Ing. Vladimír Stupavský

Situace na trhu s dřevními palivy je nyní stabilizovaná, pelet je pro domácí zákazníky aktuálně dostatek, trápí nás však stále vysoké ceny a v některých regionech i delší termíny dodávek.

TZB-info doporučuje Pod celosvětově rozšířenou certifikací ENplus pro dřevní pelety se nyní vyrábí přes 6 mil. tun prvotřídních pelet v 35 zemích světa. Česká republika k tomu přispívá 180 tisíci tunami nejvyšší kvality ENplus A1, které z větší části exportuje.

Rok 2020 byl na českém peletovém trhu Česku poměrně extrémní – meziroční skok v produkci o 22 % nezažilo žádné jiné energetické odvětví na světě. Trh s peletami zažívá u nás i ve světě dlouhodobý růst a stejný trend se očekává i do budoucna.

Odborný Český dřevozpracující průmysl se rychle proměňuje. Kůrovcová kalamita naplno ukázala, jak málo dokážeme zhodnotit národní bohatství českých lesů. Stát přichází o desítky miliard, když vyvážíme za hranice neopracovanou kulatinu, místo abychom dřevo pořezali a zpracovali doma.

Velmi důležitým obnovitelným zdrojem energie, a to zejména v podmínkách České republiky, je biomasa. Představuje jí veškerá organická hmota rostlinného a živočišného původu. Energetickou biomasu většinou získáváme jako odpad ze zemědělství, lesnictví nebo průmyslu. Může být i výsledkem cíleného pěstování zejména v zemědělství.

Objem výroby dřevěných pelet v Česku v letošním prvním pololetí stoupl meziročně o 26 procent na 249.000 tun. Za celý rok tak výroba překoná loňskou rekordní hodnotu 400.000 tun.

TZB-info doporučuje Čeští peletáři loni dosáhli rekordního výsledku, vyrobili 400 tisíc tun pelet. Roční obrat trhu s peletami tak překročil 2 miliardy Kč.

V posledních dvou letech (2018 a 2019) se v Evropě potvrdily obě růstové tendence v oboru dřevních pelet – rostla jejich výroba i spotřeba.

Odborný Od 1. ledna 2020 je platná norma ČSN EN ISO 20023 (83 8205) řešící bezpečnou manipulaci a skladování dřevních pelet. Norma mimo jiné řeší návrh a konstrukci skladů pelet i pro malé spotřebitele.

TZB-info doporučuje Kůrovcová kalamita nasadila brouka do hlavy všem, kteří zrovna vybírají nový kotel. Vyplatí se dřevo, pelety nebo brikety? Dá se ušetřit na spalování levného kůrovcového dřeva? A co za pár let – přijdeme o všechny smrky? Bude vůbec čím topit? Krátkodobé a dlouhodobé dopady kůrovcové kalamity na vytápění dřevními palivy můžou leckoho překvapit.

Odborný Světová výroba pelet poslední dvě desetiletí stabilně narůstá. Výraznější růst můžeme sledovat od roku 2006, od roku 2012 lze sledovat rozdílné objemy výrob v různých částech světa.

Zlevní kůrovec pelety? Na čem závisí cena pelet a briket a jak se vyvíjí? Dozvíte se v našem videu.

V únoru 2019 proběhly v rakouském Welsu tradiční odborné veletrhy a konference pod společným názvem World Sustainable Energy Days 2019.

Ekologie pelet jako zdroje energie závisí mimo jiné na jejich lokální dostupnosti. Kolik pelet se vyrobí v EU? A jaké země vyrobí největší množství?

Druhá vlna kotlíkových dotací právě probíhá a mezi všechny kraje ČR je rozděleno 3,4 miliardy korun na výměnu kotlů na pevná paliva s ručním přikládáním za nové nízkoemisní tepelné zdroje. Cíl pro druhou vlnu kotlíkových dotací je výměna dalších 35 tisíc starých kotlů do konce roku 2019.

Evropská rada pro pelety (European Pellet Council, EPC), která spravuje certifikaci kvality pelet ENplus, oznámila rekordní rok pro mezinárodní spotřebitelský systém kvality dřevních pelet.

Příjem žádostí do 2. kola kotlíkových dotací startuje na podzim 2017 a přináší řadu změn oproti výzvě první. Na TZB-info jsme nachystali podrobná pravidla pro 2. kolo ve speciální rubrice Kotlíkové dotace.

V článku je popis aktuálního stavu dokončování 1. vlny Kotlíkových dotací, podmínky pro 2. vlnu, která bude pro zájemce vyhlášena letos a stručné shrnutí zkušeností.

Jedním z nejdůležitějších zdrojů energie pro vytápění domácností v Rakousku je biomasa. Využívá ji 2 miliony domácností. Vyplývá to z nejnovějších statistických údajů, které přinesla rakouská asociace Österreichischen Biomasse-Verband.

Poslední roky stoupá tlak na zpřísňování limitních hodnot parametrů u řady výrobků, které mají dopad na okolní prostředí, výrobní účinnost a spotřebu vstupních materiálů a energií. Zvlášť důsledně se začaly sledovat parametry a funkce v případě tepelných zařízení a jejich soulad s legislativními předpisy.