Cena elektrické energie na rok 2010 a strategie pro III. regulační období

Na konci listopadu 2009 byly zveřejněny ceny elektrické energie na rok 2010. Cena silové elektřiny, s níž je obchodováno na energetické burze, oproti minulému roku sice poklesla o 14,8%, naproti tomu zdražily služby spojené s distribucí elektřiny, což má spolu se strukturou ceny elektrické energie za výsledek podstatně nižší, než širokou veřejností mylně očekávané, zlevnění.

Podle informace předsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josefa Fiřta výše regulované složky ceny elektrické energie klesne od 1. ledna 2010 pro všechny odběratele. Větší podíl regulované složky na celkové ceně elektřiny a zároveň pokles ceny této složky budou od nového roku znamenat průměrný meziroční pokles cen elektřiny pro domácnosti ve výši 3,6%. Nárůst regulované složky na celkové ceně elektřiny bude v příštím roce 11,72%.

Za snížením ceny jsou podle Fiřta inflační faktory (nižší očekávaná inflace než v minulých letech) a především pak předpokládaný pokles spotřeby elektřiny v důsledku dopadů hospodářské krize. Pro oblast energie z obnovitelných zdrojů ERÚ vydal rovněž cenové rozhodnutí, ve kterém oznámil až pětiprocentní pokles výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Vzhledem k tomu, že široké veřejnosti často splývají pojmy "cena silové elektřiny" a "cena odebrané elektřiny", je na místě si připomenout cenotvorbu v oblasti elektroenergetiky.

Co tvoří cenu elektřiny

Cena elektřiny je tvořena dvěma složkami: regulovanou a neregulovanou. Neregulovaná složka je dána velkoobchodní cenou elektřiny a představuje samotnou komoditu - tedy elektřinu jakou takovou. Druhou část ceny tvoří regulovaná složka, která je každoročně stanovována ERÚ a zahrnuje náklady na dopravu, skladování a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Výsledná cena dodávky elektřiny pro všechny kategorie konečných zákazníků je tak složena z pěti následujících položek:

1. Platba za odebranou elektřinu - obchodník s elektřinou

Tzv. "silová" elektřina, jejíž cena je tvořena na tržních principech a v souladu s obchodními strategiemi jednotlivých dodavatelů elektřiny. Cena odebrané elektřiny zahrnuje:

• pevnou měsíční platbu, která se liší podle užívané produktové řady,
• cenu za odebranou megawatthodinu (MWh) ta se ještě může u některých produktů dělit na cenu v nízkém (NT) a vysokém (VT) tarifu.

Ostatní složky ceny zahrnují regulované činnosti monopolního charakteru - platby za dopravu elektřiny. Částky za dopravu elektřiny jsou určeny pro distributora, a to buď přímo, nebo v případě sdružené smlouvy prostřednictvím svého obchodníka. Distributor je pouze jeden na určitém území. Z toho důvodu jsou tyto položky regulovány, a jejich výši každoročně stanovuje ERÚ.

2. Cena za distribuci - distributor elektřiny

Cena za distribuci (dopravu elektřiny od výrobního zdroje prostřednictvím přenosového a distribučního systému ke konečnému zákazníkovi) zahrnuje:

• měsíční plat za rezervovaný příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem; čím vyšší je hodnota jističe, tím vyšší je tato úhrada,
• cenu za dopravenou MWh v případě dvoutarifových sazeb se opět dělí na cenu ve vysokém (VT) a nízkém (NT) tarifu.

3. Cena systémových služeb - společnost ČEPS

Tato úhrada pokrývá náklady provozovatele přenosové soustavy na nákup služeb od jednotlivých výrobců elektřiny. Je to například nutná pohotovost elektráren, které pracují jako záložní zdroje pro případ výpadku ve výrobě, nebo náhlého zvýšení spotřeby elektřiny. Tyto služby podle zákona vykonává společnost ČEPS.

4. Cena za činnost zúčtovaní Operátora trhu s elektřinou (OTE) - operátor trhu s elektřinou

Tato položka pokrývá náklady na činnost společnosti, která funguje jako centrální zúčtovací subjekt mezi účastníky trhu s elektřinou.

