Ing. Olga Rubinová, Ph.D.

Recenzovaný Článek se zabývá současně diskutovaným problémem vlhkosti v bytovém prostředí. V zimním období bývá při řádném větrání problém s nízkou relativní vlhkostí v obytných místnostech. Autoři se zamýšlí nad tím, zda by přebytečné množství vlhkosti vyprodukované koupáním resp. sprchováním nemohlo přispět ke zvýšení kvality vlhkostního mikroklimatu v obytných místnostech.

Recenzovaný Parní tzv. „polytropické vlhčení“ patří po ohřevu vzduchu mezi nejčastější úpravy vzduchu v zimním období. Jedná se o velmi specifickou úpravu, která má svoje hygienické výhody, ale taktéž technické nevýhody.

Recenzovaný Otopná tělesa stejně jako jiná technická zařízení v budovách a obecně každé vybavení v budově vyžaduje občasnou údržbu a očištění. Cílem tohoto dílu je seznámení s výsledky měření provedených v rámci experimentů zaměřených na mikrobiální zatížení otopných těles různých konstrukčních provedení ve veřejných budovách a rodinných domech.

Tento díl se zaměřuje na problematiku sběru vzorků pro analýzu mikrobiální kontaminace prostředí v rodinných domech v okolí Brna. Cílem bylo vytipovat vhodné metody, které jsou v praxi použitelné, přiměřeně nákladné a dobře popisují stav kontaminace prostředí, aby bylo možno nejen zhodnotit kvalitu vzduchu, ale také hledat příčiny zjištěného stavu.

Série článků se zaměřuje na problematiku čistoty z hlediska mikrobiální úrovně vnitřního prostředí, a to vzduchotechnických a topných systémů bytových domů. Problematika je vzhledem ke svému rozsahu rozdělena na několik navazujících částí.

Článek navazuje na předcházející text: Modelování fyzikálních jevů 1 – odpar z vodní hladiny a zabývá se řešením a vyhodnocením fyzikálních jevů uplatňujících se při řízeném odvlhčování prostorů bazénových hal. Návrh vzduchotechnické jednotky je obdobou stávajících řešení využívaných v praxi doplněných o poznatky z matematického modelování různých stavů a nastavení těchto centrálních odvlhčovacích zařízení. V závěru je uvedeno procentuální hodnocení možných úspor při optimálním provozování těchto zařízení.

Článek přináší výsledky měření tepelně vlhkostního mikroklimatu několika koupelen v panelových domem po dobu 1,5 měsíce. Z analýzy získaných dat lze vyvodit zajímavé závěry o využití koupelen v jednotlivých bytech s vazbou na nároky pro větrání a posouzení stávajícího větracího systému. Přirozené větrání bytových jader se ukazuje mnohdy jako nedostatečné.

Přirozené větrání bytových domů je v ČR běžné. Díky tomu, že pro přirozené větrání není nutný ventilátor a tudíž energie k jeho pohonu, lidé se domnívají, že takové větrání není energeticky náročné. Zapomíná se však, že každé větrání způsobuje tepelnou ztrátu větráním a je zapotřebí teplo pro ohřev vzduchu. Spotřeba energie neřízeného přirozeného větrání tak může být i vyšší, než u řízeného větrání s nuceným odvodem vzduchu.

Nabídka malých ventilátorů pro koupelny je dnes velmi široká. Různé konstrukční řešení, vzduchový výkon, krytí, spotřeba energie, hlučnost nebo vzhled malých ventilátorů umožňují každému vybrat si vhodný výrobek pro svůj prostor.

Systémy větrání a klimatizace patří svou spotřebou energie mezi významné položky v energetické bilanci budov. Hlavní součástí systémů VZT jsou zařízení pro dopravu a úpravu vzduchu (vzduchotechnické jednotky) a potrubní rozvod. Návrh obou zásadně ovlivňuje jak pořizovací a provozní náklady, tak energetickou náročnost.

Dnešní energetické systémy a celkové řešení budov způsobuje, že potřeba tepla na vytápění zdaleka nepředstavuje dominantní člen v energetické bilanci budovy. Tepelně technický standard obálky budovy se trvale zvyšuje a nyní se soustředí pozornost na systémy větrání a klimatizace, osvětlení a přípravy teplé vody.

Při přímém větrání okny je intenzita i efektivita bezprostředně závislá na lidském faktoru. Řízené větrání zajišťuje, aby byl objekt větrán pouze tehdy, když je to z hygienických nebo technických důvodů nezbytné. II díl článku se věnuje renovaci decentrálních systémů větrání.

Vzduchotechnika patří mezi systémy TZB, které významným způsobem přispívají ke zdravému bydlení. Její životnost je nižší než životnost budovy, proto jako u jiných systémů TZB je nutné přistupovat po dobu její životnosti k její renovaci. V článku jsou shrnuty požadavky, které jsou dnes kladeny na moderní zařízení pro bytové větrání, a nastíněny aktuální větrací systémy, které lze v bytových objektech aplikovat, včetně přestavby systémů stávajících.

Cílem příspěvku je analýza tepelného chování půdní vestavby s důrazem na letní tepelné podmínky. V současné době je v rámci výzkumného záměru IEA BCS Annex 50 - Prefabrikace systémů pro nízkoenergetickou renovaci obytných obudov, který řeší možnosti prefabrikace střešních nástaveb s obytnou funkcí zpracována analýza 9 variant systémů větrání a vytápění, z nichž samozřejmě pouze některé obsahují systém umožňující aktivní chlazení v letním období, přičemž je všeobecně známo, že právě letní období je z hlediska komfortu bydlení pod střechou kritické.

Příspěvek byl presentován na letošní konferenci Klimatizace a větrání 2008 ,zabývá se možnostmi matematického modelování vnitřního prostředí polní nemocnice. Matematický model musí zohlednit minimální tepelnou akumulaci, určitou průvzdušnost obálky, významný vliv podloží a také netypický tvar sledovaného objektu. Cílem modelu je prognóza tepelného chování stanové konstrukce za různých klimatických podmínek a různé zeměpisné polohy.

Použití termovizních snímků, znázorňujících teplotní pole různých předmětů a ploch se stalo již součástí technické praxe při hodnocení tepelně technických vlastností obálky budovy, zejména při vyhledávání tepelných mostů. Že však toto použití není jediné a termokamera může být i přínosem pro identifikaci teplotních poměrů nebo různých jevů v soustavách technických zařízení budov, ukazuje několik příkladů.