Na vytvoření digitálního dvojčete stavby není nikdy pozdě
Přínosy pro facility management za to stojí
Neměli bychom zapomínat na to, jak efektivně využívat informace o budově i po dokončení stavby. Teprve pak můžeme hovořit, že informace o budově jsou využívány pro správu budovy, respektive pro obor Facility Management (FM).
Objekt ELI Beamlines – laserové centrum Břežany (zdroj – Akademie věd ČR)
Pro efektivní využívání BIM modelu při správě budovy jsou klíčové dvě věci – mít kvalitní BIM model skutečného provedení a mít nástroj, který umožní s BIM daty pracovat.
Získání digitálního dvojčete stavby
Aby byl BIM model skutečného provedení opravdovým digitálním dvojčetem stavby, je potřeba do něj zanášet všechny změny v průběhu realizace. Změny je nutné dokumentovat, sbírat údaje od zhotovitelů a všech subdodavatelů, a to je velmi často nelehký úkol. V podstatě jde o to, jak přejít od návrhu projektu ke skutečnému stavu. A lidský faktor (přesněji schopnost / ochota předávat informace) při tom bude nezanedbatelným prvkem.
Přínosy BIM pro správu objektů jsou značné, a proto je logické, že by jich rádi využívali i vlastníci již existujících objektů, které však svým BIM modelem zatím nedisponují. Tato situace má řešení v podobě analýzy stávajících podkladů, sestavení Výkonného plánu BEP, vytvoření BIM modelu a jeho doplnění o ověřené negrafické informace z platné dokumentace skutečného provedení stavby. Výhodou v tomto případě je, že u fungující budovy jsou provozní procesy zaběhnuté, což značně ulehčí definici požadavků na BIM data.
Tímto postupem si prošli i v ELI Beamlines – laserové centrum Břežany. Když se rozhodli začít s BIM, měli fungující budovu a plný data server dokumentace ke stavbě – 2D výkresy stavební části, 3D hmotové modely objektů, 3D koordinační modely TZB, k tomu excelové tabulky se spoustou negrafických dat. Po důkladné analýze podkladů a nalezení metodiky byly tyto podklady použity na vytvoření BIM modelu, přičemž byl kladen důraz na TZB část. V BIM modelu byla definována i nová vrstva UDP (uživatelem definovaných parametrů), která se mění na denní bázi a lze ji v případě potřeby kdykoli editovat. Na druhou stranu BIM model stavební části je zjednodušený a slouží pouze pro základní potřebu orientace v objektech.
Pozitivní zprávou tedy je, že s vytvořením digitálního dvojčete stavby můžeme začít kdykoliv, i kdybychom v prvním kroku pracovali například jen s místnostmi.
Digitální dvojče reálné stavby
Prostředí aplikace Bim.Point – BIM model ELI Beamlines
Vhodný nástroj pro práci s BIM modelem
Pokud digitální dvojče stavby získáme, čeká nás ještě jeden úkol – najít vhodný BIM nástroj. Stávající CAFM (Computer Aided Facility Management) softwary nejsou většinou propojeny s BIM datovým prostředím, neumí velké množství užitečných dat BIM modelu přebrat. Nebo se jedná o tak složitý nástroj, že je pro potřeby běžného uživatele (facility manager/správce) v podstatě těžko uchopitelný. Ale i v této oblasti dochází ke značnému vývoji a posunu.
Příkladem může být aplikace Bim.Point. Web on-line nástroj určený všem, kteří potřebují pracovat s BIM daty stavby a jejími prvky, zejména vlastníkům a správcům budov. Nabízí tabulkově databázový přístup ke všem parametrům prvků. Umožňuje všechny informace o budově pohodlně číst, vyhledávat, třídit a také exportovat. Což jsou úkony, které správci objektu velmi ulehčí práci.
