Vývoj cen paliv za poslední dva roky, nejvíce zdražily pelety
Článek přináší vyhodnocení průzkumu cen paliv z února 2011. Autor rozdělil zkoumaná paliva do třech skupin - dřevní biomasa, rostlinná biomasa a uhelná paliva - a v grafické podobě ukazuje jejich cenový vývoj v čase. Závěr článku je zaměřen na porovnání nákladů na výrobu tepla spalováním jednotlivých druhů paliv, které je rovněž doplněno názorným grafem.
Přehled o vývoji spotřebitelských cen paliv zpracovávaný na základě periodického průzkumu aktuálních cen prodejců zveřejňovaných na internetu nabízíme na našich stránkách od léta roku 2009. V přehledech sledujeme celkem 9 druhů paliv - dřevěné pelety, dřevěné brikety, palivové dřevo, dřevní štěpku, rostlinné pelety, rostlinné brikety, hnědé uhlí, černé uhlí a koks. Postupem času se rozšiřuje datová základna, z 273 cenových položek v srpnu 2009 jsme se přes hodnoty 243 a 299 z roku 2010 dostali až na 459 položek zařazených do průzkumu provedeného v únoru 2011. S narůstajícími počty vstupních dat se tak stále zvyšuje pravděpodobnost, že budou průměrné vypočtené ceny odpovídat skutečné realitě.
Dva roky jsou relativně krátká doba, výsledky čtyř průzkumů provedených v srpnu 2009, lednu 2010, srpnu 2010 a únoru 2011 mohou být pro spotřebitele užitečnými, nelze z nich však vycházet při rozhodování o volbě plánovaného zdroje tepla. Průzkumy poskytují informaci o současném stavu komentář č.1 a částečně naznačují, jak mohou být ceny citlivé na vnější vlivy. V žádném případě se zde nejedná o prognózu cenového vývoje v oblasti jednotlivých komodit, ale pouze o rekapitulaci vývoje, který stěží může pro budoucnost něco naznačit bez znalosti vnějších vlivů.
Jako ve všech diskusích o průměrných cenách na trhu je třeba připomenout, že výpočet je nutně zatížen určitou chybou vycházející z porovnávání ne úplně totožných výrobků. V případě uhlí hraje roli místo původu suroviny, které určuje výhřevnost paliva, u palivového dřeva je zásadním parametrem vlhkost dřeva, u biomasy je třeba sledovat, zda se jedná o certifikovaný výrobek, či nikoliv. Rozdíly samozřejmě vznikají i v případech, kdy prodejci do dané vzdálenosti rozvážejí palivo zdarma. Je proto nutné, aby zákazník tyto odlišnosti vnímal a při svém porovnávání je zohlednil.
V předchozím textu byly uvedeny druhy paliv, které sledujeme. Ty se dají rozdělit do tří oblastí: dřevní biomasa, rostlinná biomasa a uhelná paliva.
Dřevní biomasa
Do této skupiny řadíme dřevěné pelety komentář č. 2 , dřevěné brikety , palivové dřevo a dřevní štěpku . Vývoj znázorněný na následujícím grafu ukazuje, že zatímco ceny palivového dřeva a dřevěných briket jsou poměrně ustálené, kolísají pouze v závislosti na tom, zda je či není topná sezóna, u pelet a štěpky komentář č.3 ceny stále rostou, bez ohledu na roční období. Znepokojivé komentář č.4 je to zejména pro lidi, kteří si pořídili kotle na peletky s podporou "Zelená úsporám", v rámci které se zavázali, že budou zdoj provozovat v následujících patnácti letech. Nicméně tento vývoj je předpokládaný a avizovali jej sami výrobci, o čemž svědčí rozhovor, který jsme uveřejnili na podzim 2009 .
Rostlinná biomasa
Na rozdíl od předchozí skupiny, která je na trhu bohatě zastoupana, sehnat cenové informace k palivům z oblasti rostlinné biomasy je stále velice obtížné, nicméně ze získaných dat vyplývá, že ceny rostlinných pelet mají trvale vzestupný trend komentář č.5. Počet výrobků z oblasti rostlinných briket zařazených do vyhodnocení je nízký, a proto tuto část grafu nechávám bez komentáře, neboť k seriózním závěrům není dostatek podkladů.
