Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Německý energetický trh – inspirace pro nás?

1.4.2015

Ing. Jan Schindler, redakce

Německý a český energetický trh mají jedno společné, jednotnou startovní čáru. Liberalizovaný trh pro konečné spotřebitele začal platit v obou zemích v roce 2006. Obě země musely zavést v průběhu téměř deseti let stejná pravidla Evropské unie. Přesto se při detailnějším pohledu zdá, že obě země šly jinam. Zkrátka, když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Jaké jsou odlišnosti obou trhů? Jaké postavení má zákazník v Německu nebo co nabízí místní dodavatelé?

Obrovský trh ve srovnání s naším

Německý trh je mnohem větší než náš a to nejen co do počtu zákazníků, ale i v počtu dodavatelů a počtu produktů. V Německu je přibližně 45 mil. přípojek elektřiny a 19 mil. plynu. Zákazníkům dodává více než 1 100 dodavatelů elektřiny a 800 dodavatelů plynu, kteří nabízejí několik tisíc produktů. Většina dodavatelů však na rozdíl od nás nenabízí energie celostátně. Velký význam mají regionální dodavatelé, známé jsou městské energetické společnosti. Mají podobný význam, jako u nás městské vodárny. Často jsou spravovány městy a představitelé měst jsou v dozorčích radách a jsou tzv. základními dodavateli obyvatel měst (Grundversorger). V současné době je více než 800 městských společností. Zájemce o nalezení lepšího dodavatele nesrovnává celou distribuční oblast jako u nás, ale srovnávají se nabídky v určitých městech. Nabídka ale ani tak není malá, například v Berlíně nabízí energii přes 200 dodavatelů. Ve srovnávači Verivox jsem našel pro Berlín přes 480 nabídek elektřiny. I přes uvedené skutečnosti pět největších dodavatelů ovládá 80 % trhu, některé známe i u nás. Jsou jimi i nám známí dodavatelé, jako E.ON, RWE, EnBW (u nás Yello.cz), švédský Wattenfall a EWE AG. U elektřiny je pět distribučních oblastí, jak ukazuje obr. 1. Plyn se prodává ve dvou prodejních oblastech (obr. 3).

Obr. 1: Distribuční oblasti elektřiny v Německu
(Zdroj: http://www.steckdose.de/strom/stromanbieter/)

Obr. 2: Distribuční oblasti plynu
(Zdroj: http://www.fnb-gas.de/de/fernleitungsnetze/marktgebiete/marktgebiete.html)

Obr. 3: Mapa dodávek plynu různých výhřevností (L-Gas, H-Gas)
(Zdroj: http://www.energieverbraucher.de/de/Brennwert-von-Erdgas__1614/)

Dva druhy zemního plynu

Plyn se prodává, na rozdíl od nás, ve dvou jakostech. H-Gas je plyn s vyšší výhřevností a je dodáván z Ruska a z Norska a je prodáván na většině území. L-Gas má nižší výhřevnost a pochází z Holandska a z vlastní těžby, je prodáván v západní části Německa. Podobné dělení je i ve Francii nebo Belgii. Trh s plynem je rozložen do dvou distribučních oblastí (obr. 2). Východ a sever Německa spravuje Gaspool a jih a západ NetConnect Germany. V těchto oblastech působí různí distributoři, ale platí zde stejná pravidla. Pro zajímavost ještě v roce 2006 bylo v Německu 18 distribučních oblastí, ale Bundesnetzagentur (německý Energetický regulační úřad) je v rámci lepší transparentnosti sloučil do dvou oblastí.

Topný proud a nízký tarif na ústupu

Ještě jednu odlišnost bych rád zmínil, jedná se o nízký a vysoký tarif a jeho budoucnost v Německu. V Německu se používají dva pojmy, podobně jako u nás se zde objevuje termín noční proud pro akumulační způsob vytápění omezený pro určitou část dne a pak je zde uváděn tzv. topný proud, který není závislý na době odběru, ale samozřejmě musí mít samostatné měření. Zvýhodnění se začalo v Německu uplatňovat s počátkem rozvoje jaderné energetiky a energetiky, jejichž výkon nelze dost dobře regulovat. Postupně, když je patrný odklon od jaderné energetiky a nové uhelné elektrárny jsou snadno regulovatelné, jsou tyto tarify v nabídce především městských energetických společností. Konkurence v tomto odvětví není velká a tak neplatí vždy pravidlo, že tyto tarify jsou vždy levnější než běžný světelný proud.

Regulační úřad reguluje i železnici nebo poštu

Dozor nad energetickým trhem obstarává Bundesnetzagentur, doslova přeloženo Spolková síťová agentura. Jak již název napovídá, úřad má povinnost obstarávat dozor nad trhem, kde jsou sítě. Mezi jeho kompetence patří mimo energetiky také železniční sít, telekomunikace a pošta. Od roku 2011 úřad přebírá úlohy spojené s plánováním rozvoje a výstavbou nových sítí. V čele úřadu je prezident a dva viceprezidenti.

