Novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. – (264/2020 Sb.); Část 2: Úprava parametrů referenční budovy

Autor článku byl za alianci Šance pro budovy členem pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu k novele vyhlášky č. 78/2013 Sb. Komentář je připraven na základě návrhu změn vyhlášky č. 78/2013 Sb. z ledna 2020, jejíž znění se v současné době nachází v legislativním procesu. Nejedná se tak o komentář konečného znění.

Na základě podnětů z praxe byl sestaven základní rámec nezbytných oprav, který byl doplněn o úpravy vlivem změn normativních předpisů a vhodná rozšíření vedoucí k přesnějším výsledkům. Úpravy se tak dotýkají prakticky všech částí Tabulky č. 1 Přílohy č. 1 vyhlášky. Změna nastavení parametrů referenční budovy je doprovázena i úpravou požadavků na energetickou náročnost v oblasti novostaveb, změnou nastavení kategorizace dílčích dodaných energií a současně úpravou a doplněním hodnot dle ČSN 730331-1, která je využívána ke stanovení vstupních hodnot pro technické systémy hodnocené budovy. Úpravou na obou stranách hodnocení (referenční i hodnocené budovy) dochází k vyváženému nastavení a omezení dopadu realizace většího rozsahu energeticky úsporných opatření ke splnění legislativních požadavků.

Změnu dílčích hodnot parametrů referenční budovy je nutné porovnávat v kontextu celkových změn vyhlášky a jejich dopadu do konečné návrhu požadovaných energeticky úsporných opatření nutných ke splnění požadavků na energickou náročnost budovy. Bylo by zásadní chybou odvozovat zpřísnění nebo zmírnění požadavků pouze na základě změny jednotlivých hodnot parametrů referenční budovy. U většiny nových budov nevede změna parametrů referenční budovy k nutnosti realizovat více energeticky úsporných opatření, než tomu bylo dosud. V případě větších změn dokončených budov cílících na splnění požadavků vyhlášky č. 78/2013 Sb. podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) může znamenat změna parametrů referenční budovy mírné zpřísnění z pohledu rozsahu nutných úsporných opatření. To se týká především případů budov vybavených zdrojem a otopnou soustavou s celkovou nízkou účinností. I v těchto případech ale bude možné postupovat dle § 6 odst. 2 písm. c), tedy realizací měněných stavebních prvků obálky budovy na úrovni doporučeného součinitele prostupu tepla dle normy ČSN 730540-2:2011.

Změna hodnocení referenčního součinitele prostupu tepla

Důležitou součástí novely vyhlášky je úprava metodického postupu výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy. Se současným nastavením může docházet k neadekvátnímu zvyšování referenční hodnoty (tj. ke zmírňování požadavků na energetickou náročnost budov) volbou velmi nízkých návrhových vnitřních teplot v jedné či více částech (zónách) hodnocené budovy. V extrémních případech (vnitřní teploty pod 10 °C) mohou vycházet i fyzikálně nesmyslné hodnoty (např. referenční součinitele prostupu tepla okna v zóně s vnitřní návrhovou teplotou 5 °C odpovídá hodnotě 24 W/m².K).

Současná podoba redukce podle návrhové vnitřní teploty vzduchu:

Nový výpočetní postup tento problém spolehlivě odstraňuje zavedením mezních limitů.

Další změnou je v zásadě formální přepracování výpočetních vztahů do přehlednější podoby, která umožňuje stanovit referenční součinitel prostupu tepla nikoli až na úrovni obálky budovy jako dosud, ale už na úrovni jednotlivých konstrukcí. Specialisté i projektanti tak budou moci lépe vyhodnotit, zda má dílčí navrhovaná konstrukce dostatečně nízký součinitel prostupu tepla, což zvýší orientaci v protokolu PENB.

Tento metodický přístup současně odstraňuje nevhodné nastavení stanovení U_em pro vícezónové budovy. Současná metodika stanovuje výsledný U_em váženým průměrem objemů jednotlivých zón, což vede k různým výsledkům v závislosti na zvoleném způsobu rozdělení budovy do zón. Nově je stanovení U_em,R i U_em závislé pouze obálce budovy, bez ohledu na zvolený způsob zónování.

