Ing. Martin Hataj, Ph.D.

Recenzovaný S cílem dosáhnout co největší míry opětovného použití výrobků a materiálů byl navržen modulární systém složený z prefabrikovaných dílů z překližky. V tomto článku je popsán potenciál pro opětovné použití nosných prvků tohoto systému, který může dosáhnout až 100 % hmotnosti materiálů tohoto konstrukčního systému.

Recenzovaný V rámci řešení projektu „Prefabrikovaný recyklovatelný rámový stavební systém na bázi dřeva“ je vyvíjen nový stavební systém, jehož hlavní nosné prvky tvoří tuhé rámy z materiálu na bázi dřeva. Hlavním řešitelem uvedeného projektu je společnost ecokit s.r.o. a spoluřešitelem UCEEB ČVUT. Tento článek představuje vývoj nosné konstrukce rámového systému.

Recenzovaný V experimentu byly jako spřahovací prostředky použity ocelové desky s prolisovanými trny. V rámci experimentální analýzy byly provedeny ohybové a následně protlačovací zkoušky. Během těchto zkoušek se sledovalo chování vzorku pomocí příslušných senzorů. Získaná data slouží k validaci výpočetního modelu pro návrh dřevobetonových konstrukcí.

Recenzovaný Často diskutovaným problémem je tvar a vliv opracování spojovacích prostředků na jejich mechanickou odezvu (funkci). Článek prezentuje porovnání tří druhů opracování – soustružení, prorážení a tesání do osmihranu.

Recenzovaný Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.

Recenzovaný Tesařské spoje s dřevěnými kolíky jsou nedílnou součástí mnoha střešních konstrukcí, zvláště pak historických dřevěných krovů. Tento typ spojovacích prostředků je možné využít při výstavbě novodobých dřevostaveb nebo pro výrobu jednotlivých dřevěných konstrukčních prvků, např. systém Holz100 rakouské firmy Thoma a podobných tzv. Brettstapel konstrukčních elementů. Současné technické normy (zejména Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí) však pro takové konstrukční spoje nepředepisují dostatečný výpočetní postup. Komplexní model porušení v různých směrech k vláknům chybí. Článek je zaměřen na pilotní studii hodnocení mechanického chování kolíkových spojů a prezentuje výsledky experimentů celodřevěných spojů s kolíky z různých dřevin.

Recenzovaný Cílem článku je popsat návrh ocelových úhelníků v dřevěných spojích. Návrh nemá dostatečnou oporu v existujících normách. Článek uvádí experimenty, výpočetní modely a zjednodušené výpočty podle norem. Rozdíly mezi nimi ukazují, jak složité je navrhovat dřevěné spoje s trojrozměrným kováním.

Recenzovaný Růst nároků na environmentální prostředí, udržitelnost výstavby a zdravých životních podmínek vyvolal především v Evropě vyšší poptávku po konstrukcích ze dřeva. Rychlost a přesnost CNC opracování dřevěných konstrukčních prvků umožňuje efektivní výrobu dřevostaveb tradičními tesařskými postupy. Příspěvek reaguje na aktuální problematiku návrhových postupů pro výpočet únosnosti tradičních tesařských spojů. Tento způsob propojení prvků nemá velkou oporu v současně platných normách, a proto návrh spočívá v použití jednoduchých empirických vztahů, které vycházejí ze zkušenosti. Tento článek prezentuje experimentální a výpočetní metody pro vyšetřování statického chování a únosnosti tesařských spojů.

Recenzovaný V tomto příspěvku jsou prezentovány výpočetní modely pro stanovení chování tradičního tesařského lípnutého spoje pomocí analytických vztahů. Základem uváděných výpočetních postupů je metoda komponent, která se běžně využívá při výpočtu ocelových přípojů. Metoda komponent spočívá v rozložení celého spoje na jednotlivé komponenty, které jsou definovány tuhostí dílčích částí spoje. Analytické řešení zahrnuje poklesový efekt dřevní hmoty v blízkosti tlakového zatížení. Výsledky analytického výpočtu jsou srovnávány s experimentálními výstupy. V textu je také popsán normový návrhový postup výpočtu zatížení dřevěného prvku směrem kolmo k vláknům dřeva podle platné evropské normy Eurokód 5 pro názornost a další srovnání.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje technické řešení v oblasti zesilování ohýbaných dřevěných nosníků. Jedním z nejvíce používaných konstrukčních prvků ve výstavbě ze dřeva je právě nosník namáhaný ohybovým momentem. Velká rozpětí ohýbaných trámů se v minulosti často řešila pomocí věšadel (king-post truss), vzpěradel (sling-braced truss), vzpínadel (tie-rod truss) nebo zesílením pomocí druhého ohýbaného konstrukčního prvku. Tyto konstrukce vyžadovaly použití dalších nosných prvků, které omezovaly prostor nad nebo pod ohýbaným trámem. Představované technické řešení využívá principu zmiňovaného vzpínadla, který je integrován do nosníku podobně jako u zesilování dodatečně předpjatých železobetonových konstrukcí.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje nový typ dřevěného konstrukčního prvku. Hlavní myšlenkou konstrukčního návrhu je možnost využití krajinového řeziva a tím efektivní zvýšení výtěžnosti dřevní hmoty a zároveň snížení množství odpadového dřeva. Konstrukční prvek je tvořen dřevěnými fošnami, které jsou navzájem spojeny pomocí ocelových spojovacích prostředků. Příčný profil tohoto složeného prvku tvoří dutý rovnostranný trojúhelník. Návrh nového dřevěného prvku předpokládá rychlou a nenáročnou výrobu i montáž. Složený prvek v podobě sloupu byl také podroben laboratorní tlakové zkoušce.

Recenzovaný Předmětem tohoto článku je porovnávání numerických prostorových modelů tesařského spoje, konkrétně kolmého lípnutí. Numerický model tohoto tesařského spoje zahrnuje i materiálové nelinearity. Materiálový model dřeva předpokládá pružno-plastické a ortotropní – transverzálně isotropní chování dřeva. Konečněprvkové sítě se od sebe liší použitými prvky a jejich počtem, mapováním a lokálním zahuštěním sítě. Autoři sledovali počty uzlových bodů a prvků, rychlost konvergence výpočtu, přesnost řešení, symetrii a mapování prvků.

Předmětem tohoto článku je analytická, numerická a experimentální analýza šikmého středního čepovaní s krátkým zhlavím a konfrontace zjištěných napětí s charakteristickými pevnostmi, používanými při posuzování napjatosti tesařských spojů podle Eurokódu 5.