Porovnání cenových relací jednotlivých druhů paliv a energií
Autor poskytuje ze svého pohledu porovnání cen tepla "vyrobeného" z paliv nabízených na českém trhu a z elektrické energie.
Cenové relace paliv a energií pro domácnost
Ceny zemního plynu
Ceny zemního plynu dodávaného domácnostem jednotlivými plynárenskými podniky, platné od 1.5.2004 (Cenové rozhodnutí ERU č. 4/2004 ze dne 23.dubna 2004 o cenách plynů).
V tab. 32 jsou uvedeny cenové relace základních druhů paliv a energií používaných pro vaření a topení v domácnostech.
Na rozdíl od elektrické energie a uhlí jsou ceny zemního plynu ovlivněny tím, že zemní plyn se do ČR dováží ze zahraničí (Rusko, Norsko) a dovozní ceny kopírují určitým způsobem ceny ropy na světových trzích. Dalším faktorem ovlivňujícím ceny zemního plynu u nás je kurs dolaru vůči koruně.
U hnědého uhlí a koksu jsou ceny ovlivněny vedle jeho kvality zejména náklady na dopravu do místa spotřeby, tedy vzdáleností mezi dodavatelem a odběratelem.
Ceny kapalných uhlovodíkových paliv (propan, propan-butan) jsou vedle rozdílných nákladů na dopravu do místa spotřeby závislé na cenové politice jednotlivých dodavatelů těchto paliv (Český plyn, Primaplyn, Kralupol, Bohemia Gas aj.).
Ceny uhlí, koksu, propan-butanových topných plynů a dřeva uvedené v tab. 32 jsou stanoveny jako průměr cen zjištěných u dodavatelů v jednotlivých regionech.
Ceny palivového dříví jsou v jednotlivých regionech velmi rozdílné v závislosti na jeho dostupnosti, stupni zpracování (kmeny, metrová polena, řezané dřevo) a nákladech na dopravu ke spotřebiteli.
Ceny za 1 kWh dodaného zemního plynu, uvedené v tab. 32 ve sloupci 2, jsou vztaženy na hodnotu spalného tepla Hs15 = 10,5 kWh.m-3, (15 °C, 101,325 kPa) a je to průměrná hodnota cen jednotlivých plynárenských společností.
Pro možnost srovnání cen topení jednotlivými palivy a energiemi jsou v závorce uvedeny ceny energie zemního plynu vztažené na výhřevnost Hi15 = 9,4 kWh.m-3 (15 °C, 101,325 kPa).
Ve sloupci "cena topení" jsou uvedeny ceny v Kč za jednu kWh tepla, předaného topnými tělesy do vytápěného prostoru, se započtením průměrné účinnosti topení jednotlivými druhy paliv a energií a poměrných hodnot stálých platů u zemního plynu a elektricé energi.
Druh energie | Cena za jednotku Kč/kWh |
Stálá platba Kč/měs |
Účinnost topení % |
Cena topení Kč/kWh |
|
ZEMNÍ PLYN | 1) | 2) | 2) | ||
0 - 1890 kWh/rok 1891 - 9450 kWh/rok 9451 - 20000 kWh/rok 20000 - 30000 kWh/rok 30000 - 40000 kWh/rok 40000 - 50000 kWh/rok 50000 - 63000 kWh/rok nad 63000 kWh/rok |
0,96 0,84 0,61 0,61 0,61 0,61 0,61 0,60 |
(1,07) (0,94) (0,68) (0,68) (0,68) (0,68) (0,68) (0,68) |
37 55 239 239 239 239 239 293 |
603) 88 88 88 88 88 88 88 |
1,19 0,91 0,75 0,70 0,68 0,67 0,65 0,63 |
ELEKTŘINA | |||||
Sazba D 01 (Vaření) | 4,12 | 34 | 70 | 4,40 | |
Sazba D 45 (PŘÍMOTOPY - nízký tarif - 20 hod.) | |||||
do 3x25 A | 1,11 | 496 | 98 | 1,62 | |
Sazba D 26 (AKU.TOP.- nízký tarif - 8 hod.) | |||||
do 3x 25 A (včetně) | 0,815 | 300 | 96 | 1,15 | |
Sazba D 25 (EL.BOJLERY - nízký tarif - 8 hod.) | |||||
do 3x 25 A | 0,925 | 199 | 96 | 2,12 | |
HNĚDÉ UHLÍ4) | |||||
Ořech Brikety hnědouhelné |
0,30 0,42 |
0 | 60 70 |
0,60 0,56 |
|
PALIVOVÉ DŘEVO4) | 0,23 | 0 | 75 | 0,31 | |
KOKS4) | 0,60 | 0 | 70 | 0,85 | |
PROPAN | 1,8 | 0 | 88 | 2,05 | |
DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (CZT)5) | 1,8 | 0 | 90 | 2,0 |
1) Vztaženo na spalné teplo zemního plynu Hs15 = 10,5 kWh.m-3 (15 °C)
2) Vztaženo na výhřevnost zemního plynu Hi15 = 9,44 kWh.m-3 (15 °C)
3) Vaření zemním plynem
4) Průměrná cena loco sklady prodejců
5) Průměrná cena při výrobě tepla ze zemního plynu
Účinnosti topení uvedené v tabulce 32 jsou hodnoty dosahované v provozu u novějších typů kotlů, při jejich jmenovitém výkonu a nevyjadřují dostatečně přesně stupeň využití paliva v průběhu topné sezóny.
