Z čeho se skládá cena elektřiny
Struktura ceny elektřiny se zaměřením na historii a výši příspěvku na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.
Historie
Ještě v době poměrně nedávné měly ceny elektřiny pouze dvě složky – stálý měsíční plat a cenu za jednotku dodaného množství elektřiny. Přirozeně monopolní charakter elektroenergetiky – bylo by například nehospodárné budovat paralelně distribuční sítě různých dodavatelů – neumožňuje dosažení tržní ceny. Z toho důvodu jsou ceny elektřiny regulovány.
Do roku 2000 regulované ceny vyhlašovalo Ministerstvo financí cenovým výměrem. Na základě zákona č. 458/2000 Sb. byl založen Energetický regulační úřad (ERÚ), mezi jehož úkoly patří i regulace cen v energetice a podpora obnovitelných zdrojů energie. Od svého vzniku 1. 1. 2001 až do konce roku 2005 ERÚ reguloval celkovou cenu elektřiny, respektive její dvě složky – měsíční plat za výkon a plat za elektrickou energii.
V souvislosti s liberalizací trhu s elektřinou muselo v energetice dojít k tzv. unbundlingu – oddělení přenosu a distribuce od výroby, a prodeje elektřiny. Od 1. 1. 2006 jsou regulovány pouze ty sektory elektroenergetiky, které jsou i nadále přirozeně monopolního charakteru – distribuce (ČEZ, E-ON, PRE a lokální distribuční společnosti), přenos a další systémové služby (ČEPS), činnost operátora trhu (OTE). K uvedeným monopolním činnostem navíc jako samostatně vedená položka v ceně elektřiny přibyla podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE), kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a druhotných energetických zdrojů (DZ). Výroba elektřiny a její prodej koncovým zákazníkům podléhají konkurenci a proto již regulovány nejsou.
Struktura ceny elektřiny
Cena elektřiny se v současnosti skládá z části regulované a z části neregulované. Obě části se potom skládají ze stálého platu, který se odvozuje od velikosti hlavního jističe, a z platby za dodanou elektřinu. Regulovaných položek vázaných na množství dodané elektřiny je více. K výsledné ceně je nutno přičíst daň z elektřiny a daň z přidané hodnoty. Mezi dodavateli elektřiny existují dvě výjimky: jeden alternativní dodavatel neúčtuje stálý plat za dodávku elektřiny a jiný alternativní dodavatel neúčtuje daň z elektřiny, protože veškerá jím dodaná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů.
Na faktuře by složky ceny elektřiny měly být vyčísleny v následujícím pořadí:
-
Regulované složky:
- Distribuce elektřiny:
- Plat za příkon
- Cena za distribuované množství elektřiny
- Související služby:
- Systémové služby
- Činnost zúčtování OTE
- Podpora výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ
- Dodávka elektřiny
- Stálý plat
- Cena za dodávku elektřiny
- Daň z elektřiny
- Daň z přidané hodnoty
Distribuce elektřiny
Měsíční plat za příkon a cena za distribuované množství elektřiny slouží ke krytí nákladů na ztráty v distribuci elektřiny, náklady spojené s měřením spotřeby a na udržování a rozvoj distribuční soustavy. Obě položky určuje Energetický regulační úřad na základě povolených nákladů, odpisů a přiměřeného zisku. ERÚ přitom zvolil metodu, která motivuje distribuční společnosti k investicím do rozvoje sítí. Tyto položky se u jednotlivých distribučních společností liší a díky odlišným investičním strategiím se liší i časové trendy vývoje.
Související služby
Tyto položky jsou u všech obchodníků s elektřinou stejné, jejich výši určuje Energetický regulační úřad cenovým rozhodnutím vždy v listopadu na následující rok.
Platba za systémové služby slouží ke krytí všech uznatelných nákladů společnosti ČEPS, a. s., která kromě přenosu elektřiny vedením velmi vysokého napětí provádí regulaci výroby a spotřeby v elektrizační soustavě tak, aby v každém okamžiku výroba odpovídala okamžité spotřebě. K tomuto účelu nakupuje od jednotlivých poskytovatelů tz. podpůrné služby. Kromě toho slouží tato platba podobně jako u distribučních soustav ke krytí nákladů na ztráty v přenosové soustavě a na udržování a rozvoj přenosové soustavy.
Platba za činnost zúčtování operátora trhu s energií slouží ke krytí uznatelných nákladů společnosti OTE, a. s., která organizuje vnitrodenní trh s elektřinou, provádí zúčtování odchylek a další činnosti.
Podpora výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ slouží ke krytí nákladů na výkup elektřiny z podporovaných zdrojů na základě zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a zákona č. 458/2000 Sb. podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na základě informací, které zveřejňuje Energetický regulační úřad lze vyhodnotit podíl nákladů na jednotlivé podporované zdroje.
Neregulované složky
Stálý plat i cena za dodávku elektřiny jsou určovány jednotlivými obchodníky na tržním principu. Cena za dodávku elektřiny se odvozuje od ceny na energetické burze. Někteří obchodníci nabízí fixaci ceny na delší období, například dva roky. V tom případě obvykle nakoupí v době uzavření kontraktu elektřinu na celou dobu dodávky; riziko ztráty nebo možnost zisku při změnách cen na energetické burze se přenáší na zákazníka. Například zákazníci, kteří si fixovali cenu na začátku roku 2009, kdy ceny na burze v návaznosti na finanční krizi prudce klesly, v důsledku dalšího poklesu cen na burze prodělali. Nevydělal však obchodník, ale výrobce elektřiny. Nejméně v jednom případě však obchodník pravděpodobně spekuluje na budoucí pokles ceny elektřiny, pokud by naopak došlo k růstu cen elektřiny, pak při ceně, kterou nabízí, by prodělal. V protikladu k tomu jsou nabízeny kontrakty, u nichž je cena vázána na vývoj cen na burze. Rovněž tento typ kontraktů minimalizuje riziko obchodníka.
