Co na nás kouká ze zásuvky?

V souvislosti s připravovanou novelou energetického zákona se mj. řeší i tato, v nadpisu avizovaná otázka. S odhlédnutím od „uspořádaného pohybu nosičů elektrického náboje“ je v souvislosti s navrhovanými právními úpravami zajímavější jiné pojetí elektřiny a potažmo i zemního plynu. Je dodávka elektřiny a zemního plynu zboží a nebo služba ?

Pro konečného zákazníka se může zdát tato otázka jako vcelku irelevantní, jenže opak je pravdou.

V současné době platná ustanovení energetického zákona dávají konečnému zákazníkovi možnost písemně odstoupit od smlouvy uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání bez jakékoliv sankce do 5 dnů před zahájením dodávky (s ohledem k nastaveným termínům při změně dodavatele směrem k operátorovi trhu a ostatním účastníkům trhu, jsou s tímto již v současné době nemalé problémy).

Dle návrhu novely energetického zákona, která je v současné době v mezirezortním připomínkovém řízení, je stávající ustanovení „rozšířeno“ a umožňuje v případech uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu distančním způsobem (smlouvy uzavřené pomocí „prostředků komunikace na dálku“) odstoupení bez udání důvodů ve lhůtě od jejího uzavření, do čtrnácti dnů od zahájení dodávky. Na první pohled to vypadá, že zákazník má o dalších 19 dnů prodlouženou možnost se s novým dodavatelem rozloučit, jenže…….

25. 11. 2011 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/83/EU, o právech spotřebitelů na kterou reaguje nový občanský zákoník v § 1829 „Odstoupení od smlouvy“ odst. 1, písm. c) o smlouvě, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží a lhůta 14 dnů na odstoupení od smlouvy začíná běžet dnem převzetí první dodávky zboží (tj. dnem zahájení dodávky).

Citovaná směrnice však ve svých paragrafech považuje za „zboží“ vodu, plyn a elektřinu, které jsou prodávány v omezeném objemu nebo v určitém množství. Každá česká domácnost však ví, že svoje odběry elektřiny a plynu nemá v žádném směru omezené a ani není nutné se svým dodavatelem sjednávat konkrétní objemy odebírané komodity. V těchto případech, tj. pokud nejsou komodity prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, upravuje směrnice ve vztahu ke spotřebiteli odstoupení od smlouvy obdobně jako u poskytování „služeb“ a lhůta pro odstoupení od smlouvy končí po uplynutí 14 dnů ode dne, kdy byla uzavřena smlouva.

Argumentem pro možnou rozdílnost v termínu odstoupení od smlouvy u dodávek elektřiny a plynu je i skutečnost, kvůli které bylo pravděpodobně zavedeno odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem 14 dnů od dodávky zboží, a to je specifická povaha elektřiny a zemního plynu. Nejedná se totiž o věc, kterou by si mohl (a měl) zákazník prohlédnout, vyzkoušet, obeznámit se s její povahou apod. V případě dodávek elektřiny a plynu by naopak toto „zjišťování“ mohlo mít pro konečného spotřebitele neblahé důsledky. Při změně dodavatele elektřiny nebo plynu nedojde v den zahájení dodávek od nového dodavatele k žádné změně již dodávané komodity. Z tohoto důvodu není nutné vázat lhůtu při odstoupení od smlouvy na termín zahájení dodávky.

Pro běžného zákazníka - domácnosti, který distanční způsob uzavírání smluv využívá nejčastěji, je důležité se kromě ceny komodity podrobně seznámit se smlouvu a obchodními podmínkami. Pokud si tyto věci zákazník neprostuduje před uzavřením smlouvy, je lhůta 14 dnů, na odstoupení od podpisu takto sjednané smlouvy, dostatečná. Zdánlivě příznivá zpráva pro zákazníka, kterou má být ministerskými úředníky navrhovaná možnost odstoupení od distančně uzavřené smlouvy ještě 14 dnů po zahájení dodávky, může v konečném důsledku přinést nemálo komplikací.

Původní dodavatel má v době odstoupení již ukončenou smlouvu se zákazníkem, včetně registrace u operátora trhu a ukončené smlouvy o distribuci u příslušného provozovatele distribuční soustavy. Nový dodavatel pak dodává zákazníkovi bez platné smlouvy a bude se pravděpodobně domáhat uhrazení nákladů na již dodanou elektřinu. Provozovatel distribuční soustavy bude několikrát navštěvovat odběrné místo za účelem odečtu měřícího zařízení, nebo provede odečty odhadem a zavdá tak příčinu k možné následné reklamaci spotřeby. Zákazník se pak vystavuje riziku bezesmluvního vztahu (protože s původním dodavatelem již nemá platnou smlouvu) a následného neoprávněného odběru, příp. i riziku přerušení dodávky.

Na základě výše uvedeného lze jen doufat, že v rámci připomínkového řízení se bude MPO ČR (Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky), jako předkladatel návrhu energetického zákona tímto problémem zabývat a vyhraje zdravý selský rozum, tj. od smluv uzavřených distančním způsobem se bude odstupovat do 14 dnů od jejich podpisu, a v tomto případě navíc zajistí i soulad s již přijatou citovanou směrnicí EP.