BIM a stavební výrobky pro výrobce a prodejce stavebních výrobků

Jedním z hlavních témat jednoho z workshopů byla zpráva o aktuálním stavu přípravy zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb. Hovoří se o něm už dlouho a v souvislosti se zaváděním BIM má takřka klíčovou roli. V souvislosti s nařízením 305/2011 Evropské unie (CPR) bylo nutné stanovit vlastní seznam vlastností pro jednotlivé stavební výrobky ke splnění podmínek pro potřeby navrhování a provádění staveb. S tím souvisejí i definice doporučených minimálních tříd a úrovní jednotlivých vlastností. Na to, proč tento seznam v ČR dosud nevznikl, odpovídal Ing. Jan Klečka, který byl členem expertního týmu MPO pro přípravu nového zákona o stavebních výrobcích, vedoucím PS03 Odborné rady pro BIM, členem TNK 152 BIM, a účastnil se i tvorby normy ČSN 73 1901-1.

„Tento seznam k nařízení CPR u nás zatím na rozdíl od některých členských států EU dosud nevznikl a po přípravách od roku 2014 se začal tvořit nový zákon, který právní úpravu stavebních výrobků zcela vyjme ze zákona č. 22/1997 Sb. a popíše jejich uvedení na trh samostatně. Navíc také určí odpovědnosti a povinnosti projektantů a zhotovitelů, jak dané vlastnosti do projektové dokumentace vložit či je vybrat do konkrétní stavby,“ uvedl.

O aktuálním stavu přípravy zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb hovořila ve své přednášce Ing. Eva Štejfová, vedoucí oddělení stavebních hmot MPO ČR. Potvrdila odtržení od zákona č. 22/1997 Sb., nahrazení NV č. 163/2002 Sb., a užší provázání s novým stavebním zákonem. Dále se pak věnovala vybraným ustanovením zákona a harmonogramu prací MPO ČR, včetně zveřejnění platných vyhlášek a nařízení v ČR a EU. Týkalo se to i nařízení EP a Rady č. 764/2008, kterým se stanoví postupy při uplatňování některých vnitrostátních technických pravidel u výrobků uvedených v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a dosud platného Nařízení EP a Rady 2019/515 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě účinném od 19. dubna 2020.

„Pro účely vzájemného uznávání se má za to, že stanovené stavební výrobky uvedené v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě Evropské unie nebo v Turecku nebo stanovené stavební výrobky pocházející ze státu Evropského sdružení volného obchodu a uvedené v souladu s právními předpisy na trh ve státě Evropského sdružení volného obchodu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, jsou slučitelné s tímto zákonem. Pro účely vzájemného uznávání upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 Institut prohlášení pro vzájemné uznávání.“

Klíčové dokumenty

Jedním z prioritních důležitých úkolů je dle MPO ČR vytvoření databáze požadovaných vlastností stavebních prvků, takzvaný Datový standard stavebnictví (DSS), který stanoví minimální rozsah dat v projektu využívajícím metody BIM. Rozsah je závislý na milníku projektu, roli a užití dat, a zadavatel projektu je ten, kdo tyto požadavky musí určovat. Pravidla pro předávání a sdílení informací mezi účastníky stavebního projektu bez ohledu na datovou reprezentaci v konkrétním datovém formátu jsou nezbytná pro úspěšnou digitalizaci stavebnictví, efektivní práci s informačními modely staveb a jejich managementem. Nejedná se o objektovou/BIM knihovnu, ale o knihovnu rozlišující elementy na stavební výrobky a konstrukce. Prioritou je soulad s připravovaným ZoSV – DSS, který určí formu zápisu a reprezentaci vlastností v rámci BIM modelů.

„Základní náplň DSS negrafickými daty řeší TZÚS ve spolupráci s PS03 ČAS a MPO ČR. Vlastnosti/údaje pro stavební výrobky z harmonizovaných technických specifikací k nařízení č. 305/2011/EU vlastnosti/údaje pro neharmonizované stavební výrobky budou vycházet z českých technických norem určených k nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Další negrafické údaje potřebné pro tvorbu BIM modelu k ověřování na pilotních projektech připravuje pracovní skupina PS03 agentury ČAS. Údaje jsou aktuálně vkládány do dočasné databáze. Aktuální stav lze sledovat na internetových stránkách koncepcebim.cz.“

S vazbou na určené normy

Asi nejvíce diskutovanou přednáškou byla prezentace Ing. Jana Klečky a Ing. Lubomíra Keima, CSc., ze ČKAIT, týkající se BIM ve vazbě na určené normy pro stavební výrobky a nařízení CPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011/EU). „Co lze z návrhu ustanovení vyčíst?“ ptá se na úvod Jan Klečka a upozorňuje na fakt, že „díra“ v podobě chybějícího seznamu vlastností stavebních výrobků může, ale nemusí být v současné době problém. Tím ovšem nevylučuje skutečnost, že je potřeba zákon o stavebních výrobcích co nejrychleji vyřešit.