5. Cena na podporu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) a kombinované výroby elektřiny a tepla - jednotliví výrobci

Česká republika se zavázala tento typ výroby podporovat s ohledem na jeho ekologický přínos. Výrobní náklady u těchto zdrojů jsou ale vyšší, proto je rozdíl v nákladech proti ostatním zdrojům elektřiny pokrýván z tohoto příspěvku.

Regulace cen v elektroenergetice

Činnosti distribuce elektřiny a přenos elektřiny patří do odvětví tzv. přirozených monopolů, jejichž fungování je zabezpečeno pouze jedinou sítí, protože budování paralelní infrastruktury není ekonomicky efektivní. Aby nedocházelo k tomu, že monopoly budou nekontrolovatelně určovat ceny, musí být regulovány státem. V České republice byl k výkonu regulace v energetice zřízen Energetický regulační úřad zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.

Na základě energetického zákona je ERÚ povinen stanovit prováděcím právním předpisem způsob regulace v energetických odvětvích a postupy pro regulaci cen. K tomuto účelu byla v květnu 2009 vydána vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích, jejíž účinnost začíná od III. regulačního období.

Cílem metodiky pro III. regulační období bylo určit přiměřenou úroveň zisku pro společnosti během následujících pěti let regulačního období, zajistit dostatečnou kvalitu poskytovaných služeb zákazníkům při efektivně vynaložených nákladech, podpořit budoucí investice, zajistit zdroje pro obnovu sítí a nadále zvyšovat efektivitu, ze které budou profitovat také zákazníci.

Závěrečná zpráva vydaná ERÚ popisuje nastavení výchozích hodnot III. regulačního období, včetně metodiky regulace, která je v souladu s vyhláškou č.140/2009 Sb. Zpráva zároveň vyhodnocuje průběh konzultačního procesu a popisuje vývoj nejnovějších událostí (Východiska a další faktory ovlivňující metodiku III. regulačního období). V kapitole "Popis parametrů regulace" je zaměřena již na konkrétní rozhodnutí o stanovení parametrů pro III. regulační období, včetně zdůvodnění rozhodnutí, která ERÚ musel udělat.

Popis parametrů regulace

Za základní parametry regulace se u regulovaných společností v elektroenergetice považují náklady, odpisy a zisk.

Náklady

Všeobecně používaná teorie regulace předpokládá, že se náklady vstupující do následujícího regulačního období stanovují na základě analýzy skutečně dosažených hodnot v období předcházejícím. Tato teorie vychází z předpokladu, že společnosti v průběhu regulačního období tlakem na efektivitu své náklady snižují, čímž dosahují vyšších zisků, než jim stanovil regulátor. Efektivní vynakládání nákladů u společností v průběhu předcházejícího regulačního období umožní nižší nastavení tohoto parametru v dalším regulačním období.

Výchozí úroveň nákladů byla stanovena na základě průměru skutečných účetních nákladů let 2007 a 2008 eskalovaných do cenové úrovně roku 2009 eskalačním faktorem. V dalších letech budou náklady eskalovány eskalačním faktorem a plošným faktorem efektivity X.

Na základě analýz skutečných nákladů u společností v průběhu II. regulačního období ERÚ konstatoval, že vzhledem k mimořádným událostem spojeným s unbundlingem není možné použít náklady z let 2004-2006. Ty neodpovídají běžným nákladům, které je nutné vynakládat na zabezpečení licencované činnosti, a jsou zatíženy náklady, které souvisely s transformacemi. Zároveň v transformačních letech společnosti vzhledem k organizačním změnám nevykazovaly náklady, které jsou obvyklé pro licencovanou činnost při běžném chodu společnosti. Do průměru let nebyly zařazeny rovněž plánované hodnoty roku 2009 nebo povolené náklady roku 2009, které byly v regulaci II. regulačního období, ani mimořádné náklady vyplývající ze základních povinností všech distribučních společností, které souvisí s otevřeným trhem a které musí společnosti plnit podle zákonem daných ustanovení. Podle názoru Úřadu nejsou tyto náklady důvodem k individuální úpravě v oblasti nákladů u jedné distribuční společnosti.

