Jak vybrat projektanta BIM v šesti krocích

1. Úvod

Nadpis článku v sobě skrývá 2 úlohy. Vybrání projektanta a zároveň zhotovitele modelu BIM. Zatímco kvality projektanta se hodnotí velmi obtížně, kvality odevzdávaného modelu, případně dalších výstupů z modelu BIM lze velmi pregnantně specifikovat a rozpoznat.

V současné době se již mnoho projektantů prezentuje tak, že mají pokročilé znalosti v oblasti BIM. Tito se rozdělují do několika skupin:

1. Nemají ani softwarové nástroje pro BIM, ale zpravidla umí „všechno“;
2. Slyšeli o BIM, mají softwarové nástroje pro BIM, ale projektují ve 2D;
3. Slyšeli o BIM, mají softwarové nástroje pro BIM, projektují ve 2D, zhotovují jednoduchý 3D model pro vizualizaci;
4. Mají a umí částečně využívat softwarové nástroje pro BIM, dokumentaci si částečně generují z 3D modelu;
5. Využívají BIM nástroje pro generování výkresové dokumentace;
6. Umí špičkově využívat softwarové nástroje pro BIM, kromě výkresové dokumentace využívají model BIM k dalším výstupům – virtuální realita, výkazy výměr, energetické simulace apod.;
7. Umí špičkově využívat softwarové nástroje pro BIM, kromě výkresové dokumentace využívají model BIM k dalším výstupům – simulace ve virtuální realitě, výkazy výměr, analýza využití energie apod. Mají koordinátora/y BIM a mají podrobně definovaný standard modelování, jsou zběhlí ve struktuře IFC, jeho exportech a importech.

Cílem výběrového/zadávacího řízení je oddělit zrno od plev. Tedy vybírat z posledních dvou skupin projektantů. A přitom dodržet veškerá ustanovení ZZVZ.

2. Systém výběru

Zadávání veřejných zakázek představuje obecně vysoce formalizovaný postup směřující k výběru dodavatele dodávek, služeb či stavebních prací. Zadavatel při jejich zadávání musí dodržet nespočet stanovených pravidel a povinností. Tam, kde má zadavatel „volné ruce“, musí zároveň zajistit, aby stanovením nejrůznějších požadavků (požadavků na předmět veřejné zakázky, požadavků na kvalifikaci dodavatelů apod.) nedošlo k porušení zásad zadávání veřejných zakázek – zákazu diskriminace a dodržení rovného zacházení, transparentnosti a přiměřenosti. Platí, že čím menší inovativní přístup, tím bezpečnější výběr dodavatele. Zároveň platí, že čím méně inovativní přístup investor zvolí, tím méně pravděpodobně vybere skutečně kvalitního dodavatele a že dokáže reálně prověřit jeho zkušenosti před samotnou fází realizace veřejné zakázky, tj. před okamžikem uzavření smlouvy a následného plnění této smlouvy.

Pro výběr kvalitního zhotovitele modelu BIM bychom však doporučovali nejít cestou nejmenšího odporu, ale vynaložit potřebné úsilí na reálné prověření možností a schopností dodavatelů již v průběhu zadávacího řízení. Tento postup jistě zvyšuje administrativní a technickou náročnost přípravy a realizace zadávacího řízení na straně zadavatele. Jistě přispívá i k náročnosti přípravy nabídky dodavateli. Nicméně v tak složité oblasti, kterou využití BIM je, se zadavatelům vyplácí. ZZVZ zná instituty a mechanismy, prostřednictvím kterých může být ověřena reálná znalost a schopnost dodavatelů BIM aplikovat. Běžně jich však není využíváno.

Zvolený způsob výběru projektanta BIM je shrnut v Diagramu 1:

Diagram 1: Pruběh výběru zhotovitele BIM

Body 1 až 6 představují jednotlivé kroky zadávacího řízení. V rámci jednotlivých kroků jsou uvedeny:

• dokumenty a jejich části (specifické části vztahující se k BIM jsou označeny zeleně – pevně stanovené nebo žlutě – k doplnění soutěžícím) a
• související činnosti (označeny modře).

