Zeptáte-li se hygienika, jak by definoval pojem „kvalita vnitřního prostředí budov“, označí ho jako soubor fyzikálních, chemických a biologických faktorů prostředí. Pro všechny tyto faktory by měly být – pokud je to možné a stav současného poznání to umožňuje – stanoveny hygienické limity, jako nepřekročitelné hodnoty, chránící zdraví lidí.
Autorka upozorňuje na zhoršenou kvalitu vnitřního prostředí v bytech, kde byla vyměněna původní okna za současná okna těsná, která sice zlepšují energetickou bilanci bytu, ale zároveň velmi omezují možnosti větrání. V bytech se hromadí neodvětraná vlhkost, vedoucí k růstu plísní, v případě plynových spotřebičů pak spaliny, což jsou toxické látky vedoucí ke zhoršení zdravotního stavu uživatele bytu, otravám až úmrtí.
Autorka předkládá seznam platných českých předpisů (zákonů, nařízení vlády a vyhlášek), které definují požadavky na mikroklimatické podmínky a větrání vnitřního prostředí. Upozorňuje, že požadavky, zejména ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví - nejsou jednotné. To způsobuje velké problémy projektantům, kteří musí řešit tyto požadavky rozdílně, někdy i v jedné budově. Samostatným předpisem jsou požadavky definovány pro pracoviště, jiným pro školy či stravovací zařízení. Pro některá pracoviště (čisté prostory ve zdravotnictví) nejsou požadavky definovány vůbec. Autorka proto požadavky na mikroklima a větrání zpracovala do přehledných tabulek.
Kvalitu vnitřního prostředí v budovách upravují tři zákony a několik vyhlášek a nařízení vlády. Přesto je situace na mnoha pracovištích nevyhovující především z pohledu vysoké tepelné zátěže v letním období v důsledku nedostatečného nebo nevhodně řešeného větrání. Autorka v článku přehledně shrnuje aktuálně platné legislativní normy a konfrontuje je s poznatky získanými z praxe.
Přihlaste se k odběru newsletteru a my vám každý týden pošleme přehled toho nejlepšího z TZB-info!
více o newsletteru
