Azbest: zpřísnění podmínek a vývoj evropské legislativy v roce 2023

Ačkoli je azbest už téměř dvě desetiletí v Evropské unii zakázán, představuje vzhledem k přítomnosti ve starších budovách stále hrozbu. Europoslanci proto navrhli nová pravidla, která doporučují maximální hodnotu expozice nejprve snížit na 0,01 respirabilních azbestových vláken (r.a.v.) na cm³, což je oproti stávajícímu limitu 0,1 r.a.v. na cm³ desetinásobné snížení a po uplynutí přechodného období v délce nejvýše šesti let budou členské státy povinny zavést novou metodu měření úrovní expozice azbestu, elektronovou mikroskopii (EM), která je citlivější než v současnosti používaná fázově kontrastní mikroskopie (PCM) a umožňuje měření tenkých (až 0,02 µm) azbestových vláken.

Nová měření a zpřísněná opatření

Po zavedení příslušné elektronové mikroskopie budou mít členské státy dvě možnosti:

Ilustrační foto: Pexels, SZÚ

• buď se budou měřit tenká (až 0,02 µm) azbestová vlákna, přičemž maximální limitní hodnota expozice (PEL) zůstane na úrovni 0,01 vláken na cm³
• nebo se budou měřit/hodnotit/počítat vlákna šířky od 0,2 µm, přičemž se maximální limitní hodnota expozice (PEL) sníží na 0,002 vláken na cm³

Podle nových evropských pravidel budou firmy, které plánují provedení demoličních prací nebo odstraňování azbestu, překládat povolení vnitrostátních orgánů. Zpráva dále uvádí, že před zahájením demolice nebo údržbářských prací v prostorách vybudovaných před tím, než v daném státě začal platit zákaz používání azbestu, budou zaměstnavatelé rovněž muset přijmout opatření ke zjištění materiálů, které by azbest mohly potenciálně obsahovat. To mohou provést například tak, že tyto informace získají od majitelů budov nebo od jiných osob, které vyhledají v jiných zdrojích informací, například v rejstřících. Pracovníci, kteří jsou nebo mohou být vystaveni expozici azbestu, by v souladu s minimálními požadavky stanovenými v příslušné směrnici měli nosit vhodné osobní ochranné prostředky a měli by projít povinným školením.

Zavedení veřejných rejstříků a další navrhované postupy

Členské státy Evropské unie by měly vést rejstříky všech případů lékařsky diagnostikovaných nemocí z povolání souvisejících s azbestem (ty návrh směrnice také stanovuje) a dodržovat navrhované pravidla v rámci ochrany veřejného zdraví obyvatel. Dohodnutá ustanovení pomohou dle navrhovatelů kromě jiného i s Evropským plánem boje proti rakovině a k prevenci případů nádorových onemocnění souvisejících s výkonem povolání.

Ilustrační foto: Pexels, SZÚ

„Vdechování azbestových vláken rozptýlených ve vzduchu může jak známo způsobit velmi závažná onemocnění, jako je rakovina plic, přičemž první příznaky onemocnění se mohou projevit až po mnoha desetiletích. Expozice azbestu je stále ještě jedním z nejnebezpečnějších zdravotních rizik, jimž je mnoho občanů EU na pracovišti vystaveno. Dohoda uvádí pravidla pro limitní hodnoty expozice do souladu s pokrokem dosaženým u metod měření, což znamená mnohem vyšší úroveň ochrany pracovníků,“ uvedla Paulina Brandberg, švédská ministryně pro genderovou rovnost a náměstkyně ministra pro zaměstnanost a nastínila další postup.

Velvyslanci členských států při Evropské unii budou požádáni, aby nastíněnou dohodu schválili co nejdříve (začala se projednávat už za francouzského předsednictví EU). Znění dotčené směrnice bude poté podrobeno právní a jazykové revizi a následně je ministři přijmou na některém z nadcházejících zasedání Rady. Po přijetí budou mít členské státy dva roky na to, aby zavedly novou maximální limitní hodnotu expozice na úrovni 0,01/0,002 vláken na cm³, a šest let na to, aby zavedly pro měření úrovní expozice azbestu na pracovišti elektronovou mikroskopii. Směrnice bude pravidelně aktualizována, aby bylo možné držet krok s vědeckým a technologickým pokrokem.

V současnosti se pro odečet počtu respirabilních azbestových vláken používají dva principy:

• PCM – tzv. metoda fázového kontrastu, která má nižší citlivost a „umí“ r.a.v. od tloušťky 0,2 µm.
• EM – elektronová mikroskopie varianta SEM a TEM (skenovací elektronová mikroskopie, která „umí“ r.a.v. o tloušťce od 0,02 µm a transmisní elektronová mikroskopie, která „umí“ r.a.v. o tloušťce od 0,05 µm)

„Akreditovaná pracoviště v České republice používají již od roku 2014 výhradně elektronovou mikroskopii. Bude zapotřebí pouze v příslušné legislativě definovat požadavky minimální šířku hodnocených respirabilních vláken,“ dodává Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústav (SZÚ) a v samostatném bloku pak hodnotí navrhované změny.

