Přínos dotačních programů pro české stavebnictví

Zahájení konference v zaplněných prostorách Valdštejnského sálu senátu parlamentu ČR se ujal místopředseda této instituce Přemysl Sobotka, a pak už se přešlo k tématu podpory stavebnictví. Nejprve zmíníme formy podpory a poté další související zajímavosti, které na konferenci zazněly. V závěru pak uvádíme přehled probíhajících podpor a jejich stav.

Operační program životní prostředí

Druhý největší program na přidělování peněz z Evropských strukturálních fondů loni zakončil své programové období a vstupuje do dalšího. Náměstek OPŽP Martin Kubica popsal dosavadní průběh programového období jako dosti hektický, neboť se po volbách v roce 2010 přestalo čerpat, nevyhlašovaly se nové výzvy. Aby se stihly přidělené prostředky vyčerpat, musel OPŽP zavést v roce 2013 „akcelerační opatření“. Mezi ně patřilo například:

• odstupování od projektů s nerealistickými harmonogramy
• pokračování ve vyhlašování rychloobrátkových výzev
• prioritizace investičně náročných projektů
• zjednodušení systému kontroly VZ (více odpovědnosti na žadateli)
• a další…

Těmito opatřeními se povedlo financování projektů významně urychlit a vyčerpat většinu z přidělených 125 miliard Kč (resp. 131 mld., jelikož prostředky fondu byly navýšeny v důsledku podzimní měnové intervence ČNB), zbývá vyčerpat 15,5 mld.

Na navazující OPŽP 2 je vyčleněno cca 71 mld., z prioritních os se stavebnictví budou týkat zejména osy 2 (Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech) a osy 5 (energetické úspory). Harmonogram výzev na nové programové období bude vyhlášen na přelomu ledna a února.

Nová zelená úsporám

Náměstek Státního fondu životního prostředí Jaroslav Hrubeš pochválil tento program a zdůraznil, že podporuje zejména české dodavatele a výrobky, kteří jsou v databázi dodavatelů Zelená úsporám. V programu Zelená úsporám bylo dosud vyplaceno 20,14 mld. Kč, přičemž naprostá většina z toho na zateplení a obnovitelné zdroje energie. Na takto úspěšný program navazuje Nová zelená úsporám, která bude v dubnu otevírat již druhou výzvu, tentokrát pro objekty veřejné služby. S výzvou pro bytové domy se počítá nejdříve v roce 2015.

Dotace z EU

Dotace jsou rovněž jedním ze způsobů, jak zvyšovat konkurenceschopnost ČR nejen přímo ve stavebnictví, ale i v souvisejících odvětvích. EU dlouhodobě monitoruje problémové oblasti, které brzdí zvyšování konkurenceschopnosti členských zemí a do těchto oblastí směřuje dotace. V případě ČR lze tyto oblasti shrnout třemi „i“:

• instituce (nedokonalé)
• infrastruktura (nedokončená)
• inovace (nedostatečné a nedotažené)

Všechny 3 faktory se vzájemně podmiňují, přičemž Petr Moos se věnoval rozvoji páteřní infrastruktury, tj. infrastruktury dopravní, energetické a ICT. Úroveň infrastruktury je podstatná nejen pro kvalitu života, ale také pro přilákání investorů. S rozvojem infrastruktury souvisí 3 operační programy, a to:

• op doprava (OPD)
• op podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK)
• op životní prostředí (OPŽP)

OP doprava souvisí s infrastrukturou bezprostředně. Petr Moos zdůraznil, že prostředky vložené do infrastruktury by neměly být nahlíženy jako nákladová položka, ale jako investice. Neopravené vozovky by pak měly být vnímány jako součást zadlužení ČR. OP PIK se zabývá hlavně energetickou a ICT infrastrukturou, jejich bezpečností, udržitelností a modernizací. OPŽP pak řeší úspory energie a kvalitu vodohospodářství včetně protipovodňových opatření.

