Zájem o vytápění zemním plynem roste, lidé zprovozňují nevyužívané přípojky
Za poslední dva roky několikanásobně vzrostl počet aktivovaných nevyužitých přípojek zemního plynu. Nejvíce aktivací je ve Středočeském a Jihomoravském kraji.
V Česku roste zájem o ekologické vytápění zemním plynem. Vyplývá to ze statistik největšího distributora plynu GasNet ze skupiny innogy. Plynaři v posledních dvou letech totiž evidují několikanásobný nárůst počtu oživení tzv. mrtvých přípojek plynu. Důvodem je výstavba nových rodinných domů v dříve plynofikovaných lokalitách a také fungující kotlíkové dotace.
Zatímco ještě v roce 2016 Češi začali znovu využívat necelou tisícovku plynových přípojek, za poslední dva roky už to bylo téměř 12 tisíc oživených přípojek. Zájem o vytápění plynem je plošný, přípojky lidé obnovují v celé zemi. Ze statistiky se vymykají Středočeský a Jihomoravský kraj, kde jsou počty aktivací oproti ostatním krajům dvojnásobné.
„V loňském roce jsme aktivovali nejvíce plynových přípojek ve Středočeském kraji, celkem jich zde bylo zprovozněno 1044. Hlavním důvodem výrazného nárůstu jsou podle našich zkušeností zejména kotlíkové dotace. Právě Středočeský kraj je druhým největším, co se týče velikosti alokovaných financí na kotlíkové dotace. Zemní plyn je navíc do městských a příměstských aglomerací nejvhodnějším způsobem vytápění,“ sdělil Radek Starý, ředitel operativní správy sítí GridServices ze skupiny innogy.
Dalším důvodem je rozsáhlá stavební činnost zejména kolem Prahy a dalších velkých měst. „Volné pozemky postupně docházejí, a tak roste počet novostaveb na místě dlouhodobě neobydlených nebo nevyužívaných objektů, ke kterým byly v rámci plošné plynofikace v devadesátých letech postaveny plynovodní přípojky, které však nikdo nepoužíval,“ dodal Starý.
Aktivace tzv. mrtvé přípojky není náročná. Ze strany innogy je v podstatě vše nachystáno. Zájemce potřebuje pouze vybudovat rozvod plynu v nemovitosti a instalovat plynový kotel. Průměrné náklady na plynofikaci rodinného domu pohybují, v případě existence otopné soustavy, na úrovni 60 až 110 tis. Kč v závislosti na značce kotle a stavu komína.
„Pokud nemovitost splňuje podmínky pro přiznání kotlíkové dotace, pak lze celkové náklady pomocí dotace snížit na úroveň okolo dvaceti tisíc korun. Naši specialisté dokáži vyhodnotit individuální situaci každého zákazníka a nabídnout mu nejlepší variantu tak, aby s tím měl co nejméně práce a starostí. V prvních dvou dotačních vlnách už jsme pomohli stovkám zájemců získat dotace ve výši 40 milionů korun,“ říká Radek Starý.
Nevyužívaných plynovodních přípojek existuje v České republice více než 300 tisíc. Pocházejí zejména z devadesátých let z období masivní státní podpory plynofikace obcí.
