Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

(ne)Bezpečí a školy 1. – Problematika měkkých cílů

Risks in schools I. – Soft targets

Bezpečnost1) dětí je jedním z témat, o kterém se nedá psát a mluvit jinak než „unisono“ – tolik teorie. V reálném světě tržní ekonomiky2) to ale bývá obvykle jinak. Když se téma stane TÉMATEM a na obzoru se objeví státní dotace – potom platí nejen rčení klasika, že důsledek je příčinou, ale také, že z bezpečnosti je „only business“.

K citlivým tématům je potřeba přistupovat citlivě. Jak ale reagovat v případě, že si na takovémto tématu někdo postaví kariéru, případně obchod? V osobní rovině je to na každém z nás. V profesní činnosti spojené s poskytováním technických služeb k ochraně majetku a osob by (pokud by se chtělo) bylo možné využít obsah populárních etických kodexů libovolného odborného společenstva. Pro členy jednoho z profesních sdružení firem a subjektů vyvíjející svou činnost v oblasti technických služeb a zařízení, sloužících k ochraně osob a majetku například platí, že každý řádný člen:

  • ve vztahu k zákazníkům dbá na to, aby nezneužil technické neznalosti zákazníka, poskytl mu pravdivé informace a seznámil jej s komplexním a systémovým přístupem k zajištění kvalitní ochrany majetku, osob a informací, které nabízí, a to vše při plném respektování požadavků zákazníka,
  • poskytuje svým zákazníkům úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace“.

Když se na podzim 2001 objevilo na jednom z letáků spolu s fotografií kouřících budov WTC3) heslo „S našimi kamerami by se to nestalo“ vyvolal tento neetický pokus (kodex – nekodex) u všech jen lehký úsměv. Jednalo se spíše o pochybení jednotlivce příslušného marketingového oddělení. To ale bylo před více než 16 lety, což je rozdíl takřka jedné generace – svět se za tu dobu změnil a lidé pochopitelně s ním.

Problematika měkkých cílů

Bezpečnost je nadčasovým a vždy aktuálním tématem. S globálním rozvojem civilizace se v ní takřka denně objevují nové trendy – jedním z nich je i bezpečnost vztažená k místům s koncentrací většího počtu osob. Nejen v odborných kruzích se uvádí, že jde o jednu z neproblematičtějších bezpečnostních výzev současnosti a v souvislosti s ní se nejen v České republice minimálně od roku 2012 mluví a píše o crowded places4), od roku 2016 jako o soft targets5) a dnes ji známe jako tzv. problematiku měkkých cílů.

Jaký je rozdíl mezi obsahem problematiky skryté pod termínem z roku 2012 a těmi dalšími? V jejich obsahu je členění takřka totožné. Dle textů z úvodních stran dokumentů:

  • Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti aneb koncept crowded places a jeho praktické využití; zpracováno v rámci programu bezpečnostního výzkumu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR“ v letech 2010–2015
  • Základy ochrany měkkých cílů – metodika; pro MVČR zpracoval tým Soft Targets Protection Institute, z.ú. (STPI)

je možné základní rozdíly naznačit s využitím následující přehledové tabulky:

Porovnání obsahu problematiky crowded places a soft targets aneb najdi alespoň 10 rozdílů

2012 – crowded places
  • bary, noční kluby, diskotéky, restaurace a hotely,
  • parky a náměstí, turistické památky a zajímavosti, muzea, galerie,
  • nákupní centra, tržiště a obchodní komplexy,
  • shromáždění, průvody, demonstrace,
  • sportovní haly a stadióny,
  • kina, divadla, koncertní sály, komerční a zábavní centra,
  • významné dopravní uzly, vlaková a autobusová nádraží, letištní terminály,
  • nemocnice, polikliniky a další zdravotnická zařízení,
  • školská zařízení, koleje, menzy, knihovny,
  • církevní památky a místa určená k uctívání.
2016 – soft targets
  • školská zařízení, koleje, menzy, knihovny,
  • církevní památky a místa určená k uctívání,
  • nákupní centra, tržiště a obchodní komplexy,
  • kina, divadla, koncertní sály, zábavní centra,
  • shromáždění, průvody, demonstrace,
  • bary, kluby, diskotéky, restaurace a hotely,
  • parky a náměstí, turistické památky a zajímavosti, muzea, galerie,
  • sportovní haly a stadióny,
  • významné dopravní uzly, vlaková a autobusová nádraží, letištní terminály,
  • nemocnice, polikliniky a další zdravotnická zařízení,
  • veřejná shromáždění, průvody, poutě,
  • kulturní, sportovní, náboženské a další akce,
  • komunitní centra.

