Norma na hodnocení respirátorů je nastavena zejména na kontrolu kvality, ale ne těsnosti

Norma byla původně zamýšlena pro testování průniku prachu, dále byla jen doplňována

Harmonizovaná norma„ČSN EN 149+A1 Ochranné prostředky dýchacích orgánů –filtrační polomasky k ochraně proti částicím –Požadavky, zkoušení a značení“ není napsaná tak, aby test ochranných pomůcek prokázal průnik částic viru jako je covid.. Ale norma neodpovídá ani materiálům, jako jsou nanočástice. Norma byla původně zamýšlena pro testování průniku prachu.

Seznam Zprávy informovaly, že podle expertů v Ústavu chemických procesů Akademie věd neposkytují respirátory takovou ochranu, jakou deklaruje výrobce. Přesněji: neposkytují ji v případě, že nejsou pevně přilepeny k obličeji.
Na akademickém pracovišti Ústavu chemických procesů byly otestovány dvě medicínské masky dle čínské normy GB 19083-2010 a GB 19083-2006. Experti uvedli, že filtrační účinnost masek klesla z 94 % na 40 %, pokud nebyly pevně připevněny na „obličej“ testovací figuríny.
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí a oficiálně tyto ochranné pomůcky hodnotí se řídí evropskou normou ČSN EN 149+A1(stejnou jako ostatní evropské laboratoře způsobilé provádět zkoušky), podle níž se masky musí plynotěsně připevnit, aby nedocházelo k žádnému průniku.
„Vzorky pro testování se připravují jejich připevněním tavnou pistolí k podkladu. Takto připravený vzorek je poté vložen do zkušebního zařízení a jsou odečítány měřené hodnoty,“ odpověděl VÚBP v reakci na výsledky testování expertů z Akademie věd.

• Stanoviska VÚBP, v. v. i.
  vycházejí především ze skutečnosti, že deklarace ochranných vlastností je věcí výrobce. Zkušebna ověřuje vlastnosti daných výrobků podle obecně daných postupů, v tomto případě podle jednotlivých požadavků evropské normy ČSN EN 149+A1, která je závaznou testovací normou pro akreditovanou zkušební laboratoř a také v souladu s nařízením (EU) 2016/425.

„Výzkumný ústav dělá veškeré měření podle evropské normy a já jejich postup nekritizuji, vše je podle jasně nastavených pravidel. Lidé by ale podle něj měli vědět, že pokud nemají respirátory přilepeny k obličeji, jejich účinnost je o polovinu horší.“ řekl Seznam Zprávám Vladimír Ždímal, vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů v Ústavu chemických procesů Akademie věd.

Problém je podle rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka, který v rámci expertní skupiny Covid Czechia nechal testovat sedm filtračních polomasek i rozdílná anatomie obličeje Číňanů a Evropanů – pro ně jsou masky menší, než je třeba.

Ideální by byly velikostní třídy filtračních polomasek typu S, M, L, XL

Když si lidé nasadí filtrační polomasky, tak mezi tváří a ochranným prostředkem je mezera zhruba desetina milimetru, což odpovídá tloušťce dvou vlasů. Sice se to může zdát jako malý prostor, ale SARS-CoV-2 má velikost zhruba 100 nanometrů. Pro takto malý vir je to obrovský prostor, jak se skrze netěsnící respirátor dostat," říká expert na aerosol Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd. Zároveň k situaci uvádí:
"Anatomie obličeje je v tomto ohledu zásadní. Kdyby polomasky měly velikostní třídy typu S, L, XL nebo M, tak by si lidé mohli vybrat tu masku, která jim sedí. Žádná filtrační polomaska nemůže vyhovět všem, protože máme každý trochu jiný obličej. Ale zároveň chci říct, že když ministerstvo nakupovalo ochranné pomůcky, tak nemělo v tu chvíli jinou možnost.
Nechci kritizovat vládu, že sem dovezla masky, které mají většinou jednotnou velikost, protože to nakoupili pod obrovským tlakem a je lepší něco než nic. Nějakou míru ochrany to poskytne vždycky. Jenom jde o to, jak velká míra ochrany to bude. Takže je lepší, že zde máme alespoň nějaké respirátory."