Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dohledová a poplachová přijímací centra – zvyklosti a normy (1. část)

Ing. Miroslav Urban, Michal Randa

Recenzovaný

Pocit bezpečí ovlivňuje náš každodenní život, patří mezi základní lidské potřeby a má vliv na kvalitu života. Bezpečnost je zdánlivě srozumitelný a jednoduchý obor. Je ale otázkou, jak rozeznat nabízenou kvalitu od podvodného předstírání?

Bezpečnostní systém. Provozovatel velínu. Bezpečnostní video dohled s pozorovatelem a monitorem obrazovky. Zdroj: Adobe Stock images

Pocit bezpečí ovlivňuje náš každodenní život, patří mezi základní lidské potřeby a má vliv na kvalitu života. Každý člověk jej potřebuje, minimalizuje bezpečnostní rizika, žije v bezpečném prostředí, vyhýbá se rizikovým místům, zabezpečuje si majetek, ale i předchází škodám z mimořádných událostí, například pojištěním. Bezpečnost je zdánlivě srozumitelný a jednoduchý obor. Stát nemá potřebu jej jakýmkoli způsobem v neveřejném prostoru regulovat (autor pomíjí formální požadavek koncesí pro poskytovatele bezpečnostních služeb). Jak se tedy na trhu zorientovat? Jak rozeznat nabízenou kvalitu od podvodného předstírání?

Úvod

Přenos zprávy z objektu o narušení či o jiném mimořádném stavu může sloužit k různým účelům. Z hlediska ochrany majetku lze takové informace rozdělit na bezpečnostní a technologické. Například „někdo vstoupil do objektu bez oprávnění, auto vlastníka objektu se následně dalo do pohybu“ nebo informace např. o teplotě, vlhkosti či koncentraci CO₂ ve vybraných místnostech. Nejčastěji dochází k informování klienta prostřednictvím mobilního telefonu. V případě profesionálně poskytované služby se informace přenášejí i do dohledového a poplachového přijímacího centra (tzv. DPPC). V případě obou způsobů se jedná o monitoring jevů, na které mohou být různé reakce.

Pokud jsou informace přeneseny do dohledového a poplachového přijímacího centra a dohodnutou smluvní reakcí poskytovatele služby monitoringu na „informaci o narušení“ je profesionální zásah, sloužící k ochraně majetku, zdraví nebo minimalizaci škod, pak se jedná o dálkové střežení objektu, tedy službu z oboru (technických) bezpečnostních služeb.

Podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, by provozovatel DPPC měl splňovat požadavky dvou koncesovaných živností.

Ostraha majetku a osob – Poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz a při jejich zpracování, cenností nebo jiného majetku, ochranou osob, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a provozováním centrálních pultů ochrany.

Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob – Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, opravy, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob.

Způsob zabezpečení objektu, přenosová cesta, po níž je přenášen poplachový signál z objektu na dispečink i centrum samotné v takovém případě musí plnit bezpečnostní standardy, které zákazníkům, plátcům deklarované služby GARANTUJE jejich očekávání a legitimní požadavky na profesionálně poskytovanou službu.

Poskytování služeb v oblasti technické bezpečnosti není v posledních letech zrovna na vzestupu. Doba, kdy se veškeré zabezpečení řešilo dle norem, kdy byl projekt „nedotknutelný“ a kdy si kvalitu poskytnuté služby kontrolovalo víc subjektů navzájem (Česká asociace pojišťoven, stavební dozor, projektant, montážní firma apod.) je už historií. Již řadu let jsou normy nezávazné, a co horšího poskytované činnosti nejsou obvykle předmětem kontroly nezávislou tzv. třetí osobou. Dnes je to více méně o tom získat zákazníka popisem virtuálních možností a nakonec dodat službu dálkového dohledu odpovídající standardu „mobil na nočním stolku u postele“. Tak jako si vybíráme mobilní telefon podle počtu vestavěných fotoaparátů, tak bychom vzhledem k tématu dnešního článku s nadsázkou mohli tvrdit, že výběr poplachového zabezpečovacího tísňového systému (PZTS), jakožto nejčastěji připojovaného bezpečnostního systému na DPPC, ovlivňuje počet komunikačních rozhraní – tedy možnost komunikace našeho technického „strážce“ s dohledovým dispečinkem.

