Kategorizace prací z hlediska zaměstnavatele je zákonem uložená povinnost

Kategorizace prací z hlediska zaměstnavatele je systém standardního hodnocení jednotlivých prací z hlediska jejich vlivu na zdraví zaměstnanců.
Kategorizace prací nenaplňuje pouze požadavky zákona (č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů), ale i naplnění požadavků zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 101 a následující, zejména § 102.

Kategorie prací jsou definovány v § 3 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.

• Práce kategorie 1 nepředstavují pravděpodobně žádné riziko pro pracovníka.
• Práce kategorie 2 jsou práce, kde poškození zdraví vlivem pracovních podmínek nelze vyloučit, kupříkladu u zvýšeně citlivých osob.
• Práce kategorie 3 je práce, při níž není expozice osob faktorům pracovního prostředí spolehlivě snížena technickými opatřeními na úroveň stanovenou hygienickými limity a pro zajištění ochrany zdraví pracovníků je třeba využívat ochranné prostředky či jiná ochranná opatření.
• Práce kategorie 4 jsou práce s vysokým rizikem poškození zdraví, které nelze vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Práce kategorie 3 a 4 jsou označovány jako rizikové práce. Rizikovou prací může být také práce kategorie 2, pokud o této práci takto rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví. V příloze vyhlášky č. 432/2003 Sb., jsou uvedeny jednotlivé faktory, na které se kategorizace vztahuje a kritéria pro zařazování prací do jednotlivých kategorií. Kritéria nezahrnují všechny aspekty, ale pouze ty, u nichž umíme dostatečně objektivně vyhodnotit jejich vliv. V případě, že jde o práci, při níž se vyskytuje několik faktorů, se stanovuje výsledná kategorie. Výsledná kategorie je rovna kategorii nejvýše hodnoceného faktoru.

Kategorizace prací je zákonem uložená povinnost

Zákonem je uložena povinnost zařadit práce do jedné ze 4 kategorií podle stanovených pravidel (§ 37 a následující zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce (kategorie 4 je nejvíce riziková - viz níže).

Podle výsledku kategorizace jsou v zásadě možné 3 varianty a z nich vyplývající následující postupy:

1. Práce je zaměstnavatelem kategorizována jako práce kategorie 3 nebo 4 - zaměstnavatel podá návrh na zařazení prací do kategorií orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici. Pokud krajská hygienická stanice návrh akceptuje, pak vydá rozhodnutí o zařazení práce do příslušné kategorie 3 nebo 4.
2. Práce je zaměstnavatelem kategorizována jako práce kategorie 2 - zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické stanici. Pokud krajská hygienická stanice návrh akceptuje, pak o tom nevydává žádné rozhodnutí, ale tuto skutečnost vezme na vědomí. Krajská hygienická stanice však může rozhodnout, že práce zařazená do kategorie 2 je prací rizikovou (§ 37. odst. 6 písm. b zákona) nebo o tom, že práci zařazuje do vyšší kategorie (§ 37, odst. 6, písm. a zákona).
3. Práce, které nejsou zařazeny do kategorie 2, 3 nebo 4 jsou automaticky zařazeny do kategorie 1 - návrh ani oznámení o zařazení práce do této kategorie zaměstnavatel (nebo osoba samostatně výdělečně činná) nepodává. Stejně jako v případě kategorie 2 má však orgán ochrany veřejného zdraví pravomoc rozhodnout o zařazení práce do vyšší kategorie (§ 37, odst. 6, písm. a zákona).

Příklad

Co se týče zhodnocení kategorizace práce v maloobchodní prodejně u pozice prodavač/ka, závisí na druhu a četností zboží, se kterým se bude manipulovat.
Např. u maloobchodní prodejny, která bude prodávat luxusní spodní prádlo – bude kategorie u rizikového faktoru fyzická zátěž rovna hodnotě 1.
Bude-li však pracovník provádět kromě klasické obsluhy zákazníků, obsluhy pokladny, práce s PC i častá ruční manipulaci s břemeny o hmotnosti v rozmezí od 15 do 30 kg (muži) a od 5 do 15 kg (ženy) a budou se k tomuto ještě vyskytovat podmíněně přijatelné pracovní polohy za pracovní směnu je výsledná kategorie 2 pro fyzickou zátěž a pracovní polohu.
Ostatní faktory (jako např. zraková zátěž, psychická zátěž) pak jsou již v kategorii 1. I tyto však mohou být ovlivněny způsobem prodeje.
U venkovního prodeje může být zvýšená kategorie u faktoru chladová zátěž, v prodejnách, kde dochází k úpravě materiálu (např. pomocí pil – přířezy dřeva), pak může do zvýšené kategorie spadnout i hluk či prachy apod. Nelze tedy vždy jednoznačně říct, že všechny maloobchodní prodejny jsou v kategorii prací 2.