Dotace pro města a aglomerace

Kristýna Bučková představila dotační prostředky rozvoje měst. Tyto nástroje se jmenují „Integrované územní investice“ a jejich výhoda spočívá v možnosti čerpat prostředky z více prioritních os či operačních programů. Tyto prostředky lze navíc použít v širším měřítku – nejen na dané město, ale na celou aglomeraci. Tím jsou možnosti čerpání flexibilnější a různé projekty lze snáze realizovat. Dané město/oblast ovšem musí mít zpracovanou integrovanou strategii územního rozvoje (tzn. strategii z různých oblastí) a některé další koncepční dokumenty, jmenovitě balíček opatření, která je nutné realizovat a ustanovení pro správu integrovaných územních investic.

Výhodné úvěry na rekonstrukce

Kromě dotací existují také další finanční nástroje na rekonstrukce bytů a domů. Na konferenci o nich hovořil Miroslav Beneš ze Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Jedná se o programy Panel 2013 +, Program 150 a program Jessica. Na rozdíl od klasických dotací se zde jedná ve všech třech případech o zvýhodněné úvěry (nízká a fixní úroková sazba) na opravy a rekonstrukce domů a bytů. Tzn., že poskytnuté prostředky nejsou „dar“, ale půjčka. Finance na Jessicu pochází z evropských fondů a jsou určeny především na opravy domů v obtížnějších (deprivovaných) lokalitách. Jessicu mohou využít všichni vlastníci bytových domů od měst, družstev přes obchodní společnosti až po fyzické osoby. Programy Panel 2013 + a Program 150 jsou financovány z prostředků SFRB. První jmenovaný se zaměřuje na opravy a modernizace bytových domů, zatímco Program 150 představuje výhodný úvěr na opravy a rekonstrukci bytu pro mladé lidi do 36 let.

Granty

Granty jsou další relevantní možností, jak financovat projekty nejen ve stavebnictví. Technologická agentura ČR (TA ČR) vznikla za účelem podpory aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR hospodaří s rozpočtem cca 2,5 mld. a nahrazuje dřívější stav, kdy byla účelová podpora roztříštěna mezi 10 institucí. Podpora aplikovaného výzkumu znamená několik věcí – jednak že nejsou podporovány projekty, u nichž se nepředpokládá implementace a jednak, že jde i o podporu podniků, kde jsou inovace aplikovány.

Podporované projekty jsou rozděleny do několika okruhů pojmenovaných podle řecké abecedy:

• Alfa – hledání chytrých řešení v oblasti progresivních technologií a materiálů, udržitelnosti dopravy a ochrany životního prostředí
• Beta – program veřejných zakázek pro potřeby státní správy
• Omega – hledání chytrých řešení v oblasti společenských věd
• Centra kompetence – podpora dlouhodobé spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami
• a další (Gama, Delta, Epsilon)

Nový občanský zákoník

Dana Prudíková stručně představila novinky v občanském zákoníku týkající se stavebnictví. Mezi ty hlavní patřila „superficiální zásada“ (§ 505, § 506), pojetí stavby, která se nově stává součástí pozemku (výjimky jsou uvedené v patřičných paragrafech). S tím souvisí i úprava práva stavby (§ 1240). Mezi další novinky patří i uzákonění „přestavku“ (§ 1087). Ten vznikne, pokud stavba nedopatřením přesáhne malou částí na cizí pozemek. Nově je možné, aby se „přečuhující“ část stala vlastnictvím zřizovatele stavby.