Přečtěte si také Monitorování expozice azbestovým vláknům ve vnitřních prostorách škol Přečíst článek

Současná legislativa

• Směrnice Evropské komise 1999/77/ES – zákaz uvádění výrobků a látek obsahujících azbest na trh;
• Směrnice EU 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci
• Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví – hlášení prací s azbestem;
• Zákon č. 167/2023 Sb., O ochraně veřejného zdraví, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb. byl schválen v červnu tohoto roku s účinností od 1. července 2023. Výjimku tvoří ustanovení čl. IV bodů 2 až 6 a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, čl. VI, nabývající účinnosti dnem 23. října 2023, a čl. VII bodů 3 až 8 a 10, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025.
• Vyhláška č. 394/2006 Sb. – určení ojedinělé a krátkodobé práce s azbestem;
• NV č. 361/2007 Sb. – Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• Vyhláška č. 432/2003 Sb. – náležitosti hlášení prací s azbestem, kategorizace;
• Vyhláška č. 294/2005 Sb. – ukládání odpadů s azbestem (metodický návod na stránkách Ministerstva životního prostředí)

Jak hodnotíte nová evropská pravidla a reálnost takovéto dohody v českých podmínkách?

RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D.

Státní zdravotní ústav (SZÚ), vedoucí Oddělení hygieny ovzduší

Novela směrnice vychází z původního textu směrnice EU 2009/148. Změny proti původní verzi zahrnují velkou řadu pozitivních kroků:

• upřednostnění odstraňování azbestu nebo materiálu obsahujícího azbest před jinými formami manipulace s azbestem
• rozšíření požadavků na školení pracovníků, bezpečnost práce, dekontaminační procesy
• snížení limitu pro pracovní prostředí a zezávaznění citlivějších metod odečtu r.a.v.
• zahrnutí i pasivní expozice
• přestože je daná formulace: „Doba odběru vzorků musí být taková, aby bylo možné stanovit reprezentativní expozici pro osmihodinové referenční období (jedna směna) pomocí měření nebo časově vážených výpočtů,“ relativně takzvaně „gumová“, objevuje se zde i pojem „reprezentativnost vzorkování“.
• za zásadní lze považovat požadavek § 11: „Před zahájením demoličních, údržbářských nebo renovačních prací v prostorách postavených před vstupem vnitrostátního zákazu azbestu v platnost musí zaměstnavatelé podniknout všechny nezbytné kroky k identifikaci materiálů, u nichž se předpokládá, že obsahují azbest, a to zejména získáním informací od vlastníků prostor nebo od jiných zaměstnavatelů, jakož i z jiných zdrojů informací, včetně příslušných registrů. Pokud takové informace nejsou k dispozici, zaměstnavatel zajistí vyšetření výskytu materiálu obsahujícího azbest kvalifikovaným pracovníkem v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi a před zahájením prací získá výsledek tohoto vyšetření. Zaměstnavatel poskytne jinému zaměstnavateli na jeho žádost a výhradně za účelem splnění povinnosti stanovené v prvním pododstavci veškeré informace získané při provádění výše uvedeného vyšetření.“ To souvisí s tvorbou příslušných registrů.
• zvyšuje se tlak na firmy § 15: „Podniky, které hodlají provádět demoliční práce nebo odstraňování azbestu, musí před zahájením prací získat povolení od příslušného orgánu. Za tímto účelem předloží tomuto příslušnému orgánu alespoň doklad o splnění požadavků článku 6 a osvědčení o absolvování školení v souladu s článkem 14 a přílohou Ia.“ I na příslušné úřady: „Členské státy zveřejní seznam společností, které získaly povolení podle odstavce 1, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.“
• zvyšují se požadavky na kontrolu: „Členské státy vedou registr všech případů lékařsky diagnostikovaných nemocí z povolání souvisejících s azbestem.“

Něco bohužel zůstalo:

• institut krátkodobé práce s azbestem

Výše uvedené kroky, a to i přes skutečnost, že některé vstoupí v platnost až za 6 let od schválení směrnice, lze jenom uvítat. Aktuálním problémem ČR není přístrojová technika, ta splňuje „nové“ požadavky již více než 5 let. Problémem u nás jsou chybějící registry, včetně registru výskytu azbestových materiálů alespoň ve veřejných budovách, částečné zneužívání institutu krátkodobé práce s azbestem, a třeba také velmi řídké síto záchytu pracovníků pracovně i nevědomě exponovaných azbestu (zvláště v oblasti možné expozice před rokem 1989). Patří sem zatím i neexistující národní pravidla pro odbornou způsobilost firem provádějících sanace a demoliční práce a přes dosaženou akreditaci odběrových a měřicích skupin i sjednocující pravidla, která by zajistila vzájemnou srovnatelnost výstupů laboratoří. Čeká nás ještě hodně práce, diskusí a jednání. A pokud má někdo zájem o diskusi, nabízím otázku: Co srovnávat se stanoveným limitem? Hodnotu tzv. prostého počtu nebo horní hranici (95 %) konfidenčního intervalu odhadnutého z Poissonova rozdělení. A proč?