BIM jako stále spící příležitost

Dříve, než položíme otázky, zopakujeme nejčastější definici BIM: Building Information Modeling, někdy také Building Information Management, je princip informačního modelu, s nímž přišel v sedmdesátých letech minulého století Charles M. Eastman z Institutu technologie v Georgii ve Spojených státech amerických. Jde o digitální model, který zobrazuje a popisuje stavbu se všemi jejími charakteristikami. Slouží jako komplexní databáze informací o objektu po celou dobu jeho životního cyklu, tedy od návrhu prvotního konceptu až po odstranění stavby. V praxi je to řada navzájem propojených souborů s digitálními informacemi, kompatibilními v různých systémech, dostupné všem účastníkům projektu. Propojené informace vytvářejí z jednotlivých prvků virtuální model stavby – prostorový, časový, nákladový a další – a usnadňují tak rozhodování během procesů na všech úrovních od přípravy přes realizaci až po provoz a údržbu objektu.

1. V čem jsou podle vás hlavní přednosti BIM?
2. Zaslouží si BIM podporu státu? Budeme následovat příkladu Rakouska?
3. V čem je problém, že BIM dosud používá pouze málo společností?

Erik Štefanovič, jednatel společnosti DELTA Česká republika, která BIM již několik let při plánování stavebních projektů využívá

1. Zásadních výhod je několik, k velkým řadím i to, že BIM nutí členy realizačních týmů nejprve se dohodnout na formě spolupráce a teprve poté ji zahájit. Právě podporu spolupráce při plánování a realizaci projektů vidím jako skutečně stěžejní, v podstatě nás vede cestou integrovaného plánování. Pro projektanty je díky způsobu zobrazení a provázanosti obrovským přínosem v urychlení komunikace a vyšší kvalitě přenosu informací od investora ke generálnímu projektantovi i mezi všemi dalšími zúčastněnými členy projekčního týmu. To umožňuje spolupráci několika projektantů včetně zpracovatelů profesních částí na jednom modelu. Pro investora to představuje významnou úsporu času projektových příprav a zároveň to eliminuje chybovost v projekční fázi. Dalším benefitem pro investora, vedle vyšší kvality stavby, je fakt, že model je zdrojem mnoha důležitých informací o jeho vlastním objektu, a především sofistikovaným nástrojem pro uchování aktuální projektové dokumentace pro pozdější úpravy, rekonstrukce, přístavby a podobně.
2. Pro nás byla impulsem právě situace v Rakousku, BIM se stal nutností a rakouské zkušenosti byly pomocí. Začali jsme již před lety postupným zaučením jádra týmu projektantů na prvních projektech, které už dnes máme jako referenční realizace. Jednou z našich nejnovějších ukázkových staveb může být nedávno zkolaudovaná administrativní budova EKOM v Piešťanech, která je modelovaná v profesích architektura, stavební technika a statika. V současné době připravujeme pro německého investora z oblasti automotive rozsáhlý projekt, který modelujeme v BIM standardu 5D. Naše vlastní zkušenosti z praxe potvrzují, že dodavatelské firmy, zvláště ty velké, umějí, pokud od projektantů dostanou kvalitní BIM model objektu, jeho výhod využít. Tlak na takový přístup se bude patrně zvyšovat, protože představuje v konečném důsledku jednoznačnou výhodu pro investora, znamená totiž vyšší efektivitu, tedy snížení ceny nebo zkrácení termínu. Zcela bez diskuze je to i vyšší kvalita budovy a určitě by byla přínosem podpora státu, protože je potřeba sjednotit a legislativně ukotvit všechny postupy a procesy. To by pomohlo odbourat nedůvěru a snížit náročnost implementace, přechod by byl snazší. Z mého pohledu by bylo ideální zahrnout BIM přímo do stavebního zákona, zatím však informace o tom, že by se něco podobného připravovalo, nemáme. Přitom není tajemstvím, že různá profesní sdružení se snaží prostřednictvím státu prosadit určité standardy, kupříkladu projektanti se o to snaží již delší dobu. Jediným reálným výsledkem je, že metodika BIM bude zavedena od roku 2022 na nadlimitní veřejné zakázky. Snad bude do té doby BIM již i součástí zákona. Jsem přesvědčen, že stát má být ten, kdo udává směr, kdo je vzorem, podle nějž se orientují ostatní. Proto by BIM měl vyžadovat jako první, tedy na veřejných projektech. Takový příklad je tou nejlepší podporou, o čemž svědčí třeba příklady ze sousedního Rakouska.
3. Tou největší brzdou jsou asi vstupní náklady, přičemž nejde pouze o náklady finanční, možná ještě větším problémem v současné době je zpomalení výkonů, k nimž nutně musí dojít vzhledem k potřebě postupného zavádění nového způsobu práce, k zaučování, které zpomalí projekční práce. Přežívá dogma, že BIM je model složitý na implementaci a organizaci. Jednou z příčin současné situace je jistě i neochota investorů zaplatit za přípravné a projekční práce více, když nevěří, že minimálně tyto náklady ušetří při realizaci. Takže v Čechách Building Information Modeling dnes zpravidla končí u využití na úrovni 3D modelu, eventuálně částečného informačního modelu. Nedaří se stále prosadit BIM jako běžnou platformu pro tvorbu projektu, způsob komunikace a sdílení dat. Tedy mnohem více, než jen způsob zobrazení v prostoru.

