Domácnosti odebírající elektřinu za velkoobchodní ceny by za pět let ušetřily průměrně 25 % nákladů. U plynu dokonce polovinu, ukazují data

Možnost odebírat elektřinu a plyn za velkoobchodní ceny byla donedávna výsadou firem. Díky technologiím a modernizaci v energetice ale mohou v současnosti stejných podmínek využít i domácnosti. Jednou z pomyslných bariér, které je od toho odrazují, jsou obavy z nekontrolovatelných výkyvů cen na burze. Zatímco 1 MWh elektřiny na spotovém trhu stála v minulém roce průměrně 1 131 Kč s DPH, u běžných dodavatelů si zákazníci museli tisícovku připlatit.

„Ačkoli velkoobchodní neboli spotové ceny přirozeně kolísají v závislosti na aktuální nabídce a poptávce, z dlouhodobého hlediska jsou pro zákazníky nejpříznivější. Data ukazují, že ke krátkodobým výkyvům docházet může, v dlouhodobém horizontu jsou ale průměrné spotové ceny výhodnější než běžné ceníkové tarify,“ říká Robert Chmelař, zakladatel českého energetického startupu bezDodavatele, který domácnostem zprostředkovává elektřinu a plyn za spotové ceny.

Příčiny výkyvů

Jeden z největší nárůstů spotových cen elektřiny za posledních 10 let způsobila například havárie ve Fukušimě, která v Evropě vyvolala revize a související odstávky jaderných elektráren. V minulém roce se naopak ceny extrémně propadly, a to v závislosti na pandemii koronaviru a mimořádné výrobě z fotovoltaických a větrných elektráren.

„Data za posledních pět let dokazují, že situace, kdy cena jedné megawatthodiny na burze vzrostla na více než 3 000 korun, nastávají jen v naprostém zlomku případů. Například v roce 2016 a 2019 k tomu nedošlo ani jednou. Loni se elektřina nad tuto hranici prodávala jen 3 hodiny z celého roku, kdy dosáhla maximální částky 3 370 korun. Častěji naopak dochází k opačnému extrému, což je pokles ceny pod nulu. To v praxi znamená, že za odběr elektřiny dostane zákazník zaplaceno. Ceny v záporných hodnotách se průměrně pohybují 81 hodin v roce, loni to bylo dokonce 119 hodin,“ shrnul Robert Chmelař.

Rozdíly mezi burzou a ceníkem

Nejčastěji (55 %) se cena elektřiny na burze pohybovala v rozmezí 0 až 1 000 korun za megawatthodinu, do 2 000 korun pak v 42 %. Tuto hranici přesáhla pouze v necelých dvou procentech hodin. Vůbec nejvyšší cena byla zaznamenaná v roce 2017, kdy během jedné hodiny na burze zcela ojediněle dosáhla 3 811 korun.

O rok později se k sobě v rámci sledovaného období spotové a tarifní ceny tradičních dodavatelů (ČEZ, E.ON, PRE) přiblížily nejvíce. Průměrná cena se pohybovala kolem 1 500 korun.

Ačkoli spotové ceny elektřiny v posledních měsících rostly, průměrná cena jedné MWh za posledních 12 měsíců v současnosti činí 1 425 Kč, zatímco u tradičních dodavatelů dosahuje okolo 1 900 Kč.

Úspora 47 % za plyn

„Z dat vyplývá, že ve zmíněném roce 2018 byla úspora při odběru elektřiny za spotové ceny nejnižší, a to na úrovni 5,3 % u domácností s nejnižším tarifem. Díky popsanému rozevírání nůžek, kdy si tradiční odběratelé navzdory klesajícím cenám na burze účtují stále vyšší ceny, ale stejná domácnost už v loňském roce dosáhla úspor 46 %. Průměrné úspory za pět let se pohybují okolo 25 % s tím, že u vyšších tarifů mírně roste i ušetřená částka,“ řekl Robert Chmelař.

Podobný vývoj rozdílu mezi spotovými cenami a tarify tradičních dodavatelů je patrný i u plynu, kde je ale úspora ještě výraznější. Zatímco v roce 2018 byla průměrná spotová cena za jednu megawatthodinu o 28 % nižší než průměrná cena tří velkých dodavatelů (innogy, E.ON, Pražská plynárenská), v minulém roce už to bylo téměř 64 %. Za posledních 5 let jsou velkoobchodní ceny v průměru levnější o téměř polovinu (47 %).

Průměr spotových cen jedné MWh plynu za posledních 12 měsíců činí 532 Kč. U tradičních dodavatelů dosahuje částka přes 970 Kč.

Veškeré uváděné ceny energií jsou uvedeny včetně DPH. Ceny za posledních 12 měsíců jsou uvedeny k 30. 4. 2021.