V prvním kroku se stanoví referenční součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí, který v sobě již obsahuje jak redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla f_R, tak redukci podle vnitřní návrhové teploty hodnocení zóny e₁ – součinitel typu zóny. Redukční faktor f_R zůstává nezměněn a stanovuje jej příloha č. 1 vyhlášky ve výši 0,7 pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie a ve výši 1,0 pro všechny ostatní budovy.

Krok 1:

Ve druhém kroku se z referenčních dílčích součinitelů prostupu tepla stanoví referenční měrný tepelný tok j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy

Krok 2:

Přičemž pro podlahovou konstrukci na zemině je referenční ustálený měrný tepelný tok prostupem roven nejméně H_T,R,min, j = A_j ‧ U_R, j ‧ (ϑ_im − 5) / (ϑ_im − ϑ_e). Tato úprava byla navržena proto, aby měrný tepelný tok H_T,R,min, j lépe odpovídal skutečnému chování těchto konstrukcí a neznevýhodňoval jako dosud podlahy rozsáhlých halových budov. U těchto budov je teplota v zemině pod úrovní podlahy víceméně stejnoměrná ve většině plochy podlahy a fakticky jen minimálně závislá na vnějších klimatických podmínkách. Tímto vztahem se srovnává postup vyhlášky s postupem dle ČSN 730540-2 umožňující nezateplovat rovnoměrně podlahu haly, ale realizovat zateplení jen v okrajových částech po obvodu. Výsledným dopadem je zmírnění požadavků na U_em,R (prostřednictvím součinitele prostupu tepla podlahy na zemině) u halových budov.

Ve třetím kroku se z referenčního měrného tepelného toku j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy H_T,R, j stanoví referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy U_em,R a referenční přirážkou na vliv tepelných vazeb, násobenou příslušným redukčním činitelem f_R.

Krok 3:

Kvůli výše popsaným změnám musel být formálně upraven i výpočet omezení prostupu tepla obálkou referenční budovy v případě budov se značným podílem zasklení (v současném nastavení pro podíl zasklení nad 50 % celkové plochy fasád). Současné nastavení počítalo pro referenční budovu s podílem prosklení fasády zón jen do podílu 50 %, nad tento podíl bylo zasklení hodnocené budovy nahrazeno u referenční budovy referenčním součinitelem prostupu tepla stěn.

Vysoká míra zasklení obálky budovy významně souvisí s vyšší energetickou náročností jak pro režim vytápění, tak pro režim chlazení. Vysoká míra prosklení současně neúměrně zvyšuje i referenční průměrný součinitel prostupu tepla (okna má běžně pětinásobně vyšší požadovanou hodnotu U_N,20 než vnější stěna). Omezení maximální výše referenčního součinitele prostupu tuto disproporci částečně napravuje a zvyšuje tlak na kvalitu zasklení u budov s vysokým podílem zasklení (nově nad 40% podíl).

kde je

U_N,20,W

požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně, ve W/(m²‧K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu 20 °C podle ČSN 730540-2:2011;

A_W

celková plocha svislých průsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m², stanovená z vnějších rozměrů;

A_F

celková plocha svislých průsvitných a neprůsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m², stanovená z vnějších rozměrů, přičemž se za svislou konstrukci považuje konstrukce, jejíž odklon od svislé roviny činí nejvýše ± 30º.

Výsledná redukce průměrného součinitele prostupu tepla vlivem navržených úprav se liší jen minimálně oproti současně platné redukci. V této souvislosti se současně ukázalo jako nefunkční nastavení hranice U_em,REC v ČSN 730540-2:2011 formou absolutních hodnot. Doporučená hodnota U_em,REC dle normy vychází mírněji, než požadavek dle vyhlášky.