Odpisy

Aktivita ERÚ spočívající v důkladných analýzách investic umožnila v průběhu II. regulačního období společnostem rychlejší přechod na přeceněné odpisy a možnosti využít pro společnost dodatečné peněžní prostředky pro obnovu a rozvoj majetku. V průběhu roku 2006 probíhala intenzivní spolupráce ERÚ s regulovanými společnostmi při posouzení jejich dlouhodobých plánů investic, na jejichž základě mohl Úřad analyzovat výši zdrojů, které společnosti potřebují v průběhu dalších 15 let na obnovu majetku tak, aby byla zachována současná technická úroveň a kvalita dodávky. Na základě těchto analýz dospěl ERÚ k závěru, že potřebná výše odpisů jako zdroje peněz pro obnovu majetku odpovídá přeceněným odpisům, které mají společnosti zaúčtovány ve svém účetnictví.

Povolené odpisy budou stanoveny na základě plánovaných hodnot v jednotlivých letech regulačního období. Plánované hodnoty odpisů budou korigovány podle skutečné hodnoty s využitím časové hodnoty peněz v roce i+2. Pokud ERÚ v regulovaném roce zjistí významný rozdíl mezi očekávanou skutečností a plánovanou hodnotou odpisů, který by výrazným způsobem ovlivnil cenovou stabilitu, má právo upravit hodnotu parametru odpisů následujícího roku i+1.

Pokud společnosti nebudou investovat přeceněné odpisy zpět do obnovy majetku takovým způsobem, aby zachovaly jeho úroveň a kvalitu dodávky, Úřad zavede do regulace takový mechanismus, který zaručí, že povolené odpisy budou použity pouze pro investiční účely v rámci licence.

Zisk

Stejně jako ve II. regulačním období zůstává zachováno nastavení parametru zisku jako součinu míry výnosnosti (MV) a hodnoty regulační báze aktiv (RAB). K výši vypočteného zisku bude v roce 2010 a 2011 v případě distribučních společností v elektroenergetice přičtena hodnota korekčního investičního faktoru (KI) dobíhající ještě z II. regulačního období.

Předpokládaný vývoj parametrů regulačního vzorce

Na základě stanovené metodiky byly regulovaným společnostem stanoveny parametry regulačního vzorce pro výchozí rok III. regulačního období (rok 2010).

Výchozí hodnota nákladů je v roce 2010 navýšena eskalačním faktorem ve výši 105,04 % (CPI 104,6 %, IPS 104,8 %), v dalších letech je indexována předpokládaným eskalačním faktorem ve výši 103,14 % (CPI 102,7 %, IPS 102,9 %). Další parametry vycházejí z údajů, které společnosti poskytnuly v červenci, příp. srpnu roku 2009. V průběhu III. regulačního období bude docházet k progresivnímu nárůstu RAB a to díky předpokládané aktivní investiční politice regulovaných subjektů. V souvislosti se zvýšením investic dochází nejen k nárůstu RAB, ale zároveň i odpisů uznaných do regulace.

V následujících grafech je zobrazen předpokládaný vývoj regulovaných parametrů ve struktuře povolené náklady, odpisy a zisk u jednotlivých regulovaných subjektů v elektroenergetice v průběhu III. regulačního období.

• ČEPS, a.s. - provozovatel přenosové soustavy
• ČEZ Distribuce, a.s. - distributor na území celé ČR mimo jižní Čechy, jižní Moravu a Prahu
• E.ON Distribuce, a.s. - distributor na území jižních Čech a jižní Moravy
• PRE Distribuce, a.s. - distributor na území Prahy

Závěr

Stojíme na prahu tzv. III. regulačního období, pro které ERÚ zpracoval, a ve formě Závěrečné zprávy z listopadu 2009 vydal, metodiku regulace včetně základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen v odvětví elektroenergetiky. Z uveřejněných dat lze vypozorovat směr, kterým se bude regulovaná složky ceny elektrické energie v následujících pěti letech vyvíjet, což by nám za předpokladu, že se vývoj ve sledovaných parametrech naplní, mělo usnadnit i kvalifikovanější odhady výsledné ceny elektrické energie.

Ceny elektrické energie na rok 2010 jsou uvedeny zde

Cenová srovnávací analýza meziroční změny cen elektrické energie zpracovaná Janem Kaiseršatem pro kategorie domácností je k dispozici zde.