Daně
Daň z elektřiny se vztahuje na množství dodané elektřiny. Dodavatel ji neúčtuje, pokud veškerá dodaná elektřina pochází z obnovitelných zdrojů. V současnosti je daň z elektřiny 28,30 Kč/MWh, neboli 2,83 haléře za kilowatthodinu.
Daň z přidané hodnoty (DPH) se vztahuje na součet všech výše uvedených položek. Do 31. 12. 1997 byla DPH 5 %, od 1. 1. 1998 byla zvýšena na 22 % a od 1. 5. 2004 byla snížena na 19 %. Od 1.1.2010 byla sazba zvýšena na 20%.
Co zvyšuje ceny elektřiny
Podle zpráv v médiích se zdá, že jedinou příčinou zdražování elektřiny jsou náklady na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaiky. Přitom poněkud zaniká skutečnost, že růst cen elektřiny pro domácnosti na desetinásobek v průběhu dvaceti let byl primárně způsoben ostatními položkami.
Náklady na podporu OZE, KVET a DZ
Energetický regulační úřad každoročně zveřejňuje odhad nákladů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů. Analýza těchto nákladů ukazuje u všech zdrojů s výjimkou fotovoltaiky překvapivý pokles v roce 2009 následovaný výrazným růstem v následujícím roce, viz obrázek dole. Pokles nákladů v roce 2009 může být důsledkem spekulativního růstu cen elektřiny v roce 2008.
Obrázek: Vývoj nákladů na podporu obnovitelných zdrojů [data podle ERÚ], náklady na fotovoltaiku v roce 2011 přesahovaly 18 mld. Kč, do grafu se nevešly
Až do roku 2009 byly náklady na podporu OZE, KVET a DZ zanedbatelné, pohybovaly se v jednotkách haléřů z každé spotřebované kilowatthodiny. Mezi roky 2004 a 2009 přitom cena elektřiny vzrostla o 1,32 Kč/kWh. V roce 2010 se příspěvek na OZE, KVET a DZ zvýšil o více než 10 haléřů na kWh a pro rok 2011 byla výše příspěvku vyčíslena na téměř 0,58 Kč/kWh. Díky solární dani a dalším odvodům mohla být výše příspěvku snížena na 0,37 Kč/kWh a pro rok 2012 na 0,42 Kč/kWh.
Distribuce, přenos a systémové služby
K růstu cen elektřiny významnou měrou přispívají i ostatní regulované složky ceny elektřiny, zejména distribuce. Odhadovaný vývoj nákladů na distribuci elektřiny zveřejnil Energetický regulační úřad v Závěrečné zprávě ERÚ o metodice III. regulačního období (zde). Ze zprávy vyplývá jednak, že ERÚ považuje za přiměřenou míru zisku 25 až 30 %. Kromě toho je zřejmé, že ERÚ očekával růst nákladů na distribuci elektřiny i systémové služby. Ukázka předpokládaného vývoje povolených nákladů, odpisů a zisku společnosti PRE Distribuce, a. s. je uvedena na obrázku dole, pro ostatní regulované společnosti jsou údaje uvedeny v citované zprávě nebo v článku Cena elektrické energie na rok 2010 a strategie pro III. regulační období na portálu TZB-info.
Oprava (25. 11. 2012): Informace o míře zisku je chybnou interpretací níže uvedeného grafu. Správná formulace je, že zisk distribuční společnosti se podílí 25 až 30 % na regulovaných nákladech. Míra výnosnosti kapitálu se pohybuje kolem 8 %. Účetní hodnota regulační báze aktiv však byla na začátku regulačního období zvýšena o 55 %. V České republice náklady na distribuci rostou, přestože v okolních zemích vesměs klesají.
Cena silové elektřiny
K růstu cen silové elektřiny došlo jednak v důsledku propojení trhu s okolními státy, kde byly ceny silové elektřiny vyšší a jednak v důsledku spekulativního růstu cen energetických komodit, který následoval.
Ceny na pražské energetické burze po skoku v roce 2008 s drobnými výkyvy vytrvale klesají, viz obrázek dole. Pokles fakturovaných cen silové elektřiny je však nižší, v některých případech dokonce ceny dodavatelů elektřiny rostou.
Závěr
Cena elektřiny v nejběžnější sazbě pro domácnosti D02d se od roku 1990 zvýšila přibližně na desetinásobek. Na tomto zvýšení se největší měrou podílí inflace, která zvyšuje jak cenu silové elektřiny, tak náklady na distribuci elektřiny. Příspěvek na podporu OZE, KVET a DZ, pokud by byl uvažován v plné výši přibližně 0,65 Kč/kWh, se podílí 10 až 15 % (v závislosti na roční spotřebě) na celkovém růstu ceny elektřiny v sazbě D02d od roku 1990, respektive přibližně čtvrtinou na přírůstku od roku 2004, kdy bylo rozhodnuto nejen o přijetí legislativy na podporu OZE, ale i legislativy pro liberalizaci trhu s elektřinou.
Cena silové elektřiny klesá pomaleji než ceny na energetické burze. Naopak cena za distribuci elektřiny roste dlouhodobě rychleji než obecná míra inflace.
Kalkulátor cen energiíThe structure of electricity prices, focused on the history and the contribution of the support of electricity production from renewable energy sources, combined heat and power generation and secondary energy sources.