V této souvislosti (opět z oblasti bezpečnosti) se nabízí přirovnání k prodejcům předraženého zboží¹⁾. Ale i u takto provedeného obchodu, kdy prodejci nabízejí předražené zboží (konkrétně mechanické bezpečnostní zámky a kování), tyto výrobky mají potřebné certifikáty a fungují. Jen jsou několikanásobně předražené. Zákazník tedy není klamán nekvalitní službou – je „jen“ napálen cenou²⁾.

Zdroj: TV PRIMA

U problematiky služeb souvisejících s DPPC jde o to, jak si může či nemůže zákazník ověřit kvalitu služby, nakolik je z pozice laika dle technických parametrů schopen úroveň služby vyhodnotit, ale také, jakým způsobem vnímá jeho zabezpečení majetku pojišťovna nebo nakolik se k úrovni poskytovaných služeb a s jakým znalostním potenciálem v oblasti technických bezpečnostních služeb přihlásí příslušná profesní společenstva, která většinově deklarují kvalitu svých členských firem, jejich etický kodex a zaštiťují vlastní autoritou různá, lépe či hůře rozpoznatelná osvědčení kvality. Ačkoli některé pokusy o doložení kvality vycházejí z dobrého základu, tak ve výsledku se z většiny z nich stal byrokratický nástroj.

DPPC a pojišťovny

Pojistné podmínky pojišťoven obvykle požadují stupeň zabezpečení min. 2 podle ČS EN 50131-1. To je relevantní požadavek. Definuje, jak má být střežen chráněný prostor, požadavky na ústřednu, napájení i přenos signálu na DPPC. Problém ovšem nastává, když pojišťovna v rozporu s uvedenou normou změkčí požadavky na přenos signálu a nepožaduje, aby byl signál sveden na DPPC, čímž degraduje požadovaný stupeň zabezpečení.

Ruku v ruce jde obvykle v této situaci i nulový požadavek na DPPC z hlediska platných norem (ČSN EN 50518, část 1-3). O co méně je ale špatně definována potřebná úroveň kvality služby poskytovatele služeb dálkového střežení objektu v pojistných podmínkách, o to více je přenášen dopad nákladů na zabezpečení na samotného pojistníka, majitele objektu. Dozvíme se tak např., že všechny dveře mají mít bezpečnostní třídu (BT) 4 podle ČSN P ENV 1627 (datum platnosti od 1. 4. 2000 do 1. 2. 2012). Tedy podle 7 let neplatné normy na okenice a jiné otvorové výplně. Vlastník nemovitosti, jakožto spotřebitel a tedy norem neznalá osoba, se tak ve snaze splnit požadavek pojišťovny, jakožto odborného partnera, lehce dostane do situace, že s radostí zakoupené selské stavení o průměrné velikosti, tj. se čtyřmi vstupy, se rázem posune jen na dveřích za výše uvedených podmínek na náklad 350–400 tisíc korun. Bezpečnostní požadavky na okna však překvapivě nejsou žádné. Nejspíš statistika pojišťoven s okny pro vloupání nepočítá.

Pokud bychom se tomuto problému chtěli věnovat hlouběji a položili si celkem troufalou otázku: „To v pojišťovně nemají odborníky na zabezpečení?“, nezbylo by nám než konstatovat, že nemají – protože je nepotřebují! Je to bohužel reálný odraz skutečnosti, tedy poměru plnění pojišťoven z krádeže a nastavení pojistných podmínek. Domněnka, že zájem pojišťoven a jejich zákazníků na ochraně pojištěného majetku je ve shodě, se ve světle takových kalkulací jeví jako mylná.