Na příkladu reálné administrativní budovy s A/V = 0,31 projektované ve standardu budovy s téměř nulovou spotřebou energie je patrné, že požadavek na průměrný součinitel prostupu tepla U_em splní budova pouze za předpokladu realizace kvalitního zasklení. V případě použití běžného lehkého obvodového pláště s dvojskly činí maximální možné procento zasklení vedoucí ke splnění požadavků 27 %. V případě trojskel s horším součinitelem prostupu tepla skla pak 67 % a až v případě osazení pláště vysoce kvalitními trojskly s U_g = 0,50 W//m².K je možné navrhnout budovu s téměř 100% prosklením.

Žádná z navržených úprav výpočtu součinitele prostupu tepla nemění u běžně řešených budov zásadním způsobem požadavky na obálku budovy nebo samotnou hodnotu U_em,R. Úprava požadavků nastane pouze v případě vícezónových budov s významným objem zón s návrhovou vnitřní teplotou pro režim vytápění nižší než 13 °C nebo u budov s nevhodně navrženým zónováním.

Úprava obecných hodnot referenční budovy

V této části tabulky nedochází k zásadním změnám parametrů, ale jen k jejich formálním úpravám a jejich rozšíření.

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Nová budova	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla	fR	–	1,0	0,8	0,7
Průměrný součinitel prostupu tepla jednozónové budovy nebo dílčí zóny vícezónové ucelené části budovy	Uem,R	W/(m2∙K)	hodnota podle odstavce 4
Průměrný součinitel prostupu tepla vícezónové budovy	Uem,R	W/(m2∙K)	hodnota podle odstavce 7
Součinitel prostupu tepla vnitřních konstrukcí	UR,int	W/(m2∙K)	doporučená hodnota dle ČSN 730540-2:2011
Přirážka na vliv tepelných vazeb	∆Uem,R	W/(m2∙K)	0,02
Vnitřní tepelná kapacita	CR	kJ/(m2∙K)	165
Celková propustnost slunečního záření (solární faktor)	gR	–	0,5
Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí s orientací V, JV, J, JZ a Z, horizont	Fc,c,R	–	0,2
Přídavný tepelný odpor uzavřených okenic	ΔR	W/m2.K	0
Vyrobená elektřina	Qel,R	kWh	0
Využitá energie slunečního záření, energie větru, energie vody a geotermální energie	Qenv,R	kWh	0
Pomocné energie
Korekční činitel typu oběhového čerpadla	∫p,ctl,R	–	0,54

Nemění se požadavky na kvalitu obálky budovy, definované pomocí redukčního činitele požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla. Hodnota u dokončených budov a jejích změn zůstává na úrovni f_R = 1, tedy na úrovni požadované hodnoty dílčích součinitelů prostupu tepla U_N,20 dle ČSN 730540–2. Zrušena je referenční hodnota redukčního činitele f_R pro tzv. „nové budovy“, tedy novostavby před náběhem povinnosti realizovat budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEBy). Vzhledem k tomu, že povinnost realizovat NZEBy nabíhá plynule od roku 2016 a končí požadavkem pro všechny budovy po 1. 1. 2020, stává se referenční hodnota pro „novou budovu“ bezpředmětnou.

Redukce zpřísňující požadavky na kvalitu obálky budovy (průměrný součinitel prostupu tepla referenční budovy) pro novostavby zůstává také beze změny a to na úrovni f_R = 0,7. Tato hodnota odpovídá přibližně doporučené hodnotě dílčích součinitelů prostupu tepla U_rec,20 dle ČSN 730540–2 (podrobněji viz následující tabulka).

Tabulka Součinitele prostupu tepla dle ČSN 730540-2

Popis konstrukce		Součinitel prostupu tepla [W/(m2‧K)]
		Požadované hodnoty UN,20	Doporučené hodnoty Urec,20	fR pro Urec,20 (Urec,20/UN,20)	Referenční hodnota UR pro 18–22 °C
Stěna vnější		0,30 1)	těžká: 0,25 lehká: 0,20	0,83 0,67	0,21
Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně		0,24	0,16	0,67	0,17
Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině 4), 6)		0,45	0,30	0,67	0,32
Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru		0,60	0,40	0,67	0,42
Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří		1,5 2)	1,2	0,80	1,05
Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvků, s poměrnou plochou průsvitné výplně otvoru fw = Aw / A	fw ≤ 0,5	0,3 + 1,4‧fw	0,2 + fw	0,7	0,21 + 0,98‧fw
	fw > 0,5	0,7 + 0,6‧fw		0,7–0,9	0,49 + 0,42‧fw

S ohledem na výše popsanou úpravu výpočtu průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy se stává bezpředmětnou referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla pro vícezónové budovy a proto je z vyhlášky odstraněna.