Ing. et Ing. Michael Pascal Večeř, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, a Jaroslav Nechyba, Česká agentura pro standardizaci (ČAS)

1. BIM má výhody pro všechny účastníky. Při správném a férovém nastavení procesů z toho mohou těžit všichni. Největším přínosem je vysoká šance na rozhodování nad aktuálními a kompletními informacemi, jasná zodpovědnost a prokazatelnost za poskytování informací. S tím může přijít efektivita a kvalita. Z konkrétnějších přínosů lze již nyní využívat například detekci kolizí ještě před započetím prací, názornější představu při projednávání změn projektové dokumentace a jejich dopadů, transparentnější výkazy výměr a použitých prvků a další.
2. Na dotaz ohledně Rakouska v tuto chvíli neumíme odpovědět, vyžadovalo by to hlubší analýzu, kterou jsme konkrétně u této země neprováděli, protože v době přípravy Koncepce zavádění metody BIM v ČR jsme jí neidentifikovali, jako jeden ze vzorových příkladů. Co se však týká zahraničního srovnání, ČR na tom není vůbec špatně. BIM si zcela jistě podporu státu zaslouží. V první řadě má stát v oblasti BIM své objektivní zájmy, a to zajištění péče řádného hospodáře při péči se svým majetkem a při zadávání veřejných zakázek. Vedle toho je v zájmu státu podporovat rozvoj klíčových odvětví, a to stavebnictví rozhodně je, aby bylo efektivní a konkurenceschopné. Stát stavebnictví pomůže tím, že mu nabídne možnost využívat praktické metodiky a standardy, které významně zjednoduší komunikaci a sdílení informací, a to na jak na straně veřejných zadavatelů, tak na straně dodavatelského řetězce. A o tom BIM primárně je.
3. Nemyslíme si, že jich je tak málo. Firmy jsou v různé fázi využívání a poznávání využitelnosti přínosů metody BIM pro svoji činnost. Rychlost samozřejmě ovlivňuje i obecný postoj konzervativního stavebnictví ke změnám, setrvačnost a také dlouhodobost projektů. Jsou zde společnosti, které metodu BIM využívají více než 5 let. Prvotní pomalejší náběh se významně za poslední rok a půl zrychlil i kvůli jasnému impulsu vlády, která ve své Koncepci zavádění metody BIM v ČR z roku 2017 stanovuje milníkem rok 2022, ve kterém počítá s uložením povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce.