V praxi je ale rozdíl zřetelnější – je dán událostmi, které v daném období proběhly a na rozdíl od již zmiňovaných událostí z roku 2001 (WTC) Českou republiku zasáhly přímo. Nejzásadnější událostí související s pohledem veřejnosti na měkké cíle byl incident z října roku 2014, kdy na obchodní akademii ve Žďáru nad Sázavou útočnice s nožem pobodala několik žáků a jeden z nich útok nepřežil. Druhou neméně podstatnou událostí byla v únoru 2015 střelba s výrazně větším počtem obětí v restauraci v Uherském Brodě.

Pokud si srovnáme všechna výše uvedená data je celkem zřetelné, že šuplíkové téma roku 2012 se během 5 měsíců na přelomu roků 2014/2015 stalo TÉMATEM.

Nacházíme se na technickém portálu a tak cílem tohoto článku není hodnotit komplexně pojatý přístup k ochraně měkkých cílů, k tomu je k dispozici obsáhlá „Strategie ČR pro boj proti terorismu“. Stát se k problematice postavil čelem – alespoň zde vše běží jak má:

  • za předchozí období v rámci činností s tímto spojeným vznikl Protiteroristický balíček, který stanovuje ochranu měkkých cílů jako jednu z prioritních aktivit,
  • MVČR veřejnosti uvolnilo tzv. metodiku ochrany měkkých cílů,
  • probíhají semináře, školí se úředníci i policisté,
  • vláda schválila koncepci ochrany měkkých cílů pro roky 2017-2020 (s výhledem do roku 2030),
  • od září 2017 pravidelně zasedá stálý poradní sbor Ministerstva vnitra k ochraně měkkých cílů,
  • ochrana měkkých cílů začala být (po vzoru jiných komodit: „Kotlíková dotace“, „Zelená úsporám“, „Dešťovka“ apod.) podporována dotacemi.

S problematikou bezpečnosti jsou (světe div se) i v tomto případě spojené technické normy. K problematice měkkých cílů mají nejblíže normy z oblasti prevence kriminality – oblasti, která byla posledních 20 let vnímána veřejností skrze realizace kamerových systémů (v ČR se zažitým, nicméně nesprávným názvem Městské kamerové dohlížecí systémy – MKDS). I ta měla svůj specifický vývoj.


Prevence kriminality

Normy z oblasti prevence kriminality tu jsou (myšleno v ČR platné) již od roku 2006. Relevantní zdroje pro oblast prevence kriminality můžeme z hlediska rozsahu působnosti najít na evropské úrovni zejména v Evropském výboru pro normalizaci (CEN; www.cen.eu) a vzhledem ke globálním souvislostem také v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO; www.iso.org). Svým rozsahem působnosti je na evropské úrovni pro prevenci kriminality významná zejména technická komise CEN/TC 325 Prevence kriminality prostřednictvím navrhování budov, objektů a území (Crime prevention through building, facility and area design).

Předmětem činnosti CEN/TC 325 je vytváření evropských norem pro prevenci kriminality v průmyslových objektech, vzdělávacích institucích, nemocnicích, obytných lokalitách, obchodních domech, na náměstích a v místech shromažďování osob, a to prostřednictvím navrhování budov, objektů a území.

Tvorba norem je založena na společných principech a lze ji zjednodušeně rozčlenit do několika obecných fází: příprava a projednání návrhu nového projektu, tvorba a projednání návrhu znění textu, vyjádření se ke způsobu zapracování připomínek a k možnosti přijetí konečného návrhu znění textu jako výsledného dokumentu. Aktuálně je k dispozici soubor evropských norem a technických specifikací (TS) – tyto publikace jsou v České republice zavedeny pod společným třídicím znakem 73 4400 a všechny až na jednu mají tzv. celoevropský význam.

