Jedná se o dobu, po kterou bude projekt provozován - tzn. dobu, po kterou bude hodnocena jeho ekonomická efektivnost. Např. kupujete-li kotel, který chcete provozovat 5 let, bude doba životnosti projektu 5 let (i když životnost a provozuschopnost kotle může být mnohem delší).
Celková investice do zařízení je celková finanční částka (vlastní kapitál + zapůjčený kapitál) investovaná na začátku doby životnosti do projektu. Kalkulátor je nastaven tak, že počáteční investice (tj. celková investice na pořízení celého zařízení) je investována v tzv. nultém roce a provoz projektu (doba životnosti) je počítán až od roku následujícího. Např. v roce 2005 pořídíte nový kotel (tj. pro účel výpočtu rok 0) a v roce 2006 začnete kotel provozovat (tj. pro účel výpočtu rok 1)
Jedná se o částku, kterou si investor zapůjčí na realizaci projektu (tato částka je již zahrnuta v investici). Úvěr je splácen anuitními splátkami. Úroková sazba je po celou dobu splácení úvěru konstantní. Délka úvěru může být stejná nebo kratší než je životnost projektu (delší se nedoporučuje).
Jedná se o roční výnos z celého projektu za jeden rok. Změna ročního výnosu jsou procenta, o která se roční výnos změní (může být i záporné číslo). Výnos není zisk, není tedy od něj odečtena žádná nákladová položka (elektrárna ročně vynese např. 1000000 Kč což je výnos, když od výnosu odečteme všechny náklady za rok, dostaneme zisk). Pokud hodnotíme různé varianty, které nepřinášejí přímý zisk, ale výsledkem investice jsou nižší náklady (např. různé varianty vytápění rodinného domku), uvedeme do výnosů položku 0 a vyhodnocení postavíme na nákladech.
Roční náklady č.1 a 2 jsou náklady celého projektu za jeden rok. Změna ročních nákladů jsou procenta, o která se roční náklady změní (může být i záporné číslo). Dvě položky nákladů jsou užívány z důvodu různé rychlosti růstu cen (např. ceny za energii se mohou zvyšovat rychleji než ceny za údržbu).
Diskont je tzv. alternativní náklad kapitálu, neboli cena ušlé příležitosti. Jednoduše řečeno, je to výnos v procentech, který byste obdrželi, pokud byste zamýšlenou částku investovali do jiného stejně rizikového projektu, nebo např. jen uložili na účet.
Pokud hodnotíme komerční investici (jako může být např. investice do malé vodní elektrárny), lze předpokládat, že budeme platit daň ze zisku. Pokud ovšem hodnotíme nekomerční investici (vytápění rodinného domku), ve které nebude docházet ke generování žádného zisku, danit nebudeme.
Jedná se o sazbu daně ze zisku, kterou se musí daný investor řídit dle zákona o dani z příjmů. Daňový základ je vypočítáván dle vzorce: Daňový základ=výnosy-náklady-odpisy-úroky
Odpisy je vhodné užívat pouze v případě, že se jedná o komerční projekt. Je možno odepisovat jak rovnoměrně, tak zrychleně. Předpokládá se, že celá investice nespadá pouze do jedné odpisové skupiny, proto lze investici mezi jednotlivé odpisové skupiny procentuelně rozdělit (např. 40 % investice bylo vynaloženo na strojní zařízení, takže u třetí odpisové skupiny bude 40 % a 60 % investice bylo vynaloženo na opravu či výstavbu nových budov, takže u páté odpisové skupiny bude 60 %) . Doba odepisování v jednotlivých skupinách je nastavena dle současných zákonů, v případě potřeby ji lze změnit.
Čím je doba návratnosti kratší, tím spíše lze projekt doporučit k realizaci. Prostá doba návratnosti je nejjednodušší, nejméně vhodné, ale naopak velice často užívané ekonomické kritérium. Největší nevýhodou tohoto kritéria je, že zanedbává efekty po době návratnosti a zanedbává fakt, že peníze můžeme vložit do jiných investičních příležitostí. Standardně se prostá doba návratnosti počítá dle následujícího vzorce:
kde IN je investice a CF jsou roční peněžní toky.
Tento vzorec ovšem neumožňuje počítat s rozdílnými peněžními toky (cash flow) v jednotlivých letech. Tato nevýhoda je ve finančním kalkulátoru odstraněna použitím zvláštního algoritmu. Tento algoritmus ovšem nevrací desetinné číslo jako klasický vzorec (např. 3,5 roku), ale pouze celočíselný údaj. Tzn. rok, ve kterém se počáteční investice splatí.
Čím je diskontovaná doba návratnosti kratší, tím spíše lze projekt doporučit k realizaci. Jedná se o obdobné kritérium, jako prostá doba návratnosti (viz.výše), ale s tím rozdílem, že není založena na prostém peněžním toku, nýbrž na peněžním toku diskontovaném. Diskontovaný peněžní tok v roce t lze spočítat dle následujícího vzorce:
kde 
kde r je diskont a t rok, ke kterému se DCF počítá.
Pokud investice obsahuje výnosy, volíme variantu s co nejvyšším NPV. Pokud investici hodnotíme na základě nákladů, hledáme variantu s co nejnižším NPV. Čistá současná hodnota je v dnešní době jedním z nejvhodnějších kriterií. Je v ní zahrnuta celá doba životnosti projektu i možnost investování do jiného stejně rizikového projektu. NPV lze vypočítat dle vzorce:
kde DCF jsou diskontované peněžní toky v jednotlivých letech a t doba životnosti projektu.
Dle stejného vzorce počítá i finanční kalkulátor. Výpočet je postaven tak, že v roce 0 počítá pouze s počáteční investicí a až v následujícím roce (tj. v roce 1) je zařízení uvedeno do provozu, tudíž až v tomto roce se objeví první výnosy, provozní náklady, odpisy atd. Pokud vyjde NPV kladné, lze projekt doporučit k realizaci.
Čím je IRR (Vnitřní výnosové procento) větší, tím spíše lze projekt doporučit k realizaci. Vnitřní výnosové procento není nic jiného, než trvalý roční výnos investice. Jednoduše řečeno se jedná o diskont, při němž je NPV investice rovno nule.
Pokud je vnitřní výnosové procento (trvalý roční výnos) větší než uvažovaný diskont, lze projekt (za určitých podmínek) doporučit k realizaci. Interpretace a výpočet IRR není však nijak jednoduchá záležitost. Mohou se vyskytnout případy, kdy je IRR záporné nebo existuje IRR více a nebo neexistuje žádné atd. Kalkulátor je schopen řešit pouze jednoduché výpočty IRR a to v rozmezí 0-300 %. Pokud tedy kalkulátor IRR nenalezne, nemusí to hned znamenat, že neexistuje, ale že jeho interpretace nebo výpočet by mohly být tak složité, že je to nad rámec funkce této aplikace.
Pokud investice obsahuje výnosy, volíme variantu s co nejvyššími ročními ekvivalentními finančními toky. Pokud investici hodnotíme na základě nákladů, hledáme variantu s co nejnižšími ročními ekvivalentními finančními toky. Jedná se o čistou současnou hodnotu projektu vydělenou anuitním faktorem. Tím dojde k rovnoměrnému rozdělení diskontovaných peněžních toků do jednotlivých let celé doby životnosti projektu. Toto kritérium je zejména vhodné pro vzájemné porovnávání různých variant se shodným rokem počáteční investice.