Co je Datový standard stavebnictví DSS

Proč Datový standard stavebnictví

Ing. Martin Černý spolupracující na implementaci Koncepce BIM 2022 uvádí na stránkách agentury ČAS, že „Datový standard stavebnictví (DSS) je zásadní součástí implementace metody informačního modelování staveb (BIM) do českého stavebnictví. Jedním z hlavních cílů je prostřednictvím digitalizace dosáhnout lepší efektivity spolupráce. Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, je zásadní, aby spolu v první řadě mimo jiné spolehlivě komunikovaly softwarové nástroje používané jednotlivými účastníky celého procesu.“

Datový standard stavebnictví (DSS) obecně přesahuje problematiku BIM. Souvisí s digitalizací stavebnictví obecně, se snahou strukturovat informace o stavbě, stavebním objektu, projektu a jeho elementů co nejvíce tak, aby byly strojově čitelné. Důvodem jeho vzniku je sjednotit se na struktuře, rozsahu a definici údajů, které mají ke stavbě existovat, a to pro různé její milníky a účely užití dat.

DSS se bude skládat z dílčích standardů. Jedním z nich je Datový standard informačního modelu stavby (DSIMS). V budoucnu je plánovaný vznik datového standardu pro obecný rozpočtový formát, standard pasportů pro účely facility managementu a další.

Tři hlavní části DSS

Datová standard má tři části.

• Architektura
• Obsah
• Správa

Architektura zahrnuje definice a terminologii pojmů užitých v DSS a předepsaných pro používání ve všech fázích stavby. Popsány jsou zde zároveň principy fungování především DSIMS jako první vydané části DSS. Obsah DSIMS popisuje samotnou podobu grafických a negrafických dat. Správa popisuje pravidla a procesy změn při úpravách DSIMS.

DSS a DSIMS mají podobu dokumentů a databáze

Datový standard stavebnictví tvoří dokumenty a databáze. Dokumenty popisují Architekturu a Správu DSS. V ideálním případě by první dokument měl v budoucnu vyjít jako ČSN. Obsah DSIMS popisuje dvě základní oblasti: grafická (geometrická) data a negrafická data.

Grafická podoba je určitým způsobem definována IFC formátem, je mezinárodně standardizovaná, avšak je nutná shoda na konkrétní specifikaci vyjádření jednotlivých elementů informačního modelu. Hledání shody je nyní v řešení, protože jednotlivé softwary, kterých je na trhu dominantně cca deset, jsou přirozeně rozdílné. Je nutné najít shodu na proveditelném standardu, které nebude diskriminační a nebude uživatele omezovat.

Definice IFC není exaktní ve všech směrech a definuje pouze tzv. datové kontejnery a definuje pravidla, jak lze doplnit cokoliv dalšího. Tato pravidla jsou ale příliš obecná, vložená data jednotliví uživatelé, softwary, mezi sebou nemusí přečíst. To má zásadní vliv na vzájemnou přenositelnost a využití informací uložených v modelu.

Negrafická data jsou seznamem vlastností přidělených pro každý typ elementu (okno, dveře, schodiště, zeď, světlo, místnost, vypínač). Každá vlastnost bude mít určený název, definici, měrnou jednotku, formát, např. číslo, text, výčtový prvek (dveře levé/pravé apod.), logická hodnota (ano/ne), datum (např. revize, ukončení záruky apod.).

Seznam vlastností elementů

Výčet vlastností v Databázi datového standardu stavebnictví (DDSS) je ovlivněn čtyřmi podmínkami:

• Fáze; Jiný seznam informací bude vyžadován pro studii, projekt pro stavební povolení, prováděcí projekt atd. Jednotlivých fází projektu, jak vychází z aktuálně platných vyhlášek a stavební praxe, je v současné době 11.
• Klasifikace; Je třeba určit typ stavby, případně funkční systém nebo konstrukční systém (např. rodinný dům, most, elektrárna apod.).
• Role; Datový standard definuje požadavky na data s ohledem na to, kdo data poskytuje a kdo je vyžaduje, např. zadavatel-projektant, projektant-stavební firma, stavební firma-subdodavatel.
• Užití; Definuje, za jakým účelem jsou data požadována, např. rozpočet, výkaz výměr, harmonogram, simulace výroby, certifikace (LEED, BREEAM apod.), PENB atd. V Analýze užití informačního modelováni staveb je nyní popsáno 62 užití.