DPPC a Hospodářská komora

Naproti tomu stojí Hospodářská komora České republiky (dále již pouze Komora). Je to instituce zřízená zákonem, reprezentující podnikatele, která autorizuje živnostenská společenstva pro jednotlivé obory s cílem, hájit zájmy profesionálních soukromých subjektů a zejména propagovat odborně a eticky zdravé firmy a garantovat jejich kvalitu odborné i laické veřejnosti.

Záběr Komory je mezioborový a ani jeden z autorů tohoto článku není kompetentní k hodnocení činnosti Komory. Toto je na podnikatelích, které zaštituje a kterým slouží. Vzhledem k tématu, o kterém je tento příspěvek, se ale můžeme zaměřit na publikované materiály člena Profesní unie Služby pro podnikání a ostatní – jednoho z jejich klíčových společenstev – Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. (dále již ČKBS).

Bezpečnostní systém. Provozovatel velínu. Bezpečnostní video dohled s pozorovatelem a monitorem obrazovky. Zdroj: Adobe Stock images

Na webových stránkách společenstva ČKBS http://ckbs.cz/pracovni-skupiny/pracovni-skupina-pco/clenove-skupiny/ může návštěvník získat informace o „pracovní skupině PCO“ – jedná se o sdružení členů společenstva, kteří mají zájem pracovat dobrovolně a zdarma pro ostatní členy klubu.

Pracovní skupina si dala za úkol zvyšování technické úrovně členské základny v oblasti technologií PCO a zavedení minimálních standardů pro provoz PCO (protože všechny oborové standardy k PCO, přestaly platit v roce 2013, myslí se tím DPPC).

Dále se pracovní skupina hlásí k cíli „Zavedení norem SIA DC05 a DC09 (a dalších dle potřeby) do české legislativy a propagace těchto standardů“.

Poznámka: Výše uvedené z pohledu informovaného čtenáře znamená, že společenstvo takto autorizované Hospodářskou komorou ČR předpokládá projednávání „přenosového protokolu“ vydaného ve Spojených Státech Amerických Parlamentem ČR a jeho zavedení do právního řádu. To v konečném důsledku i pro v oboru zdatného čtenáře bude cíl opravdu smělý.

DPPC a ČKBS

Podnětem tohoto článku byla informace získaná z odborného časopisu „Bezpečnost s profesionály“, který vydává Komora podniků komerční bezpečnosti České republiky³⁾. V loňském podzimním čísle vyšel článek „Standardy pro provozování DPPC (PCO)“, který v několika odstavcích popisuje dokument ČKBS uváděný pod názvem „Standardy Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. pro provozování dohledového a poplachového příjímacího centra“⁴⁾ (dále již pouze „Standardy“), na který by se dalo nahlížet z více úhlů pohledu:

Pro odborné společenstvo, které se zasloužilo o jeho vznik, by se mohlo jednat o celkem záslužný počin pro celý bezpečnostní trh,
pro poskytovatele služeb v oblasti DPPC by se mohlo jednat o stručný, přehledný a tedy lehce uchopitelný návod, jak bez znalosti norem a bez rizika poskytovat tyto tolik rizikové služby,
z pohledu laické veřejnosti by se zase mohlo jednat o tolik potřebný „checklist“ – tedy kontrolní seznam poskytovaných služeb.

To vše by platilo, pokud by tento dokument vycházel z platných norem a svým obsahem neponižoval povinnosti provozovatelů DPPC. Takováto šance však nebyla využita – obsah „Standardů“ je spíše instruktáží k minimalizaci, a to jak povinností, tak také provozních nákladů.

