Memorandum o spolupráci s organizacemi ČKAIT a ČKA

Datový standard staveb je jedním z pilířů digitalizace stavebnictví a kromě jiného otevírá i cestu k digitálnímu stavebnímu řízení. Umožní totiž všem stavebním profesím během celého životního cyklu stavby pracovat s digitálními daty, zejména s informačním modelem stavby. O spolupráci na jeho přípravě se nyní dohodli Česká komora autorizovaných inženýru a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Česká komora architektů (ČKA), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Česká agentura pro standardizaci (ČAS), která koncepčně připravuje zavedení metody BIM do české stavební praxe. V uzavřeném memorandu se všechny strany dohodly na vytvoření expertní skupiny, která připraví jednu z klíčových částí obsahu Datového standardu staveb – strukturu a přehled informací vyžadovaných právními předpisy pro fázi povolování stavby.

Dvě klíčové profesní organizace v oboru stavebnictví – Česká komora autorizovaných inženýru a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) a Česká komora architektů (ČKA) – uzavřely 13. srpna 2020 společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českou agenturou pro standardizaci Memorandum o spolupráci na přípravě datového standardu staveb. Na základě této dohody vznikne expertní skupina. Ta bude mít sedm členů, tři budou zastupovat ČKAIT, dva ČKA a dva ČAS. Úkolem expertní skupiny bude vytvořit sadu tak zvaných datových šablon pro Datový standard staveb (DSS) v raných fázích životního cyklu staveb a částečně i jejich obsah.

Výstupní datové šablony a v nich obsažené vlastnosti pak budou definovat strukturu dat ve formátu IFC, který je, coby jediný, plošně používaný otevřený formát nepsaným standardem pro stavební data. Práci na této části DSS by měla expertní skupina dokončit do 30. listopadu 2020, v příštím roce pak budou výsledky její práce využity při dalším rozšíření a úpravách DSS podle požadavků připravovaného digitálního stavebního řízení a případně i podle budoucích změn souvisejících s připravovanou rekodifikaci stavebního práva.

Datový standard staveb zajistí tak zvanou interoperabilitu dat, tzn. že všechny stavební profese a následně i správci vybudovaného majetku budou moci po celou dobu životního cyklu stavby pracovat se stejnými digitálními daty v prostředí, na které jsou zvyklí. To přinese významnou úsporu času i větší efektivitu při práci s digitálními daty.

DSS definuje zejména strukturu dat. Kromě toho ale specifikuje i obvyklý rozsah dat, určený platnými právními předpisy, technickými normami a relevantními požadavky praxe pro určitý účel jejich zamýšleného užití. Každý datový objekt v rámci informačního modelu stavby má pro daný účel svoji datovou šablonu. Ta určuje, jaké informace jsou pro jeho popis potřeba a jaké vlastnosti jej definují. Datovým objektem v rámci informačního modelu stavby mohou být jak stavební prvky (to znamená například okno nebo dveře), tak také prostory nebo konstrukční celky a technické či funkční systémy (například vzduchotechnika nebo různé bezpečnostní systémy). Datový standard staveb odstraní nutnost vytvářet různé šablony pro různé profese či nástroje. Bude stačit je vytvořit pouze jednou, protože – díky standardizované struktuře – je bude možné využívat ve všech programech používaných různými profesemi. Může jít o CAD nástroje, poptávkové systémy, rozpočtové systémy, systémy pro správu budov a tak podobně. To znamená zjednodušení práce pro všechny a hlavně – z dlouhodobého hlediska o odstranění neefektivity při práci s informacemi o stavbách.

„V každém kroku životního cyklu stavby dokáže DSS zvýšit srozumitelnost informací a tím uspořit práci. Využití šablon různých datových objektů informačních modelů staveb může snížit počet chyb a odstranit některá nedorozumění, která by mohla na stavebníky v budoucnu čekat,“ vysvětluje Tomáš Prokeš, zástupce ředitele odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci, který je za další rozvoj Datového standardu zodpovědný. „Už dnes vzniká většina dat ve stavebnictví digitálně. Každá profese ale používá jiné softwarové nástroje či aplikace, a tak musí být ty samé informace často mnohokrát zpracovávány. Tím, že DSS definuje strukturu digitálních dat, bude možné pracovat s jedněmi daty napříč všemi stavebními profesemi. Od zadavatele a projektanta, přes stavební firmu, až po společnosti spravující již hotovou stavbu. A pochopitelně i vlastníka stavby a jejího provozovatele. Informační model stavby bude moci být výhledově využit i během stavebního řízení, které se tak výrazně zrychlí a zefektivní,“ doplňuje Prokeš.

Kdokoli během celého životního procesu stavby bude mít v budoucnu k dispozici potřebná data na několik kliknutí myší. Datové šablony tak například umožní jednoduše připravit důležité informace pro proces digitálního stavebního řízení. Stavební úřad včetně dotčených orgánů budou moci předkládané informace mnohem efektivněji projít a vyhodnotit. Později pak případně i vizualizovat v digitálním informačním modelu stavby.

Účastníci Memoranda o spolupráci při přípravě Datového standardu staveb se dohodli, že obsah datových šablon a jejich struktura bude v principiálním souladu s nově vydanými a připravovanými technickými normami ČSN EN ISO 23386 a EN ISO 23387, tak aby mohly být efektivně sdíleny i v rámci přeshraniční spolupráce. Dalším výstupem expertní skupiny bude i část terminologického slovníku související s užíváním Datového standardu staveb.

Strany Memoranda se zároveň dohodly, že spolupráce bude pokračovat dlouhodobě a v dalších letech mohou být na základě tohoto memoranda vytvářeny další expertní skupiny, tak aby se podařilo dosáhnout společného cíle – digitalizovaného českého stavebnictví a férového zadávání veřejných stavebních zakázek, efektivního procesu přípravy stavebního záměru, provádění stavby i jejího dlouhodobého provozování.