Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. – (264/2020 Sb.); Část 3: Nastavení faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů
Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.
Autor článku byl za alianci Šance pro budovy členem pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k novele vyhlášky č. 78/2013 Sb. Komentář je připraven na základě návrhu změn vyhlášky č. 78/2013 Sb. z ledna 2020, jejíž znění se v současné době nachází v legislativním procesu. Nejedná se tak o komentář konečného znění.
Část 1: Základní přehled změn
Část 2: Úprava parametrů referenční budovy
Část 4: Úprava požadavků na NZEB
Část 5: Úprava požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov stanovuje primární energii z neobnovitelných zdrojů jako hlavní ukazatel energetické náročnosti budovy. V celém znění vyhlášky dochází k úpravě terminologie ve smyslu nahrazení „neobnovitelné primární energie“ termínem „primární energie z neobnovitelných zdrojů“, který lépe odpovídá terminologii výše uvedené směrnice.
Hodnocení na této úrovni, které je v současné praxi ČR často přehlíženo a opomíjeno, nově nabývá důležitosti (i v souvislosti s úpravou požadavků na budovy s téměř nulovou spotřebou energie). Primární energie z neobnovitelných zdrojů není, jak je často mylně prezentováno laickou i odbornou veřejností, environmentální hodnocení budovy. Hodnocení na této úrovni nezohledňuje emise a polutanty znečišťujících látek, dopad na zdraví obyvatel, dopady na krajinu a biodiversitu, apod.
Dle nové definice ve vyhlášce je „primární energií z neobnovitelných zdrojů energie energie, která neprošla žádným procesem přeměny a je stanovená pomocí faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů.“ Reálně tak vyjadřuje celkovou efektivitu a účinnost využití energie v celém procesu mezi vyvolanou potřebou (výstavba budovy) a konečnou potřebou neobnovitelné složky energie z primárního zdroje nezbytnou k jejímu zajištění (tzn. těžba primárního paliva). Rozdíl mezi vyvolanou potřebou energie (energie dodaná na patě budovy z neobnovitelných zdrojů) a konečnou potřebou z primárního zdroje, zohledňující celkovou účinnost těžby, přeměny, ukládání, distribuce a předání, vyjadřují tzv. faktory přeměny energie.
Obrázek – primární energie z neobnovitelných zdrojů
Vysvětlivky: faktor primární energie vyjadřuje poměr mezi body 3 a 2, čímž vyjadřuje účinnost přeměny paliva mezi vyvolanou potřebou (bod 2) a potřebou energie z primárních zdrojů nutnou k jejímu pokrytí (bod 3).
Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů se stanovují statisticky a nediskriminačně na základě údajů českého statistického úřadu a jejich výši ovlivňuje:
- Účinnost těžby, přeměny, ukládání, distribuce a předání energie (např. účinnost výroby elektrické energie v jaderné elektrárně činí okolo 30 %, v uhelné elektrárně okolo 35–40 %)
- V případě elektrické energie energetický mix její výroby (v roce 2018 činil podíl výroby elektřiny z jádra 34 %, z hnědého uhlí 43 %) a podíl využití OZE (v roce 2018 činil pouze 11 %)
- Zvolený metodický přístup při započtení výroby elektřiny z KVET, uvažování hranice
- Státní energetická koncepce (SEK) jako výhled do následujících let
Výrazné snížení faktoru přeměny energie v případě elektřiny je možné pouze za předpokladu změny politiky v oblasti energetického mixu (odklon od jaderné energie a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie). V tomto ohledu lze změnu výše faktoru provést i na základě státní energetické koncepce. Ta však dlouhodobě nepočítá s účinnějším využitím primárních zdrojů ani s výrazně vyšším podílem OZE. Z tohoto důvodu nelze očekávat v následujících letech výraznou změnu výše faktoru přeměny elektřiny. I nadále tak bude nezbytné požadavky na snížení primární energie z neobnovitelných zdrojů realizovat za pomoci lokálních OZE umístěných na budově.
Cílem tohoto ukazatele energetické náročnosti je státní centrální kontrola efektivity využití dostupných zdrojů energie v jejich primární podobě, jichž má Česká republika jen velmi omezené množství a musí tak významnou část pokrýt dovozem, který je z polického hlediska vždy nejistý.
