prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s fluidním úletovým popílkem. Cílem tohoto experimentu je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na parametry cementové malty v čerstvém stavu, ale zejména na její mechanické parametry ve ztvrdlém stavu.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možností posouzení k-hodnoty elektrárenského popílku pomocí trvanlivosti. Pro cementové malty s náhradou 10, 20 a 30 % portlandského směsného cementu elektrárenským popílkem byly stanoveny pevnosti v tlaku, indexy účinnosti, hloubka průsaku talkovou vodou a hloubka karbonatace pro stáří 7, 28, 60 a 90 dní. Pro jednotlivé náhrady cementu byly pro dané stáří stanoveny k-hodnoty pomocí vztahu vodního součinitele a pevnosti v tlaku. Dle výsledků zkoušek trvanlivosti byly posouzeny stanovené k-hodnoty a byly určeny k-hodnoty, které jsou bezpečné pro použití elektrárenského popílku v agresivním prostředí XC a XD.

Recenzovaný Tento článek se zabývá možnou kombinací vysokoteplotního úletového popílku s popílkem fluidním. Cílem této práce je ověřit vliv kombinace těchto dvou vedlejších energetických produktů nejen na fyzikálně-mechanické parametry betonu, ale zejména na jeho objemové změny. Získané výsledky ukazují, že přídavkem fluidního popílku do betonové směsi je dosaženo vyšších fyzikálně-mechanických parametrů betonové směsi. A to i přes vyšší obsah záměsové vody. Přídavkem fluidního popílku do betonu nastal nepatrný nárůst objemových změn betonu. I přesto lze toto zjištění považovat za velmi cenný přínos pro technickou praxi.

Recenzovaný Rychlý růst světové populace a její koncentrace ve velkých městech představuje zásadní dopad na stavebnictví a výrobu stavebních materiálů. Právě recyklace stavebních materiálů je účinným řešením pro splnění požadavků na výstavbu nových budov a zároveň dosáhnout udržitelného rozvoje na Zemi. Jak si v tomto směru vede Česká republika a jaké jsou mezinárodní technické požadavky na recyklované kamenivo?

Recenzovaný Podkladní vrstvy pochozích a pojížděných konstrukcí pozemních komunikací obvykle sestávají ze stabilního podloží disponujícího dostatečnou únosností pod samotnou povrchovou vrstvou ve formě betonových krytů nebo skladby z prefabrikovaných dlažebních prvků. Tyto podkladní vrstvy jsou nejčastěji pro svou únosnost vyráběny technologií směsí kameniv stmelených cementem. Stále aktuálnější téma hospodaření s dešťovou vodou přináší možnosti pro výstavbu vodopropustných skladeb s retenční schopností. Retenční schopnost takové konstrukce může být zajištěna v ideálních podmínkách touto podkladní částečně propustnou a absorpční vrstvou při neměnnosti jejich mechanických parametrů. V rámci experimentu byla ověřena možnost výroby podkladních vrstev stmelených cementem za použití lehkých pórovitých kameniv na bázi expandovaných jílů. Vysoká nasákavost použitého druhu kameniva je dobrým výchozím bodem ke zvýšení retenční schopnosti celého systému.

Recenzovaný Používání vysokoteplotního úletového popílku do betonové směsi se stalo již běžnou záležitostí. Poptávka po tomto druhu aktivní příměsi se ovšem zvýšila natolik, že při aktuální situaci, zejména po zavedení selektivní nekatalytické redukce oxidů dusíků (SNCR) a přechodu na obnovitelné zdroje, převyšuje nabídku.

Recenzovaný Celá řada konstrukčních betonových prvků přehrad musí odolávat extrémnímu namáhání mrazem a abraze rychle proudící vody. V současné době probíhá nebo již proběhlo několik rekonstrukcí betonových přelivů či skluzů přehrad nebo jezů právě s požadavkem na zvýšenou odolnost proti abrazi. Z hlediska ČSN EN 206 jsou betony odolné proti abrazi stanoveny expoziční třídou XM, avšak kriteria hodnocení a metody testování jsou nedostatečné. Článek se zabývá bližším představením požadavků na vlastnosti a vývojem betonů s vysokou odolností proti abrazi a mrazu a jejích následným testováním.

Recenzovaný Jedna z příčin vzniku vad a poruch v konstrukci průmyslových podlah pramení v technologii betonu. Popsány jsou požadavky na betony pro průmyslové podlahy. Následně pak vlivy vstupních surovin pro výrobu betonu, složení receptur betonů a dál dopady technologie ukládání, způsoby zhutňování a ošetřování hotové konstrukce na vznik vad či poruch.