Minimalizovat požadavky na jakékoli služby je možná v zájmu jejich poskytovatelů (ostatně, který obchodník by nechtěl nabízet služby s minimem povinností a tedy i co nejnižší náklady), ale zcela jistě to není férové ke koncovým zákazníkům.

Pokud navíc platí, že podnětem pro jejich vznik jsou praktické zkušenosti z provozu stovek DPPC v ČR, tak je k zamyšlení fakt, kolik procent DPPC je v ČR provozováno v souladu s právním řádem.

S troškou sarkasmu lze říci, že dokument „Standardy ČKBS“, je zcela zjevně „inovující“ podobou technické normy ČSN EN 50518, část 1-3.

Rozbor kompletních „Standardů ČKBS“ z pohledu zákonů, vyhlášek a norem by vydal na samostatný článek. Pro ilustraci se ale můžeme zastavit u tří odstavců. Tím prvním budou tzv. Obecné požadavky. Ve čtyřech odrážkách je zde uvedeno:

provozovatel DPPC se řídí platnou legislativou ČR
koncesovaná živnost Ostraha majetku a osob zapsaná v obchodním rejstříku
pracovníci mají splněnu profesní kvalifikaci Strážný
dispečink je trvale obsazen minimálně jedním vyškoleným dispečerem ve službě

Komentář: První odrážka laboruje se základy práva. Z jejího obsahu není zřejmé, má-li se jednat o dodržování právního řádu ČR, tedy desítek předpisů týkajících se podnikání v oblasti bezpečnosti nebo jen o prázdnou proklamaci doložitelnou například nic neříkajícím čestným prohlášením nebo odkazem na etický kodex. Je ale také možné, že autor této odrážky netuší, jaké předpisy a proč se oboru služeb DPPC týkají a pouze si zobecněním obecného zjednodušil práci. Druhá i třetí odrážka jsou důsledkem předchozího a autorovi lze prominout s ohledem na ostatní, že tu máme již od roku 2011 veřejný rejstřík. Čtvrtá odrážka rovněž neplatí obecně, protože princip konané služby „ve dvou“ je základní filosofií moderního DPPC a uvedené je možné jen za zcela specifických podmínek, které dokument ale nezmiňuje.

Práce „ve dvou“ – ČSN EN 50 518 část 3: ARC (DPPC) musí být trvale obsazeno nejméně dvěma dispečery, pokud je ARC (DPPC) provozováno současně s dalším ARC (DPPC) a provozní postupy zajišťují stejný efekt jako u ARC (DPPC) obsazeného dvěma dispečery, je tento požadavek splněn.

Druhým z odstavců dokumentu „Standardy ČKBS“, který si zaslouží komentář, jsou tzv. Požadavky na prostory dispečinku. V odstavci je ve dvou odrážkách uvedeno, že prostory (kvalitního) dispečinku splňují následující požadavky:

obsahují mechanické a elektronické zabezpečení proti vniknutí neoprávněných osob na dispečink s vyvedenou tísní mimo objekt dispečinku na místo stálé obsluhy
zabezpečení, pro případ náhlého kolapsu obsluhy dispečinku, s vyvedením takové informace mimo objekt dispečinku (na místo stálé obsluhy)

Komentář: První odrážka (oproti normě ČSN EN 50518 nespecifikující konkrétní požadavky na prostředky zabezpečení) degraduje reálné bezpečí pracoviště a zaměstnanců na slovní hříčku na úrovni řetízku na vstupních dveřích „podkrovní mansardy“. Druhá odrážka předpokládá možná lidskou chybu pouze v bezvědomí, ale průměrně disponovaný a namnoze i špatně vycvičený dispečer může selhat i z jiných důvodů než je kolaps, a pak neprovede bohužel ani rutinní úkony, které má provést.

