Průměrná domácnost platí za energie o 62 procent víc než před dvěma lety

Zjištění Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) dnes na tiskové konferenci představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj se díky zastropování cen energií i příspěvku na bydlení podařilo situaci zvládnout, je ale potřeba se připravit na přicházející topnou sezonu a dál podnikat úsporná opatření.

Podle statistického úřadu má průměrná domácnost 2,29 členů. V Česku je celkem 4,49 milionu domácností.

Energie začaly prudce zdražovat před dvěma lety po krachu společnosti Bohemia Energy, kdy muselo kolem 900.000 jejích odběratelů přejít k dodavatelům poslední instance. Zálohy se jim pak násobně zvedly. Stejně na tom byli i klienti dalších firem, které s dodávkami skončily. Loni byl za růstem cen ruský vpád na Ukrajinu a válka.

Podle Jurečky takzvaná energetická inflace - tedy zdražování energií - postihlo nejvíc lidi v důchodu. Energie je letos v červnu stály o 73 procent víc než před dvěma lety. Důvodem je i to, že senioři a seniorky často žijí ve velkých bytech a nemají možnost se přestěhovat do menšího, poznamenal šéf resortu práce. Neúplné rodiny hradí o 66 procent víc než před dvěma lety. Kvůli růstu cen energií za poslední dva roky domácnosti přišly o 5,6 procenta svého čistého příjmu. Penzisté mají k dispozici po úhradě energií o devět procent peněz méně, domácnosti s nejnižšími příjmy, neúplné a z menších obcí i vlastníci domů pak zhruba o sedm procent, zjistil RILSA.

"Za celé to období jsme se snažili opravdu dělat kroky tak, abychom dokázali české společnosti, domácnostem, veřejnému sektoru i firmám pomoci. Jenom v letošním roce pomoc ze strany státního rozpočtu bude činit víc než 120 miliard korun právě na zastropování cen energií... Teď je potřeba se na topnou sezonu zase soustředit, hledat cesty a opatření, jak snižovat náklady. Je důležité také dělat opatření, která jsou cílená. Není možné pokračovat v opatřeních plošných," uvedl ministr.

Úřady práce v červenci vyplatily 255.900 příspěvků na bydlení, před rokem 177.200. Výdaje za prvních sedm měsíců letos činily 9,76 miliardy korun a loni 4,56 miliardy korun.

K cíleným opatřením podle Jurečky patří podpora na zateplování domů, výměnu oken a dveří či na pořízení fotovoltaiky. Z tohoto dotačního programu ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám Light (NZÚ) se dosud vyplatilo 33.118 žadatelům celkem 3,7 miliardy korun. Průměrná podpora činila 110.514 korun, upřesnil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Peníze se poskytují z fondů EU a z výnosu z emisních povolenek. Program NZÚ Light je pro starobní důchodce, invalidy třetího stupně a příjemce příspěvků na bydlení, podle Hladíka může dotace pokrýt až 100 procent výdajů. Šéf resortu životního prostředí uvedl, že od září se pak spustí další podpory, a to upravená NZÚ s proplacením až poloviny výdajů. Z programu Oprav dům po babičce lidé mohou předem získat až milion korun na úpravy rodinných domů či rekreačních objektů, k tomu zvýhodněný úvěr od stavební spořitelny a bonus 50.000 korun za dítě, upřesnil Hladík. Zmínil i dotace pro bytové domy a obce.

"Opatření směřují k jednomu jedinému cíli, a to výrazně snížit výdaje domácností a uspořit množství vydané energie," řekl ministr životního prostředí.

Podle některých kritiků si díky programu Oprav dům po babičce vlastníci zhodnocují majetek za dotace bez toho, aby do zvelebení své nemovitosti sami investovali. Podle Jurečky analýza RILSA ukázala na největší dopady zdražování energií v posledních dvou letech na majitele. "Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů, a to v hodnotě 92.105 korun," uvedl ministr práce. Kupní síla průměrné domácnosti podle něj za poslední dva roky po zdražení energií oslabila o 63.299 korun.