Nově jsou stanoveny požadavky na vnitřní konstrukce, co se týče součinitele prostupu tepla vnitřních konstrukcí. Tato hodnota byla stanovena na doporučené hodnotě U_rec,20 dle ČSN 730540-2:2011. Požadavek se vztahuje na konstrukce mezi prostory s rozdílnou návrhovou teplotou. Vnitřní konstrukce nevstupují do hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla hodnocení ani referenční budovy.

Ukazuje se, že vliv na dodanou energii budovy mají i okenice. Z tohoto důvodu se do hodnocení energetické náročnosti budovy bude zahrnovat i vliv okenic, a to formou tepelného odporu uzavřených okenic. V případě referenční budovy se okenice nepředpokládají, proto je hodnota tepelného odporu uzavřených okenic rovna nule.

Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení byl u průsvitných konstrukcí doplněn o orientaci těchto konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a horizont.

Hodnota korekčního činitele typu oběhového čerpadla se upravuje na úroveň oběhového čerpadla s řízenými otáčkami.

Úprava parametrů vytápění referenční budovy

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Vytápění
Účinnost výroby energie zdrojem tepla 1)	ηH,gen,R	%	80 92
Účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové hranice budovy	ηH,dis,R	%	85 90
Účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovy	ηH,dis,R	%	100
Účinnost sdílení energie na vytápění	ηH,em,R	%	80 88

Upravena je referenční účinnost otopné soustavy včetně zdroje tepla. Současná souhrnná účinnost 54 % odpovídá soustavě s otopnými tělesy bez termostatických hlavic se špatně izolovanými rozvody tepla vedenými ze tří čtvrtin mimo obálku budovy a zdrojem v podobě atmosférického kotle na zemní plyn. Nově je za referenční otopnou soustavu se souhrnnou účinností 73 % považována vysokoteplotní soustava s otopnými tělesy s termoregulačními ventily a termostatickými hlavicemi, s tepelně izolovanými rozvody vedoucími převážně ve vytápěné obálce budovy.

Ke snížení dopadu na hodnocení budov budou současně v ČSN 730331-1 zvýšeny hodnoty účinnosti zdrojů energie a účinnosti distribuce energie. Účinnost palivových zdrojů energie v ČSN 730331-1 je zvýšena vlivem jejího přepočtu z výhřevnosti na spalné teplo tak, aby byly všechny legislativní předpisy vzájemně v souladu. V případě kondenzačního kotle na zemní plyn to například znamená navýšení účinnosti ze současných cca 94 % na 104–109 %. Současně došlo k rozšíření hodnot účinnosti distribuce teplovodní otopné soustavy o 4 až 5 procentních bodů za předpokladu, že je nejméně 80 % délky rozvodů ve vytápěných prostorách a rozvodu jsou izolovány dle platné legislativy.

Přestože dochází k navýšení účinnosti referenční otopné soustavy o 19 procentních bodů, současně dochází i k navýšení účinnosti hodnocené budovy s kvalitně navrženou otopnou soustavou v obdobném rozsahu. Tyto úpravy tak zvýrazní rozdíly mezi soustavy s vysokou a nízkou účinností a zdůrazní tak důležitost opatření na úrovni návrhu teplotního spádu soustavy a její regulovatelnosti.