Uhelná paliva
Rovněž ceny černého i hnědého uhlí pozvolna rostou komentář č.6. Dramatický vývoj nastal loni v létě u koksu , který skokově zdražil o více jak jednu třetinu. Propady v prodejích se promítly do následného zlevnění, přesto ani v této cenové úrovni není koks vůči ostatním palivům konkurenceschopný.
Otázka konkurenceschopnosti je pro spotřebitele klíčovou. Při jejím hodnocení se vychází z nákladů na vyrobení jednotky tepla z jednotlivých paliv. Každé palivo má jinou výhřevnost, díky čemuž se může stát, že palivo s lákavou cenou za tunu materiálu může být drahé v nákladech na vyrobenou energii, a naopak. V následujícím grafu jsou vyneseny průběhy vypočítaných nákladů v korunách na gigajoule tepla, přičemž ve výpočtu se uvažuje s průměrnou cenou suroviny získanou z našich průzkumů, výhřevností paliva udávanou výrobcem nebo oficiálními zdroji a běžnou účinností kotlů, ve kterých se teplo vyrábí v závislosti na druhu paliva. Jak bylo uvedeno výše, výhřevnosti se i v rámci jednotlivých druhů paliv mohou lišit. Vzhledem k tomu, že výrobky s nižší výhřevností mívají zpravidla nižší cenu, jsou tyto odlišnosti provedením výpočtu nákladů na vyrobené teplo do značné míry eliminovány.
Zajímavý průběh mají křivky náležící peletám, ať už dřevěným, nebo rostlinným. Zatímco v létě 2009 se výroba tepla spalování těchto surovin mohla jevit jako ekonomicky perspektivní, v současné době se jedná o nejdražší palivo z porovnávaných v tomto grafu. Cena jednoho gigajoulu tepla vyrobeného ze zemního plynu se pohybuje od 340 Kč komentář č.7. Pokud tedy zákazník při náhradě starého kotle za nový volil mezi zemním plynem a peletkami, před dvěma lety uvažoval s cca 10 % úsporou nákladů ve prospěch peletek, dnes je ovšem již 15 % nad cenou tepla vyrobeného ze zemního plynu komentář č.8. Na druhou stranu výrobci tento trend předpověděli a úroveň, na kterou v současnosti ceny peletek vystoupaly, uváděli jako konečnou. Jestli se jejich předpoklad naplní, si budeme moci prověřit již v létě nebo za rok, kdy proběhnou další kola cenových průzkumů komentář č.9.
Pro doplnění poznámka, proč v grafu chybí koks a dřevní štěpka. U obou paliv jsou vypočítané náklady natolik extrémní (u koksu vysoké, u štěpky nízké), že by jejich zařazením graf ztratil na přehlednosti, přitom využití těchto paliv je pouze okrajové.
Závěr
Ve výhodě jsou majitelé dobře zateplených staveb. Růst cen paliv, který je do budoucna očekáván v souvislosti s uzavíráním nových kontraktů na dodávky uhlí pro teplárny a zvyšováním instalovaného výkonu plynových elektráren, nebude mít výrazný dopad na jejich náklady na vytápění. V případě uhlí je navíc možno očekávat zavedení nějakého druhu ekologické daně, protože spalování uhlí významně přispívá ke zvyšování koncentrace CO2. Na rozdíl od biomasy, která při spalování uvolní pouze CO2 spotřebovaný v průběhu růstu.
Zdroje dat:
1) Cenové nabídky zveřejněné na webových stránkách dodavatelů - odkazy v tabulkách
2) Cenové nabídky dodavatelů, kteří je na webových stránkách neuvádějí, zaslané na vyžádání
3) Ceny plynu
Komentář Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.:
Titul tohoto článku uvádí, že nejvíce zdražily pelety, uhlí a zemní plyn však zdražení pravděpodobně čeká v nejbližší době. Cenu pelet přitom tlačí nahoru spoluspalování s uhlím v kondenzačních elektrárnách.
