doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.

Recenzovaný Autoři v článku seznamují se závadami, které více či méně negativně ovlivňují požární bezpečnost bytových domů. Z uvedených příkladů je patrné, že i banální a snadno opravitelné závady mohou nakonec vyústit v rozsáhlý požár, jehož materiální škody převýší náklady nutné na opravu, a jehož škody nemusí být pouze materiální. Je potřeba nepodceňovat požární bezpečnost v žádné fázi životního cyklu objektu.

Podle statistiky HZS ČR požáry v bytových domech patří k nejčastějším tragédiím, a proto je třeba jim věnovat náležitou pozornost. S ohledem na tuto skutečnost uvádím příklady některých často nesprávně provedených konstrukcí z požárního hlediska.

Příspěvek je zaměřen na produkty hoření kouře a jejich vliv na lidský organismus, dále na nejčastější příčiny vzniku požáru, na možnosti vznícení sazí u spotřebičů na pevná paliva, což má za následek popraskání omítek v komíně, popř. jejich destrukci. Renovačním systémem pro klasické zděné komíny je vymazávání průduchů speciální směsí obsahující skelná vlákna, která po smíchání s vodou za použití speciální mechanizace se shora vlévá do komínového průduchu. V závěru jsou specifikovány případy, kdy se provádí revize komínů.

Článek se zabývá analýzou závad v bytovém domě v Praze včetně návrhu sanačních opatření. Základová spára se nachází z velké části pod hladinou spodní vody, a je proto nutné počítat s tím, že bude i s ohledem na inženýrskogeologický průzkum působit jako voda tlaková a agresivní.

Mezi nedostatky vznikající na fasádách panelových domů patří velmi často i poruchy vlivem objemových změn osluněných stěn a nesprávně provedených stykových detailů mezi panely. Někdy pro jejich odstranění stačí opakovaná oprava vadných styků, jindy je nutné překrýt tyto spáry zateplovacím systémem. Jedním takovým případem se zabývá tento příspěvek.

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzoval podmínky šíření vlhkosti v objektu, řešil výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

U vlhkých objektů je možnost omezení vlhkosti nejrůznějšími metodami. Problematika je rozdělena do dvou článků. V první části příspěvku autor analyzuje podmínky šíření vlhkosti v objektu, řeší výběr sanační metody s méně obvyklou technologií provádění, v druhém díle pak představuje konkrétní příklady s využitím vzduchoizolačního systému.

Při posuzování požární bezpečnosti staveb je třeba se zaměřit nejen na požáry, ale také na výbuchy. Účinky výbuchu patří do kategorie mimořádného zatížení stavebních konstrukcí. V průběhu užívání stavby nebo při její výstavbě se mohou vyskytovat jen ve výjimečném případě. ČSN EN 1991‑1‑7 (73 0035) požaduje takové zatížení uvažovat a tedy řešit stavební konstrukce tak, aby tomuto havarijnímu zatížení odolávaly.

Článek se zabývá požárně nevyhovujícími stavebními konstrukcemi. Posuzování je doplněno praktickými příklady a vysvětlením provozních důsledků s ohledem především na životnost stavebních konstrukcí. Uvedené návrhy by měly být uplatňovány v rámci požárně bezpečnostního řešení staveb.

V průmyslových halách dochází při požáru k hromadění kouře, který ohrožuje uživatele objektu. Za těchto podmínek musí být budova otevřena, aby kouř vyšel do atmosféry a aby hasiči mohli do ní vstoupit. Avšak toto otevření způsobí, že nový kyslík podporuje další hoření.

Při hodnocení protipožární ochrany stavebních konstrukcí se projektanti často dostávají do situací, kdy mají pro sledovaný cíl vybrat nejvhodnější variantu. Úloha většinou nebývá jednoznačná a svádí k intuitivnímu řešení. Ve všech těchto případech lze použít rozhodování s použitím matematiky. Tento příspěvek ukazuje ve variantním řešení na možné způsoby hodnocení optimálního výběru protipožárních ochranných prostředků stavebních konstrukcí. Použité metody a principy řešení jsou doplněny praktickými příklady.

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (v první části textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

Příčiny poruch a chyb při zakládání se hůře odhalují než příčiny při výstavbě nadzemní části objektu. Pro nedostatečný, někdy i nemožný přístup k základové spáře a základové konstrukci, je i způsob sanace obtížnější. Vlhkost pak patří mezi nejobávanější příčiny poruch. Kromě vnějších konstrukcí nad terénem (zejména stěn a střech), způsobuje podstatné škody i v podzemí, kde však jsou poruchy ve srovnání s nadzemní částí mnohem hůře opravitelné. Proto je třeba se příčinami poruch v podzemní části staveb zabývat (1.část textu), analyzovat je a hledat optimální způsob jejich oprav (2. část textu).

K hlavním škodám způsobeným ohněm v betonových konstrukcích patří porušení pevnosti betonu, jeho praskání, odlupování, změna barvy a deformace prvků. Z těchto škod podstatného významu nabývá snížení pevnosti betonu spojené s jeho následným praskáním. Ačkoliv vyčíslit přesné změny jeho pevnosti je nereálné, lze do jisté míry stanovit jeho poškození na základě měření rychlosti ultrazvuku.

Rodinné domy patří mezi jednoduché stavby, které jsou obvykle prováděny klasickým zděným způsobem s malorozponovými stropy. Ačkoliv jejich technologie výstavby není náročná, je možno při hrubém zanedbání základních technologických postupů a ochrany stavby v průběhu jejího budování způsobit takové škody, které lze jen obtížně odstranit, a to ještě za zvýšených finančních nákladů. Dokladem toho je ukázka jednoho rodinného domku ze zástavby individuálních domků v okolí Prahy na základě znaleckého posudku.

Stromy a vegetace mohou přispívat ke stabilizaci terénu. Na druhé straně je však třeba znát i jejich negativní vliv na stavby, které mohou způsobit jejich poruchy a tím i škody. A právě tyto problémy jsou předmětem tohoto příspěvku.

Dlažba jako vodivý povrch terasy velmi často podléhá objemovým změnám – smršťování a roztahování. Podívejme se, jaký mají vliv dilatační spáry na poruchy dlažeb.

Pokud střešní krytina z plátovaných trapézových plechů nevykazuje větší prokazatelná poškození, zdá se být výhodné jak z finančních důvodů, tak z hlediska pracnosti, délky trvání a rizika zatékání v průběhu oprav, vyměnit pouze žlaby se zajištěním sousedních konstrukcí proti zatékání a vnikání sněhu dovnitř.

Střecha má chránit proti mrazu, dešti, sněhu a větru nejen uživatele objektu, ale veškeré konstrukce a hodnoty pod ní. Na střechu je nutno nahlížet v širších souvislostech – jako je souvrství krytiny, pojistných fólií, tepelných izolací, krovů, vnitřních obkladů atd. Krytina ze skládaných prvků sama o sobě nemůže být vodotěsná vůči hydrostatickému tlaku.