Nově přibývá referenční hodnota účinnosti distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovy ve výši 100 %. Ta se bude uplatňovat v případech tzv. areálového přístupu, tedy případů, kdy je zdroj tepla/chladu mimo budovu a současně se nejedná a licencovaný zdroj soustavy zásobování tepelnou energií dle energetického zákona. Jejím úkolem je zvyšování účinnosti systémů zásobování teplem (mimo systémy licencované, jejichž účinnost distribuce je započtena ve faktorech neobnovitelné primární energie). Nově tak bude obtížné napojit novou budovy a neúčinné centrální zdroje ve vlastnictví téhož subjektu.

Úprava parametrů chlazení referenční budovy

Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Chlazení
Chladicí faktor kompresorového zdroje chladu	EERC,gen,R 2)	W/W	2,7
Chladicí faktor ostatních zdrojů chladu	EERC,gen,R 2)	W/W	0,5
Účinnost distribuce energie na chlazení uvnitř systémové hranice budovy	ηC,dis,R	%	85
Účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovy	ηC,dis,R	%	100
Účinnost sdílení energie na chlazení	ηC,em,R	%	85
Dodaná energie na chlazení pro rodinné a bytové domy obytné zóny (nebo zóny s tímto provozem)	Qfuel,C	kWh	0
Množství zpětně využitého odváděného tepla z chlazení	QHR,R	kWh	0

U chlazení došlo k zjednodušení volby referenční hodnoty chladícího faktoru zdroje chladu. Místo dosud používaných dvou hodnot pro různé typy zdrojů chladu v hodnocené budově se nově používá jen jedna referenční hodnota, což je v souladu s přístupem, který se používá i při stanovení referenčních hodnot pro vytápění, přípravu teplé vody atd. (referenční budova má pro určitý účel vždy jednotný, stále stejný typ zdroje energie bez ohledu na to, jaký zdroj energie používá hodnocená budova).

Dále dochází k rozdělení účinnosti distribuce energie na chlazení podle toho, zda se zdroj chladu nachází uvnitř systémové hranice budovy nebo vně. Obdobně jako u vytápění je účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovy ve výši 100 %.

Nově se do výpočtu zahrnuje i rekuperace odváděného tepla z chlazení. Pro referenční budovu je přitom zpětně využité odváděné teplo z chlazení nulové (tj. referenční budova nemá instalovaný příslušný systém rekuperace). Instalací tohoto systému lze tedy v hodnocené budově zlepšit energetickou náročnost.

Úprava parametrů nuceného větrání referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Nucené větrání
Měrný příkon jednoho ventilátoru systému nuceného větrání	PSFPahu,R	W.s/m3	1750 1500
Váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větrání	fF,stl,R	–	0,7
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla systému nuceného větrání pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro obytné zóny s objemovým průtokem větracího vzduchu do 7500 m3/hod	ηH,hr,R	%	60 0
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla systému nuceného větrání pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro jiné než obytné zóny s objemovým průtokem větracího vzduchu nad 7500 m3/hod	ηH,hr,R	%	40 30

Z praxe vyplynula nutnost upřesnění měrného příkonu ventilátoru systému nuceného větrání, tj. je upřesněno, že se jedná o měrný příkon jednoho ventilátoru. Zároveň je snížena referenční hodnota na 1 500 W.s/m³, což lépe reflektuje současnou technologickou úroveň větracích jednotek.

Je doplněna referenční hodnota váhového činitele ventilátorů systému nuceného větrání, konkrétně na úrovni f_F,ctl,R = 0,7. Tato hodnota vyjadřuje poměr mezi běžně provozně dosaženým příkonem jednotky při provozu na průměrné množství větraného vzduchu a příkonem udávaným pro jmenovitý výkon jednotky. Reálné jeho výši ovlivňuje průměrné množství větraného vzduchu dané typickým profilem užívání a nastavením a typem systému měření a regulace, tlaková ztráta distribuční soustavy, stupeň znečištění filtrů, způsob řízení regulace a výše naddimenzování výkonu jednotky oproti průměrnému množství větraného vzduchu.

