Poranění zaměstnance při návštěvě (služební cesta) jiné společnosti

V rámci naší činnosti specialistů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se s pracovními úrazy setkáváme poměrně často a neustále nás udivuje, jak i přes veškeré školení a kontroly ze strany státních dozorů mají někteří zaměstnanci (a i zaměstnavatelé) laxní přístup k zajištění BOZP. Nejčastějším prohřeškem zaměstnavatele je nesplnění povinnosti vycházející ze zákoníku práce, konkrétně vzájemné informování se o rizicích. U zaměstnanců je pak (mluvíme-li o pracovních úrazech) nejčastější chybou nenahlášení vzniklého úrazu buď vůbec nebo až po velmi dlouhé době. Jaký pak může být dopad takového jednání?

Příklad: Zaměstnanec skladovací firmy byl vyslán na služební cestu do firmy logistické, kde měl provést servis určitého zařízení. Při příchodu do logistické firmy byl ústně informován o provoze a minimálně mu byly sděleny informace o rizicích. Při průchodu pracovištěm k zařízení, které měl seřídit, byl ale nešťastně odlétnutým úlomkem z obráběcího stroje zasažen do oka. Nicméně poranění nebylo v logistické firmě zaznamenáno do knihy úrazů, protože nikdo nepředpokládal, že by mohly nastat nějaké komplikace. Zaměstnanec skladovací firmy své zranění ani nenahlásil svému zaměstnavateli. Po návratu ovšem zaměstnanec viděl mžitky a mírně rozostřeně na zasažené oko a proto navštívil očního lékaře, který konstatoval poškození sítnice.

Problém nastal v době, kdy poškozený chtěl nahradit výlohy spojené s vyšetřením oka. Aby k proplacení mohlo dojít, bylo nutné předložit pojišťovně záznam o poranění (úrazu) sepsaný v místě, kde k poranění došlo. Bohužel firma žádný zápis o úrazu neměla, neboť dotyčný poškozený o zápis nepožádal. Samozřejmě protože byli přítomni svědci a ti úraz dosvědčili, záznam o úrazu mohl být sepsán i později, ovšem s tím, že poškozený byl krácen na odškodném proto, že porušil právní předpis tím, že neoznámil vzniklý úraz ani svému zaměstnavateli. Poškozený ale s krácením nesouhlasil a bránil se tím, že nebyl prokazatelně seznámen s riziky a nebyl vybaven potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky (v tomto případě ochrannými brýlemi). Výsledkem byla vzájemná dohoda obou firem a proplacení ošetření. Velikým štěstím bylo, že poškození oka nebylo trvalé a poškozený neuplatnil pracovní neschopnost.

Zapamatujte si!

Obrázek 1 - Při nesplnění požadavků BOZP může dojít k úrazu velice snadno. Např. takto nezajištěné tlakové nádoby můžou kdykoliv spadnout a někoho poranit.

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle výše uvedeného povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Právnické osobě hrozí:

• za vzájemné neinformování se o rizicích pokuta až 2 000 000 Kč,
• za nevyšetří příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
• za nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, pokuta až 1 000 000 Kč,
• za nepředání vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
• za nevedení evidence o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu,
• za neohlášení pracovního úrazu a nezaslání záznamu o něm stanoveným orgánům a institucím, pokuta až 400 000 Kč,
• za nepřijmutí opatření proti opakování pracovních úrazů,
• za vzájemné neinformování se o rizicích pokuta až 2 000 000 Kč.

Závěrem: Seznámení s riziky může být někdy problematické, ale určitě by se nemělo žádným způsobem podceňovat. Mělo by proběhnout vždy písemně, tzn. mít zpracované rizika, osnovu a prezenční listinu a toto předkládat externím pracovníkům nebo společnostem.

Zaměstnanci by se zase neměli bát hlásit každý úraz, včetně drobného poranění. Za prvé je to jejich povinností a za druhé i z malého úrazu se může stát něco závažnějšího (z drobného říznutí otrava krve, z podvrtnutého kotníku natažení šlachy, z udeření se do hlavy nevolnosti atd.) a každý takto sepsaný úraz je pozdějším ujištěním, že k úrazu opravdu došlo v rámci pracovní činnosti, a tím pádem nemusí dojít k neuznání úrazu ani k jeho krácení.