Nejčastější chyby v navrhování záchytného systému
Pokud střecha vyžaduje údržbu, jíž se konkrétně rozumí např.:
- servis,
- opravy, zkoušky, měření nebo výměna technologií,
- odklízení sněhu,
- čistění světlíků,
- čištění žlabů (okapů),
- revizní činnost,
- a další…
Pokud nelze veškeré tyto činnosti vykonávat jinak než z plochy střechy. Pokud na střechu chodí pouze zodpovědný pracovník. Projektant by měl při navrhování nové či rekonstruované střechy vedle klempířských, zámečnických a dalších výrobků zohlednit rovněž instalaci záchytného systému.
K samotnému navrhování záchytného systému se poté váže množství zákonitostí, které není radno pro zachování správné funkčnosti a bezpečnosti systémů podceňovat.
K dnes již všeobecně vnímaným pravidlům patří vzdálenost nebezpečné zóny od hrany střechy, která činí 1,5 m. Na stavbách už rovněž začínají tušit, že by se ze střechy, pokud k tomu v nejhorším případě vůbec dojde, nemělo padat do nějaké závratné hloubky. Délka volného pádu nesmí přesáhnout hodnotu 1,5 – 2 m.
Projektanti ale většinou nemají zmapované všechny výrobce záchytných systémů a pravidla, kterými se jejich systémy řídí. Neznají obsah certifikace záchytného systému.
Mezi nejzávažnější pochybení projektů patří:
- nedodržení hloubky 1,5 m volného pádu
- nezohlednění délky tlumiče pádu, výšky pracovníka, možné kolize při pádu s níže ustanovenou technologií a průhybu lana
- nedodržení maximální možné vzdálenosti mezi 2 kotvícími body.
V rámci finanční úspory často dochází k vyprojektování menšího počtu kotvících bodů, než kolik by střecha reálně vyžadovala. Aby poté bylo možné obsloužit střechu po celém jejím obvodu, dochází k prodloužení délky jistícího lana a tím prodloužení délky pádu. Je nutné vzít na vědomí, že tělesná schránka člověka nebyla stvořena pro vystavení takto náročnému působení a hodnota max. možné délky pádu 1,5 m má své opodstatnění a je nutné ji bezpodmínečně dodržovat.
K dalším přešlapům, které mohou plynout z nepozornosti, patří nezohlednění délky tlumiče pádu, výšky pracovníka, rozmístění technologií na níže položených střechách a průhyb lana. Všechny tyto aspekty je nutné při návrhu zohlednit, aby při pádu nedošlo ke kolizi s níže položenou střechou či technologií dříve než záchytný systém začne vůbec účinkovat. Pád by potom pro uživatele záchytného systému mohl mít stejné následky, jako kdyby na střeše žádný záchytný systém nebyl.
Neznalostí projektantů jednotlivých druhů záchytných systémů se občas stává, že mezi jednotlivými kotvícími body jsou téměř kosmické vzdálenosti. Tento nešvar většinou realizující firma včas zachytí, ale vede to k dalšímu vyjednávání s investorem, který pochopitelně počítá s daleko ekonomičtější variantou.
Český certifikovaný výrobce střešního záchytného a zádržného systému proti pádu osob ROOFIX. Nově prodáváme i vybavení pro práci ve výškách. Nabízíme tak komplexní ochranu při práci ve výškách. Smyslem naší práce je zajistit bezpečný pohyb a práci na ...
