Ing. Michal Čejka

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta. Ke splnění nových požadavků vede cesta přes kvalitnější obálku budovy, instalaci úsporných technologií či využití obnovitelných zdrojů nebo jejich vzájemnou kombinaci. Reálný dopad změn je nezbytné posuzovat v kontextu návrhu energeticky úsporných opatření na skutečném rodinném domě.

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta i důraz na využití obnovitelných zdrojů energie. Zpřísnění požadavků zasáhne především rozlehlé, nekompaktní a nevhodně orientované budovy. Ty svůj „energetický handicap“ budou muset dohnat realizací úspornějších technologií nebo obnovitelných zdrojů energie. Budovy s kvalitním energetickým konceptem naopak změny požadavků zasáhnou jen okrajově. Nově tak budou investiční náklady novostavby více závislé na šikovnosti a kvalifikaci projekčního týmu.

Odborný TZB-info doporučuje Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.

Odborný Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.

Odborný TZB-info doporučuje Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.