doc. Ing. Tomáš Kučera, Ph.D.

Recenzovaný Snižování nákladů na energie je v současné době, ovlivněné skokovým růstem cen, velmi diskutovaným tématem. Jednou z možností je „útěk“ na spotové trhy, druhou, často volenou, pak instalace fotovoltaických elektráren na vodárenské objekty a přilehlé pozemky. Plné využití potenciálu těchto možností je ovšem vázáno na možnosti časového přesunu výroby a přepravy pitné vody. Vzhledem k těmto požadavkům se jako východisko jeví využití neuronových sítí pro predikce spotřeby vody a optimalizačních algoritmů v rámci SCADA systémů.

Recenzovaný V souvislosti s vydáním nové evropské směrnice pro pitnou vodu v prosinci 2020 jsou zavedeny některé nové ukazatele jakosti pitné vody, například látky typu PFAS, patřící do kategorie mikropolutanty. Nové požadavky vycházející z evropské směrnice budou muset být zavedeny do české legislativy a po uplynutí přechodného období rovněž uplatňovány v praxi. Kromě ukazatelů, které budou nově zapracovány do zákonných požadavků, jsou další polutanty, které jsou sledovány s obezřetností, jako jsou mikroplasty či rezidua léčiv. Příspěvek přináší přehled nových požadavků na jakost pitné vody vyplývajících z novelizace evropské směrnice. Článek vede diskusi nad upravitelností vody pro pitné účely s ohledem na tyto nové ukazatele.

Recenzovaný Posouzení rizik vodovodních systémů je zavedeno a prováděno ve více než deseti evropských a řadě mimoevropských zemí. Hlavními očekávanými výhodami posouzení rizik je zlepšení kvality vody, snížení počtu a následku havárií, zlepšení ochrany vodních zdrojů, snížení akutních onemocnění v populaci odběratelů, zlepšení provozního monitorování, lepší poznání celého systému zásobování, snížení nákladů na nápravná opatření, lepší pozice dozorových orgánů při kontrole provozovatele a další. Nevýhodou vypracování rizikové analýzy pro provozovatele je především vyšší administrativní zátěž a náklady spojené se zavedením posouzení rizik.

Článek se zabývá možností využití sodného vodního skla při odstraňování chromu a fosforu ze surové vody. K ověření účinnosti chemikálie byla provedena série laboratorních pokusů s cílem zjistit vhodné dávkování a pracovní postup k odstranění vybraného znečištění.

Recenzovaný Mikrofiltrační a ultrafiltrační membránové procesy představují jednu z možných alternativ ke klasickým technologickým postupům úpravy vody. Rovněž lze o těchto technologiích uvažovat pro případ intenzifikace stávajících úpraven vody.

Nikl není pro člověka významně toxický, ale patří mezi potenciální karcinogeny. Toxicita pro některé vodní organismy je poměrně vysoká a z tohoto důvodu je jeho přípustná koncentrace ve vodárenských tocích přísněji limitována než v pitné vodě.

Obsahem příspěvku je praktická ukázka provedení rizikové analýzy vodovodu obecního typu, čímž je myšlen vodovod provozovaný obcí. K realizaci rizikové analýzy byla použita metodika WateRisk, stejně tak jako stejnojmenný software.

Účinnost flotace jako separačního procesu používaného při úpravě vody je ovlivněna celou řadou faktorů. V příspěvku jsou prezentovány dílčí výsledky výzkumu na toto téma, konkrétně je demonstrován vliv nasycení upravované vody vzduchem a poloha přepážky mezi kontaktní a separační zónou.

Článek se zabývá nejnovějšími poznatky uváděné v naší i zahraniční literatuře týkající se vzniku vedlejších produktů dezinfekce v souvislosti s použitím chloru, oxidu chloričitého, ozónu a UV záření jako dezinfekčních činidel.

Arsen je prvek, který se vyskytuje v organické i anorganické formě. Anorganický arsen se nejčastěji do vody dostává vymýváním a zvětráváním z hornin, z odpadních vod a atmosférickou depozicí. Je velice často běžnou součástí podzemních i povrchových vod. Byly prokázány jeho karcinogenní účinky.

Otázkou je stanovení specifické potřeby vody/obyvatele a stanovení koeficientů, které určují špičkovou potřebu vody (max./den a max./hod.), a tato může být značně rozdílná od průměrné potřeby. Max. hod. potřeba je naprosto klíčová hodnota, co se týče stanovení správné dimenze potrubí vodovodu.