- Na současný stav má vliv zelený bonus na spoluspalování biomasy s uhlím. Cena, kterou je ochoten zaplatit provozovatel uhelné elektrárny, je v podstatě součtem ceny uhlí, zeleného bonusu a ceny emisních povolenek. Kromě toho množství a kvalita spoluspalované biomasy jsou obtížně prokazatelné. Pokud bude ukončeno spoluspalování, cena všech druhů energetické biomasy by mohla naopak poklesnout.
- Kvalita pelet se může významně lišit mezi jednotlivými výrobci. Na jedné straně jsou certifikovaní výrobci, kteří garantují kvalitu a roční produkci. Na druhé straně jsou majitelé malých peletovacích lisů, kteří si vyrábějí palivo pro vlastní potřebu a prodávají pouze přebytky. Je zřejmé, že druhá skupina může nabídnout výrazně nižší cenu. Kvalita pelet, například obsah popelovin nebo teplota tavení popela, ale hlavně výhřevnost, však v takovém případě může výrazně kolísat i u jednoho výrobce, zaručena rozhodně není.
- Viz předchozí poznámka 1) o spoluspalování, to se totiž týká pouze štěpky a pelet, kusové dřevo a brikety by se musely drtit. Za této situace jsou závěry na základě historických trendů předčasné. Je nutno sledovat dění v oboru. Významný vliv na cenu by mohlo mít odstranění podpory pro spoluspalování biomasy s uhlím (pokles) nebo naopak lesní megatendry (růst).
- Ve výhodě jsou ti, kteří zároveň zateplili, pokud možno na úroveň standardu pasivního domu. I při výrazně vyšších cenách paliv budou jejich náklady na vytápění nižší, než v situaci bez zateplení. To se ovšem týká všech zdrojů energie pro vytápění s výjimkou tepelných čerpadel a solárních systémů.
- Výše je uvedeno, že výrobci tento stav předpokládali, a že předpokládali, že ceny dosáhnou současné úrovně a dále pravděpodobně neporostou.
- Teplárnám končí kontrakty na dodávky uhlí v nejbližších letech (postupně tuším do roku 2015). Těžební společnosti již oznámily, že nové kontrakty mohou být uzavírány za ceny až trojnásobně vyšší.
- Pro CZT je však plyn nejdražším palivem, na druhou stranu existují i velmi malé kogenerační jednotky. Jejich instalace v bytových domech, ale například i v administrativních budovách je z hlediska primárních zdrojů podstatně efektivnější než výstavba velkých plynových elektráren, i kdyby měly účinnost přes 60 %. Zisk z výroby elektřiny může významně snížit náklady na vytápění, pokud výroba elektřiny bude odpovídat možnosti uplatnění tepla.
- Je nutno upozornit, že zemní plyn a peletky si na trhu téměř nekonkurují. Kdo má přípojku zemního plynu, použije kotel plynový, jehož provoz je při stejném komfortu levnější, nehledě na nižší investiční náklady. Pro ty, kdo přípojku plynu nemají, ztrácí jakékoli srovnání smysl.
- V ČR jsou plánovány plynové elektrárny takového výkonu, že by spotřeba zemního plynu mohla vzrůst minimálně o polovinu. V tom případě by ovšem bylo možno očekávat růst ceny zemního plynu. Ceny zemního plynu jsou provázány s cenami ostatních energetických komodit, zejména s cenami ropy, které v dlouhodobém horizontu vytrvale rostou. Významnější je vliv růstu spotřeby zemního plynu v Německu, kde v souvislosti s růstem podílu OZE a odstavováním vysloužilých jaderných bloků se připravuje výstavba většího počtu plynových elektráren.
Doplnění redakce:
Problematika z pohledu jednoho ze čtenářů Ing. Zdeňka Lyčky Plyn versus pelety, kterému děkujeme za příspěvek k tématu. Podobné polemiky jsou vítaným obohacením obsahu.
The article presents the research evaluation of fuel prices in February 2011. Author divided fuel into three groups - wood biomass, plant biomass and coal fuel - and graphically shows the price development over time. The article focuses on comparing the cost to heat production by the combustion of fuels, which is also accompanied by an illustrative chart.