Agnieszka Szóstko-Budzińska ze společnosti Bim.Point udává příklady z praxe. „Když se setkáváme se správci objektů, ptáme se jich na konkrétní problémy, se kterými se potýkají. V každodenním provozu musí řešit úlohy, které na první pohled vypadají jednoduše, ale pro správce to znamená hodiny práce při dohledávání potřebných informací. Teď třeba v budově jednoho městského úřadu potřebovali najmout úklidovou firmu na mytí oken. Jak zjistit jejich plochu, počet? Ano, mohli by hledat v klasické dokumentaci, doufat, že mají tu nejaktuálnější nebo taky obíhat celou budovu a počítat. Ale v Bim.Pointu je to otázka pár kliknutí a výstupem tabulka s počty oken, jejich plochou i číslem místnosti, ve které se okno nachází. Nebo taková evidence revizí. Ke každému prvku si můžete připojit revizní zprávy, kontakty na odpovědné osoby, připomínky, kdy je nutná další revize. Podpora práce s připojenými přílohami je v aplikaci skutečně široká.“
Využívání BIM modelu pro potřeby facility managementu není jen nadstandardem pro velké společnosti. Jak potvrzuje příklad paní Szóstko-Budzińské, přínosy má i v relativně jednoduchých procesech. BIM poskytuje mnoho důvěryhodných informací, které v kombinaci s dalšími přídavnými daty nabídnou facility managerům ucelenou analýzu pro rozhodování – využití prostorů, správu a údržbu zařízení a majetku, spotřebu energií, nákladů na provoz.
Dobrým příkladem je již zmiňované ELI Beamlines, kde se rozhodli využívat BIM model budovy jako informační platformu pro evidenci a organizaci všech dat o budově za účelem zefektivnění některých procesů při správě budovy. Data mají nahraná v aplikaci Bim.Point, která jim kromě podpory FM slouží i k průběžnému zaznamenávání negrafických parametrů prvků pro plánovanou úpravu BIM modelu.
Automatizace nad BIM modelem
Práce s BIM daty může být povýšena o další úroveň, pokud je do ní začleněna automatizace. V aplikaci Bim.Point k tomu můžeme využít například funkce Alert a Service Desk nebo propojení s webAPI.
Jana Šmídová z Bim.Point podpory popisuje jejich možnosti. „Funkcí Alert můžete nastavit například automatické odeslání e-mailu v případě blížícího se konce platnosti revizní zprávy. Servis Desk slouží k evidenci úkolů, závad a dotazů. Například narazíte na nefunkční svítidlo. V Service Desku založíte tzv. ticket a informace o závadě se automaticky odešlou na příslušnou zodpovědnou osobu. Ta z ticketu zjistí, o jaké konkrétní svítidlo se jedná, kde se nachází, a rovněž uvidí připojený dokument Technický list svítidla. Vám naopak dorazí na e-mail info, až bude problém vyřešen. Nebo taky nedorazí – záleží, jak si vy nastavíte workflow.“
Ještě o úroveň výš posouvá automatizaci webAPI. WebAPI umožňuje propojit Bim.Point s jinými aplikacemi a automaticky navázat vzájemnou komunikaci. Vzniká tak přímý přístup k datům budovy, který dovolí data o budově z modelu nejen číst a přebírat, ale i zapisovat do struktury Bim.Point. Vysvětluje Jana Šmídová opět na příkladu nefunkčního svítidla. „Zjednodušeně řečeno, pokud je toto svítidlo napojeno na nějaký procesorový modul, při poruše odesílá signál na tento modul. Modul signál zpracuje a prostřednictvím webAPI dojde v BIM modelu automaticky ke změně parametru u daného svítidla na stav - nefunkční.“
Facility management v sobě zahrnuje široké spektrum činností, úkolů a procesů. BIM technologie si svou pozici ve facility managementu postupně upevňují a je jen otázkou času, kdy se pro něj stanou nepostradatelným standardem.
Patříte k těm, kteří BIM model zatím nemají? Nevadí! Vyzkoušejte aplikaci Bim.Point na našich demo datech ZDARMA. Začněte objevovat výhody BIM modelu hned teď.
Společnost z České republiky, která vznikla s cílem využít dvacetiletých zkušeností s projektováním a vytvořit intuitivní nástroj pro práci s informacemi obsaženými v BIM modelech. Její vizí je, aby každá budova měla své digitální dvojče, aby každý BIM ...
