Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Slovensko – energetický trh našich sousedů

Ing. Jan Schindler, redakce

V poslední době se Slovensko zmiňuje v souvislosti s diskusí ohledně cenové regulace. Rovněž se lišíme platbou za jistič a jinými státem regulovanými platbami. Jak jsou na tom Slováci, kolik platí za energie? Jaká mají spotřebitelská práva?

Výroba elektřiny a dodávky plynu

Obr. 1: Podíly jednotlivých distribučních společností (Zdroj: URSO)

Obr. 2: Podíly významných dodavatelů elektřiny na slovenském trhu (Zdroj: http://www.energia.sk/fileadmin/user_upload/EA-ENERGETICKY-TRH-SR-2015.pdf)

Specifikem slovenské energetiky je dominantní podíl výroby elektřiny ze zdrojů, které neznečišťují ovzduší. Má dvě jaderné elektrárny (Jaslovské Bohunice a Mochovce), ve kterých vyrábí více jak polovina, celých 56 % z celkové výroby. Významným zdrojem energie jsou též vodní toky, především Váh, Dunaj a Hron. Například vodní elektrárna na Dunaji Gabčíkovo vyrábí s výjimkou loňského roku každoročně dva a půl tisíce gigawatthodin. Vodní elektrárny obstarávají zhruba sedmnáct procent celkové výroby. Naopak dvě uhelné elektrárny (Nováky, Vojany) dodávají osmnáct procent elektřiny. Obnovitelné zdroje mimo vodních nejsou na Slovensku příliš rozšířené, převažuje v nich fotovoltaika, jež se podílí na celkové výrobě přibližně devíti procenty (loni 577 GWh). Podle odborníků nejsou na u našich sousedů vhodné podmínky pro instalaci větrných elektráren zejména kvůli členitému reliéfu krajiny.

Podíl slovenské elektřiny na spotřebě země rok od roku klesá. Vloni byl zaznamenán rekord v dovozu elektřiny ze zahraničí. V posledních letech slovenská ekonomika silně rostla, zvyšovala se výroba a tedy i spotřeba elektřiny. Pokles cen je brzděn nedostatkem výrobních kapacit. V Německu je tomu naopak. Přebytek výroby z obnovitelných zdrojů tlačí ceny elektřiny na burze dolů. ČR je silně ovlivněna německým trhem a ceny elektřiny u nás jsou podobné. To na Slovensku není a možnost nákupu levnější elektřiny existuje díky propojení trhů s Českem.

Elektřina je distribuována do tří distribučních oblastí, jejichž názvy odpovídají území, ve kterém distribuují elektřinu Západoslovenská, Stredoslovenská, Východoslovenská distribučná. Celkový objem distribuované elektřiny bez ztrát a technické spotřeby byl v roce 2015 18,7 TWh. a.s. Domácnosti v nízkém napětí spotřebovaly přibližně 5 TWh. Počet odběrných míst je přibližně 2,3 mil., což je asi 40 % českého trhu.

Poměry na slovenském trhu jsou poklidné. Dominantní dodavatelé měli v roce 2016 asi 66 % trhu. V těchto dominantních dodavatelích má vždy 51% podíl stát, zbytek vlastní zahraniční společnosti. Západoslovenskou energetiku E.ON, Stredoslovenskou český EPH a Východslovenskou RWE. Tyto společnosti vlastní i regionálně příslušné distribuční společnosti. Z významných alternativních dodavatelů mají největší podíl SE Prodej (Slovenské elektrárně) a ČEZ Slovensko. Z další alternativních českých dodavatelů jsou na trhu viditelní Bohemia Energy (Slovakia Energy), Right Power a Energie2, jejich podíly na trhu jsou však nižší než jedno procento.

Plyn

Obr. 3: Přehled dodavatelů a jejich tržních podílů (Zdroj: http://www.energia.sk/fileadmin/user_upload/EA-ENERGETICKY-TRH-SR-2015.pdf)

Slovensko je sice rozlohou malá země, ale z hlediska plynárenství se jedná o významný region. Na jeho území se nachází čtyři větve tranzitního plynovodu (Bratrství) o kapacitě 94 mld. m³ přivádějící plyn z Ruska. V současné době se v něm přepravuje něco přes 50 mld. m³ plynu. Slovensko má rovněž velkou kapacitu pozemních zásobníků o objemu 3,2 mld. m³. To znamená, že 60 % slovenské spotřeby je možno uskladnit v zásobnících a má jednu z nejhustších sítí rozvodu plynu, 94 % obyvatelstva má možnost plyn odebírat.

Důležité pro naše sousedy je budovat propojení soustav s okolními zeměmi. Kvůli bezpečnosti dodávek byl zprovozněn plynovod propojující Slovensko s Maďarskem. V projektové přípravě je spojení s Polskem. Plyn je tradičně dodáván z Ruska, jeho spotřeba je přibližně přes 5 mld. m³.

