V Česku přibývá plicních chorob z povolání. Jejich výskyt meziročně stoupl o 22 %
V Česku loni významně stoupl výskyt nemocí z povolání, které postihují dýchací cesty. Celkový počet případů se meziročně navýšil o 22 %, nárůst astmatických onemocnění pak o 31 %. Ukazují to poslední data Státního zdravotního ústavu. Nejčastěji jsou postiženi lidé pracující v těžebním průmyslu, ve výrobě automobilů a v potravinářství.
Významný podíl mezi chorobami z povolání mají i kožní nemoci, které nejčastěji sužují zaměstnance kovozávodů a automobilek. Zdravotní problémy způsobují Čechům také nadměrné vibrace při práci s elektrickým nářadím.
Horníky nejčastěji sužuje silikóza plic, výrazně přibývá astmatu
„Nejčastějším onemocněním dýchacích cest je silikóza plic, která postihuje především horníky. Následuje chronický zánět průdušek, který nejvíce ohrožuje zaměstnance ve výrobě automobilů. Oproti předloňsku také vzrostl výskyt alergických astmat, a to o 31 %. Toto onemocnění vzniká při kontaktu pracovníka s tzv. izokyanáty, což jsou dráždivé látky obvykle použité v lepidlech nebo v barvách,“ upozorňuje Martin Netopil, analytik rizik na pracovišti ze společnosti Ardon Safety. Upřesnil dále, že tyto látky si kupujeme často domů v podobě vteřinových lepidel, kde je expozice spíše jednorázová, a proto se není třeba tolik obávat. „V celosvětovém měřítku ale bývají tyto látky hlavní příčinou profesionálního astmatu. Nemocnost a úrazovost firmám výrazně navyšuje nepřímé náklady spojené s pobytem zaměstnanců na neschopenkách a také podstatně snižuje produktivitu práce,“ upozorňuje analytik Ardon Safety Martin Netopil.
Každá druhá nemoc z povolání je kvůli chybné analýze pracovních rizik
Pokud pracovník stráví většinu pracovní doby v prašném nebo jinak rizikovém prostředí, musí být zajištěna jeho maximální možná ochrana před dráždivými vlivy látek na jeho dýchací cesty pomocí filtračních a respiračních pomůcek. „Důležitá je také odborně provedená analýza rizik přímo v provozovnách, nikoli od stolu v kanceláři. V praxi se totiž opakovaně stává, že zaměstnavatelé mylně zaměňují rizikovou práci za nerizikovou. Práce s izokyanáty znamená automaticky kategorii II. pro rizikový faktor chemických látek. Chybná kategorizace, tj. nereflektování rizika, pak v Česku způsobuje skoro každou druhou nemoc z povolání,“ upřesňuje Martin Netopil ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá prevencí pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Kožní onemocnění ohrožuje kovodělníky
Vedle respiračních chorob trápí zaměstnance také kožní nemoci z povolání, které patří v Česku do trojice nejčastějších typů. „Nejběžnější je kontaktní a alergická dermatitida. Onemocnění ohrožuje zejména pracovníky při výrobě kovových konstrukcí, kovodělných výrobků a při výrobě motorových vozidel. Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí bývají plastické hmoty a ropné výrobky. Důsledky nemocí nejsou jen ekonomické, ale také sociální, a to zejména pro pacienty, kterým nepříjemně komplikují společenský život. Už při nákupu je vhodné se vyvarovat levné módy a čínské bižuterie s nežádoucím obsahem niklu, který je významným alergenem. Zaměstnanec i spotřebitel je pak postižen podobným způsobem,“ dodává školitel bezpečnosti práce Petr Kaňka z inspekční společnosti Bureau Veritas.
Jak mají vypadat ochranná opatření pro zaměstnance
Petr Kaňka doporučuje zaměstnavatelům rozvíjet kulturu prevence. „Zásadní je investovat do kolektivních ochranných opatření, například kvalitního odsávání. Důležité je i důsledné používání ochranných pracovních prostředků, dbát na pravidelnou kontrolu zaměstnanců a soustavně jim vysvětlovat smysl preventivních opatření. Lidé musejí chápat, že to nedělají jen pro firmu, kde pracují, ale hlavně sami pro sebe. Každopádně hlavní snahou by mělo být nahrazení lepidel alternativami s nižším obsahem škodlivých izokyanátů,“ uzavírá expert společnosti Bureau Veritas, která je v oblasti bezpečnosti práce akreditovaná pro inspekční a certifikační činnosti dle normy ISO 45001.