„Některé výrobce to může ohrozit, zvláště pokud nemají vše potřebné odzkoušeno, ale většiny poctivých výrobců se to asi nedotkne. Projektanti budou mít novou, nebo lépe řečeno přesněji popsanou povinnost definovat všechny potřebné vlastnosti v projektové dokumentaci. Jak ty, co ve vyhlášce budou definovány, tak i ty, které vyhláška nebude znát. To může zpočátku znamenat nárůst pracnosti a větší složitost, ale v budoucnu by se měla odstranit internetová databáze, kterou připravuje ministerstvo. Ta definuje nejenom konkrétní úrovně, třídy, mezní hodnoty a popis vlastností, ale říká také to, kam se který parametr má propsat do formátu IFC. A zde je hledané propojení na BIM, protože formát IFC je výměnný formát, se který podporují všechny softwary v oblasti BIM,“ uvádí Ing. Klečka a nabízí řešení, které zvolila firma Metrostav:

„Ve firmě Metrostav jsme si vytvořili vlastní podklady na vybrané výrobky, které napomáhají lépe pochopit propojení mezi vlastnostmi (parametry) z pohledu výrobkových norem, jimiž se řídí výrobci, a z pohledu navrhování a provádění potřebného pro projektanty a zhotovitele. Využíváme je už řadu let, například pro určování požadavků na okna a balkónové dveře, lehké obvodové pláště, podlahové stěrky a podobně. Samotná potřeba vytvořit tento dokument ilustrovala skutečnost, že dva světy – svět výrobců a svět projektantů – si mnohdy nerozumějí a každá skupina pracuje s úplně jinými parametry a informacemi. Dokument jednoduše ukazuje složitý svět uvádění výrobků na trh a jejich parametrizaci projektantům. Praxe však velmi často ukazovala, že jsme (až na světlé výjimky) museli postup projektantům vysvětlit a často požadavky vyplnit za ně. Ochota podepsat se pod parametry, kterým nerozumím a které neznám, byla často ze strany projektantů velmi malá…“

V porovnání s vyspělou Evropou

Častým tématem konferencí a workshopů, na které zve agentura ČAS, je rovněž srovnání s ostatními státy Evropy. Česká republika si podle slov přednášejících nevede vůbec špatně. Potvrzují to hlavně přednášky o digitalizaci dat o výrobcích na evropské úrovni a o činnosti CEN TC 442 od Paula Surina, zástupce CPE (Construction Products Europe) a dále od zástupců ČAS Jaroslava Nechyby, ředitele odboru Koncepce BIM, Ing. Josefa Žáka, předsedy pracovní skupiny PS03 pro datové a informační standardy a Ing. Barbory Janovské, Ph.D., zástupkyně pracovní skupiny PS06 pro terminologii a normy. Dobrou práci v oblasti digitalizace vlastností z technických norem v souvislosti s databází datového standardu stavebnictví odvádí také TZÚS. „Nicméně, zdá se, že podpora státu se vydala trochu jiným směrem, nikoli po vzoru vyspělých zemí EU. Důvodem je především nedostatek kompatibilních systému, standardů a protokolů, rozdílné požadavky klientů a projektantů a v neposlední řadě i stav české státní správy,“ shodují se účastníci workshopu.

„Zkušenosti z nejrozvinutějších zemí zejména skandinávských států, Nizozemska a Velké Británie ukazují, že vhodná podpora státu je z pohledu postupu digitalizace ve stavebnictví velmi přínosná. Česko přitom v tomto směru už nyní patří k zemím, které se dokázaly dostat nejdále. Přechod na využívání metody BIM veřejnými zadavateli u všech nadlimitních stavebních zakázek nás pak zařadí mezi evropskou špičku,“ uvedl ve svém příspěvku Jaroslav Nechyba a citoval výsledky studie poradenské společnosti PwC, která analyzovala dva komplexy veřejných budov v Londýně.