Přesnějším ukazatelem efektivnosti, především u plynových kotlů, je tzv. roční stupeň využití kotle, který vedle jmenovité účinnosti kotle zahrnuje i vliv tzv. "pohotovostních ztrát", které vznikají v době regulačních přestávek kotle. Hodnoty ročního stupně využití kotle jsou podstatně nižší než hodnoty jmenovitých účinností a skutečné roční náklady na topení jsou tedy vyšší než náklady, které vycházejí z hodnot jmenovitých účinností kotlů.
V tab. 33 je uveden nárůst cen topení jednotlivými druhy energií v letech 1996 až 2003.
Palivo | Cena 1996 | Cena 2003 | Zvýšení ceny | |
Kč/kWh | Kč/kWh | o Kč/kWh | o % | |
Zemní plyn+ | 0,34 | 0,99 | 0,65 | 290 |
Uhlí+ | 0,30 | 0,63 | 0,33 | 190 |
Koks+ | 0,54 | 0,85 | 0,31 | 160 |
El. přímotopy | 0,56 | 1,74 | 1,18 | 310 |
El. akumulační topení | 0,44 | 1,19 | 0,75 | 270 |
Propan - butan+ | 0,80 | 1,80 | 1,0 | 225 |
Dálkové topení (CZT) | 0,54 | 2,0 | 1,46 | 370 |
+ Ceny jsou vztaženy k výhřevnosti paliv Hi, viz tab. 32.
Roční spotřeba jednotlivých paliv a energií
V tabulce 34 jsou informativní hodnoty ročních spotřeb jednotlivých druhů paliv a energií v závislosti na množství energie,předané ročně topnými tělesy do vytápěného prostoru (roční tepelné ztráty objektu), stanovené s použitím jmenovitých hodnot účinností spotřebičů podle tab.32
Roční spotřeba energie |
Zemní plyn |
Elektřina | Hnědé uhlí |
Koks | Propan | Palivové dřevo |
ELTO |
kWh/rok | m3 | kWh/rok | q/rok | q/rok | kg/rok | q/rok | kg/rok |
800 | 967 | 8333 | 27 | 15 | 704 | 27 | 683 |
10000 | 1208 | 10416 | 33 | 19 | 880 | 34 | 855 |
12000 | 1450 | 12500 | 40 | 23 | 1057 | 41 | 1026 |
14000 | 1690 | 14583 | 47 | 27 | 1233 | 48 | 1197 |
16000 | 1930 | 16666 | 53 | 31 | 1409 | 55 | 1368 |
18000 | 2180 | 18750 | 60 | 35 | 1586 | 62 | 1538 |
20000 | 2420 | 20833 | 67 | 39 | 1762 | 69 | 1709 |
22000 | 2660 | 22916 | 73 | 42 | 1938 | 76 | 1880 |
24000 | 2900 | 25000 | 80 | 46 | 2114 | 82 | 2051 |
26000 | 3140 | 27083 | 87 | 50 | 2290 | 90 | 2222 |
28000 | 3380 | 29166 | 93 | 53 | 2467 | 96 | 2393 |
30000 | 3630 | 31250 | 100 | 57 | 2643 | 103 | 2564 |
32000 | 3870 | 33333 | 107 | 61 | 2819 | 110 | 2735 |
34000 | 4110 | 35416 | 113 | 65 | 2995 | 117 | 2906 |
36000 | 4350 | 37500 | 120 | 69 | 3171 | 125 | 3077 |
38000 | 4600 | 39583 | 127 | 72 | 3347 | 130 | 3248 |
40000 | 4835 | 41666 | 133 | 76 | 3524 | 138 | 3419 |
Očekávaný vývoj cen paliv a energií
Ceny všech druhů paliv a energií představují spojité nádoby. Při zvýšení cen jednoho druhu energie se poptávka přesune na jiný, levnější druh energie, jehož cena se vlivem tržních mechanizmů za určitou dobu opět vyrovná ceně původní energie s rozdílem, vyjadřujícím uživatelský komfort.
Při zpracování prognóz vývoje cen paliv a energií je jediná jistota: ceny všech hlavních druhů paliv a energií dlouhodobě porostou.
