Zásadní novela zákona o požární ochraně

Problém vysvětluje ve svém článku Tomáš Neugebauer (BOZPinfo), specialista bezpečnosti práce a požární ochrany. Píše, že dosud poslední účinná novela zákona o požární ochraně (z. č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) byla provedena zákonem č. 229/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Týká se především oprávněnosti právnické nebo fyzické podnikající osoby provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, schvalování některých dokumentů dokumentace požární ochrany a ukládání pokut státním požárním dozorem. Podle jeho slov novela změnila nebo doplnila celou řadu paragrafů, především však § 6a (Posouzení požárního nebezpečí), 6b (nově Dokumentace zdolávání požáru), 6c, 76c a 76d. Jim se budeme v našem článku věnovat. Také nově upravuje § 85, který řeší zvláštní požární dozor u v zákoně uvedených subjektů (zařízení bezpečnostních sborů, vojenské objekty atd.).

Posouzení požárního nebezpečí

Nové znění § 6a zákona o požární ochraně může vzbudit dojem, že se nejedná o zásadní změnu, ale pouze o drobnou úpravu a upřesnění problematiky zpracování a schvalování posouzení požárního nebezpečí. Není tomu tak, neboť nově je možnost oprávněného výkonu činnosti s vysokým požárním nebezpečím vázána na schválení posouzení požárního nebezpečí (dosud byla sice dokumentace vyžadována před zahájením činnosti, avšak bez zákazu činnost vykonávat) a maximální pokuta za nesplnění povinnosti narostla desetinásobně. A ještě jedna „skrytá“ změna – v § 76c je stanoveno, že „se uloží pokuta“, tedy pokuta v případě zjištění porušení musí být uložena. V případě, že nebylo zpracováno posouzení do 1. srpna 2017, pokuta mohla být uložena (ale nemusela).

V § 6a, jenž má zcela nové znění, se ustanovuje, že právnické a fyzické podnikající osoby mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím až po schválení dokumentu posouzení požárního nebezpečí orgánem státního požárního dozoru. Posouzení zpracované odborně způsobilou osobou, jehož obsah stanoví odstavec dva zmíněného paragrafu, je právnická nebo podnikající fyzická osoba povinna předložit ve dvou vyhotoveních orgánu státního požárního dozoru. Nejsou-li shledány nedostatky, orgán státního požárního dozoru posouzení schválí. V opačném případě jej vrátí zpět k dopracování (řízení je přerušeno). Neodstraní-li předkladatel zjištěné obsahové nedostatky do stanovené lhůty, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení. V důsledku toho nebude předkladatel moci zahájit provozování plánované činnosti.

Ke schválení musí být předloženo doplněné, případně nové, posouzení též v případě změny provozované činnosti, která má vliv na obsah schváleného posouzení požárního nebezpečí. Do doby schválení nelze změny v provozované činnosti provést. Důvodem k předložení doplněného nebo nového posouzení nejsou změny v objemu roční produkce, je-li posouzení schváleno výhradně pro činnosti, při nichž se vyrábějí nebo plní do zásobníků, cisteren nebo nádob hořlavé kapaliny nebo hořlavé plyny anebo hoření podporující plyny s roční produkcí 5 000 tun a vyšší.

Dokumentace zdolávání požáru

Posouzení není jediným dokumentem, jehož zpracování se novela zákona o požární ochraně týká. Dalším je dokumentace zdolávání požáru (nové znění § 6b zákona o požární ochraně).

Právnické a podnikající fyzické osoby podle novely zákona mohou provozovat činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo činnost se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah (viz § 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů), po schválení dokumentace zdolávání požáru orgánem státního požárního dozoru. Tato dokumentace musí být ve dvou vyhotoveních předložena ke schválení orgánu státního požárního dozoru. Zpracovat ji může jako dosud odborně způsobilá osoba nebo technik PO (musí být schválena statutárním orgánem a podepsána zpracovatelem).

I v tomto paragrafu je v odstavci druhém stanoven obsah dokumentu. Dokumentace zdolávání požáru podle novely obsahuje operativní plán zdolávání požáru a operativní kartu zdolávání požáru upravující zásady rychlého a účinného zdolávání požáru a záchrany osob, zvířat a majetku. Je tedy totožný s již dříve stanoveným obsahem v § 34 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro zpracování dokumentace zdolávání požáru existuje metodika vydaná Ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR – Metodický návod k vypracování dokumentace zdolávání požáru (viz příloha), jež naposledy vyšla v roce 1996. Dnes je její obsah zpřístupněn na mnohých webových stránkách v elektronické podobě, například na stránkách Hasičského záchranného sboru ČR Kraje Vysočina. Dále, na základě nabytí účinnosti novely, byly na webových stránkách mnohých hasičských záchranných sborů kraje zveřejněny návody, jak postupovat (obsahují i formuláře žádosti o schválení, plné moci atd.). Kromě toho byli ustanoveni konzultanti, kteří poskytnou odbornou součinnost zpracovatelům (je vhodné konzultovat ještě před zpracováním dokumentu). Pro získání podrobnějších informací osobně doporučuji stránky Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje, kde najdete opravdu mnoho potřebných informací, včetně výše zmíněné metodiky a vzoru textové části operativní karty (před zpracováním dokumentu je nutné se informovat i u svého hasičského záchranného sboru).

