Ing. Věra Heřmánková, Ph.D.

Recenzovaný Diagnostika je pro posuzování stavebních konstrukcí naprosto nezbytná. Stejně jako se vyvíjejí konstrukce, modernizuje se i diagnostika. V příspěvku jsou představeny základní skupiny současných diagnostických metod používané pro diagnostiku dřevěných prvků zabudovaných do konstrukce. Jsou rozděleny podle kritérií invazivnosti, přičemž u každé skupiny jsou dále vyjmenovány metody, které dané skupině náleží.

Recenzovaný Obor diagnostiky konstrukcí zažívá v posledním desetiletí dynamický rozvoj, daný vývojem a rozšířením nových NDT metod a přístrojové techniky. Současně lze v oboru sledovat změny těžiště zájmu, přesněji řečeno střídající se vlny zájmu o specifické typy diagnostiky zaměřené na speciální typy konstrukcí. Tyto vlny zájmu jsou způsobeny vždy nějakým směrem vývoje společnosti, stavebnictví a nejčastěji zásadní událostí v oboru. V posledních letech je mimořádná pozornost věnovaná předpjatým konstrukcím, zejména mostům v souvislosti s nedávnými haváriemi mostů z předpjatého betonu v České republice i zahraničí. Vzhledem k relativně velkému množství takovýchto mostů u nás, původem z druhé poloviny 20. století, jde o zásadní stavebně-technických průzkumů, směřujících ke zjištění stavu a zbytkové životnosti těchto konstrukcí. Příspěvek se věnuje rozboru možností stanovení stavu předpínací výztuže na úrovni současného stavu oboru diagnostiky konstrukcí.

Recenzovaný Článek se zabývá ověřením závislosti fyzikálních a mechanických vlastností na vlhkosti konstrukčního smrkového dřeva. Experimentem byla stanovena hustota dřeva, rozměrové a objemové bobtnání dřeva a pevnost dřeva v tlaku ve směru vláken. Byly vytvořeny grafy těchto veličin v závislosti na změně hmotnostní vlhkosti dřeva.

Recenzovaný Navzdory snahám o dodržení jakosti při výstavbě železobetonových konstrukcí, je poměrně běžnou vadou nesprávné vyztužení v rozporu s projektem, které může zapříčinit závažné poruchy konstrukce. Prokázání této vady je následně úkolem pro nedestruktivní zkušební metody. Klíčová je poté volba vhodné metody i zařízení.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá problematikou identifikace původu a stanovení vlastností historických pálených zdících prvků při stavebně technickém průzkumu významného brněnského stavebního objektu z druhé poloviny 19. století. Autoři měli unikátní možnost pracovat s reprezentativním vzorkem cihel, použitých při stavbě objektu a jeho rekonstrukci.

Práce byla zaměřena obecně na zjištění trvanlivostních vlastností betonů z betonového recyklátu. Původní hutné hrubé kamenivo, určené do referenčního betonu, bylo nahrazeno neupraveným betonovým recyklátem, alternativně s příměsí popílku, strusky a mikrosiliky.

V posledním desetiletí se mezi standardně užívané metody zařadilo užití georadaru, nicméně donedávna používané aparatury se vyznačovaly komplikovaností, zdlouhavostí měření a vyhodnocení měření vyžadovalo značnou odbornou erudovanost obsluhy. Přelomem se stal přístroj Hilti PS 1000, určený pro užití řadovými techniky při provádění stavebně technických průzkumů.

Nedílnou součástí současných staveb jsou různé typy dřevěných konstrukcí krovů. Příspěvek zachycuje diagnostický průzkum, jehož účelem bylo odhalení příčiny výrazných akustických jevů v nedávno dokončené konstrukci dřevěného vazníkového krovu v objektu rodinného domu.

Dřevo je organický materiál a je často považováno za materiál s nízkou životností. V minulosti se však příliš nerozlišovalo mezi trvanlivostí dřeva a zdiva, dokladem toho jsou konstrukce, které oba materiály kombinují. Ve skutečnosti má dřevo vysokou životnost, pokud při návrhu dřevěné konstrukce dodržíme určitá pravidla.

Poměrně častým požadavkem v rámci stavebně-technických průzkumů historických konstrukcí je zjištění původu a stáří cihel, a současně stanovení fyzikálně-mechanických vlastností cihel v kontextu se statickým posouzením cihelného zdiva. Příspěvek se věnuje této problematice na příkladu průzkumu historické zděné mostní konstrukce.