V současnosti je předmětem politických diskuzí stavba plynovodu Nord Stream II. Slovensko se obává, že až vyprší smlouva na přepravu plynu přes jeho území, přijde o zisk z této činnosti. Dopravu zabezpečuje společnost Eustream, stát má v ní 51% podíl. V roce 2008 podepsal Slovenský plynárenský podnik s Gazpromem dvacetiletý kontrakt na přepravu přibližně 50 mld. m³ ročně. Kontrakt je typu „ship or pay“, tedy, pokud Rusko nebude po roce 2019 plynovod využívat, bude muset stejně až do roku 2028 za objednanou přepravu platit.

Obr. 4: Složení ceny plynu (Zdroj: URSO)

Na Slovensku se také hodně v poslední době mluvilo o plynovodu Eastring. Plynovod by měl začínat na slovensko–ukrajinské hranici a má pokračovat do středního Rumunska, odkud připadají v úvahu dvě větve, jedna by mohla vést na rumunské pobřeží Černého moře, druhá přes Bulharsko k tureckým hranicím. V době nízkých cen plynu bude pravděpodobně těžké hledat pro tento projekt investory.

Těžba zemního plynu na Slovensku dosahuje v posledních letech 90 mil. m³, což je asi 1,5 % celkové spotřeby.

Dominantní dodavatelé zaujímají téměř 85 % trhu a počet odběrných míst dosahuje přibližně 1,3 mil.

Tarifní pásma pro dodávky elektřiny

Na Slovensku mají zákazníci k dispozici osm tarifních pásem:

DD1: jednotarifní sazba pro nižší odběr
DD2: jednotarifní sazba pro vyšší odběr
DD3: dvojtarifní sazba s nízkým tarifem po pevnou dobu, minimálně osm hodin, nevyžaduje se blokování spotřebičů, vhodné pro akumulačky
DD4: dvojtarifní sazba, u které se mění operativně doba nízkého tarifu. Pro domácnosti se spotřebiči, u kterých lze čas provozu přesouvat a jejichž provoz je blokován pouze po dobu sepnutí nízkého tarifu.
DD5: dvojtarifní sazba s operativní dobou nízkého tarifu, který obvykle trvá po dobu 20 hodin. Sazba je vhodná pro tzv. plně elektrifikovanou domácnost (kde se elektřinou i topí a ohřívá voda).
DD6: dvojtarifní sazba pro domácnosti s operativním zapínáním nízkého tarifu, které provozují tepelná čerpadla.
DD7: dvojtarifní sazba bez operativního řízení nízkého tarifu pro odběrná místa s víkendovým režimem. Ten se zapíná v pátek v 15:00 a vypíná v pondělí v 6:00 hodin.
DD8: dvojtarifní sazba s operativním řízení nízkého tarifu. Tato sazba je určena pro akumulační vytápění domácností se zařízením o příkonu vyšším než 6 kW s blokováním spotřebiče.

Za co zákazníci platí

Kromě platby za silovou elektřinu a stálého měsíčního platu zákazníci platí státem regulované platby. Ty se v některých položkách liší od těch, které musí platit zákazníci u nás. Jedná se především o tyto:

Obr. 5: Složení ceny elektřiny (Zdroj: URSO)
Platba do Národního jaderného fondu
Národní jaderný fond vznikl v roce 2006. Účelem je soustředit finanční prostředky na likvidaci jaderného paliva a na vyřazení jaderných zařízení ve vlastnictví státu (Jaslovské Bohunice).
Do fondu přispívají jak výrobci jaderné elektřiny, tak odběratelé energie. Výrobci platí fixní částku, která například v roce 2012 byla 13,4 tisíc EUR za instalovanou megawatthodinu a variabilní částku, která se odvozuje z ceny elektřiny prodané z jaderné elektrárny (5,95 % v roce 2012). Zákazníci pak platí 3,21 EUR za spotřebovanou megawatthodinu (2016). Celkem ročně se vybere kolem 1 mld. EUR.
Platba za ztráty při distribuci
Tarif souvisí s náklady na nákup elektřiny pro krytí ztrát, které fyzicky vznikají při dopravě elektřiny ke koncovému zákazníkovi v jednotlivých úrovních napětí. Pro domácnosti je pro rok 2016 určena částka 7,833 EUR za megawatthodinu.
Platba za provoz systému
Ze získaných prostředků se financuje těžba a výroba elektřiny z domácího uhlí, výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a ve vysoce účinné kombinované výrobě elektřiny a tepla a financuje se také činnost operátora trhu. Pro rok 2016 je stanovena částka 22,90 EUR za megawatthodinu.

V celkové částce za elektřinu se nepočítá u běžných sazeb (DD1 až DD3) s velikostí jističe. Od tarifní sazby DD4 se počítá stálý měsíční plat podle velikosti jističe a podle počtu fází. Současný poplatek je 0,15 EUR za ampér a za jednu fázi.