Přehled norem prevence kriminality s třídicím znakem 73 4400

  • ČSN EN 14383-1 – Část 1: Definice specifických termínů (Vydání: 1/2007)
    Norma je terminologickým slovníkem, obsahujícím definice specifických termínů z oblasti prevence kriminality, používaných v normách řady 14383-3. Jednotlivé termíny jsou v češtině, angličtině, němčině a francouzštině, v češtině a angličtině pak jsou k jednotlivým termínům definice.
  • ČSN P CEN/TS 14383-2 – Část 2: Plánování městské výstavby (Vydání: 2/2009)
    Norma je určena pro projektování veřejných prostorů jak v nových, tak ve stávajících obytných lokalitách. Norma poskytuje směrnice pro odhad rizika kriminality a/nebo obavy z kriminality a pro volbu opatření, postupů a procesů určených ke snížení těchto rizik.
  • ČSN P CEN/TS 14383-3 – Část 3: Obydlí (Vydání: 12/2006)
    Norma rozebírá faktory mající vliv na kriminalitu týkající se objektů bydlení, a to jak rodinných domků a jejich seskupení, tak bytových domů. Dále jsou v normě popsány způsoby jak je třeba konstrukcí a uspořádáním jednotlivých prvků rizikové faktory vyloučit nebo alespoň omezit. V druhé části normy jsou formuláře, umožňující exaktně stanovit rizika na základě váhy jednotlivých vlivů. Norma poskytuje vodítko jak pro projektanty a stavitele, kde upozorňuje na vlivy, kterých je vhodné se vyvarovat, tak pro pojistitele, kteří na jejím základě mohou zhodnotit velikost rizika napadení kriminálními živly.
  • ČSN P CEN/TS 14383-4 – Část 4: Obchodní a administrativní budovy (Vydání: 1/2007)
    Norma se zabývá kriminogenními faktory, působícími v obchodních a administrativních budovách a opatřeními k minimalizaci rizik z nich plynoucích. Poskytuje návod jakým způsobem vyloučit nebo omezit škody, vznikající následkem trestné činnosti, a prostředky jakými toho lze dosáhnout.
  • ČSN P CEN/TS 14383-5 – Část 5: Čerpací stanice (Vydání: 10/2011)
    Tato technická zpráva poskytuje směrnice pro účinný boj proti různým typům kriminality, kterou lze předpokládat u čerpacích stanic, lze ji použít na nové i stávající objekty čerpacích stanic, které jsou veřejně přístupné.
  • prCEN/TR 14383-6:2008 Prevention of crime — Urban planning and design — Part 6: New F proposal- Schools (working document)
  • ČSN 73 4400: Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení (Vydání: 8/2016)
    Tato norma upravuje zásady a návrhy pro snižování rizika kriminality, obavy z kriminality a antisociálního chování ve školách ve fázích plánování a realizace stavebního řešení a bezpečnostních opatření prostřednictvím preventivního řízení bezpečnostních rizik, k nimž může ve školách docházet.
  • ČSN P CEN/TS 14383-7 – Část 7: Návrh a management zařízení veřejné dopravy (Vydání: 1/2012)
    Tento dokument stanovuje pokyny pro metody hodnocení vnějších a vnitřních rizik trestné činnosti a/nebo vnímané nejistoty a navrhuje opatření, určená k vyloučení nebo omezení těchto rizik. Cílem je posílení celkové bezpečnosti pozemní veřejné dopravy, jako: autobusové zastávky, autobusová nádraží, železniční stanice, železniční zastávky, přestupní stanice, veřejně přístupné podzemní a tramvajové systémy, podzemní a tramvajové systémy s omezeným přístupem, stanoviště taxi, parkoviště u nádraží, terminály říční dopravy, parkovací systémy pro jízdní kola.
  • ČSN P CEN/TS 14383-8 – Část 8: Ochrana budov a prostorů před kriminálními útoky páchanými pomocí vozidel (Vydání: 10/2011)
    Tento dokument obsahuje informace k odbornému zavádění a uplatňování preventivních opatření proti neoprávněnému vniknutí vozidel do budov nebo prostorů.