Základní dodavatelé (Grundversorger)

Základní dodavatelé jsou energetické společnosti prodávající elektřinu nebo plyn prostřednictvím veřejné sítě v určitém místě největší skupině zákazníků. Pro tuto kategorii dodavatelů jsou zákonem stanovena pravidla, kterými se liší od ostatních dodavatelů. Například tento dodavatel musí dodávat každému zákazníkovi za ceny a podmínek, které podléhají regulaci. Zahájení dodávek je téměř automatické, skoro stačí zapnout světlo. Ve skutečnosti zákazník musí tomuto dodavateli oznámit, že hodlá od něj odebírat, základní dodavatel zašle potvrzení. Naopak výpovědní lhůta je pouze 14 dnů. Dodavatelé v tomto režimu dodávají pouze běžný proud nebo plyn, nikoliv noční nebo topný proud. Tito dodavatelé nabízí i jiné produkty, ale tyto produkty nejsou předmětem základního zásobování. Neznamená to, že zákazníci v tomto režimu nemusí za energii platit nebo že budou odebírat proud načerno. V těchto případech jim i v Německu hrozí odpojení od sítě.

Srovnávače cen energií

Obr. 4: Ukázka nabídky srovnávače Check24 pro spotřebu 3500 kWh/rok

Kalkulátory cen energií jsou podobně jako u nás provozovány na komerční bázi a nenabízejí pouze energie, ale i srovnání různých služeb kromě dodávek energií (půjčky, pojištění, mobilní služby atd.). Důležité na těchto srovnávacích portálech je hodnocení spotřebitelských organizací a také prakticky každý srovnávač zobrazuje hodnocení dodavatele nebo produktu samostatným zákazníkem, zákazník může při hodnocení přidat komentář. Velký rozdíl je v platnosti nabídek, minimum nabídek je starších než šest měsíců. V kalkulátoru je spousta nových nabídek, které jsou nabízeny zatím pouze několik dnů. Naopak zákazník se prakticky nesetká s doplňkovými službami, jako jsou asistenční služby nebo nabídkami levnějších doplňkových služeb, či s prodejem výhodnějších výrobků. Naopak je nabízen bonus za podepsání smlouvy, který je vyplacen většinou do dvou měsíců po podepsání smlouvy nebo bonus pro nové zákazníky, který zákazníci obdrží v ročním vyúčtování. Cenové srovnání ale vždy zahrnuje cenu po započtení všech bonusů. Popis produktu dále uvádí délku garance ceny, závazek zákazníka a výpovědní lhůtu, případné prodloužení smlouvy. V každé nabídce nesmí chybět údaje o původu energie, zda pochází z obnovitelných zdrojů a přesný popis složení dodané energie.

Mezi nejznámější internetové srovnávače patří: Check24, Verivox, Toptarif.

Pomoci s hledáním nového dodavatele nebo ochranou spotřebitelských práv mají i další organizace, například Spolek spotřebitelů energií (Bund der Energievebraucher), jehož činnost je z větší části financována státem.

Zákazník je chráněn

Základním předpokladem je, že každý zákazník, který nemá základního dodavatele nebo náhradního dodavatele (u nás dodavatele poslední instance), musí mít uzavřenou smlouvu. Pokud dodavatel změní podmínky nebo ceny, musí zákazníka včas, transparentně a srozumitelně informovat. Zákazník může od smlouvy odstoupit a nemusí dodržet závazek.

Maximální délka závazku

Energetický zákon nemluví o maximální délce závazku. Smlouvy s energetickými společnostmi jsou však běžnými občanskoprávními smlouvami, jsou to většinou formulářové smlouvy a jsou spojeny se Všeobecnými obchodními podmínkami. Ty upravuje zákon a ten říká, že smlouvy se zákazníky nesmí být delší než na dva roky. Smlouva smí být automaticky prodloužena pouze jednou, a to maximálně o jeden rok. Maximální lhůta pro zaslání nesouhlasu s prodloužením smlouvy nesmí být delší než tři měsíce.

Změna dodavatele do tří týdnů

Změna dodavatele nesmí trvat déle než tři týdny. Probíhá tak, že nový dodavatel bezprostředně potvrdí zákazníkovi změnu dodavatele a informuje provozovatele sítě o změně dodavatele tohoto zákazníka. Dodavatel pak závazně informuje zákazníka o termínu začátku dodávek.

I přesto nedůvěra zákazníků ke změně dodavatele energií v Německu neklesá. Téměř 40 % německých zákazníků má strach z neseriózních dodavatelů, a tak raději dodavatele nemění. 67 % zákazníků, kteří měnili dodavatele v roce 2014, mělo strach z neseriózních dodavatelů, přitom v roce 2011 to bylo pouze 27 %.

Srovnání energetického trhu ČR a Německa

Obr. 5: Vývoj počtu změn dodavatelů elektřiny v Německu
(Zdroj: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/154894/umfrage/anzahl-der-lieferantenwechsel-auf-dem-strommarkt-seit-2006/)

V České republice vývoj směřuje spíš k dlouhodobému vztahu zákazníka a dodavatele. Můžou za to dlouhodobé smlouvy, výjimkou nejsou smlouvy se závazkem uzavřené až na deset let, automatické prodlužování smluv, které jsou prodlužovány za pro zákazníky netransparentních podmínek. Postavení dodavatelů u nás je tak neotřesitelné, že ani v době pádu cen energií nemusí snižovat cenu a nemusí se bát, že je zákazníci opustí, když dodavatel nezlevní. Dá se říci, že český energetický trh je rájem pro velké dodavatele. Poměry na trhu jim zaručují klidný život po dobu mnoha let. Na zákazníka se ohled nebere.

V Německu je jiná koncepce, všichni mají jistou základní dodávku, když chtějí lepší cenu, mohou si vybrat a snadno a rychle změnit dodavatele. Závazek není dlouhodobý, ve velké většině je kratší než jeden rok. Když tento závazek vyprší, mohou rychle změnit dodavatele, změna trvá pouze tři týdny. Zákazníci se mohou opřít o pomoc spotřebitelských organizací.