Nekalé soutěžní praktiky při výběrových řízeních v oblasti bezpečnostních služeb

V praxi se to projevuje tak, že bezpečnostní firmy nabízí své služby za ceny pod hranicí mzdových nákladů, načež na tyto podmínky přistupují i zadavatelé z oblasti státní správy, pro které je právě cena určujícím faktorem při postoupení zakázky třetí straně.

V roce 2021 byla minimální odměna za práci v ČR navýšena na 15 200 Kč z 14 600 Kč za rok předchozí. Druhý stupeň zaručené mzdy určené mimo jiné pro fyzickou ostrahu objektů šel z 16 100 Kč na 16 800 Kč. Velký zásah tento nárůst představuje pro hospodaření firem, jejichž mzdové náklady představují většinovou část výdajové položky; řeč je například o úklidových a bezpečnostních službách. Nejmarkantnější je tento jev v zadávacích řízeních, kde je soutěž podmíněna nejnižší cenou.

„Problém nepředstavuje zvyšování minimální a zaručené mzdy, ale způsob, jak se s ním některé bezpečnostní agentury vyrovnávají. V praxi jsme velmi často svědky nabídky neúměrně nízkých cen při výběrových řízeních, které se pohybují hluboko pod hranicí nejen zaručené, ale i minimální mzdy. Je zajímavé, že na kritérium nejnižší ceny při vyhodnocení nabídek přistupují i orgány státní správy a samosprávy nebo státní podniky, které by si měly jako první uvědomit, že evidentně dochází k porušování českých i unijních právních předpisů. V poslední době například Městská část Praha 3 postoupila veřejnou zakázku na bezpečnostní služby s fyzickou ostrahu pro objekt DPS Krásova firmě SaS security service za cenu 88,80 Kč za hodinu služby. Ještě více zarážející je veřejná zakázka Úřadu práce ČR, který za ostrahu krajské pobočky v Ostravě zaplatí firmě ASF jobs s. r. o. hodinovou sazbu 67,50 Kč,“ říká Radek Zapletal ze Security Clubu.

„Predátorské“ ceny a novodobé otrokářství

Ten dále dodává, že dlouhodobé nabízení a prodej zboží či služeb za nepřiměřeně nízké ceny má za následek narušení hospodářské soutěže. Cílem takové praktiky, pokud je prováděna dlouhodobě, je odstranění konkurence a posílení pozice na trhu, která pak této firmě umožní vyrovnat si ztráty z této cenové politiky stanovením vlastních vyšších cen.

„Tento způsob zneužití ‚dominantního postavení‘ skupiny specifických firem by měl být vykládán ve smyslu komunitární rozhodovací praxe, kdy účelem takového nedovoleného jednání dominantní firmy je odstranění konkurence, která není schopná takovému cenovému nátlaku po delší dobu čelit. Odstraněním takových konkurentů však dochází ke změně struktury trhu a k narušení hospodářské soutěže,“ říká Zapletal.

Podle Zapletala většina firem s nekalosoutěžními cenami ve veřejných zakázkách využívají státních příspěvků na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a nahrazují tak vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru. „V Registru smluv lze dohledat konkrétní příklady veřejných zakázek, kdy sami zadavatelé ze státní správy a samosprávy přímo do zadávací dokumentace požadovali nejnižší cenu a současně poskytnutí náhradního plnění v určeném objemu, vzniká tedy druhá otázka, zda se nejedná o nedovolenou veřejnou podporu ve smyslu unijních předpisů, kdy veřejný sektor poskytuje dotaci a zároveň tím deformuje trh, když díky této dotaci cíleně akceptuje podnákladovou cenu v případě, kdy zaměstnanci by stejně i bez dotace zaměstnání v dané oblasti měli,“ upozorňuje Radek Zapletal.

Security Club byl založen v lednu 2002 jako neformální sdružení osobností z řad největších bezpečnostních společností v České republice. Po roce svého působení se 18. února 2003 toto sdružení stalo formálním sdružením zaměstnavatelů v evidenci Ministerstva vnitra. Impulsem k jeho vzniku a poté formalizace byla přetrvávající neuspokojivá situace na trhu bezpečnostních agentur, která se vyznačuje velkým množstvím působících subjektů s velmi rozdílnou kvalitou služeb. Security Club si vytkl za hlavní cíl stanovit a dobrovolně dodržovat profesionální i etické standardy, které spolu s přísným respektováním legislativy přispějí k růstu vážnosti a společenské prestiže bezpečnostních agentur. Členové Security Clubu vytvořili základní jednotná pravidla pro zabezpečování fyzické ostrahy majetku a osob ve standardní kvalitě a chtějí iniciovat dopracování a přijetí zákonů, které budou upravovat poskytování bezpečnostních služeb.

Redakční poznámka:

Autor: Michal Randa, vedoucí redaktor oborů Bezpečnost a Elektrotechnika

Problematika „minimální“ hodinová sazba je v oblasti bezpečnostních služeb již léta ožehavým tématem. Nízkou cenou se vyhrávalo, vyhrává a vyhrávat bude - to se nemění. U soukromých zakázek to asi není takový problém, ale u státních je tento trend k zamyšlení. Pro dokreslení situace připojujeme poměrně čerstvý materiál, který zpracovala Komora podniků komerční bezpečnosti České republiky – živnostenské společenstvo v oboru soukromých bezpečnostních služeb.

Zdroj: https://www.kpkbcr.cz/wp-content/uploads/kpkb_brezen_2021_nahled.pdf

Informace o optimální a aktuální hodinové sazbě v roce 2021 – strážný s osvědčením odborné způsobilosti strážný, 2. tarifní stupeň

Základem tvorby ceny jsou vždy mzdové náklady, které vychází z Nařízení vlády o minimální mzdě a zařazení příslušné pracovní pozice do příslušného tarifního stupně podle Zákona 567/2006 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 487/2020 Sb. ze dne 30. 11. 2020. Další složky mzdy jako příplatky za práci v noci, ve svátek či o víkendu, dovolená se řídí Zákoníkem práce.

Tyto náklady jsou pro všechny podnikatele stejné. Rozdílnými mohou být pouze další nákladové položky, jako školení, výstroj, vybavení bezpečnostními prostředky, komunikační prostředky, pojištění, režijní a správní náklady podnikatele atd., které jsou u každého trochu odlišné.

VZOROVÁ KALKULACE sazby strážný

Sazba pracovníka v režimu 24/7, strážný s osvědčením odborné způsobilosti strážný, 2. tarifní stupeň, 37,5 hod týdně nepřetržitý režim, služby ve služební uniformě, obchůzky včetně elektronického pochůzkového systému, (EZS, EPS, CCTV).

99,90 Kč*40 hod/37,5 hod = 106,56 Kč

Ostatní nezbytné náklady pro výkon ostrahy:

• Nástupní školení podle firemních standardů
• Školení o povinnostech objektu
• Školení BOZP a PO
• Uniforma
• Vybavení pracovníka bezpečnostními prostředky (baterka, tomfa…)
• Komunikační prostředky (vysílačka, telefon, náhlavová souprava…)
• Kontrolní pochůzkový systém
• Režijní a správní náklady (administrativa, kontrolní činnost, organizace a řízení, náklady na vedení evidence, knihy výkonu služby, pojištění a další náklady)
• Odměny pracovníkům
• Zisk

Obecně bezpečnostní agentury uvádějí, že na pokrytí těchto nákladů je nutné mít alespoň 15 % z fakturační částky.