Z původní řady pracovních dokumentů pod společným třídicím znakem 73 4400 nedošlo na evropské úrovni (CEN/TC) k přijetí technické zprávy prCEN/TR 14383-6:2008 Prevention of crime — Urban planning and design — Part 6: New F proposal- Schools (dále již jen prCEN/TR 14383-6), a to z celkem jednoduchého důvodu – o normu nebyl zájem. Portfolio takovýchto publikací obvykle zahrnuje i dokumenty (například technické specifikace – TS a technické zprávy – TR) založené na jiném způsobu projednání a na jisté úrovni konsenzu. Převážná část hlasujících států měla k problematice bezpečnosti vlastní dokumenty, normu tedy nepotřebovala. Odpovědí na tuto skutečnost byla iniciativa na zpracování normy na národní úrovni (ČSN 73 4400: Prevence kriminality – řízení bezpečnosti při plánování, realizaci a užívání škol a školských zařízení – vydána 8/2016, dále již jen ČSN 73 4400). Vznikl tak, podle některých odborníků, nesystémový Bezpečnostní standard k ochraně jednoho z měkkých cílů, což s sebou kromě mnoha pozitiv přineslo i nečekaná negativa.


ČSN 73 4400 – poprvé

Na čem se ČSN 73 4400 a prCEN/TR 14383-6 shodnou je skutečnost, že neexistuje jediný vzorec pro plánování, který by se dal použít ve všech případech a že výsledná řešení musí být prodiskutována se všemi zúčastněnými partnery, jichž se to týká – a to před jejich rozpracováním a vlastní aplikací. V čem se naopak liší, je míra zapojení technické ochrany. Zatímco prCEN/TR 14383-6 jí v rámci jedné kapitoly věnuje tři odstavce, tak ČSN 73 4400 svým doprovodným výkladem umožňuje „poamericku“ povýšit techniku na maximální rámec6):

  • mechanické zabezpečení (MZS a MZP)
    • dveře pro hlavní, vedlejší a technologické vstupy do objektu s certifikací třídy optimálně RC4, minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
    • dveře kanceláří a skladů v objektu s certifikací třídy optimálně RC4 / minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
    • uzamykatelné skříňky s certifikací třídy optimálně RC4 / minimálně RC3 dle ČSN EN 1627:2012
  • elektronické zabezpečení (PZTS, ACS a VSS)
    • technické a funkční požadavky na poplachový tísňový a zabezpečovací systém (PZTS) ve stupni zabezpečení 3. dle norem řady ČSN EN 50131
    • technické a funkční požadavky na přístupový systém (ACS) ve stupni zabezpečení 3. dle norem řady ČSN EN 60839
    • technické a funkční požadavky na dohledový videosystém (VSS) ve stupni zabezpečení 2. dle norem řady ČSN EN 62676

To vše ne s cílem zabezpečení pro případ pojistných událostí, ale pro:

  • zamezení nebo ztížení přístupu,
  • odrazení náhodného pachatele před vniknutím,
  • vytvoření časové prodlevy potřebné k přijetí vhodných opatření proti narušiteli při realizaci přiměřeného zásahu,
  • včasné zjišťování, indikace a vyhodnocování neoprávněného vniknutí či napadení osob,
  • vyrozumění zásahových skupin a fyzické ostrahy,
  • aktivace dalších bezpečnostních systémů a zařízení,
  • snímání, přenos, zobrazování a dokumentace pohybu osob a dopravních prostředků,
  • záznam obrazových signálů pro zpětné vyhodnocování,
  • dálkový dohled
  • zajištění režimu vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků do chráněných prostor,
  • dokumentování pohybu v chráněných prostorech,
  • kontrola přístupu do chráněných prostor podle oprávnění,
  • identifikaci neoprávněného přístupu, nebo otevření pod nátlakem,
  • atd.