Ing. Štěpánka Tomanová, CAD - BIM s.r.o., produktová manažerka DDS-CAD, členka CEN/TC442 a ISO/TC59/SC13, předsedkyně TNK152

1. Kvůli této otázce se vedou věčné diskuze a každý chce vidět čísla o úsporách, zrychlení, barevné grafy a jiná hodnotící kritéria. Myslím ale, že BIM je hlavně nástroj k tomu, abychom mohli vytvářet a používat digitální data o stavbách. A to, pokud možno smysluplně, a nikoli jenom kvůli tomu, abychom nějaká data vytvořili, ale nikdy je nevyužili.
2. Příklad Rakouska nemohu posoudit, vím jen, že se zaměřují pro BIM na tvorbu technických norem. Jiné informace nemám. My určitě podporu a zájem ze strany státu pro BIM potřebujeme. Jde o přizpůsobení celého stavebního řízení, a také o to, že i stát jako velký vlastník a správce může v zavedení používání BIM nalézt výhody. Často se setkávám se situací, že se očekávají různé finanční podpory, ale obecně nejsem příznivcem široce poskytovaných dotací, dost často se využívají ne zcela účelně a stejné by to mohlo být i v tomto případě. Pouhým nákupem jakéhokoliv software totiž používat BIM nezačnete.
3. Použití BIM totiž znamená změnu některých procesů, a hlavně důraz na spolupráci při dosažení společného cíle – tedy stavby, která plní cíl, jež měl investor. Za největší bariéry pro rozšíření použití BIM tak považuji dnešní tlak na rychlost, co nejnižší cenu, časté změny záměrů a malý důraz na skutečnou kvalitu. Není tak čas se učit něčemu novému, jedinou motivací bývá rychle odevzdat výsledek, chybí motivace k vyšší kvalitě.

Ing. Michal Faltejsek, odborný pracovník VŠB TU Ostrava

1. BIM má předností celou řadu. Jsou stále dokola opakovány na všech konferencích, seminářích, workshopech a jiných setkáních. Důležité je, že se něco děje. Nyní již podle mě není čas, kdy by bylo potřeba přesvědčovat lidi o důležitosti BIM. To již prošlo a důkazem je BIM podpořený na různých úrovních, včetně té státní. Nyní je podle mě doba, kdy již musejí vznikat patřičné metodiky, návody, doporučení, jak správně BIM uchopit, jak ho implementovat, jak přejít na BIM, aby byl snadněji uchopitelný. Každopádně, pokud bych měl tedy zmínit přeci jenom nějakou přednost, tak je to jistě přehledná databáze informací (management informací) o stavbě po celou dobu životnosti. Od myšlenky až po likvidaci, samozřejmě přes projekt, realizaci, a především facility management.
2. Nemám informace konkrétně o Rakousku, ale měli bychom se inspirovat fungujícími principy z okolí. Pokud je takový systém funkční, měli bychom se ho snažit implementovat i zde. Samozřejmě po příslušné úpravě do našeho prostředí. Není nutné přebírat jedno řešení z jedné země. Můžeme převzít kombinaci, a to nejlepší z jednotlivých zemí. Určitě si ale podporu státu zaslouží. Ideální je právě kombinace zastřešení státem z vrchu, ale odspodu aby se nechala iniciativa také trhu. Někde v ideálním bodě by se tyto dvě roviny měly potkat.
3. Konzervativismus spousty společností a jednotlivců. Přechod na něco inovativního a modernějšího je vždy zdlouhavý proces. Je ale více důvodů. Mnoho lidí a společností o BIMu ví dlouho a ví, že je to správná cesta, ale implementují ho až nyní. I to je cesta a nemůžeme říct, že by byla špatná. Čekají až se osvědčí nejlepší metody, postupy, softwary a školení budou třeba levnější apod. Mohou se inspirovat v okolí. Ti první to mají vždy nejtěžší. Ale bez nich by to nešlo.

