Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele ve vztahu k palivům a lokalitám

Článek se opírá o zprávu zpracovanou Energetickým regulačním úřadem na základě regulačních výkazů, které předložili držitelé licencí na výrobu a rozvod tepelné energie. Tyto údaje byly doplněny informacemi, které poskytli i držitelé licencí bez povinnosti zasílat regulační výkazy podle § 20 odst. 6 energetického zákona, s to na základě samostatné výzvy ERU ve zjednodušeném výkazu.

Vyhodnocení cen tepelné energie bylo vypracováno za všechny držitele licencí na výrobu anebo rozvod tepelné energie. Všechny ceny tepelné energie jsou uvedeny včetně snížené sazby DPH (15 %).

Článek zachycuje vývoj průměrných výsledných cen tepelné energie, která je dodávána konečným spotřebitelům (do odběrného tepelného zařízení) v období 2006 až 2015, včetně předběžných cen tepelné energie k 1. 1. 2016 (tedy předpokládaných cen za rok 2016). Do přehledu cen tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou zahrnuty ceny tepelné energie, která je dodávána z rozvodů z blokové kotelny, venkovních sekundárních rozvodů, domovní předávací stanice, centrální přípravy teplé vody a z domovní kotelny. Průměrné ceny za jednotlivé roky jsou stanoveny váženým průměrem, kde váhou je množství tepelné energie vyrobené z uhlí nebo z ostatních paliv.

Ve sledovaném období v případě tepelné energie vyrobené z uhlí je patrný pozvolný a vyrovnanější nárůst průměrné ceny tepelné energie. U tepelné energie vyrobené z ostatních paliv nejsou meziroční změny průměrné ceny tepelné energie rovnoměrné a je zřejmý vysoký meziroční nárůst v letech 2008 a 2012, stagnace v roce 2007 či pokles v roce 2010. Vývoj (nárůst) cen tepelné energie je ovlivněn především změnou cen paliv, nárůstem stálých nákladů a zisku a rovněž poklesem objemu dodávek tepelné energie.

V roce 2008 byly ceny tepelné energie ovlivněny také zvýšením snížené sazby DPH z 5 % na 9 % a zavedením ekologické daně. K dalšímu nárůstu snížené sazby DPH u tepelné energie z 9 na 10 % došlo od 1. 1. 2010, z 10 % na 14 % od 1. 1. 2012 a ze 14 % na 15 % od 1. 1. 2013.

Za celé sledované období (10 let) vzrostla pro konečné spotřebitele průměrná cena tepelné energie vyrobená z uhlí o 211,55 Kč/GJ (z 350,63 na 562,18 Kč/GJ), tj. o cca 60,3 %. Za totéž období se zvýšila cena tepelné energie vyrobená z ostatních paliv o 135,59 Kč/GJ (z 460,04 na 595,63 Kč/GJ), tj. o cca 29,5 %.

V roce 2015 byl meziroční nárůst průměrné ceny tepelné energie vyrobené z uhlí 5,64 Kč/GJ, tj. 1,01 %, v případě tepelné energie z ostatních paliv se průměrná cena snížila o 7,89 Kč/GJ, tj. 1,26 %. K 1. 1. 2016 se průměrná předběžná cena tepelné energie zvýšila oproti výsledné průměrné ceně za rok 2015 vyrobené z uhlí o 0,73 Kč/GJ (z 561,45 na 562,18 Kč/GJ), tj. o 0,13 %, v případě tepelné energie z ostatních paliv se snížila průměrná cena o 21,23 Kč/GJ (z 616,86 na 595,63 Kč/GJ), tj. o 3,44 %.

Graf č. 5: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele 2006 - 1. 1. 2016, vč. DPH

V následujících grafech č. 6 a č. 7 je za období let 2006 až 2015 uvedena skladba průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele, ve které je patrný dopad DPH, palivových nákladů (vycházejí z přepočtu palivových nákladů na zdroji zohledněné o tepelné ztráty v rozvodném tepelném zařízení) a ostatních položek na cenu tepelné energie. Od roku 2008 se do palivových nákladů začala promítat ekologická daň. Jednotková výše nákladů v ceně tepelné energie je ovlivněna rovněž postupným poklesem dodávek tepelné energie, který za sledované období let 2006 až 2015 činil cca 24,1 %. Na cenu tepelné energie má vliv rovněž i inflace, která dle údajů Českého statistického úřadu v jednotlivých letech sledovaného období 2006 až 2015 byla 2,5 %, 2,8 %, 6,3 %, 1,0 %, 1,5 %, 1,9 %, 3,3 %, 1,4 %, 0,4 %, 0,3 % tzn. kumulovaně 23,4 %.

Graf č. 6: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie 2006 – 2015 vyrobené z uhlí

Graf č. 7: Průměrné výsledné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele se zobrazením základní skladby ceny tepelné energie 2006 – 2015 vyrobené z ostatních paliv

V následující tabulce č. 5 jsou zobrazena cenová pásma pro konečné spotřebitele v roce 2015 s uvedeným množstvím dodané tepelné energie, počtem cenových lokalit a jejich procentuálním zastoupením v jednotlivých cenových pásmech.