To vše sjednoceno pod myšlenkou, že nově instalované systémy musí splňovat normu ČSN CLC/TS 50398 pro kombinované a integrované systémy a že technologie budou tvořit jeden funkční celek ovládaný ze společného ovládacího prvku – pod jednotnou počítačovou nadstavbou aneb uživatelským a administrativním rozhraním. Jak se lidově říká, kam se hrabe CIA7) a Pentagon.

U norem a standardů obdobného významu se v „CZ výkladu“ na rozdíl od toho evropského nezavádějí jen u novostaveb, ale aplikují se na všechny stávající objekty – tedy na stavby mnohdy historické a pochopitelně zcela nestandardní. Jako příklad je možné použít standard informačního modelu budovy – BIM8), na který se v mnoha veřejných zakázkách, včetně drobných rekonstrukcí stávajících budov, zaměřila státní správa. Co na tom, že není k dispozici dokumentace skutečného stavu budovy a jejich klíčových provozních technologií – projekt musí být proveden ve standardu BIM. Z nulté dimenze (chybějící papír) se tak přechází přímo do virtuální reality – „čím víc D, tím lépe“ (poznámka: paralela nejen s počtem pruhů u značkového oblečení, ale také s uvedenými požadavky na třídy a stupně zabezpečení).


Zůstaneme-li u objektů spadajících pod měkké cíle s výraznějším výskytem dětí a mládeže (což jsou de facto takřka všechny výše jmenované) jakožto rizikové skupiny a pokud by mělo dojít k naplnění myšlenky uvedené v předmětu normy ČSN 73 4400, že ji lze využít pro všechny veřejné, soukromé nebo státní instituce, tak bychom se na území celé České republiky nestačili divit rasantnímu navýšení výskytu prvků s pevně danou bezpečnostní třídou a „nepodkročitelným“ stupněm zabezpečení. To co se v České republice nepodařilo koncem minulého století prosadit žádné z pojišťoven ani s argumenty kalibru VdS (Vertrauen durch Sicherheit – mezinárodní certifikační organizace pro prevenci požárů a dalších rizik včetně ochrany proti nežádoucímu průniku), to se dnes nečekaně daří takřka samo s využitím jednoho nenápadného metodického návodu.

Závěr

Pokud by se někomu zdál obsah posledních odstavců nadsazený realitě, tak se bohužel mýlí. Jde o naprosto standardní pojetí zabezpečování objektů s využitím dotací. Jestli nás čeká posun v plném rozsahu tuzemských standardů (dle ČSN 73 4400) anebo se necháme zabezpečit „poamericku“ (detektory kovů, inteligentní videoanalýza, strážní roboti a drony, průsvitné a současně neprůstřelné batohy, mobilní barikády a pancéřované úkryty v jednotlivých učebnách) – to ukáže až čas. Je také možné, že Evropa převezme naši českou normu ČSN 73 4400 jako evropský standard – i to ukáže čas.

V přepočtu na výši investic praxe zatím se ukazuje, že režimová opatření výrazně zaostávají za masivním nasazováním techniky – stanovisku ÚOOÚ a GDPR navzdory. I tato témata budou obsahem dalších částí seriálu (ne)Bezpečí a školy.


Poznámky

1) Bezpečnost – Bezpečnost je důležitý pojem bezpečnostní terminologie. Bezpečný je ten, kdo není vystaven nebezpečí („být bezpečný před zloději“), popř. poskytuje ochranu před nebezpečím („bezpečný úkryt“) nebo je nepochybný, zaručený, důvěryhodný („bezpečný pramen informací“). Zdroj: Česká bezpečnostní terminologie – Výklad základních pojmů; označení publikace: ÚSS/2002–S–1–031; autor: RNDr. Petr Zeman a kol.... Zpět

2) Tržní ekonomika – taková ekonomika, kde jsou ceny určovány pomocí nabídky a poptávky na trhu, za cenu, se kterou souhlasí obě strany (kupující, prodávající). Zdroj: Wikipedia.org... Zpět

3) WTC – Světové obchodní centrum (anglicky World Trade Center – zkráceně WTC) byl newyorský komplex sedmi kancelářských budov, který byl dominantou čtvrti Manhattan. Při teroristických útocích z roku 2001 byly budovy zničeny. Zdroj: Wikipedia.org... Zpět