Posledním z odstavců dokumentu „Standardy ČKBS“, který bude okomentován, jsou tzv. Požadavky na technologii. Jsou rozděleny do pěti podskupin:

Napájení
Serverová část
Klientská část
Příjem signálů
Zálohování dat

Přesný obsah písmen a) a b) je doplněn níže v rámečku:

a) Napájení

Dispečink musí mít vyřešeno zálohování síťového napájení 230 V:

přijímacích zařízení (rádiové přijímače, modemy, telefonní karty, internet atd.)
vyhodnocovací technologie (serverová a klientská část software)
pracovních prostředků dispečera (telefony, vysílačky, světlo atd.)

Toto musí být realizováno tak, aby v případě výpadku napájení na dispečinku nedošlo k přerušení:

střežení objektů
vysílání zásahů na objekty
komunikace se zákazníky

Zálohování pomocí UPS a generátoru:

pro krátkodobé výpadky musí mít dispečink UPS. Minimální doba provozu UPS je 10 minut. V případě výpadku napájení z rozvodné sítě je technologie DPPC automaticky přepnuta na napájení z UPS
pro dlouhodobější výpadky je nutné mít připraven záložní benzínový nebo dieselový agregát a obsluha musí být zaškolena pro jeho provoz a mít k dispozici pracovní postup

UPS musí být dimenzována tak, aby obsluha měla vždy dostatek času na nastartování záložního agregátu a nedošlo k přerušení napájení technologií DPPC.

b) Serverová část

Server, kde běží databáze a další podstatné části systému (např. ovladače pro sběr dat), musí mít zajištěno pro případ poruchy:

náhradní hardware v konfiguraci zajišťující obnovení provozu DPPC
záložní databázi maximálně 24 hodin starou
software DPPC a konfigurační soubory

Provoz po výpadku serverové části by měl být obnoven do 12 hodin.

Tyto požadavky můžou být řešeny uzavřenou servisní smlouvou s dodavatelem technologií, který dané požadavky plní smluvně.

Serverová část musí být chráněna:

proti napadení prostřednictvím datových sítí – Firewall
proti napadení škodlivým software – Antivir
proti fyzickému narušení systému neoprávněnými osobami

Komentář (Napájení): Zde je základní problém v nepochopení záměru normy vycházející především z řízení a provozování DPPC tak, aby byly nastaveny podmínky pro co možná nejplynulejší navázání provozu DPPC po mimořádné události. Obsluha dispečinku (ne jednomužná) se totiž nemá zabývat technickými problémy. Dispečeři mají v případě mimořádné události jinou práci a měli by zvládnout maximálně dolití paliva do záložního agregátu. Nehledě na to, že zejména elektrické vedení od zdrojů musí být pro případ signalizace sabotáže pod kontrolou.

Komentář (Serverová část): Pokud lze dát dobře míněnou radu jak zabezpečit servery, je třeba být velmi opatrný při použití obecných floskulí. Parametry servisní smlouvy jsou normou jasně dané (business continuity management) a v případě HW je například vhodné provozování dvou zrcadlových serverů. Při napadení prostřednictvím připojení do sítě musí být ochrana ve vyšší úrovni, než je doporučováno. Za pozornost všech zákazníků, kteří se rozhodují, s kým svůj majetek střežit, ovšem stojí informace, z níž vyplývá, že systémy zabezpečující jejich majetek nemusí být 12 hodin v provozu.

IOT. Rozhraní aplikace Smart Home System. 3D dům plán x-ray. Ovládání zámků dveří a oken přes internet věcí s aplikací tabletu. Zabezpečení domovního systému. Zdroj: Adobe Stock images