Je zřejmé, že v cenovém rozmezí 450 Kč/GJ až 750 Kč/GJ se pohybuje 90,9 % dodané energie. Do zúženého pásma 500 Kč/GJ až 700 Kč/GJ se vejde 75,9 % dodané tepelné energie.

Vývoj ve sledovaných deseti letech ukázal, že vlivem růstu cen tepelné energie dochází k posunům objemů dodávek a počtu cenových lokalit do vyšších cenových pásem. Tepelná energie dodávaná konečným spotřebitelům za nízké ceny tvoří jen malé podíly z celkových dodávek tepelné energie a uplatňují se jen v několika málo cenových lokalitách.

Průměrné výsledné ceny tepelné energie se znázorněním podílu paliva

V grafu č. 10 jsou znázorněny průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2015 rozdělené v závislosti na instalovaném tepelném výkonu zdrojů tepelné energie. Výše instalovaného tepelného výkonu je rozdělena do pěti skupin a zároveň je zde zobrazen podíl paliv použitých při výrobě tepelné energie v jednotlivých skupinách. U větších zdrojů převládá podíl uhlí, se snižující výší instalovaného tepelného výkonu se zvyšuje podíl ostatního paliva (především zemního plynu).

Graf č. 10: Průměrné výsledné ceny tepelné energie vč. DPH se znázorněním podílu paliva pro konečné spotřebitele za rok 2015 podle instalovaného tepelného výkonu zdrojů tepelné energie

Závislost ceny na využití instalovaného tepelného výkonu

V grafu č. 12 je zobrazena závislost ceny tepelné energie na využití instalovaného tepelného výkonu zdrojů. Jedná se o vzorek 581 cenových lokalit s 296 dodavateli tepelné energie, kteří dodávají tepelnou energii také přímo pro konečné spotřebitele. V tomto grafu není rozlišováno použité palivo ani velikost instalovaného tepelného výkonu. Přes rozmanitost zdrojů tepelné energie je z grafu zřejmé, že vyšší využití tepelného výkonu snižuje cenu tepelné energie, což odpovídá obvyklým ekonomickým předpokladům.

Graf č. 12: Závislost ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2015 na využití instalovaného tepelného výkonu zdroje tepelné energie 1622 cenových lokalit

Ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele za rok 2015 podle krajů

Přehled průměrných cen tepelné energie pro konečné spotřebitele za období 2011 až 2015 a k 1. 1. 2016 je členěn podle jednotlivých krajů s uvedením podílů paliv použitých při výrobě tepelné energie v posledních dvou letech. Nejnižší ceny tepelné energie jsou v krajích s velkými, nejčastěji uhelnými zdroji tepelné energie, které významněji využívají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a rozsáhlé SZTE. Naopak nejvyšší průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele jsou v SZTE, které při výrobě tepelné energie ve velké míře uplatňují ostatní paliva, a to v kombinaci s parními primárními rozvody. V roce 2015 byl mezi kraji s nejnižší průměrnou cenou (Pardubický kraj 500,32 Kč/GJ) a nejvyšší průměrnou cenou (Liberecký kraj 696,17 Kč/GJ) pro konečné spotřebitele rozdíl 195,85 Kč/GJ.

Následující graf č. 14 vychází z tabulky č. 6 a vyjadřuje průměrné předběžné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele k 1.1.2016 dělené po jednotlivých krajích se znázorněním podílu paliv. Zajímavé rozdíly jsou například v podílu biomasy a OZE. Celkově za celou ČR podíl biomasy vzrostl z 4,1 % na 7,9 %.

Graf č. 14: Průměrné předběžné ceny tepelné energie vč. DPH se znázorněním podílu paliva pro konečné spotřebitele k 1. 1. 2016

Závěr

Hodnoty zjištěné z výkazů ukazují postupný nárůst ceny tepelné energie v období let 2006 až 2014. V roce 2015 a v cenách tepelné energie k 1. 1. 2016 dochází k postupné stagnaci případně mírnému poklesu cen tepelné energie. V příštím období nelze vývoj cen tepelné energie příliš předvídat, zřejmě bude docházet ke stagnaci či poklesu cen paliv (především plynu), avšak na opačné straně bude docházet ke snižování odběrů tepelné energie vlivem energetických úspor na straně odběratelů (zateplení objektů, zlepšení regulační techniky aj.), a dále splnění emisních limitů bude nutit dodavatele tepelné energie investovat do tepelného zařízení, tyto otázky se následně projeví ve výši ceny tepelné energie. Je proto na straně dodavatelů nutné stále optimalizovat náklady, zlepšovat hospodárnost dodávek tepelné energie a zvyšovat efektivitu výroby a rozvodu tepelné energie. Závazné podmínky pro kalkulaci a sjednání ceny tepelné energie, které jsou stanoveny Energetickým regulačním úřadem v cenovém rozhodnutí, neomezují dodavatele tepelné energie v obnovách a nových investicích do tepelných zařízení.

Z vyhodnocení cen tepelné energie pro konečné spotřebitele v závislosti na velikosti tepelných výkonů zdrojů vyplývá cenová výhodnost dodávky tepelné energie pro konečného spotřebitele z největších SZTE využívající uhlí při kombinované výrobě elektřiny a tepla oproti menším topným systémům a domovním zdrojům využívající k výrobě tepelné energie zejména plyn.