4) „Crowded places“ – pro definiční vymezení crowded places je možné vyjít z definice použité ve veřejně přístupném dokumentu „Místa koncentrace velkého počtu osob z hlediska jejich bezpečnosti“, který byl zpracovaný v rámci programu bezpečnostního výzkumu „Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a bezpečnostní systém ČR“ v letech 2010–2015. Zde je termín „crowded places“ popsán jako: „otevřených prostranství nebo uzavřených prostor či prostředí, na která má veřejnost volný přístup a která mohou být vzhledem ke své hustotě a koncentraci lidí zde se pohybujících označena za potenciálně vhodný cíl teroristů“. Zdroj: MVČR.cz... Zpět

5) „Soft targets“ – Přestože termín „měkké cíle“ (soft targets) není nikde přesně definován, v zásadě je toto označení bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírány jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. Tím se liší měkké cíle od tzv. hard targets, tvrdých cílů, kterými jsou dobře chráněné a střežené objekty útoků (např. některé státní objekty, vojenské objekty, objekty dalších bezpečnostních složek, ale i některé dobře chráněné či střežené nestátní či komerční objekty). Zdroj: MVČR.cz... Zpět

6) Použité požadavky na řešení mechanického a elektronického zabezpečení jsou použity z realizovaných veřejných zakázek základních škol v lokalitě s průměrnou kriminalitou. Zdroj: verejna-soutez.cz... Zpět

7) CIA – paralela s problematikou MPSV, kdy si úředníci „opevnili“ kanceláře čidly proti pohybu, odposlechům a na dveře umístili zámky vyrobené na zakázku v Rakousku – klíče k nim nikdo v Česku nevyrobí. Zdroj: SeznamZprávy.cz... Zpět

8) BIM – Informační model budovy (anglicky Building Information Modeling nebo Building Information Management) je digitální model budovy od projektování, přes stavbu ke správě budovy po celou dobu životnosti. BIM je proces vytváření a správy dat o budově během celého jejího životního cyklu. U nasazení software BIM jde především o změnu přístupu, ideálně jde o spolupráci všech v reálném čase na jednom modelu budovy. S informací o prostorových vazbách (3D model) mohou být k jednotlivým stavebním prvkům přiřazeny další potřebné informace, jako například typ výrobku, výrobce či jeho cena, případně další potřebné a užitečné informace. Výsledkem celého procesu je „digitální model stavby“ využitelný po celou dobu životnosti stavby, tj. kompletní data od prvotního návrhu, výstavby, správy budovy a případné rekonstrukce až po její demolici, včetně ekologické likvidace stavebního materiálu a uvedení staveniště do původního stavu. Zdroj: TZB-info.cz... Zpět

 
Komentář recenzenta Mgr. Zoja Kalivodová, CSc., Ing. Miroslav Urban

Mgr. Zoja Kalivodová, CSc. (psycholog): Bezpečnost lidí, zejména dětí, je velmi citlivé téma, bez ohledu na dobu, v níž se momentálně nacházíme. Různé zabezpečovací, monitorovací systémy, veřejnosti prezentované, zvyšují u lidí pocit bezpečí a ochrany. Z recenzovaného článku se, kromě těchto myšlenek, dá vyčíst další, velmi závažný problém. A sice, zda, kdy a za jakých okolností se systémy technického zabezpečení, nabízené institucím, mohou změnit na prachobyčejný byznys s nimi? Jinak řečeno, zda mnohdy není technika povýšena na maximum, bez ohledu na skutečně existující bezpečnostní rizika? Ta se pochopitelně během doby mění, většinou zvyšují, stejně tak se mění vztah lidí a institucí k využití bezpečnostní techniky, vypisují se různé projekty, konkursy, kdo nabídne co lepšího, za výhodnější cenu.

