Ocenění pomocí RTS BIM modelu nákladovým způsobem

Článek byl vydán v rámci odborné konference doktorského studia Juniorstav 2022. Byl oceněn a recenzován odbornou porotou a okomentován spolupracovníky redakce TZB Info.

1. Úvod

Cílem tohoto článku je obsažení základních faktů a poznatků o BIM. Článek popisuje základní metodiku nákladového ocenění. Nosnou částí článku je postup ocenění pomocí RTS BIM, kde jsou detailně popsány jednotlivé kroky vedoucí k úplnému ocenění vybrané konstrukce. Ve výsledkové části jsou vloženy jednotlivé výsledky získané pomocí tvorby položkového rozpočtu a RTS BIM. V závěru jsou tyto dvě metody porovnány a dále metoda srovnána v kontextu ostatních řešení.

2. Implementace BIM v České republice

V České republice se o problematiku BIM začala zajímat vláda až v roce 2016, kdy vydala rozhodnutí vlády o významu metod BIM a pověřila Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby vypracovalo plán pro implementaci ve stavebnictví. V návaznosti na vypracovaný plán byl přijat nový zákon, který pojednává o zadávání veřejných zakázek a možnosti vyžadování BIM [1].

V roce 2017 byla schválena koncepce zavádění BIM v České republice, kde je obsažen návrh na postupnou implementaci BIM, kdy zlomovým okamžikem měl být rok 2022, který je spojen se zavedením povinnosti použití BIM u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce od 1. 1. 2022, avšak vláda tento termín posunula na 7/2023 s postupnou účinností [1].

3. Nákladové ocenění pomocí RTS BIM

Ocenění pomocí BIM má velký potenciál v praktickém využití u nákladového způsobu ocenění. V praxi to znamená vytvoření editovatelného položkového rozpočtu s výkazem výměr na základě vstupů dodávaných přímo z modelu v podobě výkazu výměr. Každý prvek či konstrukce 3D modelu může mít libovolný počet rozměrových vlastností (výška, šířka, plocha, délka, objem) a další technické specifikace, které jsou již do modelu na základě zatřídění.

Samotná práce rozpočtáře na ocenění probíhá přímo v nativním prostředí aplikace REVIT pomocí pluginu a je tedy zajištěna kontinuita všech částí projekce.

Obr. 1 Postup dat v BIM modelu [2]

Obr. 2 Klasifikační systém RTS BIM [4]

Klasifikační systém RTS BIM

Pro použití ocenění BIM společnost vyvinula vlastní klasifikační systém, který byl vytvořen právě pro BIM modelování. Klasifikačním systémem je Jednotná klasifikace stavebních objektů. Základní členění je dále rozšířeno o konstrukční prvky a jejich technické specifikace.

Na základní obor objektu je tedy dále navázána čtyřstupňová struktura – Funkční díl → Podfunkční díl → konstrukční prvek → technická specifikace [3].

Datový standard RTS

Datový standard se skládá ze čtyř skupin parametrů. Jednotlivé parametry jsou seřazeny do 4 skupin. První skupinou jsou geometrické informace, které získáváme přímo z BIM modelu – jedná se o délku, šířku, výšku, objem, atd. Druhou skupinou jsou informační parametry jako jsou označení místnosti či podlaží. Třetí skupinou jsou technické parametry, které si uživatel zadává dle požadavků na konstrukce jako je stupeň vyztužení či specifikace betonu. Poslední čtvrtým parametrem je parametr procesní, který by měl eliminovat nepřesnosti ve výpočtu způsobené absencí některých konstrukcích v modelu například vlivem nižšího stupně tzv. Level of Detail tedy úrovně detailu daného modelu [3].

4. Postup ocenění

Vytvoření zakázky v RTS CLOUD BIM MANAGERU

Pro oceňování je vytvořeno webové rozhraní Cloud BIM Manager, kde je nutné vytvořit zakázku. Zde následně probíhá samotný výpočet ceny za stavbu [5].

Zatřídění konstrukce a přiřazení parametrů

Pro ocenění pracujete hlavně v pluginu, který je nainstalován přímo do aplikace REVIT a tudíž se všechny změny okamžitě propisují přímo do modelu i rozpočtu.