Minimální požadavky a „Standard“

Standardy Českého klubu bezpečnostních služeb vykládají obdobným způsobem i další požadavky na provoz DPPC. Odborným společenstvím takto popsaná pravidla (jinak řečeno „podmínky korektního podnikání“) nikdo, ani další odborná společenstva sdružená v tzv. „Bezpečnostní sekci HK ČR“⁵⁾, doposud nekomentoval. Je tedy nepochybné, že Hospodářská komora ČR je svou autorizací takto zastřešuje a je srozuměna s tím, že její živnostenské společenstvo, ČKBS, deklaruje předmětné požadavky, jako minimální pro provoz DPPC. Nabízí se proto myšlenka, zda by nebylo vhodné doplnit smluvní dokumenty členských firem ČKBS nabízejících služby DPPC ustanovením, že se jedná o službu dle smlouvy provozovanou s minimálním zabezpečením a nejen v rozporu s českými technickými normami. Bohužel je tento standard v rozporu s praxí seriózních dodavatelů služeb dálkového dohledu.

Zdroje a odkazy

¹⁾ Obvyklá cena – Obvyklou cenou se podle zákona č. 151/1997 Sb. ve znění zákona č. 121/2000 Sb. rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Pokud není cena stanovena dohodou ani právním předpisem, platí se cena přiměřená. Přiměřenost ceny se posoudí objektivně v závislosti na časových, místních a jiných poměrech a s ohledem zejména na náročnost provedení díla. Podle nového občanského zákoníku Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník § 634 (1) Není-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, je třeba poskytnout cenu přiměřenou. Zákon sice pojem přiměřené ceny nedefinuje, půjde však o cenu v daném čase a místě obvyklou za srovnatelné dílo s přihlédnutím k náročnosti a délce provádění díla, k výše zhotovitelem vynaložených nákladů a přiměřenému zisku.
Zdroj: www.google.com, uvedený text je kompilací veřejně dostupných informací k věci „cena a hodnota“. ... Zpět

²⁾ Šmejdi – V oblasti poskytování technických a bezpečnostních služeb je nejznámější kauzou prodej předražených zámků. Kauzu „Šmejdi“ řešila i Policie České republiky.
Zdroj: PČR https://www.policie.cz/clanek/2-clanek.aspx; https://www.youtube.com/user/policejnitydenik;
CMZS https://cmzs.cz/ ... Zpět

³⁾ Bezpečnost s profesionály – Jediný tuzemský odborný časopis, který se zaměřuje na problematiku bezpečnosti. ISSN 2336-4793. Vydavatel: Komora podniků komerční bezpečnosti České republiky (KPKB ČR) – profesní spolek právnických a fyzických osob, které poskytují služby v oblasti ochrany osob a majetku nebo se na těchto službách jinak podílejí.
Zdroj: www.kpkbcr.cz; https://www.kpkbcr.cz/casopis-kpkbcr ... Zpět

⁴⁾ „Standardy Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. pro provozování dohledového a poplachového příjímacího centra“ – Dokument Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. (dále již pouze ČKBS), který popisuje minimální požadavky na provozovatele DPPC, v podobě, jak je definovala Pracovní skupina PCO. Dokument byl projednán a schválen na jednání prezidia klubu dne 12. 10. 2017 a je v něm definován standard, který dle autorů poskytne do budoucna koncovým zákazníkům informaci o kvalitě poskytovatele DPPC služeb.
ČKBS získal pro roky 2019-2022 jako jediné společenstvo osvědčení o kvalifikované autorizaci v oboru ostraha majetku a osob, z čehož mu, jako autorizovanému živnostenskému společenstvu (AS), kromě jiného plynou následující výhody:

může navenek po dobu platnosti autorizace vystupovat a prezentovat se jako AS, včetně loga AS HK ČR.
AS v rámci struktur HK ČR by měl být pro danou oblast preferován a nesmí být opomíjen proti jiným neautorizovaným subjektům daného oboru.
AS může v oblasti vzdělávání udělovat doporučení či vyjádření ke vzdělávacím cílům a kvalifikaci souvisejícími s oborem autorizace.
AS může navrhovat kvalifikační podmínky a předpoklady pro vstup do podnikání ve svém oboru.
AS může navrhovat standardy hodnocení kvality v oboru, kvalifikační předpoklady a další odborné standardy pro výběrová řízení, stanovovat doporučené výše spravedlivé odměny za poskytovaná plnění v oboru podle jeho jednotlivých oblastí apod.
AS má právo na automatickou záštitu HK ČR při pořádání odborných konferencí.
AS je oprávněna vystupovat jako oficiální mluvčí příslušného oboru.
Subjekty nezačleněné do HK ČR bude AS o své činnosti informovat pouze tehdy, pokud se o jejich existenci dozví a pokud o to nezačleněný reprezentativní subjekt projeví zájem. AS může využívat informačního systému HK ČR.
AS má právo navrhovat prezidentovi HK ČR kandidáta na udílení cen z autorizovaného oboru (ve smyslu udílení ocenění HK ČR) za výjimečný přínos autorizovanému oboru.

Zdroj: ČKBS http://ckbs.cz/; http://ckbs.cz/osvedceni-o-autorizaci/ ... Zpět

⁵⁾ Bezpečnostní sekce HK ČR – Hospodářské komory ČR (dále již pouze HK ČR) vytvořila pro ty oblasti veřejné diskuze, které ovlivňují podnikání v České republice vlastní pracovní skupiny a sekce (celkem 23). Sekce jsou vedeny odborníky na danou problematiku, kteří vytvářejí pracovní platformy zabývající se děním nejen v oblasti legislativy, ale i předpisů a celkových tendencí ve veřejné diskuzi utvářených ke konkrétní oblasti. Úkolem pracovních skupin a sekcí je prosazovat požadavky podnikatelů v konkrétních oblastech a podmínky pro hospodářský růst.
Zřízení Bezpečnostní sekce bylo představenstvem Hospodářské komory České republiky potvrzeno dne 26. 11. 2014. Oborová společenstva v působnosti bezpečnostní sekce HK ČR: Asociace technických bezpečnostních služeb Grémium Alarm (AGA), Cech mechanických zámkových systémů ČR (CMZS), Česká komora detektivních služeb (ČKDS), Český klub bezpečnostních služeb (ČKBS), Komora podniků komerční bezpečnosti ČR (KPKB ČR), Česká komora služeb ochrany majetku a osob (ČK SOMO).
S účinností od dne zřízení byly představenstvem schváleny čtyři pracovní skupiny v rámci Bezpečnostní sekce: Pracovní skupina bezpečnostní politiky a vzdělávání; Pracovní skupina technických bezpečnostních služeb; Pracovní skupina ostrahy majetku a osob; Pracovní skupina detektivních služeb.
Zdroj: https://www.komora.cz/sekce/bezpecnostni-sekce-hospodarske-komory-ceske-republiky/ ... Zpět

Redakce požádala o komentář k článku Mgr.Vladimíra Rambouska, prezidenta ČKBS z.s.

Autoři článku velmi dobře vystihli nepříznivé faktory, které mají zásadní vliv na tento druh podnikání:

nedostatečná regulace ze strany státu (aktuálně v režimu živnostenského zákona)
nezávaznost norem
nezájem o problematiku ze strany pojišťoven
nízká informovanost zákazníků a s tím spojená orientace na nejnižší cenu

Na druhou stranu ale autoři nenabízí žádné vlastní řešení, ale naopak až přehnaně hodně prostoru věnují kritice aktivit ČKBS.

Na trhu je cca 700 pultů centralizované ochrany (Dohledových a poplachových přijímacích center), z nichž jen snad 5 plní požadavky norem řady ČSN EN 50518 1-3.

Vybudování DPPC, které bude plnit požadavky těchto norem je tak stavebně a finančně náročné, že si je nemůže dovolit většina firem realizovat a popravdě ani pro to neexistuje dostatečný důvod. Viz výše uvedené nepříznivé faktory. Chápeme pocity p. ing. Urbana, který se zasloužil o vznik těchto norem a byl by jistě rád za jejich co největší uplatnění, ale v současné situaci je to bohužel mimo realitu.