Jak krizi stavebnictví řešili Švédové

Obchodní ředitel Copy General (CG) Jan Halík nejprve vysvětlil, že se stavebnictvím souvisí zhruba třetina zakázek CG a tudíž propad tohoto hospodářského odvětví se jich rovněž dotýká. Svou prezentaci následně věnoval představení přístupu Švédska. Stavebnictví této skandinávské země se před deseti lety potýkalo s podobnými problémy jako české stavebnictví dnes – snižující se kvalita staveb, nedodržování termínů, překračování rozpočtů. Švédové museli hledat zefektivnění a úspory, ovšem při požadavku zachování špičkové kvality. Řešení našli ve zlepšení informačního a projektového managementu – zjistili totiž, že problémy v komunikaci, chyby v dokumentaci a následné odstraňování chyb na stavbách znamenají zbytečné náklady a časové prodlevy. Zaměřili se tedy na zpracování dokonalé dokumentace a její umístění online. Pokud je veškerá dokumentace online, může jí kontrolovat více lidí a stejně tak aktualizace jsou ihned patrné. Zároveň je zachována kompletní historie projektu – když se někde stane chyba, dá se rychleji vystopovat a odstranit.

Česká práce s dokumentací naproti tomu připomíná „tichou poštu“. Na závěr Jan Halík poznamenal, že byť krize jednou skončí, situace ve stavebnictví bude radikálně odlišná, než byla před krizí. Spíše než čekat na návrat „zlatých časů“ doporučil soustředit se na zvyšování kvality.

Čím více informací, tím vyšší efektivita

Na přednášku o švédském informačním managementu nepřímo navázal také Petr Vaněk z Odborné rady pro BIM, který návštěvníkům konference přiblížil informační model budovy (building information modeling, BIM). Jedná se v první řadě o soubor informací o budově po celou dobu jejího životního cyklu. Komplexnější a obsáhlejší soubor informací pak umožňuje budovu nejen lépe vystavět, ale také účinněji spravovat. Tím se přinášejí úspory v obou fázích a zejména v nákladech provozu budovy, které převyšují pořizovací náklady.

Nejdůležitějším principem BIM ovšem je, že na něm participují všichni aktéři ve stavebnictví. Petr Vaněk opakovaně zdůrazňoval, že BIM není jen informační software, ale především nový model spolupráce ve stavebnictví. Tato spolupráce si vyžaduje nová pravidla, nový přístup, proto je BIM zároveň výzva. Nicméně pokud se BIM podaří v širším měřítku realizovat, mělo by to vést k významnému zkvalitnění a zefektivnění stavebnictví.

Spotřeba energií neporoste

Libor Urbášek ze společnosti Saint Gobain, hlavního partnera BEFFA, představil výhody moderního stavění. Moderní stavba má být nejen energeticky úsporná, ale v podání Saint Gobainu rovněž „multikomfortní“, což znamená, že se v ní obyvatelstvo bude cítit pohodlně po všech stránkách. Na závěr Libor Urbášek zmínil svou prognózu, že spotřeba energie v ČR do budoucna neporoste, porostou jen ceny energií.

Pasivním domem k lepšímu sexu

Závěrečné prezentace se zhostil architekt Aleš Brotánek, který nadšeně přednášel o výhodách pasivních domů. Nejprve identifikoval 3 stádia komfortu bydlení ve vztahu ke spotřebě energie.

1. do začátku 20. stol. nízká spotřeba, ale také nízký komfort,
2. ve 20. století maximální komfort, ale také obří spotřeba energie bez ohledu na limity,
3. v 21. století se usiluje o maximální komfort s minimální spotřebou.

Z hlediska snížení spotřeby energie je výstavba pasivních domů velmi žádoucí. Potenciál energetických úspor v ČR je mnohem větší, než energie uskladněná v uhlí za severočeskými limity. Pokud začneme toto uhlí těžit dříve, než aplikujeme úsporná opatření, tuto cennou surovinu zbytečně promrháme.

Pasivní domy se nadto nevyznačují jen nízkou spotřebou energie, ale také zdravým prostředím, které vychází kromě tepelného komfortu zejména z využívání řízeného větrání. Hlavní motto pro výstavbu domů v 21. století by měla být optimalizace – každý dům má díky svému umístění, orientaci a využití specifické podmínky, kterým se má jeho výstavba přizpůsobit a maximálně tak využít místní potenciál. Svou prezentaci Aleš Brotánek zakončil s nadsázkou, že když nic jiného, měli bychom pasivní domy stavět už kvůli lepšímu sexu, který vyplývá ze zdravějšího prostředí.