Prvním krokem ocenění je zatřídění konstrukce v klasifikačním systému RTS BIM. Pro tento článek byla zvolena konstrukce základové desky monolitické železobetonové [5].

Následujícím krokem je přesun do pluginu RTS Manager, kde se nastavují 4 skupiny parametrů. U technických parametrů se nastavuje například třída pevnosti betonu nebo stupeň vyztužení. Dále můžeme nastavit hydroizolační vrstvy nebo bednění konstrukce. U geometrických informací přebíráme informace přímo z aplikace REVIT, které aplikace sama vypočte. Informační parametr je možné nastavit z důvodu případných soupisů jednotlivých prvků dle určeného klíče. Procesní parametr je v případě základové desky využit k přidání podsypu pod základovou deskou [5].

Ocenění pomocí aplikace BIM na RTS CLOUD

Po nastavení a odeslání informací z aplikace REVIT dochází k vlastnímu ocenění v prostředí webového rozhraní, kde je možné dále rozpočet upravovat podle požadavků rozpočtáře, popřípadě přidat konstrukce, které v modelu nebyly obsaženy. Poté je možno načíst rozpočet zpět do aplikace.

Výstupem z BIM CLOUDU je soupis technických specifikací včetně ceny [5].

5. Výsledky

Obr. 3 Rozpad ceny železobetonové základové desky [5]

Obr. 4 Položkový rozpočet BuildPower S

6. Diskuse

Ze získaných výsledků je patrné, že cena získaná pomocí metody BIM je velice přesná a rozdíl činí oproti položkovému rozpočtu −17,39 %. Musíme však vzít v úvahu, že RTS BIM byl v době zpracování článku ve vývojářské verzi a proto neobsahoval přesuny hmot, které by již v ostré public verzi měly být. V položkovém rozpočtu přesuny hmot tvořili cenu 59 646,70 Kč. Po odečtení této hodnoty již dostáváme na rozdíl 1,16 % a výsledek tedy můžeme považovat za velice přesný.

7. Závěr

Rozpočtování pomocí BIM je v České republice stále v začátcích a každá společnost přistupuje k řešení této problematiky jiným způsobem. Měl jsem možnost vyzkoušet několik řešení od různých společností, avšak platforma RTS BIM je koncepčně pojata z mého pohledu nejlépe. Na rozdíl od ostatních řešení totiž RTS BIM pracuje přímo v aplikaci REVIT, a proto je schopna reagovat na veškeré změny, které v projektu nastávají okamžitě, což ostatní řešení neumožňují, protože fungují na principu exportu dat mimo aplikace na tvorbu modelů.

Poděkování

Článek vznikl v rámci řešení juniorského specifického výzkumu č. FAST-J-21-7378 „Analýza stavebně-technologických procesů při realizaci, provozování a údržbě environmentálně šetrného zastřešení budov“.

Použité zdroje

1. Koncepce BIM. Česká agentura pro standardizaci [online]. [cit. 2021-11-28]. Dostupné z:
   https://www.agentura-cas.cz/odbor-koncepce-bim/bim-koncepce/
2. BIM Rozpočtování. Callida.cz [online]. [cit. 2021-11-15]. Dostupné z: https://callida.cz/cs/bim
3. VARMUS, Tomáš. Jak ocenit stavby projektované pomocí BIM. Zprávy a informace ČKAIT [online]. Brno, 2020, 2020 [cit. 2021-11-20]. Dostupné z: http://zpravy.ckait.cz/vydani/2020-02/jak-ocenit-stavby-projektovane-pomoci-bim/
4. Cenové ukazatele. Cenová soustava [online]. RTS, 2021 [cit. 2021-10-8]. Dostupné z:
   https://www.cenovasoustava.cz/default.asp?Typ=1&ID=3&BId=3&Pop=1&IDmH=3344891&Menu=Cenov%E9%20ukazatele
5. Ing. Aleš Průcha Ocenění s využitím informačního modelu budovy. Brno, 2021. 100 s. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Ústav soudního inženýrství. Vedoucí práce Ing. et. Ing. Daniel Kliment.