Nezjistí-li orgán státního požárního dozoru žádné nedostatky, dokumentaci schválí. V opačném případě ji vrátí zpět s uvedením zjištěných nedostatků a stanoví přiměřenou lhůtu pro opětovné předložení. I zde platí, neodstraní-li předkladatel zjištěné obsahové nedostatky do stanovené lhůty, orgán státního požárního dozoru vydá rozhodnutí o neschválení posouzení. V důsledku toho nebude předkladatel moci zahájit provozování plánované činnosti.

Před změnou provozování činnosti, která má vliv na obsah dokumentace zdolávání požáru, musí právnická nebo fyzická podnikající osoba předložit orgánu státního požárního dozoru ke schválení doplněné posouzení nebo novou dokumentaci zdolávání požáru. Do doby schválení předloženého dokumentu nelze změny v provozované činnosti podle novely zákona o požární ochraně provést!

Novela uvádí, že podle nových požadavků na zpracování dokumentace zdolávání požáru se postupuje i v případě, kdy zpracování této dokumentace stanoví dokumentace požární ochrany – blíže § 34 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění č. 221/2014 Sb. (například dokument stanovení organizace zabezpečení požární ochrany).

Finanční postih za neplnění povinností

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která po 1. srpnu 2017 provozuje činnosti s vysokým požárním nebezpečím bez odsouhlaseného posouzení požárního nebezpečí, nebo provede změnu, která má vliv na obsah schváleného posouzení, se vystavuje nebezpečí udělení pokuty až do výše 10 000 000 Kč. Shodně to platí pro uvedené subjekty, které provozují činnost s vysokým požárním nebezpečím nebo se zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah, bez odsouhlasené dokumentace zdolávání požáru státním požárním dozorem. Při stanovení výše pokuty, kterou ukládá hasičský záchranný sbor kraje, se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání.

Možnost udělení pokuty se nevztahuje na případy, kdy uvedené dokumenty byly schváleny před 1. srpnem 2017 (podle do té doby platného postupu), neboť podle přechodných ustanovení novely zákona o požární ochraně jsou považovány za schválené podle zákona č. 133/1985 Sb., ve znění zákona č. 229/2016 Sb.

Odpovědnost za zpracování dokumentů

Z uvedené změny zákona o požární ochraně vyplývá ještě jedna zásadní skutečnost. Lze předpokládat, že dojde ke zvýšení tlaku ze strany právnických a podnikajících fyzických osob na odpovědnost zpracovatele uvedených dokumentů (technika PO, odborně způsobilé osoby) za kvalitu své práce. Kvalita jeho práce může být určující, zda právnická nebo fyzická podnikající osoba může zahájit provozování své zamýšlené činnosti, jež je charakterizována jako činnost s vysokým nebo zvýšeným požárním nebezpečím, u které nejsou běžné podmínky pro zásah. V důsledku toho může být zpracovatel dokumentu odpovědný za škody, které v důsledku jeho nekvalitní práce vznikly zpožděním zahájení zamýšlené činnosti.

Zároveň s tím je nutné upozornit ještě na jeden fakt. Novelou § 6a zákona o požární ochraně došlo k vypuštění ustanovení, že osoba zpracovávající posouzení požárního nebezpečí je odpovědná za věcnou a formální správnost tohoto dokumentu.

Další důsledky novely

Novela zákona o požární ochraně zásadním způsobem zasahuje do vztahu mezi právnickou nebo podnikající fyzickou osobou a technikem PO nebo odborně způsobilou osobou. Klade daleko vyšší nároky na jejich vzájemnou spolupráci a informovanost. Technik PO nebo odborně způsobilá osoba by o této novele a jejich důsledcích měla právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nejen informovat, ale společně s ní by se měla snažit vytvořit funkční systém umožňující plnění z ní vyplývajících povinností.

Jen pro příklad. Informace o zamýšlené nové činnosti nebo změně provozované činnosti musí být poskytnuta zpracovateli dokumentace přibližně tři měsíce před jejím zamýšleným provozováním (lhůta pro schválení je třicet, resp. šedesát dní [v závažných případech] a zpracování též potřebuje svůj čas [zpracování operativního plánu je již poměrně náročnou činností]).

Na závěr dodává Tomáš Neugebauer ještě jedno upozornění: a to na další novelu zákona o požární ochraně, která vyšla v rámci novely stavebního zákona (č. 225/2017 Sb.) a nabude účinnosti 1. ledna 2018. Mimo jiné opět upravuje výkon státního požárního dozoru (§ 31 zákona), a to takovým způsobem, že je možné očekávat další novelu.

Zdroj: BOZPinfo

Metodický plán ke zdolávání požárů