„Výsledky analýzy ukázaly, že s využitím metody BIM se u nich v porovnání s dosud obvyklými postupy podařilo snížit náklady až o pět procent. To v součtu představovalo přibližně půl milionu britských liber. Nejvýraznější úspora se přitom ukázala v provozních nákladech – v obou případech se díky optimalizaci všech systémů již při projektování a výstavbě samotné ušetřila více než dvacetina všech nákladů na budoucí provoz. V případě veřejných zakázek by tak mohlo jít o významný přínos do státního rozpočtu. Přibližně pět procent nákladů lze podle studie ušetřit již v projektové fázi. Digitalizace se vždy pozitivně promítne i do dalších desítek let, po které bude stavba sloužit. Umožní optimalizaci nákladů na vytápění, klimatizaci, osvětlení či provoz a přinese tak dalších až pět procent úspor…“

Důležité úkoly

Na co by se ovšem nemělo podle slov přednášejících určitě zapomenout jsou aplikační normy, které tvoří můstek mezi různými parametry výrobců a projektantů. Jednou z mála českých norem, která převádí vybrané parametry návrhové na výrobkové a naopak, je například ČSN 74 6078 (Okna a vnější dveře – Třídy a úrovně vlastností podle vhodnosti použití). Právě ta některé z potřebných parametrů ukázkově převádí při dané aplikaci na vlastnosti výrobků. Může tak být jednou ze základních norem, z níž budou dále stanoveny minimální seznam vlastností a minimální třídy a úrovně. Podstatné je rovněž to, míní přednášející, že se metodě BIM věnuje celá řada různě nastavených lidí, pro něž by toto neměla být nepříjemná povinnost, ale přirozená cesta k lepším projektům a vzájemné spolupráci. A právě k tomu má sloužit snaha využívat technické normy jako základ pro domluvená pravidla již na národní úrovni.

Přednášející se dále shodli na tom, že mezi hlavní cíle patří schválení výše zmíněného nového zákona, který popíše uvedení výrobků na trh samostatně. V prvním návrhu obsahuje §36 Návrh a použití stavebních výrobků do staveb v České republice několik odstavců, které například řeší: seznam vlastností stavebních výrobků nezbytných pro jejich návrh a použití do staveb formou vyhlášky; dále povinnost navrhovat a použít výrobky označované CE a dle národního postupu, které pro určené použití mají deklarované všechny vlastnosti dle vyhlášky a splňují požadavky ČSN; řeší také, jak se postupuje, pokud pro daný výrobek vyhláška vlastnosti nestanovuje: stanoví je projektant v příslušné dokumentaci. Pokud se dokumentace v dané podrobnosti nezpracovává, určí je zhotovitel; dále pak možnost zpřístupnit na internetu doplňující informace k návrhu a použití stavebních výrobků, zejména konkrétní úrovně, třídy, mezní hodnoty a popis vlastností stavebních výrobků.

Průběžné vzdělávání je nutností

Všechny výše zmíněné workshopy a konference mají podle slov pořadatelů jednu věc společnou. A tou je průběžné vzdělávání nejenom projektantů a stavitelů, ale také dalších účastníků celého procesu adaptace metody BIM do běžné praxe. „Představení širokého spektra metodik, které tvoří ucelený základ metody BIM přinese nejen veřejným zadavatelům i celému stavebnímu sektoru významný impuls k inovaci na cestě k větší efektivitě přípravy, výstavby i provozu staveb v Česku. Následné zavedení metody BIM do široké praxe by pak mohlo znamenat ještě větší skok, než jaký stavebnictví učinilo v 90. letech při přechodu z roviny papírových technických výkresů a tabulek do počítačového prostředí. Obrovské množství dat, jež v souvislosti se stavbou vznikají od chvíle, kdy se o ní začne uvažovat, až po okamžik její demolice, totiž skrývá obrovský potenciál pro úspory a zvýšení kvality a efektivity,“ píše se v pozvánkách na akce ČAS.

„Největší zájem je vždy o informace ohledně stavu přípravy a publikování metodik podporujících individuální adaptaci metody BIM do jednotlivých firem a organizací, a o konkrétní zkušenosti z pilotních projektů“ podotýká Ing. Petr Serafín, ředitel Odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO ČR, který se aktivně účastní takřka všech workshopů jako zástupce ministerstva, jež je vládním garantem a řídí celý proces implementace metody BIM do českého stavebnictví.

„Představte si nástroje, v nichž bude vaše stavba fungovat jako digitální dvojče k fyzické stavbě. A to nejen co se týká fyzické podoby, ale i simulací různých procesů (vytápění, prodění vzduchu, zatížení prostor, evakuace apod.) To je cíl, ke kterému digitalizace stavebnictví směřuje a metoda BIM je toho klíčovou součástí,“ dodává Jaroslav Nechyba, ředitel odboru Koncepce BIM agentury ČAS.

Na první vlnu workshopů v Praze, Brně a Ostravě již navázala celá série diskusních setkání, na nichž byla jednotlivá témata BIM představena podrobněji. Připravuje se celá řada dalších akcí, kde bude věnován široký prostor pro diskusi a prezentaci názorů odborné i laické veřejnosti. Kompletní seznam akcí připravovaných na příští rok naleznete v lednu na internetových stránkách www.koncepceBIM.cz.