ČKBS má ve svých řadách výrobce a provozovatele DPPC, kteří prostřednictvím pracovní skupiny pro DPPC vytvořili Standardy Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. pro provozování dohledového a poplachového přijímacího centra. Naším cílem bylo, abychom pozvedli technickou úroveň DPPC u menších provozovatelů. Věděli jsme, že u těchto menších regionálních DPPC je splnění norem ČSN EN 50 518 1 -3 nereálné a pokud by byly splněny uvedené minimální požadavky, došlo by k výraznému zlepšení technické úrovně menších DPPC.

Chtěli jsme tímto dokumentem vylepšit současný stav úrovně DPPC na českém trhu opravdu bez jakékoliv ambice „konkurovat“ normám nebo certifikačním autoritám. Jen jsme popsali, co by podle nás mělo DPPC minimálně technicky splnit, aby dokázalo spolehlivě fungovat.

Mrzí nás, že autoři článku zřejmě nepochopili tuto snahu anebo mají svůj důvod proč nás kritizovat a jedná se tedy jen o zástupný problém, který má ambice uškodit ČKBS?

Standardy Českého klubu bezpečnostních služeb z.s. pro provozování dohledového a poplachového příjímacího centra vyhlášené v roce 2017 jsou aktivitou našeho živnostenského společenstva, kterou je potřeba chápat především jako marketingový projekt, který měl za úkol zpřehlednit základní vlastnosti funkčního dohledového centra a podpořit i menší provozovatele, kteří, byť se snaží poskytovat skutečně kvalitní služby, nemohou na standardy ČSN dosáhnout.

K článku se vyjádřil i Ing. Tomáš Mikula (autorizovaná osoba pro obor IE02 dle ČKAIT)

Co je v tuto chvíli důležitější, recenze na konkrétní problematiku nebo pozastavení se nad současným stavem celého oboru komerční security?

S oblibou říkám (koneckonců, dělal to i da Vinci) nasedněme do letadla a koukněme se na to z větší výšky (verze da Vinciho - odstup od svého obrazu). Co tu tedy máme. Na jedné straně zákazníky - laiky, na druhé straně odborníky/profesionály bez možnosti pěstování jakéhokoli respektu k oborové autoritě. Co bychom chtěli. Není ke komu vzhlížet a koho si vážit ... jako kdysi za prezidentování pánů Stanislava Švancara a Václava Růžičky AGA (alespoň já jí tak bral). A dnešní situace? Když nefunguje restriktivní motivace - něco přikážu zákonem nebo přirozená motivace komunity nebo společnosti - tak těžko budeme např. podobným článkem jako je tento "lepit díru velkou jak kaňon" (pozn: Toto není kritika autora článku, ale naopak respekt a poukázání na analogii s posledními samuraji, kteří budou bojovat do posledního dechu za svůj obor a přesvědčení).

Nemohu se ubránit pocitu, že slova norma, standard nebo předpis jsou dnes pro mnohé z nás pomalu sprostými slovy. Pro ty, kteří to tak cítí, mám jednu reálnou analogii, záměrně pro náš obor ne z motivace obav z nedodržení zákonů, ale naprosto z přirozené motivace společnosti, jakou je např. fungování všudypřítomného internetu. Internet nepotřebuje nějaké zákony, EN, ISO, IEC. Stačí mu jen RFC, čti https://cs.wikipedia.org/wiki/Request_for_Comments a přemýšlej.

Jelikož výše uvedený text je zamýšlen autory jako polemika a cílem autorů je vylepšit současný stav, budeme rádi za vaše názory v diskusi.

English Synopsis

Alarm monitoring centers – conventions and standards

Feeling safe affects our daily lives, is one of the basic human needs and affects the quality of life. Security is a seemingly clear and simple field. But the question is how to distinguish the quality offered from fraudulent pretense?