Jsou dotace pro stavebnictví prospěšné? (Panelová diskuse)

K diskusi zasedli:
Václav Matyáš ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví
Petr Holub z iniciativy „Šance pro budovy“
Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev
Tomáš Rosák ze společnosti Saint Gobain

V závěrečné panelové diskusi, kterou moderátorka Lucie Vopálenská směřovala hlavně na prospěšnost dotací, se účastníci shodli, že dotace jsou rozhodně pro stavebnictví prospěšné. Peníze vložené do stavebnictví mají značný multiplikační efekt. Nemusí přitom pokrývat větší část nákladů na projekt (a většinou už to ani není jejich cílem), ale mají „vybudit“ soukromé investice a s přidanou hodnotou se pak v ekonomice vrátit. Dotace mají mít hlavně motivační efekt, a tudíž by neměly být dominantní formou financování stavebnictví. Velmi důležitým prvkem dotací by měla být jejich stabilita a předvídatelnost. Ukázkovým příkladem „špatné praxe“ byla diskontinuita programu Zelená úsporám, která vnesla do stavebních firem mnoho nejistoty a oslabila trh.

Přehled probíhajících nebo nadcházejících dotací (z tiskové zprávy BEFFA)

SFŽP:

Nová zelená úsporám 2013

• týká se pouze rodinných domů
• alokace 1,025 mld. Kč
• 20. prosince 2013 ukončen příjem žádostí, probíhá vyhodnocování projektů

Nová zelená úsporám

• rodinné domy (2014), budovy veřejného sektoru (spolu s dalšími OP), bytové domy (nejdříve od r. 2015); celkově až 27 mld. korun
• zahájení příjmu žádostí pro rodinné domy 1. 4. 2014 – alokace 1,9 mld. korun

Operační program Životní prostředí 1 (2007–13)

• alokace celkem 131 mld. Kč, zbývá dočerpat 15,5 mld.
• pro rok 2014 např. výzvy v prioritních osách 2 – alternativní doprava, a 3 – výměna zdrojů vytápění a zateplování veřejných budov

Operační program Životní prostředí 2 (2014–20)

• 6 prioritních os, pro oblast stavebnictví zejména PO 2 (zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech) a PO 5 (snížení energetické náročnosti u veřejných budov a veřejného osvětlení)
• celková alokace až 71 mld. Kč

SFRB:

Panel 2013+

• panelové domy – oprava poruch, snižování energetické náročnosti, modernizace společných prostor i bytových jader
• alokace pro letošek 600 mil. Kč

Program 150

• Úvěr 150 000 Kč pro mladé na opravy domů a bytů (např. připojení k vodovodním či kanalizačním sítím, modernizace interiéru, instalace solárních panelů…)
• celková alokace 300 mil. Kč

Jessica

• podpora rozvoje znevýhodněných městských zón
• rekonstrukce a modernizace bytových domů; podpora zajištění moderního sociálního bydlení (obce, neziskovky)
• alokace 609 mil. Kč do 31. 12. 2015

TAČR:

zejm. program Alfa – stávající (2011–19)

• hledání „chytrých řešení“ v oblasti progresivních technologií a materiálů, udržitelnosti dopravy a ochrany životního prostředí
• zejm. podprogram 3 – udržitelný rozvoj dopravy
• projekty na výzkum a vývoj dopravních staveb
• průběžné výzvy k podávání projektů

program Epsilon – nový (2015–25)

• podpora zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů v průmyslu, energetice, životním prostředí a dopravě
• vyhlášení 1. veřejné soutěže v průběhu prvního pololetí 2014
• doba řešení projektů 2015–25

Celou tiskovou zprávu BEFFA naleznete zde: http://www.beffa.eu/k-oziveni-stavebnictvi-dotace-pomuzou/