotel na zemní plyn, musí být uvažována jako varianta se stacionárním zdroje.

Text v příloze č. 6 však zpřesňuje, že „bezemisní“ varianta se hodnotí pouze za předpokladu, že se jedná o variantu technicky proveditelnou. Tím by mělo dojít k vyloučení (snížení administrativní a finanční zátěže zadavatele) zpracování tohoto energetického posudku v případech, kdy to nedává smysl z důvodu technických podmínek.

Jako doporučená může být zvolena pouze varianta s nejvyšší čistou současnou hodnotou (NPV). Varianta využití stacionárního zdroje může být zvolena jako doporučená pouze pokud žádná z technicky možných variant využití SZTE nebo nestacionárního zdroje nedosahuje vyšší hodnoty NPV. Konkrétní okrajové podmínky a požadavky na vstupy do výpočtu pro výpočet ekonomických ukazatelů jsou konkretizovány v příloze č. 6.

Vedle těchto nových typů energetického posudku je v příloze č. 2 stanovena podrobnost posouzení nákladů a přínosů při zpracování energetického posudku pro

1. posouzení nákladů a přínosů zajištění vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě výstavby nové výrobny elektřiny nebo podstatné rekonstrukce stávající výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny s dobou provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren,
2. posouzení nákladů a přínosů využití odpadního tepla pro uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teple včetně kombinované výroby elektřiny a tepla a připojení zařízení minimálně na soustavu zásobování tepelnou energií, která se nachází do vzdálenosti 1000 metrů od zdroje tepelné energie, v případě výstavby nového nebo podstatné rekonstrukce stávajícího průmyslového provozu o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo o využitelné teplotě,
3. posouzení nákladů a přínosů využití odběru odpadního tepla minimálně z průmyslových provozů, které se nachází do vzdálenosti 500 metrů od rozvodného tepelného zařízení, v případě výstavby nové nebo podstatné rekonstrukce stávající soustavy zásobování tepelnou energií se zdroji o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW.

Obsahem přílohy č. 5. je postup při energetickém posudku posouzení proveditelnosti projektů týkajících se snižování energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti užití energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo využití obnovitelných nebo druhotných zdrojů nebo kombinované výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, pokud poskytovatel podpory nestanoví s přihlédnutím k nárokům jednotlivého programu podpory jinak.

Na tomto místě je důležité poznamenat, že na tvorbě tohoto typu energetického posudku se aktivně podíleli i zástupci Ministerstva životního prostředí a tím byl do budoucnosti vytvořen dobrý předpoklad pro relevanci energetického posudku pro programy např. OPŽP, kde dosud nepanovala shoda ve vztahu k zákonu č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, v platném znění.

Podrobnosti nových vyhlášek č. 140/2021 Sb. o energetickém auditu a č. 141/2021 Sb. o energetickém posudku, včetně praktických aplikací jsou předmětem vzdělávacích akcí (webinářů a workshopů), které v rámci průběžného vzdělávání energetických specialistů pořádá Asociace energetických auditorů-energetických specialistů, z.s. (viz www.aea.cz).

Ing. Miroslav Mareš

Předseda Správní rady
Asociace energetických auditorů-energetických specialistů, z.s.