Srovnání cen elektřiny v ČR a SR

Ceny elektřiny pro domácnost v nejběžnějších tarifních sazbách jsou nižší než u nás. Vyšší ceny jsou pro většinu dvojtarifních sazeb.

Tab. 1: Porovnání cen elektřiny v ČR a v SR
Označení	Tarifní sazba v ČR	Tarifní sazba v SR	Spotřeba VT [kWh]	Spotřeba NT [kWh]	Cena v ČR [Kč]	Cena v SR [EUR]	Cena v SR [Kč]
Jednotarif	D02	D2	800		5 566	165,63	4 471,88
					8 872	284,52	7 681,97
					14658	427,19	11 534,08
			4 500		20 858	605,53	16 349,22
Akumulačky	D25	D3		4 500	22 760	899,24	24 279,37
Přímotop	D45	D5	1 000	10 000	31 893	1 344,09	36 290,30

Tab. 1: Porovnání cen elektřiny v ČR a v SR za předpokladu kurzu 27 Kč za EUR a jističe 3×25 A. Srovnávají se produkty ČEZ Comfort v ČR a ČEZ na Slovensku.

Porovnání cen plynu v ČR a SR

Plyn je nabízen podle velikosti roční spotřeby ve čtyřech produktech. Produkt D1 reprezentuje spotřebu 0 až 2 110 kWh, D2 od 2111 do 17 935, D3 od 17 936 do 68 575, D4 nad 68 575 kWh za rok.

Tab. 2: porovnání cen plynu pro domácnosti včetně všech poplatků a daní v ČR a na Slovensku
Roční spotřeba [MWh]	Cena v ČR [Kč]	Cena v SR [EUR]	Cena v SR [Kč]
1	3 062	83	2 243
5	8 892	266	7 186
15	23 438	679	18 332
30	43 156	1 274	34 390

Ceny jsou podle ceníků dominantních dodavatelů ve srovnávaných zemích (RWE Standard, SPP). Výpočet cen byl proveden kalkulátorem cen energí TZB-info a kalkulátorem cen plynu slovenského regulátora.

Regulace cen na Slovensku

Cenová regulace je na Slovensku zavedena plošně pro „zranitelné odběratele“, pro domácnosti a pro malé podniky do ročního odběru 30 MWh elektřiny nebo 100 MWh plynu. Ve výhledu do budoucnosti se ze zrušením regulace až do roku 2021 nepočítá. Při stanovení regulované ceny se vychází z ceny kontraktu na pražské burze PXE na příští rok pro dodání na Slovensko. Tato cena se násobí koeficientem (12 %) a přičtou se náklady na vypořádání odchylky. Cena plynu se odvíjí podle ceny plynu pro SPP (Slovenský plynárenský podnik) ze 70 % a z 30 % podle ceny na lipské burze EEX. Slovenský regulátor je v tomto směru velmi aktivní, neurčuje dodavatelům za jaké ceny má energie prodávat, určuje pouze maximální ceny energie. Poslední rozhodnutí je platné od 4. 7. 2016.

Tab. 3: Maximální ceny plynu od 4. 7. 2016 (bez DPH a bez regulovaných cen) pro domácnosti
Roční spotřeba [MWh]	Stálý plat [EUR]	Stálý plat [Kč]	Cena plynu [EUR]	Cena plynu [Kč/MWh]
D1: 0 až 2,11	1,76	47,52	48,1	1298,7
D2: 2,11 až 17,935	4,15	112,05	34,4	928,8
D3: 17,936 až 68,575	6,46	174,42	32,8	885,6

Tarifní skupiny D1 až D3 pokrývají roční spotřebu od 0 do 68 575 kWh.

Porovnáním prostřednictvím kalkulátoru cen energií TZB-info k českým cenám při roční spotřebě plynu 20 MWh vyplývá, že 170 nabídek ze 196 v ČR by nepodléhalo regulaci. Cenové regulaci by většinou podléhaly nabídky společností verbujících zákazníky podomním prodejem a majících dlouhodobé závazky.

Ochrana spotřebitelů

Přestože oba státy jsou členy Evropské unie a ochrana práv spotřebitelů vychází ze stejného zdroje, z Třetího energetického balíčku, aplikace do právních norem v jednotlivých státech je rozdílná.

Zákazník má právo odstoupit od smlouvy při změně cen nebo podmínek do 15 dnů před jejich účinností, přitom dodavatel informuje zákazníka o změnách minimálně 30 dnů předem prostřednictvím svých webových stránek. Pokud to dodavatel neučiní, zákazník může odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od doby účinnosti změny.

Zákazník, který je v prodlení s platbou si může určit termín zaplacení, který nemůže být kratší než deset dnů.

Proces změny dodavatele trvá minimálně 21 dnů, proto je třeba s tímto termínem počítat při uzavírání smluv s novým dodavatelem.

Zákazník, který podepíše smlouvu s podomním prodejcem má možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podepsání smlouvy.