Matěj Škarka, ADEON CZ Ostrava, Autodesk Solution Consultant, organizátor konference BIM Open

1. Občas se BIM prezentuje jako to, „co nás dovede do virtuální reality.“ To je ovšem naprostý nesmysl. BIM není jenom tom, jak data vytváříme, zda pracujeme s 3D modelem, ale hlavně, jaké informace k modelu přikládáme a mnohem důležitěji je, jak nad celým projektem komunikujeme, jak celý projekt řídíme a jak si předáváme informace. Až tohle všechno dohromady nám teprve zlepší komunikační tok dat, a zmenší počet chyb na projektu, omezí se vícenáklady a zlepší ekonomika projektu a stavby po celý její životní cyklus.
2. Podporu si určitě zaslouží. Stát jako největší zadavatel stavebních zakázek může při správně nastavené BIM koncepci jen profitovat. A jako hlavní investor samozřejmě v tomto oboru nastavuje i obecnou náladu. Neefektivita ve stavebnictví je obrovská, a to nejen u nás. Vždyť podle závěrů Světového ekonomického fóra je oblast stavebnictví na předposledním místě v neefektivitě práce. Za ním je už jenom zemědělství a rybolov. Je tedy zapotřebí nastavit procesy, které pomohou zvýšit transparentnost, sníží počet chyb a urychlí celou práci. A ne vše má samozřejmě smysl vymýšlet od znova. Aktuálně se v agentuře ČAS mj. vybírá klasifikační systém a vypadá to zatím, že bude právě ze zahraničí.
3. Záleží, jak se na to člověk podívá. U větších firem, které mají své aktivity směrem do zahraničí, se nejedná o nic nového. Dokonce i pokud nemají své aktivity v zahraničí, ale při jejich velikosti je pro ně ještě dražší jakákoliv neefektivita. Střední, a především menší organizace, mají samozřejmě starosti jiné. A pravda je, že je zatím nic netlačí. Někteří mají stále pochybnosti, pokud jde o termín ohlášený na začátek roku 2022. Místo investic do přípravy zatím vyčkávají. To se bohužel může některým vymstít, protože neexistuje žádné červené tlačítko na „BIMifikaci“ projekce.

Tomáš Krajčinovský, BIM Consultant ve společnosti Bim.Point

1. Předností je opravdu celá řada. Já vnímám jako největší přínos celkové zefektivnění práce. Nemyslím jenom přínos 3D modelu, nad kterým se vše odehrává, ale především jednoduché získávání veškerých potřebných informací, které v danou chvíli potřebuji. Dnešní svět je totiž založen na okamžitém přístupu k informacím a to odkudkoliv. Proto se tímto způsobem snažíme řídit a uživatelům tak tuto možnost zprostředkovat.
2. Podpora státu je rozhodně potřebná a opodstatněná. Hlavně v tom, že se za BIM stát zaručil a vzal si tento vývoj ve stavebnictví za svůj. Proměnou by stavebnictví prošlo i tak, ale firmy by narážely na neochotu státních zadavatelů. To se po roce 2022 nestane, a naopak se celý proces urychlí. Je také pravdou, že se v určitých věcech v zahraničí inspirujeme, ale nikdy nemůžeme aplikovat metody 1:1 do tuzemských podmínek. Českou republiku musím pochválit také za to, jak se aktivně účastní zahraničních jednání a je spolutvůrcem standardů napříč Evropou.
3. Především je to o určité laxnosti a možná i nedůvěře k něčemu novému. Převážná část lidí z oboru má zajeté a naučené postupy, které jim fungovaly, a mnohdy nevidí důvod, proč by se měli učit něco jiného. Na druhou stranu už i v dnešní době existuje spousta lidí, kteří pochopili, že bez „toho BIMu“ to prostě nepůjde. Začínají si zvykat na nové postupy, mění se jejich přístup k problematice a objevují výhody BIM.