Pro vyšší názornost i pro osoby bez znalosti BIM je v textu prolnuta paralela se objednávkou automobilu. Je označena modrým písmem.

Popis jednotlivých fází zadávacího řízení:

Krok 1 – příprava zadávací dokumentace

Příprava zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace se skládá z několika klíčových částí, které jsou tvořeny samostatnými dokumenty:

• Zadávací dokumentace;
• Návrh smlouvy o dílo;
• Dokumentace předchozího projektového stupně (technický podklad pro přípravu dalších stupňů projektové dokumentace);
• Řídící dokument – BEP (připraven unikátně pro projekt BIM);
• Definice vzorku (připraven unikátně pro projekt BIM);
• Hodnotící kritéria (připraveny unikátně pro projekt BIM).

Paralela s automobilem:
Chci si nechat vyrobit unikátní automobil. Nejsem výrobce. Ale budu ho v budoucnu upravovat sám, a proto potřebuji jeho detailní výrobní popis (= části BEP, které vyplní soutěžící – žluté části dokumentu). Vím, z jakých nejdůležitějších částí se má skládat (volant, 4 kola, brzdy, apod. = pevné části BEP dané zadavatelem – zelené části dokumentu). Abych si byl jistý, že výrobce skutečně umí vyrobit a popsat vyvíjený automobil, budu od něho chtít maketu vozu (= vzorek). Ocením, pokud vůz bude mít vybrané funkčnosti navíc (= vybraná hodnotící kritéria), které mi předvede (= závěrečný pohovor s prezentací) s maketou vozu (= vzorek) nebo s již jím dříve provedeným vozem.

Krok 2 – zpracování nabídek soutěžícími

Z pohledu BIM je v této části klíčové správné sestavení vzorku BIM, doplnění BEP a doplnění podkladů za účelem hodnocení nabídek v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Pochopitelně je nutností doložení všech ostatních požadavků na zpracování nabídek, ať už jde o požadavky stanovené přímo ZZVZ či určené zadavatelem (např. prokázání základní způsobilosti, profesní způsobilosti, technické kvalifikace apod.) Sestavení vzorku a jeho důsledný popis v BEP bude jistě představovat nejnáročnější část zpracování nabídky. Projektant zde prokazuje pokročilou znalost tvorby modelu BIM a schopnost předat o něm podrobné informace dalším účastníkům projektu, tj. zhotoviteli stavby. Hodnocení nabídek není postaveno na znalosti práce s BIM (ta je předpokládána, např. zpracováním vzorku a vyplněním BEP). Hodnocení se primárně odvíjí od závazku soutěžícího k:

• dodání dalších funkčností a služeb (např. virtuální realita, = auto se může brodit řekou), nebo
• částí modelu BIM (např. širší modelovaná oblast, = bude dodán střešní nosič) nebo
• jeho výstupů (např. automaticky generovaný výkaz výměr).

Tento způsob hodnocení bývá v současnosti nazýván jako tzv. metoda „best value“. Předchozí zkušenost dodavatele však může být rovněž hodnocena.

Krok 3 – hodnocení nabídek

Zadavatel provádí prosté hodnocení nabídek. Sestavuje pořadí nabídek.

Krok 4 – posouzení BEP a vzorku modelu

Nabídka s nejvyšším bodovým hodnocením (ekonomicky nejvýhodnější nabídka) je podrobena bližšímu posouzení. Vedle posouzení obecných „zakázkových“ částí nabídky (např. doklady k prokázání základní způsobilosti) jsou rovněž posuzovány projektantem doplňované částí BEP a odevzdávaný vzorek.

Posouzení BEP a vzorku představuje klíčový (a možná nejnáročnější) okamžik celého výběru. V našich podmínkách je kontrola modelu BIM zadavatelem [1] prakticky neznámou činností, není obsahem konferencí [2], [3], [4], [5] ani s ním nepočítají různé průzkumy [7], [8]. Možná právě proto, že zadavatel musí být vybavený pokročilými znalostmi a nástroji pro kontrolu tohoto modelu¹. Bez tohoto kroku by však sítem výběru snadno proklouzl projektant „slibotechna“.