Pro vytvoření seznamu vlastností, které elementy mohou mít uvedeny, byly využity 4 zdroje:

• Právní předpisy
• Technické normy
• Požadavky průmyslu
• Systémové požadavky a požadavky výrobců

Databáze obsahuje seznamy vlastností, nikoliv hodnoty a zejména ne konkrétní výrobky. Nebude se jednat o BIM knihovnu, ale o předpis, jaké informace by např. BIM knihovna měla mít. Vlastní knihovnou BIM stát disponovat nebude.

Aplikace DSS

Využití Datového standardu stavebnictví má dvě roviny – právní a technickou.

V právní rovině bude využíván ve smluvních dokumentech. Smlouva o dílo na zpracování projektu BIM obsahuje přílohu s názvem BIM protokol. Ten definuje pravidla, kompetence, zodpovědnosti atd. při vytváření modelu. BIM protokol má své 3 přílohy specifikující požadavky na: Datový standard, CDE (společné datové prostředí, jakým způsobem se předávají data) a požadavky včetně šablony BEP – BIM execution plan (BEP je v samostatné příloze, protože se jedná o plán, který se v průběhu práce na projektu mění.). Níže vidíte přehledné schéma připravovaného smluvního standardu.

V technické rovině se bude DSS využívat přes webové rozhraní, které bude volně dostupné. Uživatel zadá 4 výše jmenované parametry od fáze po užití. Po zadání portál vyexportuje dva nebo tři soubory: pdf, případně xls jako přílohu smlouvy, a také datový soubor určený pro softwary a validátory. Validátory jsou softwarové nástroje, které kontrolují, zda projekt odevzdaný zpracovatelem ve formě IFC modelu obsahuje požadovaná data. To by měl být hlavní benefit DSS. V současné době elektronická kontrola neexistuje a ruční kontrola není vzhledem k obrovskému množství informací možná. V současné době probíhá testování s poskytovateli softwarů CAD za účelem odladění formátu tohoto souboru.

Validační nástroje nyní neumí provádět věcné kontroly. V budoucnu by to ale na současně budovaném základu mělo být možné. Algoritmy by mohly sledovat např. konstrukční a bezpečnostní požadavky (např. vzdálenost zásuvky od vany apod.). V tom je efektivita a úspora BIM projektování.

Klasifikace v DSS

Klasifikace je proces související s kategorizací, ve kterém jsou myšlenky a objekty rozpoznávány, rozlišovány a chápány. Cílem vytvoření jednotného klasifikačního systému je zajistit společný jazyk procesům přípravy, provádění, správy a provozu staveb, který umožní rozpoznávat, rozlišovat a chápat stejné věci stejně.

Základní druhy klasifikace v souvislosti s informačními modely BIM

• Stavební komplex
• Stavební entita (objekt)
• Prostor
• Konstrukční prvek (konstrukční systém, funkční systém, druh prvku)

V současné době probíhají mezinárodní jednání za účelem vytvoření zárodku možné budoucí jednotné evropské klasifikace CCI (Construction Calssification International).

Klasifikační systém CCI vychází ze systémů CCS a CoClass, jejichž základem jsou mezinárodní standardy ISO a IEC. Je obecný pro celý životní cyklus a navržen pro digitální zpracování. Umožňuje národní doplněk a doplnění specifické návazné klasifikace (např. TSKP, ETIP apod.)

Klasifikace jako taková není součástí DSS, ale pro jeho praktické použití je nutná stejně jako datový formát, který bude informace přenášet. Pro veřejné zadavatele z pohledu legitimního zájmu sbírat data, která bude možné porovnávat, analyzovat a reportovat, bude klasifikace jednotná a formát též. Pro potřeby privátního sektoru však může být DSS namapován na libovolnou klasifikaci, a to i na vnitrofiremní, která umožní firmě zvýšit svoji efektivitu práce s daty specifickým tříděním, pokud k tomu skutečně jsou potřebné důvody.

Vytvoření Datového standardu stavebnictví, resp. jeho základu, který bude trvale rozvíjen, je nezbytnou podmínkou pro zavedení digitálního stavebního řízení a povolování staveb a pro povinnost zpracovávat nadlimitní veřejné zakázky ve stavebnictví v BIM. DSS musí být pro celé stavebnictví jednotný, tak aby se zrychlil a zefektivnil přenos, zpracování a sdílení dat mezi všemi.