Níže v grafu je zobrazeno reálné měření příkonu jednotky DUPLEX 520 ECV4 v kanceláři pro 15 osob v různém stupni zatížení. Z grafu je patrné, že při běžném provozním nastavení jednotky na 75% konstantní výkon je váhový činitel regulace f_F,ctl,R roven referenční hodnotě 0,7. Při osazení čidla CO₂, detekujícího přítomnost osob klesá průměrný větrací výkon jednotky na 60 %, což odpovídá váhovému činiteli regulace f_F,ctl,R ve výši 0,51. Se změnou výkonu jednotky se mění i tlaková ztráta distribuční soustavy vzduchu a nastavení jednotlivých regulačních prvků, proto níže uvedená křivka platí výhradně pro měřený systém (jednotku a navrženou distribuční soustavu). Za předpokladu instalace tohoto systému v mateřské školce (v jedné třídě) by rozsah možné regulace výkonu činil 66–100 % (na základě hygienických požadavků a nastavené koncentrace CO₂), což odpovídá váhovému činiteli regulace f_F,ctl,R v rozsahu 0,59 až 0,95.

Dále dochází ke sjednocení přístupu instalace řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Současné nastavení vyhlášky fakticky vyřazovalo realizaci tohoto systému z energeticky úsporných opatření vedoucích v lepšímu zatřídění budovy nebo splnění požadavků na budovy. Nově je pro všechny budovy jednotně uvažována celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku. Pro obytné zóny na úrovni η_H,hr,R = 0 [%], což odpovídá přirozenému větrání a pro neobytné zóny je hodnota snížena z η_H,hr,R = 40 [%] na úroveň 30 %. Oproti současnému stavu se jedná o faktické zmírnění požadavků na energetickou náročnost budov, které bude kompenzováno zvýšením odpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů. Celkově tak dochází posílení pozice systémů řízeného větrání se zpětným získáváním tepla.

Úprava parametrů systému úpravy vlhkosti referenční budovy

Zůstává beze změny.

Úprava parametrů přípravy teplé vody referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Příprava teplé vody
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody	ɳW,hr,R	%	0
Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody 1)	ηW,gen,R	%	85 88
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrů	QW,st,R	Wh/(l.den)	7
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech nad celkový objem zásobníků 400 litrů	QW,st,R	Wh/(l.den)	5
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody uvnitř systémové hranice budovy	QW,dis,R	Wh/(m.den)	150
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody vně systémové hranice budovy	QW,dis,R	Wh/(m.den)	0

Ke snížení energetické náročnosti může dojít zpětným získáváním tepla z odpadní vody. Proto je ve vyhlášce pro referenční budovu zavedena celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody na úrovni ɳ_W,hr,R = 0 [%]. Zde je namístě upozornit, že celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody celého systému se významně liší od účinnosti udávané výrobcem „rekuperačního zařízení“ (např. stacionární účinností). Podle typu zařízení, způsobu zapojení se zdrojem a reálných provozních podmínek se může být reálná průměrná celoroční účinnost systému i méně než poloviční oproti hodnotě udávané výrobcem.

Obdobně jako v případě vytápění dochází k navýšení referenční hodnoty účinnosti zdroje tepla pro přípravu teplé vody na hodnotu η_W,gen,R = 88 [%].

Vzhledem k tomu, že budova může mít dodávku teplé vody mimo systémovou hranici budovy, jsou nově předepsány tepelné ztráty distribucí teplé vody mimo tuto systémovou hranici budovy pro referenční systém přípravy teplé vody na Q_W,dis,R = 0 Wh/(m.den). referenční budova tak předpokládá umístění zdroje v budově.

Úprava parametrů osvětlení referenční budovy

Parametr	Označení	Jednotky	Referenční hodnota
			Dokončená budova a její změna	Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Osvětlení
Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro rodinné a bytové domy vztažený k osvětlenosti zóny	pL,lx,R	W/(m2.lx)	0,05 0,032
Průměrný měrný příkon pro osvětlení pro ostatní budovy vztažený k osvětlenosti zóny	pL,lx,R	W/(m2.lx)	0,1
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro obytné zóny	FL,R	(–)	1,7
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro jiné než obytné zóny	FL,R	(–)	1,1
Světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení	ɳL,R	%	20
Činitel závislosti na denním světle obytné zóny	FD,R	(–)	0,8
Činitel závislosti na denním světle pro jiné než obytné zóny	FD,R	(–)	1
Činitel systému řízení osvětlovací soustavy	FOC,R	(–)	1
Činitel konstantní osvětlenosti	FC,R	(–)	1