Kladné posouzení vzorku a BEP je ve chvíli, kdy je splněno:

1. Řídicí dokument BEP – jeho vyplnění je úplné a jednoznačné, popisuje vzorek.
2. Vzorek BIM modelu – splňuje požadovaný rozsah a kvalitu.

V případě kladného posouzení postupuje soutěžící do fáze pohovoru a prezentace.

Pokud je výsledek posouzení BEP a vzorku negativní (v duchu, že jej není možné bez vynaložení značného úsilí napravit), soutěžící je vyloučen a na jeho místo nastupuje soutěžící druhý v pořadí.

Krok 5 – Pohovor a prezentace

Pohovor a prezentace před podpisem smlouvy poté představuje poslední fázi výběru dodavatele, v rámci které je zadavatel reálně schopen prověřit a posoudit znalost soutěžícího v BIM, jakož i deklaraci funkcionalit a dalších služeb v rámci provedeného hodnocení. Soutěžící je povinen předem daným způsobem předvést hodnocené funkčnosti, ke kterým se zavázal (např. zprovoznění virtuální reality v místě zadavatele, = předvést přebrodění řeky autem) a prokázat znalost modelu BIM.

Krok 6 – Uzavření smlouvy

Pokud soutěžící obstojí, je s ním uzavřena smlouva o dílo. Součástí smlouvy o dílo se pochopitelně stanou jak závazky dané hodnotícími kritérii, tak řídící dokument BEP a další relevantní části zadávací dokumentace.

3. Závěr

Článek shrnuje poznatky ze systému kvalitativního výběru projektanta pro projekt vedený metodou BIM.

Popsaný způsob realizace výběru projektanta a nastavené podmínky výběru dodavatele reálně zaručují, že se zadávacího řízení zúčastní a následně bude vybrán projektant kategorie 6) a 7), tj. projektant skutečně znalý projektování BIM.

Jaké důvody k takovému tvrzení vedou?

1. velká investice znalostí a know-how již při podání nabídky;
2. jasně nastavená kvalitativní hranice výstupů;
3. snazší odhalení nedostatků modelu (tedy i projektové dokumentace) zadavatelem.

V neposlední řadě je výše popsaný způsob výhodný pro hladký transfer modelu BIM do další fáze projektu – výběru zhotovitele stavby. Tento moment se již u několika BIM projektů ukázal jako problémový. Modely nebylo možné v další fázi projektu vytěžit z důvodu jejich nedostatečného popisu, kvalitativních nedostatků nebo chybějících zdrojových souborů. Projekty tak byly pozdrženy nebo přešly do „standardního“ režimu projektové dokumentace. Uvedenému by mohlo být při využití popsaného způsobu realizace výběru projektanta předejito.

Literatura

1. Rudovský, Zdeněk. Kvalita projektových informací pohledem zadavatele, 17. 5. 2020 [online]. Dostupné z
    http://bim.cvut.cz/wp/kvalita-projektovych-informaci-pohledem-zadavatele/
2. Odborná rada pro BIM. Program BIM DAY 2019 [online]. Odborná rada pro BIM [vydádno 8. 10. 2019]. Dostupné z:
   https://www.czbim.org/konference/bimday2019.
3. Odborná rada pro BIM. Program BIM DAY 2018 [online]. Odborná rada pro BIM [vydádno 29. 11. 2018]. Dostupné z:
   https://www.czbim.org/konference/bim-day-2018.
4. Odborná rada pro BIM. Program BIM DAY 2017 [online]. Odborná rada pro BIM [2017]. Dostupné z:
   http://www.bimin.cz/2283-.aspx.
5. Kodetová, M. Současný stav využití metodiky BIM v ČR, Praha. 2017. Diplomová práce na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze na katedře ekonomiky a řízení ve stavebnictví. Vedoucí diplomové práce Ing. VÍT KOSINA.
6. HRDINA, T. Building Information Modeling – A Revolutionar Concept of Construction Process Management. Praha, 2013. 94 s. Diplomová práce na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze na katedře ekonomiky a řízení ve stavebnictví. Vedoucí diplomové práce Doc. Ing. ALEŠ TOMEK, CSc.

Poznámky

¹ Solibri Model Checker (https://www.solibri.com/solibri-office), Ifc Checker (https://ifc-checker.com/) ... Zpět