Jak jsem již uvedla, zejména u dětí a mládeže je zajištění jejich bezpečnosti citlivým problémem. Škola, která např. disponuje kvalitním vnějším i vnitřním monitorovacím systémem, v niž vstup kamkoliv (do šatny, knihovny, jídelny či dokonce na záchod) vyžaduje sadu „čipovacích“ karet, hesel či klíčů, je školou ne zrovna přívětivou. Atmosféra zde evokuje pocity ohrožení, obav, či u citlivějších povah, strachu, např. co se hrozného stane, když si třeba čipy zapomenu, ztratím, kolik to bude rodiče zase stát apod.? Je třeba počítat se skutečně psychosociální nevyzrálostí školáků a studentů, kdy v jejich dušičce často hraje prim fantazie a fikce. Proto, ve shodě s autorem článku, bych ráda zdůraznila, pozor na to, aby se byznys se zabezpečovací technikou nestal finančně výnosným obchodem se strachem!

Ing. Miroslav Urban: Problematika bezpečnosti dětí je stále velmi aktuální téma, autor projevuje obavu a oprávněnou, z hrozby zneužití této problematiky některými subjekty pro své obchodní zájmy a ty pak převýší bezpečnostní hlediska ochrany dětí. Jistě jedná se o všeobecné motto bezpečnosti v České republice (a nejen jí). Řada lidí, včetně zákonodárců si po ani ne třicetileté zkušenosti s kapitalismem myslí, že kvalitu, nejen v oblasti bezpečnosti, ale v celé společnosti, vyřeší „neviditelná ruka trhu“ vyřeší, to je pravda, ale určitě nezlepší, spíše naopak. Aby trh fungoval, musí se o něj pečovat, chcete-li, musí být regulován, jak nás přesvědčují zkušenosti ze zemí, kde mají s kapitalismem zkušenosti delší než tři sta let. Bohužel u nás se pravidla zavádějí těžce, jsme asi jedinou zemí v Evropě, kromě Ukrajiny, bez zákona o soukromých bezpečnostních službách, jeho absence je jen pověstný vrcholek ledovce, bez něj nelze definovat vazby mezi „veřejnou bezpečností“ a bezpečnostní zajišťovanou soukromými subjekty. Konec konců hezkým příkladem existence resp. neexistence těchto vazeb je i snaha v rámci Evropy sjednotit přístup k prevenci kriminality ve výstavbě. Jedním z důvodů neúspěchu této chvályhodné snahy je historicky odlišný vývoj jednotlivých zemí. My v ČR nemáme velké zkušenosti s jejím řešením a vkládáme naděje do vytvoření funkčních norem, optimálně na evropské úrovni. Proč o to další země Evropy neprojevují velký zájem? Mají problematiku vyřešenu, například Policie Anglie, Walesu a Severního Irska posuzuje projekt každé novostavby z hlediska prevence kriminality řadu let.

Návrh ČSN 73 4400-1 je zaměřen na technická řešení. Berme normu jako první krok komplexního řešení prevence kriminality ve školách a otázku jak je efektivní řešit jen technickou část prevence kriminality bez prevence sociální a situační nechme stranou. Nechci být laciným kritikem normy, vím, jak je složité definovat standardy „na zelené louce“, nicméně požadavky na techniku považuji za přemrštěné a kontraproduktivní. Mechanické i elektronické zabezpečení je v normě doporučováno na úrovni ochrany proti cílenému útoku profesionálů se znalostí prostředí, není mi znám případ takového útoku na školu. Jednotlivé bezpečnostní systémy jsou řešeny solitérně a není řešena jejich synergie bez složitých integračních nadstaveb. Kontraproduktivní se mi jeví i požadavky na odolnost dveří. Nabízejí se otázky:

  • Umí hasiči překonat dveře třídy 3 nebo 4?
  • Norma nepožaduje speciální zavírací mechanismy, dveře o vysoké hmotnosti mají i velký moment hybnosti, pokud nějakému žáčkovi dveře skřípnou prsty, kde tyto prsty skončí?

Souhlasím s názorem, že by se prevence kriminality ve školách měla řešit komplexně se zaměřením na odrazení náhodného pachatele a zabránění neoprávněného vniknutí.

English Synopsis

Child safety is one of the topics that can not be written and spoken differently than "unisono". In the real world of the market economy, it is usually different. When the topic becomes THEME and state subsidies appear on the horizon - then not only classic says that the consequence is the cause, but also that security is "only business".

 
 
Reklama