Průkaz energetické náročnosti bytového domu: minulost a současnost

Platná legislativa

Dne 1. 4. 2013 vstoupila v platnost nová vyhláška č. 78/2013 Sb. O energetické náročnosti budov, jako prováděcí vyhláška k zákonu č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů (zatím poslední novela zákona č. 318/2012 Sb.) Po zavedení novely vyhlášky o energetické náročnosti budov se můžeme setkat s dvojími průkazy energetické náročnosti budovy (dále jen PENB), a to PENB zpracované dle vyhlášky 148/2007 Sb. a PENB dle vyhlášky 78/2013 Sb. Ačkoli od 1. 4. 2013 nelze zpracovávat PENB dle vyhlášky 148/2013 Sb., tak platnost dříve vypracovaných průkazů je 10 let a novelou vyhlášky o energetické náročnosti č. 78/2013 nebyla platnost dříve vypracovaných průkazů zrušena. Dle dříve platné legislativy se PENB zpracovávaly pro případ novostavby a pro větší změny dokončených staveb s podlahovou plochou nad 1000 m². Dle současně platné legislativy vyvstává povinnost zpracovat PENB nejen pro novostavby, ale i pro větší změny dokončených staveb, pro prodej a pronájem budov a pro budovy ve vlastnictví státu.

Popis bytového domu

Pro konkrétní příklad byl vybrán bytový dům realizovaný ve druhé polovině minulého století, provedený montovanou blokopanelovou technologií soustavy HK 60. Jedná se o samostatně stojící nepodsklepený bytový dům s pěti nadzemními podlažími, s celkovým počtem šestnácti bytových jednotek. V 1.NP bytového domu jsou umístěny garáže (8 ks), sklepní boxy, společné místnosti a napojovací uzly sítí. Ve 2.NP až v 5.NP jsou bytové jednotky.

Obvodový plášť tvoří blokopanely ze struskopemzobetonu s oboustrannými omítkami v tl. 375 mm. a tl. 300 mm. Celková revitalizace budovy byla provedena na přelomu let 2007 a 2008. Obvodový plášť byl zateplen kontaktním zateplovacím systémem ETICS s tepelnou izolací z pěnového polystyrenu EPS 70 F tloušťky 100 mm. Původní výplně otvorů v obvodovém plášti tvořily dřevěná zdvojená okna a balkonové dveře, a ty byly při celkové revitalizaci nahrazeny plastovými okny s izolačními dvojskly a balkonovými dveřmi plastovými prosklenými izolačními dvojskly. Při revitalizaci došlo i k výměně vstupních dveří. Garážová vrata zůstala původní. Jednoplášťová plochá střecha spádovaná ke střešním vtokům byla dodatečně zateplena tepelnou izolací z desek pěnového polystyrenu EPS 100 S tl. 120 mm. Strop nad 1NP byl dodatečně opatřen tepelnou izolací z minerálních vláken tl. 50 mm s vyztuženou tenkovrstvou omítkou. Strop nad venkovním prostorem, vstupem a přilehlou místností (kolárnou) byl dodatečně opatřen tepelnou izolací z minerálních vláken tl. 100 mm s vyztuženou tenkovrstvou omítkou.

Obr. 1 Pohled na bytový dům (květen 2007)

Obr. 2 Pohled na bytový dům (září 2011)

Dodávka tepelné energie pro vytápění bytového domu je zajištěna společností Dalkia Česká republika, a.s. V roce 2002 byla osazena vlastní místní malá výměníková stanice s výměníkem Alfa-Laval. Ta upravuje teplotu topné vody dle aktuálních požadavků vlastníků. Topnou vodu s přívodní teplotou až 80 °C a přípravu teplé vody na 55 °C (v denním režimu) a 45 °C (v nočním režimu). Lze tedy hovořit o ekvitermním řízení.

Skutečné spotřeby energií

Výchozím podkladem dokládajícím spotřebu energie v časovém rozsahu posledních let jsou faktury společnosti Dalkia Česká republika, a.s. Z těchto podkladů jsou převzaty následující hodnoty spotřeby energie v letech 2002 až 2011, které jsou zpracovány v tabulce č. 1 a v grafu č. 1

Graf 1 Grafické znázornění skutečně spotřebované energie pro vytápění bytového domu

Z grafu jsou patrné dvě skutečnosti:

• Na konci roku 2003 došlo k osazení poměrového měřicího zařízení na jednotlivá otopná tělesa včetně osazení termoregulačních ventilů,
• Na přelomu let 2007/2008 došlo ke komplexnímu zateplení obvodového pláště včetně výměny výplní otvorů.

Porovnatelné hodnoty s hodnotami z PENB jsou pouze z let 2008 až 2011 (protože až v těchto letech dosahují konstrukce tepelnětechnických vlastností, které jsou zadány do výpočtu PENB).

Parametry výpočtu

Tepelnětechnické posouzení vlastností konstrukcí bylo provedeno v souladu s normou [7]. Tepelnětechnické parametry konstrukcí, které jsou vystaveny různým teplotním prostředím, jsou uvedeny v tabulce 2.