Úpravy referenčních hodnot pro systém osvětlení reflektují změny ČSN EN 15193-1 a rychlý technologický vývoj v oblasti LED svítidel. Současně se změnami referenčních parametrů je navržena změna ČSN 730331-1, ve které je kapitola A.5 Osvětlení upravena do souladu s ČSN EN 15193-1 a doplněna tabulkami s typickými hodnotami pro jednotlivé korekční činitele.

Měrný příkon referenční osvětlovací soustavy je jednotný pro všechny budovy a nově odpovídá přímému osvětlení běžných místností (p_L,lx,R = 0,032 W/(m².lx)). Doplněn je referenční hodnotou korekčního činitele typu použitých světelných zdrojů. V případě obytných budov tak odpovídá referenční osvětlovací soustava běžně realizovaným systémům s kompaktními zářivkami (F_L,R = 1,7), u ostatních budov pak běžnému systému osvětlení s lineárními zářivkami (F_L,R = 1,1). Oproti současnému nastavení zůstává fakticky zachovaná hodnota referenčního příkonu osvětlovací soustavy pro obytné zóny ve výši 0,054 W/(m².lx), stanovená součinem p_L,lx,R ‧ F_L,R. U ostatních budov se snižuje z 0,1 W/(m².lx) přibližně na třetinu, tedy na 0,035 W/(m².lx).

Vyhláška nově rozděluje činitel závislosti na denním světle pro obytné zóny a jiné než obytné zóny. Pro jiné než obytné zóny zůstává na původní hodnotě a pro obytné zóny je snížen na hodnotu F_D,R = 0,8. Tato hodnota odpovídá předpokladu, že v obytných budovách se snižuje doba chodu osvětlovací soustavy v závislosti na míře využití denního světla (okny).

Pro výpočet roční spotřeby elektrické energie systému osvětlení je v souladu s ČSN 730331-1 nově doplněn činitel konstantní osvětlenosti na úrovni F_C,R = 1, což odpovídá nestmívatelným osvětlovacím soustavám a doplněn činitel systému řízení osvětlovací soustavy F_OC,R.

Ačkoliv se navyšují hodnoty účinnosti pro referenční hodnoty, dochází zároveň k úpravě hodnot v nově připravované ČSN 730331, tedy hodnot pro hodnocené budovy. Úprava parametrů referenční budovy dochází k napravení chybného nastavení spotřeby energie referenční budovy u nerezidenčních budov, která odpovídala soustavě s halogenovými žárovkami a deformovala výpočet energetické náročnosti. Dále dochází k rozšíření započitatelnosti energeticky úsporných opatření v oblasti řízení a regulace osvětlení, což povede k realističtějším výpočtům.

Doplněna je nově světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení odpovídající soustavám se zářivkovými zdroji (referenční soustava). Hodnota zásadně ovlivňuje výši vnitřních zisků pro výpočet dodané energie na vytápění a chlazení.

Navržené úpravy povedou k přesnějším výsledkům dílčí dodané energie na osvětlení a k rozšíření možnosti návrhu energeticky úsporných opatření v této oblasti. Zároveň je napraveno současné nevhodné nastavení referenčního hodnoty dodané energie na osvětlení, které u běžných nerezidenčních budov vycházelo dvou až pětinásobně vyšší oproti spotřebě běžné hodnocené budovy, čímž docházelo k výrazné deformaci dílčí dodané energie na vytápění, chlazení a osvětlení, primární neobnovitelné energie a deformaci výsledného klasifikace budovy.

Závěrem

Hodnocení komplexních dopadů na ukazatele energetické náročnosti budovy naleznete v samostatném článku věnujícím se dopadům změn v oblasti novostaveb – budov s téměř nulovou spotřebou energie, doplněného hodnocením dopadů na případových studiích vybraných typů budov.