Faktory přeměny energie uvádí Příloha č. 3 vyhlášky. Tabulka je nově upravena jen pro primární energii z neobnovitelných zdrojů energie, celková primární energie je pro účely vyhlášky nadbytečná, protože není ukazatelem energetické náročnosti budovy. Zároveň došlo k přepočtu číselných hodnot faktorů na základě statistických dat, a to s ohledem na neaktuálnost vstupních údajů, ze kterých se vycházelo při nastavení těchto hodnot v roce 2012 resp. 2013.
| Energonositel | Faktor neobnovitelné primární energie (–) | Faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie (–) |
|---|---|---|
| Zemní plyn | 1,1 | 1,0 |
| Černé uhlí | 1,1 | 1,0 |
| Hnědé uhlí | 1,1 | 1,0 |
| Propan-butan/LPG | 1,2 | 1,2 |
| Topný olej | 1,2 | 1,2 |
| Elektřina | 3,0 | 2,6 |
| Dřevěné peletky | 0,2 | 0,2 |
| Kusové dřevo, dřevní štěpka | 0,1 | 0,1 |
| Energie okolního prostředí (elektřina a teplo) | 0,0 | 0 |
| Elektřina – dodávka mimo budovu | −3,0 | −2,6 |
| Teplo – dodávka mimo budovu | −1,0 | −1,3 |
| Soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů | 0,1 | – |
| Soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 50% a nejvýše 80% podílem obnovitelných zdrojů | 0,3 | – |
| Soustava zásobování tepelnou energií s 50% a nižším podílem obnovitelných zdrojů | 1,0 | – |
| Účinná soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů | – | 0,2 |
| Účinná soustava zásobování tepelnou energií s 80% a nižším podílem obnovitelných zdrojů | – | 0,9 |
| Ostatní soustavy zásobování tepelnou energií | – | 1,3 |
| Ostatní neuvedené energonositele | 1,2 | 1,2 |
| Odpadní teplo z technologie | – | 0 |
Zohledněna byla i úprava metodiky započítání výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla v soustavách zásobování tepelnou energií ve smyslu energetického zákona (soustava provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie). S ohledem na energetický mix ČR (vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie) došlo k významnému snížení faktoru primární energie z neobnovitelných zdrojů energie elektřiny – ze současné hodnoty 3,0 na hodnotu 2,6.
WEBINÁŘ – Tipy a triky pro NZEBy
Chcete se dozvědět více a být včas připraveni?
Přihlaste se na interaktivní webináře k budovám s téměř nulovou spotřebou energie. Získáte praktické zkušenosti s optimalizací staveb podle nových legislativních pravidel v ekonomických souvislostech. Nejbližší webináře naleznete na www.nzeb.cz.
Nově je doplněn faktor primární energie pro odpadní teplo z technologie (nová definice ve vyhlášce) s hodnotou 0. Jedná se o energii mimo hranici výpočtu energetické náročnosti budovy (nesouvisí s umístěním – může být uvnitř i vně budovy) vznikající z technologie, které substituuje palivo využité k pokrytí dodané energie hodnocené budovy. Jedná se např. strojové vybavení, kompresorovny, gastroprovozy nebo o teplo ve výrobní hale vznikající při výrobě, které se cíleně využívá pro nevýrobní část haly (např. pro vytápění nebo přípravu teplé vody). Konkrétní definice novely vyhlášky pro odpadní teplo a technologie znějí následovně: „odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt v technologii, a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, pokud výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy.“ a „technologií zařízení umístěné uvnitř budovy nebo mimo budovu v areálu s místní soustavou, které není součástí technických systémů hodnocené budovy, a jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy.“
Stávající znění vyhlášky nedostatečně ošetřuje přístup k soustavám zásobování tepelnou energií, za kterou jsou v současné době považovány všechny zdroje umístěné mimo obálku hodnocené budovy. Nově jsou za soustavu zásobování tepelnou energií považováno pouze soustavy ve smyslu energetického zákona (soustava provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie). Ostatní zdroje umístěné mimo budovu jsou zahrnuty v rámci tzv. areálového přístupu (zdroj tepla/chladu mimo hodnocenou budovu) s energonositelem příslušným danému zdroji tepla a chladu.
Soustavy zásobování tepelnou energií, jsou rozděleny na účinné soustavy zásobování tepelnou energií a ostatní. Účinné soustavy jsou podrobněji rozděleny na soustavy s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů a s nižším než 80% podílem OZE. Podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, je účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností.
V případě hodnocení budovy napojené na soustavu zásobování tepelnou energií s licencí dle energetického zákona tak bude muset nově energetický specialista ověřit o jaký typ soustavy se jedná, aby mohl správně přiřadit faktor přeměny energie dle přílohy č. 3 vyhlášky. Energetický regulační úřad (ERÚ) má ze zákona povinnost účinné soustavy zásobování tepelnou energií evidovat a zveřejňovat jejich přehled vždy do 30. dubna. Dle údajů Teplárenského sdružení pochází více než dvě třetiny tepla (68 %) dodávaného do bytů připojených na dálkové vytápění z účinných soustav zásobování tepelnou energií.
