Osobní ochranné pracovní prostředky

Po úspěšném absolvování přijímacího řízení a nástupu do společnosti by měl každý zaměstnanec kromě absolvování nezbytných školení a lékařských prohlídek také v případě potřeby „nafasovat“ osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

V jakém případě zaměstnanci dostávají OOPP? Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnancům OOPP tehdy, není-li možné rizika (např. pohyb v nerovném terénu, pád z výšky, pád předmětů na hlavu, práce s ostrým materiálem, práce s chemickými látkami apod.) odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce.

Co to vůbec OOPP jsou? Osobní ochranné pracovní prostředky jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem a zároveň musí:

1. být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko,
2. odpovídat podmínkám na pracovišti,
3. být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
4. respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.

Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. u OOPP dále řeší:

1. Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby zaměstnanci používali současně více ochranných prostředků, musí být tyto ochranné prostředky vzájemně slučitelné – nejlépe se tohoto požadavku dosáhne tím, že OOPP budou od jednoho výrobce, popř. dodavatele.
2. Zaměstnanci musí být s používáním ochranných prostředků seznámeni. Bohužel tento fakt je častým problémem u zaměstnavatelů, neboť málokdo seznamuje své zaměstnance s tím, jak používat pracovní boty nebo rukavice. Kontrolní orgány o tomto problému ví, a proto se při kontrolách na tuto problematiku často zaměřují. Je tedy nutné zaměstnance prokazatelně s používáním daného typu OOPP seznámit – např. podepsáním návodu k použití, vytvoření osnovy školení a prezenční listiny nebo jiným prokazatelným způsobem.
3. Používání ochranných prostředků více zaměstnanci je možné pouze v případě, že byla učiněna opatření, která zamezí ohrožení přenosnými chorobami.
4. Způsob, podmínky a dobu používání ochranných prostředků stanoví zaměstnavatel na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště a s přihlédnutím k vlastnostem těchto ochranných prostředků.

Zaměstnavatel na základě hodnocení rizik přiřadí každé pracovní pozici určitý druh osobního ochranného prostředku (viz obrázek č. 1).

Pro ochranu hlavy se používají:

1. ochranné přilby (používané např. v dolech, ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství a průmyslu),
2. ochrany proti skalpování (čepice, barety, síťky na vlasy – se štítkem nebo bez štítku, apod.),
3. ochranné pokrývky hlavy (barety, čepice, nepromokavé klobouky apod., vyrobené z textilie, impregnované textilie aj.).

Pro ochranu sluchu např.:

1. zátkové chrániče sluchu a podobné prostředky,
2. mušlové chrániče sluchu,
3. akustické přilby (tzv. protihlukové přilby)

Pro ochranu očí a obličeje:

1. ochranné brýle,
2. ochranné brýle proti záření rentgenovému, laserovému, ultrafialovému, infračervenému, viditelnému (proti oslnění),
3. ochranné obličejové štíty,
4. svářečské kukly a štíty atd.

Pro ochranu dýchacích orgánů:

1. masky a polomasky s filtry proti částicím, parám, plynům a proti radioaktivnímu prachu s vhodnou lícnicovou částí,
2. izolační dýchací přístroje s přívodem vzduchu,
3. prostředky na ochranu dýchacích orgánů včetně snímatelné svářečské kukly,
4. potápěčské dýchací přístroje a vybavení.

Pro ochranu rukou a paží:

1. rukavice na ochranu před např. mechanickým poškozením (proti bodnutí, proříznutí, vibracím apod.), chemickými látkami a biologickými činiteli, elektřinou, žárem a nízkými teplotami, ionizujícím zářením,
2. palcové rukavice,
3. ochranné prsty,
4. ochranné rukávy,

Pro ochranu nohou:

1. obuv polobotková, kotníčková, poloholeňová, holeňová a vysoká, zejména do vlhkého prostředí,
2. obuv s ochrannou a bezpečnostní tužinkou,
3. obuv, kterou lze rychle vyzout,
4. obuv a přezůvková obuv s podešví odolnou proti žáru,
5. chrániče kolen,

Pro ochranu trupu a břicha:

1. ochranné vesty, kabáty a zástěry pro ochranu před strojním zařízením a před ručním nářadím (bodnutí, pořezání, rozstříknutí roztaveného kovu apod.),
2. ochranné vesty, kabáty a zástěry na ochranu před chemickými a biologickými látkami,
3. vyhřívané vesty,

Prostředky pro prevenci pádů:

1. úplná výstroj pro prevenci pádů včetně veškerých doplňků,
2. brzdné zařízení pohlcující kinetickou energii včetně veškerých nezbytných doplňků,
3. prostředky pro polohování těla.

Ochranné oděvy:

1. ochranné pracovní oděvy (dvojdílné, kombinézy),
2. oděvy poskytující ochranu před strojním zařízením a ručním nářadím (proti bodnutí, pořezání apod.),
3. oděvy odolné proti žáru a ohni apod.

(Úplný výčet viz NV č. 495/2001 Sb., příloha č. 2).

Obrázek 1 – příklady OOPP – ochranná přilba, ochranné brýle, chránič sluchu, svářečská kukla, pracovní obuv, pracovní oděv. Zdroj: www.google.com

Záleží tedy, jakou profesi zaměstnanec vykonává. Administrativní pracovník nepotřebuje žádné osobní ochranné pracovní prostředky, kdežto např. skladník již potřebuje pracovní oděv, rukavice, obuv, přilbu apod.

Každý zaměstnanec by měl vědět, že zaměstnavatel poskytuje OOPP bezplatně a poskytování OOPP nesmí nahrazovat finančním plněním.

Dále musí zaměstnavatel udržovat osobní ochranné pracovní prostředky v použivatelném stavu a kontrolovat jejich používání. Kontrola používání OOPP je velice důležitá a zaměstnavatelé by měli opravdu důsledně přes vedoucí zaměstnance zjišťovat, zda zaměstnanci OOPP v případě potřeby opravdu používají. Pokud např. zaměstnanec svařuje a od zaměstnavatele prokazatelně převzal svářečskou kuklu a byl poučen, při jaké činnosti ji používat a on si ji nevezme, je to jeho zodpovědnost a v případě vzniku pracovního úrazu (např. jiskra v oku) bude krácen na odškodném. Pokud zaměstnanec bude neustále porušovat právní předpis tím, že nebude OOPP k práci, ke které ho dostal, používat, může to zaměstnavatel brát jako neplnění pracovních povinností a dále z této situace vyvozovat důsledky (finanční postih, ztráta zaměstnání atd.).

Zaměstnavatel je dále povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu (viz tabulka č. 1). Doporučené množství mycích a čisticích prostředků uvádí tabulka č. 2. Více informací viz NV č. 495/2001 Sb.

Pozn. Pokud jsou toalety v objektu vybaveny zásobníky na mýdlo a papírovými ručníky nebo elektrickými vysoušeči, nemusí zaměstnavatel poskytovat ještě navíc i mycí a čisticí prostředky. Tato situace se ve většině případů týká administrativních prostor.