Po zrušení státních dotací, které dosud ovlivňují ceny paliv a energií, se jejich úroveň ustálí na hodnotách obvyklých v Evropské unii a ceny budou kopírovat inflační vlivy a vývoj EURa k USD. Vyloučena však nejsou skoková zvýšení cen např. v případě vojenských konfliktů v exponovaných oblastech světa. Relativně nejnižší zůstanou ceny pevných paliv domácí produkce (hnědé uhlí). Relativně stabilní ceny budou zachovány také u elektřiny, vzhledem k její převažující výrobě z domácího hnědého uhlí. Rovněž cena elektřiny z jaderných elektráren bude relativně stabilní vzhledem k potřebě jejího rovnoměrného odběru v průběhu dne i v průběhu roku.
Zemní plyn
V případě zemního plynu je zvyšování cen důsledkem rostoucích cen paliv na světových trzích. V současné době je však cena zemního plynu pro domácnosti v CR na úrovni cen z roku 2000.
Elektřina
Náklady na provoz přímotopů jsou v současné době již neúnosně vysoké zejména proto, že přímotopy ponejvíce používají nižší příjmové skupiny obyvatel. Jedná se převážně o malé bytové jednotky, obvykle se dvěma, max. třemi vytápěnými místnostmi. Vzhledem k tomu, že v objektu je již vybudována přípojka elektřiny, dimenzovaná pro příkon potřebný k vytápění, nabízí se možnost přechodu na akumulační topení, které zřejmě i nadále bude patřit mezi relativně levnější způsoby vytápění, protože producenti elektřiny (zejména jaderné elektrárny) mají a nadále budou mít z důvodu obtížné regulace výkonu elektrárenských bloků zájem na odběru proudu v nočních hodinách. Velkým a mnohdy nepřekonatelným problémem však je vysoká pořizovací cena akumulačních topidel.
Současným uživatelům přímotopů, kteří mají možnost připojení na rozvod zemního plynu, se nabízí i alternativa instalace relativně levnějších lokálních plynových topidel s přívodem spalovacího vzduchu a odvodem spalin přes obvodovou zeď objektu.
Je však zřejmé, že značná část uživatelů přímotopů přejde na topení uhlím, případně briketami v lokálních topidlech, které je z hlediska investičních nákladů a ceny tepla nejvýhodnější. Stát, který neodpovědnou propagací přímotopů v minulé době tuto situaci způsobil, by měl z důvodů sociálních a ekologických poskytnout prostředky pro její řešení.
Hnědé uhlí a dřevo
Topení hnědým uhlím představuje dlouhodobě levnější způsob vytápění než je tomu v případě zemního plynu a elektřiny a je využíváno především v oblastech, kde není dostupný zemní plyn.
Dřevo nemá v energetické bilanci CR významný podíl a používá se především v lokalitách, kde je dostupné především z hlediska vzdálenosti uživatetelů od místa těžby.
Uživatelé hnědého uhlí v plynofikovaných lokalitách by si měli uvědomit, že při topení pevnými palivy se nejedná pouze o prostý rozdíl v přímých nákladech na topení, ale především o propastný
rozdíl v komfortu topení (pracná manipulace s uhlím a popelem, zvýšené náklady na odvoz opela, nečistota v objektu a pod.).
Topení hnědým uhlím má výrazně negativní vliv na kvalitu ovzduší obecně a zvláště pak ovlivňuje zdravotní stav obyvatel v blízkém okolí zdroje znečištění, především pak zdravotní stav
vlastního uživatele.
Propan
Náklady na vytápění propanem jsou jednoznačně a trvale nejvyšší ze všech druhů paliv a energií. Propan je používán k vytápění objektů především v místech, kde není k dispozici zemní plyn. Distribuci zajišťují specializovaní dodavatelé autocisternami do zásobních nádrží, umístěných v objektech odběratelů.
Nejčastějí jsou těmito palivy vytápěny objekty soukromých firem a obytné objekty osob, které patří k finančně lépe situované skupině obyvatelstva.
Dálkové vytápění (CZT)
Ceny dálkového vytápění (centrálního zásobování teplem) mají trvale vysokou úroveň. Ceny se liší podle zdroje tepla. Nejvyšší jsou logicky ceny tepla z malých plynových kotelen, nižší z uhelných kotelen a nejnižší jsou ceny tepla dodávaného z uhelných elektráren (např. Mělník).
Je nutno si uvědomit, že ceny dálkového tepla jsou sice nejvyšší ze všech druhů paliv a energií (s výjimkou kapalných uhlovodíkových paliv), avšak uživatelům CZT odpadají investiční náklady na zařízení pro výrobu tepla a náklady na jejich provoz a údržbu.
Dodavatel tepla započítává do ceny dodávaného tepla náklady na výstavbu a provoz kotelen a rozvodná potrubí horké vody nebo páry. Uživatelé CZT pak mají jedinou možnost jak ovlivnit náklady na topení a to regulací teplot v jednotlivých obytných místnostech bytu a případně i utěsněním oken a dveří proti úniku tepla.