Kolik stojí elektřina a plyn u nás a v hlavních městech našich sousedů

Ceny elektřiny a plynu jsou jedním z nejvyšších výdajů v domácnosti. Podívejme se na to, kolik platí naši sousedé, obyvatelé sousedních hlavních měst. Srovnání se nabízí zejména z důvodu podobnosti velkoobchodních cen, zejména elektřiny. Ve třech zemích jsou velkoobchodní ceny prakticky stejné, dražší jsou pak na Slovensku a v Polsku. Všechny státy mají liberalizovaný trh a je zde konkurence. Rozdílné jsou státem regulované platby, které jsou dány energetickou politikou toho kterého státu a jeho angažovaností v oblasti cen energie, například regulací obchodních cen.

V porovnání se vyskytují dva státy s diametrálně rozdílnou energetikou: Německo a Polsko. Německo je lídrem v obnovitelných zdrojích s jejich velkým podílem, kde se hodně investuje do budoucnosti a spotřebitelé za to platí více, než kde jinde. Rakousko má bohaté zdroje levné vodní energie. Polsko zase vyrábí elektřinu převážně ve starých uhelných elektrárnách. V Čechách a na Slovensku je stěžejní jaderná energetika a v budoucnosti se s ní počítá.

U plynu je větší konkurenční prostředí v Německu a v Rakousku, u kterých je dodáván plyn z více zdrojů na rozdíl od nás, Slovenska a Polska.

Rozdílné je konkurenční prostředí na trhu. Německu a v Rakousku je silná konkurence umocněná skutečnou liberalizací trhu. Zákazník nemá dlouhodobé závazky, změna dodavatele je jednoduchá a netrvá dlouho. Fungující trh doplňuje silné spotřebitelské hnutí, zákazníci sdílejí zkušenosti a prakticky není příliš pravděpodobné, že by se zákazník při změně dodavatele spletl. Zákony těchto zemí také myslí na ochranu těch nejslabších.

V Čechách se zase ihned pozná, že trh je vytvářen podle představ velkých podniků, bez ohledu na potřeby obyčejných lidí. Spotřebitelské hnutí je prakticky neviditelné, lidé se bojí hodnotit dodavatele, je málo užitečných informací, které by zákazník ocenil. Na Slovensku a v Polsku je stav liberalizace ve srovnání s již jmenovanými státy teprve na začátku. Například v Polsku je přibližně stejně dodavatelů zemního plynu jako v Čechách, ale pouze malá část z nich zatím dodává domácnostem. Na Slovensku jsou zase ceny plynu regulovány podle cen na burze.

Srovnání bylo provedeno pro hlavní města všech našich sousedů. Byly použity místní srovnávače pro výpočet nákladů na tři různé možnosti. U elektřiny je počítáno se spotřebou domácnosti, která elektřinou nevytápí a používá ji pro svícení a pro domácí spotřebiče. Následuje elektřina, která je spotřebována pro vytápění přímotopy. Přehled je ukončen porovnání nákladů na topení zemním plynem.

Neuvažuji s velkými spotřebami, protože vycházím z názoru, že ve velké metropoli převažují byty před rodinnými domky. U elektřiny na svícení jsem vybral roční spotřebu 2 000 kWh, u elektřiny pro topení přímotopy ve vysokém tarifu 1 000 kWh a v nízkém 8 000 kWh a u topení plynem pak s roční spotřebou 12 000 kWh.

Interval cen byl dán nejlevnější a nejdražší nabídkou ve srovnávačích. Vyskytují se různá specifika nabídek. V Německu jsou srovnávány ceny včetně různých bonusů jako uvítací bonus, bonus pro nové zákazníky, v Rakousku zase bonus za vyšší spotřebu. V Čechách na Slovensku a v Polsku jsou oblíbenější dárky než slevy, jako led žárovky. V Čechách je poměrně široká nabídka dlouhodobé spolupráce při řešení energetických úspor. V Německu jsou početné nabídky městských energetických společností, ve východních zemích jsou dominující nadnárodní koncerny.

V Německu jsem se setkal u topného proudu s nabídkou elektřiny pouze pro akumulaci nebo pro tepelné čerpadlo. V tabulce jsou ceny při použití běžného proudu bez instalace hodin s dvojím tarifem. Při výběru tepelného čerpadla by ceny byly srovnatelné s ostatními městy. V Polsku jsou dvě tarifní sazby a u dvojtarifní sazby zákazník si určuje podíl procentuální podíl nízkého tarifu. Je zde možnost mít měření na předplacenou kartu.

Většina zákazníků má pravděpodobně ve všech zemích v úrovni dvou třetin daného cenového intervalu, protože jsou zákazníky místně dominantních dodavatelů. I přes vyšší ceny v bohatších zemích nepředstavuje výdaj za energie vzhledem k výši platů příliš vysokou částku na rozdíl od východních zemí a ne ve všech zemích není možnost snížení ceny nákupem levnější energie stejná.

Ceny jsou sice ve všech srovnávaných zemích podobné, ale není to vždy ta samá energie. Někde mají možnost si zákazníci vybrat elektřinu z ekologických zdrojů, jinde tu samou energii vyrábí staré uhelné elektrárny bez velkých investic směrem do budoucna. To ale není z tabulky patrné.