Průkaz energetické náročnosti budovy

Pro vybraný bytový dům byl zpracován průkaz energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 148/2007 Sb. a dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. PENB zpracovaný dle [1] obsahuje cca 10 stran, z nichž 9 je součástí protokolu a poslední strana obsahuje grafické znázornění. Grafické znázornění PENB dle [1] je uvedeno na obrázku č. 3. PENB zpracovaný dle [2] obsahuje 20 stran, z nichž 18 je součástí protokolu a 2 poslední strany představují grafické znázornění protokolu. Grafické znázornění PENB dle [2] je uvedeno na obrázku č. 4. V tabulce č. 3 jsou uvedeny vypočtené parametry, které obsahuje PENB.

Obr. 3 Grafické znázornění PENB dle [1]

Obr. 4 Grafické znázornění PENB dle [2]

Vyhodnocení

Při stanovování energetické náročnosti jedné budovy rozdílnými metodami dle [1] a dle [2] vznikají rozdíly ve výsledných hodnoceních. Ačkoli se nejedná o markantní rozdíly, je nutné veřejnost s těmito rozdíly seznámit. V případě dříve zpracovávaných PENB bylo hodnocení vztaženo především na hodnotu celkové dodané energie do budovy. Celková dodaná energie udávaná v GJ byla použití celkové vnitřní podlahové plochy v m² přepočtena na měrnou energii v kWh.m⁻².a⁻¹. Toto hodnocení je zachováno i v nově zpracovávaných PENB, ovšem celková vnitřní podlahová plocha byla nahrazena celkovou energeticky vztažnou plochou. Dalším parametrem hodnocení, kterému je v nově zpracovávaném PENB kladen velký význam, je průměrný součinitel prostupu tepla U_em ve W.m⁻².K⁻¹. V případě prodeje a pronájmu budovy nejsou kladeny žádné požadavky na posuzované parametry, jiná situace však nastává v případě novostaveb a větších změn stávajících staveb. Stanovování porovnávající hodnoty k U_em je ovšem v metodách dle [1] a [2] rozdílné. Třetím parametrem hodnocení PENB dle [2] je měrná neobnovitelná primární energie stanovovaná z faktoru primární energie jednotlivých energenositelů.

Graf 2 Grafické znázornění vypočtené a skutečně spotřebované energie pro vytápění bytového domu

V případě této hodnocené budovy je dodaná energie na vytápění budovy dle [1] rovna hodnotě 348 GJ a vypočtená dle [2] je rovna hodnotě 392 GJ. Rozdíl hodnot je dán úpravou výpočtu a zpřesněním vstupních výpočtových hodnot. Celková energie, která je skutečně dodaná do budovy odpovídá hodnotám 428 GJ (pro rok 2008), 343 GJ (pro rok 2009), 413 GJ (pro rok 2010) a 329 GJ (pro rok 2011). Průměrná hodnota celkové dodané energie na vytápění za čtyři roky je 378 GJ.

Jelikož je posuzovaný bytový dům napojen na centrální zdroj vytápění, který zajišťuje vytápění budovy a přípravu teplé vody, je snadné oddělit tyto energie od ostatních energií nutných k osvětlení a větrání hygienických zařízení, které jsou zahrnuty v celkové spotřebě elektrické energie a nelze je oddělit. Spotřeba energie na ohřev teplé vody byla oddělena od spotřeby energie na vytápění matematickým rozdílem spotřeb energií v červenci a v srpnu (v rozmezí 199 až 202 GJ), kdy byla vzata průměrná spotřeba energií pro ohřev teplé vody 200 GJ.

Závěr

Z grafu č. 2 je patrné, že energetické výpočty nejsou totožné se skutečnými spotřebami energií. Je nutné vzít v úvahu rozptyl skutečných spotřeb energií v jednotlivých letech, které vyplývají z různých vlivů, např. rozdílnost klimatických podmínek, rozdílnost obydlenosti bytových jednotek apod.

PENB zpracovávané pro prodej a pronájem budov či jejich ucelených částí mají pouze informativní charakter, nejsou zde kladeny žádné požadavky. V současnosti se diskutuje o novele zákona [3] v oblasti možných úlev při povinnosti zpracovávat PENB.

Na tomto příkladu plně obydleného bytového domu je viditelný rozdíl mezi skutečnými a vypočtenými hodnotami spotřeb energií. Ještě větší rozdíl by mohl nastat v případě neobydleného či jen sporadicky obydleného rodinného domu určeného k prodeji či pronájmu. To budou skutečné spotřeby diametrálně odlišné od hodnot vypočtených. Proto je na zváženou návrh nahrazení PENB za vyúčtování skutečných spotřeb energií za poslední roky.

Studijní podklady

• [1] vyhláška č. 148/2007 Sb. O energetické náročnosti budov (již neplatná)
• [2] vyhláška č. 78/2013 Sb. O energetické náročnosti budov
• [3] zákon č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů
• [4] projektová dokumentace komplexní revitalizace bytového domu vypracována v roce 2007, kreslila Ing. K. Kubenková, zodp. Projektant Ing. M. Škarpa
• [5] Svoboda software Energie 2009
• [6] Svoboda software Energie 2011
• [7] ČSN 73 0540–2: 2011 Tepelná ochrana budov. Část 2 – Požadavky (2011)